oddělit

Možná hledáte oddeliť.

• IPA: [ɔdɟɛlɪt]

• od-dě-lit

• dokonavé
• tranzitivní

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	oddělím	oddělíš	oddělí	oddělíme	oddělíte	oddělí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	odděl	oddělme	oddělte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	oddělil	oddělila	oddělilo	oddělili	oddělily	oddělila
trpné	oddělen	oddělena	odděleno	odděleni	odděleny	oddělena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	odděliv	oddělivši	oddělivše

1. prostřednictvím určité akce vytvořit z části celku samostatnou entitu
   • oddělit zrno od plev
2. použít prostředek, zjevně vytvářející dvě sousedící části celku
   • Přístavek uprostřed věty musí být z obou stran oddělen čárkami.

1. odloučit

   • angličtina: detach, separate , dissociate
   • francouzština: détacher, séparer, dissocier
   • němčina: trennen
   • slovenština: oddeliť
2. separovat

   • angličtina: separate, isolate
   • francouzština: séparer, isoler
   • slovenština: oddeliť
   • švédština: skilja

1. odloučit, odtrhnout, vydělit, oddálit, izolovat
2. separovat, izolovat

1. spojit, sloučit, připojit
2. —

• oddělení
• oddělovat
• oddělovač
• oddělek
• oddíl

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2018-05-02]. Heslo oddělit.