nabýt

Možná hledáte nabyt.

• IPA: [nabiːt]
•  nabýt^{? • info}

• nabíd’
• nabít

• na-být

• dokonavé
• tranzitivní / intranzitivní

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	nabudu / nabydu	nabudeš / nabydeš	nabude / nabyde	nabudeme / nabydeme	nabudete / nabydete	nabudou / nabydou

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	nabuď	nabuďme	nabuďte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	nabyl	nabyla	nabylo	nabyli	nabyly	nabyla
trpné	nabyt	nabyta	nabyto	nabyti	nabyty	nabyta

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	nabyv	nabyvši	nabyvše

1. (nabýt + genitiv) stát se držitelem, majitelem; získat
   • Nenabyli svého majetku poctivě.
2. (intranzitivní) zvětšit svůj objem
   • Vařením rýže nabyde.
   • Žárem v troubě těsto přece jen trochu nabylo.

1. stát se majitelem

   • angličtina: acquire
   • francouzština: acquérir
   • němčina: erwerben
   • ruština: приобрести
   • řečtina: αποκτώ
2. zvětšit se

   • francouzština: grossir

1. získat, (archaicky) nadobýt
2. nabobtnat, vykynout

1. pozbýt, přijít (o), ztratit
2. —

• nábytek
• nabytí
• nabývat
• nabývání
• nenabudeš

• lehce nabyl, lehce pozbyl/ lehko nabyl, lehko pozbyl