Ottův slovník naučný/Nimrod

Nimrod, bohatýr pověstí starobabylónských, dle vypravování biblických silný lovec, který s počátku vládl nad městy Bábelem, Erechem, Akkadem a Kalrí v zemi Šin’aru, tedy v severní Babylónii, odtud pak vyšed, založil Ninive, Rechobot-Ír, Recen a Chálu — jest tudíž postavou, v níž se zobrazují politické poměry za Sargonorrů, kteří učinili sídlo své Ninive městem světovým a domáhali se panství nad kněžským královstvím Babylónským. Pověst o N-ovi úkolem měla ukázati, že Babylón byl původem moci i vzdělanosti assyrské. Jméno N. vysvětluje se ze sumírského nu-marad (= »vznešený z Marada«). Assyriologové marně hledaji N-a v klínopisích a také selhaly dotud všechny pokusy identifikační, zejména s Gilgamíšem hrdinské pověsti starobabylónské. Arabové o N-u živě vypravují a trosky borsippského chrámu boha Nabu nazývají podnes »hradem Nimrudovým«, Birs Nimrúd. Pšk.