Harmonie
Opakem harmonie je disharmonie, která v hudbě označuje nehezký či nepříjemný souzvuk. Nelze jej ovšem obecně chápat jako něco objektivně nepatřičného, neboť může být zcela záměrnou součástí skladby.
Původ slova
Slovo harmonie pochází z řečtiny ἁρμονία (harmonía), které znamená „hodit se k sobě nebo spojovat“. Koncept harmonie pochází od Pythagora.
Pojem
Harmonie spolu s melodií a rytmem patří k základním prvkům, definujícím hudební projev klasického evropského typu. V praxi se pak o harmonii hovoří jako o „vertikálním“ aspektu hudby, zatímco „horizontálním“ aspektem je právě melodie. Harmonie je považována za určitý protipól polyfonie, která je založená na současném znění několika melodických linek nebo motivů.
Harmonie je nejčastěji výsledkem současného souznění dvou nebo více tónů, přesto je možné tvořit harmonii i s použitím pouze jediné melodické linky. Existuje mnoho skladeb pro sólové nástroje (např. housle), kde je použití akordů velmi vzácné, přesto vytvářejí dojem plné harmonie.
Odkazy
Literatura
- Jaroslav Kofroň: Učebnice harmonie
Související články
- Konsonance
- Disonance
- Akord
- Chromatický akord
- Rytmus
- Tonalita
- Vedení hlasu
- Melodie
- Tón
- Hudební kinetika
- Barva zvuku (hudba)
- Tektonika (hudba)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Harmonie na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo harmonie ve Wikislovníku
- HARMONIE pro muzikanty amatéry