dědeček

Možná hledáte Dědeček.

• IPA: [ˈɟɛdɛt͡ʃɛk]
•  dědeček^{? • info}

• dě-de-ček

• rod mužský životný

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	dědeček	dědečci / dědečkové
genitiv	dědečka	dědečků
dativ	dědečku / dědečkovi	dědečkům
akuzativ	dědečka	dědečky
vokativ	dědečku	dědečci / dědečkové
lokál	dědečku / dědečkovi	dědečcích
instrumentál	dědečkem	dědečky

1. otec matky nebo otce
   • V padesáti letech jsem se stal poprvé dědečkem.
2. starý muž
   • Honza šel do světa a cestou potkal kouzelného dědečka.
   • „Dobře je to vyjádřeno v pohádkách: kdo byl po většinu svého života převážně dobrým člověkem, stává se hodným dědečkem či laskavou babičkou; kdo byl charakterově problémový, stává se zlým dědkem nebo ježibabou,“ píše Sláma.^[1]

1. otec matky nebo otce

   • angličtina: grandfather
   • arabština: جد m
   • finština: isoisä, vaari
   • francouzština: grand-père m
   • hebrejština: סָב m, סָבָא m
   • japonština: 祖父
   • jidiš: זיידע m
   • němčina: Großvater m, Opa m
   • polština: dziadek m
   • ruština: дед m, дедушка m
   • slovenština: starý otec m, starký m, dedko m
   • španělština: abuelo m
   • švédština: farfar c, morfar c
   • tagalština: lolo
2. —

1. děda, děd, dědoušek
2. stařec, stařeček, staříček, kmet

1. babička; vnuk
2. babička; mladík, chlapec, hoch, jinoch

• děd
• děda
• dědek
• dědečkův
• dědečkovský
• pradědeček, prapradědeček, praprapradědeček, prapraprapradědeček, praprapraprapradědeček, prapraprapraprapradědeček

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2012-02-01]. Heslo dědeček.

• Rozcestník Dědeček ve Wikipedii