Archeologie ve středních Čechách 16, 2012, str. 661–665, fototAb. 16
Dva hroby z obDobí zvoncovitých pohárů
z prahy-zličína, hrozenkovské ulice
Darabaštová–MiroslavaŠmolíková–Janturek
V průběhu června až září 1998 realizovalo Muzeum hlavního města Prahy záchranný archeologický výzkum v předstihu před stavbou části silničního okruhu kolem Prahy (nyní Pražský okruh), stavba 516
– Třebonice–Řepy, II. etapa. Prostor výzkumu byl situován mezi obcemi Zličín a Sobín, poblíž západního
okraje katastru Zličína. Ve směru severo-jižním hlavní plochu s většinou objektů vymezovala na jihu
ulice Hrozenkovská a na severu polní cesta, spojnice zličínské ulice Mistřínské a sobínské ulice Ke
Zličínu (obr. 1). Výzkum zde odkryl objekty a situace z několika období pravěku, mezi nimiž dominovala
zejména mladší doba bronzová, a to sídlištními objekty knovízské kultury. Na ploše č. 1 byly zachyceny
také dva hroby kultury zvoncovitých pohárů. Jde o objekty č. 239 a 241, z nichž první byl v horní partii
porušen sídlištní jámou č. 240 z mladší doby bronzové (obr. 2). Právě tyto dva hroby jsou předmětem
našeho příspěvku.
Obr. 1. Praha-Zličín, silniční okruh, Hrozenkovská ul. Poloha lokality zkoumané v roce 1998, plocha s hroby
zvoncovitých pohárů označena jako I. Vlevo: poloha lokality na mapě Prahy
Obr. 2. Praha-Zličín, silniční okruh, Hrozenkovská ul. Plán plochy I s vyznačením polohy hrobů zvoncovitých pohárů
662
dara bAŠtová – Miroslava ŠMolíková – jan tUrek
PoPis objektů
Objekt 239
Objekt 241
V půdorysu téměř oválná jáma se svislými až mírně svažitými stěnami, o rozměrech 212 × 140 cm, byla na jihozápadní straně narušena objektem č. 240 – nepravidelně
oválnou jámou se svislými až mírně svažitými stěnami
a mísovitým dnem, o rozměrech 140 × 130 cm a hloubkou
16 cm. Výplň obou objektů byla do této hloubky jednolitě
černohnědá hlinitá, v obj. č. 239 se pod ní objevila černohnědá hlinitá mezivrstva s hrudkami žlutého jílu.
Zhruba od 30 cm hloubky se již rýsovala hrobová jáma
přibližně lichoběžníkovitého tvaru, s plochým dnem,
o rozměrech 138 × 84 cm a hloubce 60 cm od povrchu
objektu. Podloží tvořila žlutohnědá spraš. Na dně jámy
spočívala kostra ve skrčené poloze, s trupem na zádech
a nohama složenýma na pravý bok, s hlavou k JJV a obličejem k V. Za pánví ležela mísa a dva džbánky. Paže
byly původně zřejmě složeny přes tělo (varianta C, podle
Havel 1978, obr. 3), nohy byly mírně pokrčeny a lýtka
středně přitažena. Podle antropologického určení P. Velemínského se jednalo o ženu, adultus, ve věku 18–25
let, o výšce 159–160 cm. Odhad biologického pohlaví odpovídá rovněž genderové symbolice pozice zemřelé
v hrobě. Obr. 3:4, 5; fototab. 16:1.
Druhá hrobová jáma měla obdélníkovitý tvar, svažité
stěny a slabě prohnuté dno, rozměry u okraje 202 × 182
cm, u dna 168 × 138 cm a hloubku 75 cm. Výplň byla
černohnědá hlinitá a podloží tvořila žlutohnědá spraš.
V jámě ležela dětská kostra ve skrčené poloze, s trupem
na zádech, s nohama přetočenýma na pravý bok a s hlavou k J. Za zády měla mísu a džbánek. Levá paže byla
položena přes tělo, pravá ohnutá v lokti před obličejem
vzhůru (varianta B, podle Havel 1978, obr. 3). Dolní končetiny byly středně pokrčeny a lýtka jen mírně přitažena.
Tento pohřeb byl určen jako dítě, infans II, 7–8 let. Prakticky nulová míra pohlavního dimorfizmu dětského skeletu neumožňuje odhadovat biologické pohlaví zemřelého, způsob uložení ostatků v hrobě však jednoznačně
nasvědčuje, že pohřbená osoba byla dívka. Obr. 4:3; fototab. 16:2.
Nálezy:
1. Džbánek. Povrch hladký černočervený skvrnitý. Výška
65 mm, průměr ústí 59 mm, průměr 29 mm (obr. 3:1; fototab. 16:3-1).
2. Džbánek. Fragment hrdla a ucha džbánku. Povrch
hrubý jednolitě šedočerný (obr. 3:2; fototab. 16:3-2).
3. Mísa s odlomeným vertikálním páskovým uchem pod
okrajem a snad s pozůstatky jazykovitého výčnělku pod
okrajem. Povrch hladký šedočerný skvrnitý. Výška 58
mm, průměr ústí 278 mm, průměr podstavy 82 mm (obr.
3:3; fototab. 16:3-3).
Uložení: Muzeum hl. m. Prahy, př. č. A48/2002.
Nálezy:
1. Džbánek. Jde o miniaturu džbánu tvarově vycházejícího z džbánů nagyrévského typu. Povrch nádoby je
hladký, místy erodovaný a snad mírně přepálený, hnědo
okrový skvrnitý. Na vnější straně patrný otisk obilky.
Výška 91 mm, průměr ústí 74 mm, průměr podstavy
46 mm (obr. 4:1; fototab. 16:4-1).
2. Mísa. Prostá mísa s rovným římsovitým okrajem. Povrch polohrubý, erodovaný skvrnitý. Výška 48 mm, průměr ústí 210 mm, průměr podstavy 100 mm (obr. 4:2; fototab. 16:4-2).
Uložení: Muzeum hl. m. Prahy, př. č. A48/2002.
interPretAce nálezů
Výzkum ve Zličíně odkryl v roce 1998 dva kostrové pohřby z období zvoncovitých pohárů. Skutečnost,
že pohřební výbavu tvořila výhradně průvodní keramika, včetně džbánku tvarově vycházejícího
z džbánů nagyrévského typu, nasvědčuje relativně mladší dataci v rámci období zvoncovitých pohárů.
Miniaturizace džbánku v pohřební výbavě dětského hrobu není v kontextu závěru eneolitu neznámá
(Turek 2008b). Osamocenost obou pohřbů, jejich prostorová blízkost a podobné složení a umístění pohřebního inventáře navozují úvahy o vztahu pohřbených jedinců. Byly obě ženy příbuzné? Pokud ano,
byla dospělá žena matkou a nedospělá její dcerou, nebo šlo o sestry? K řešení těchto otázek by v budoucnu
mohla přispět analýza DNA zemřelých.
koncentrAce nálezů z období zvoncovitých Pohárů
v Povodí litovického PotokA
Nejbližší nálezy z období zvoncovitých pohárů v sousedství zde prezentované lokality jsou pohřebiště
objevená v poslední době v povodí Litovického potoka na katastru Hostivic (okr. Praha-západ). Nejblíže
je poloha vzdálená asi 1,5 km severně v místech nájezdu z Hostivic na pražský okruh, s nálezy zvláštních
miniaturních hrobových jam a dvou sloupových konstrukcí snad současných s pohřebištěm (Hložek –
Turek 2007). Další pohřebiště se nachází 2 km severně, na jihovýchodním okraji trati Palouky s nálezy 17
kostrových a jednoho žárového hrobu (Turek 2008a). V další poloze v rámci trati Palouky, 2,5 km
dva hroby z období zvoncovitých pohárů z Prahy-zličína, hrozenkovské ulice
663
severně, byl v roce 2011 Středočeským muzeem v Roztokách prozkoumán žárový pohřeb v kruhové
jámě o průměru asi 1 metr s unikátním dokladem pravoúhlé sloupové konstrukce okolo hrobu (zatím
nepublikováno). Asi 2,5–3 km severozápadně od zličínských hrobů byla objevena další poloha s nálezy
pohřebního i sídlištního charakteru (Sankot – Turek 2005). Další, poněkud vzdálenější nálezy pak pocházejí
ze Stodůlek, Jinonic a Motola (cf. Turek 2005).
Obr. 3. Praha-Zličín, silniční okruh, Hrozenkovská ul. Půdorys a profil obj. č. 239 a 240, nálezy z obj. č. 239.
Kresba M. Fábiková
664
dara bAŠtová – Miroslava ŠMolíková – jan tUrek
Obr. 4. Praha-Zličín, silniční okruh, Hrozenkovská ul. Půdorys, profil a nálezy z obj. č. 241. Kresba M. Fábiková
LIteratura
Havel, J. 1978: Pohřební ritus kultury zvoncovitých pohárů v Čechách a na Moravě. In: Praehistorica 7, Varia Archaeologica 1. Praha, 91–117.
Hložek, J. – Turek, J. 2007: Sídliště a pohřebiště z období zvoncovitých pohárů na katastru obce Hostivice, okr.
Praha-západ, Archeologie ve středních Čechách 11, 177–194.
Sankot, P. – Turek, J. 2005: Hostivice-Palouky: pohřební a sídlištní komponenta z období zvoncovitých pohárů,
Archeologie ve středních Čechách 9, 175–186.
Turek, J. 2005: Praha kamenná. Neolit – mladší doba kamenná; Eneolit – pozdní doba kamenná. In: M. Lutovský
– L. Smejtek a kol., Pravěká Praha. Praha, 157–348.
Turek, J. 2008a: Pohřební areály z období zvoncovitých pohárů a bylanské kultury v Hostivicích (okr. Prahazápad). In: Archeologické výzkumy v Čechách 2007, Zprávy ČAS – Supplément 71. Praha, 18.
Turek, J. 2008b: 5.3 Kultura zvoncovitých pohárů. In: E. Neustupný (ed.), Archeologie pravěkých Čech 4. Eneolit,
Praha, 147–169.
dva hroby z období zvoncovitých pohárů z Prahy-zličína, hrozenkovské ulice
665
two BeLL BeaKer BurIaLS FroM PraGue-ZLIčíN, HroZeNKoVSKá Street
The 1998 excavation on the Prague motorway ring produced evidence of two inhumation burials of the Bell Beaker
Period. The isolated graves were found together with a Řivnáč Period semi-sunken hut and numerous late Bronze Age
Knovíz settlement features. As the funerary assemblages consist only of accompanying pottery (Begleitkeramik), including
the miniaturized variant of the Nagyrév type jug, it is possible to date both contexts into later Bell Beaker period. The
miniature version of a jug in the context of child burial is not surprising in Bohemia (cf. Turek 2008b). The isolation of
both graves, similar composition and location of grave goods induce the assumptions on the relationship between the two
female burials. Were they relatives? If yes, was the adult woman (18–25 years of age) mother of the girl (7–8 years of
age) or were they sisters? The DNA analysis may help to solve this question in future.
Fig. 1. Praha-Zličín, the Prague motorway ring,
Hrozenkovská Street, location of the site excavated in 1998,
the area with Bell Beaker burials is labeled as I. Location of
the site in the map of Prague
Fig. 2. Praha-Zličín, the Prague motorway ring,
Hrozenkovská Street, the plan of the area I with highlited
position of Bell Beaker burials
Fig. 3. Ground plan and section of features No. 239 and 240,
finds from the feature No. 239
Fig. 4. Section and finds from the feature No. 241
Photo Plate 16. 1 – feature No. 239, Bell Beaker burial;
2 – feature No. 241, Bell Beaker burial; 3 – finds from the
feature No. 239; 4 – finds from the feature No. 241
(English by J. Turek)
DARA BAšTOVá, MIROSLAVA šMOLíKOVá
MUZEUM HLAVNíHO MěSTA PRAHy, POD VIADUKTEM 2595, 155 00 PRAHA 13
bastova@muzeumprahy.cz, smolikova@muzeumprahy.cz
JAN TUREK
ÚSTAV ARCHEOLOgICKé PAMáTKOVé PéČE STŘEDNíCH ČECH, NAD OLšINAMI 3/448, 100 00 PRAHA 10
turekjan@hotmail.com