V rámci covidových opatření jsem se pustila do úklidu knihovny. Jedna knížka za druhou prošla mými rukami a nad každou zvažovala, zda ji ještě zařadit nazpět nebo ji poslat dál. Nakonec jsem vyřadila pět knížek a ostatní - srdci mému milému jsem vrátila zpět na své místo, jen jsem jim dala trochu jiné řazení. Do rukou se mi dostaly i knížky vzpomínkové - tzv. červená knihovna. Čítávala je moje maminka a některou z nich si myslím i její maminka. 

V mém období dospívání  jsem tyto knížky věru hltala - příběhy plné lásky, sentimentu a vždy s krásným koncem.

Tato knížka byla vydaná roku 1917.

Duli-příběh o děvčátku, které přijelo z Prahy na prázdniny na statek ke svému strýčkovi.  Statek plný zvířátek a příběhů. Také tam pobíhal pes Puňťa, kterého měla i moje babička a mým synům jsem také pořídila Puňťu - jako vzpomínku na dětství. Jak já jsem měla tuto knížku  jako dítě ráda. Bohužel  titulní desky této knížky se nedochovaly. 

                                                                                                                           Iva

 Chtěla bych vám popřát v novém roce hlavně hodně zdraví, štěstí, osobní spokojenost a mnoho lásky. Věřím , že situaci ve které se nacházíme společně překonáme a budeme moci zase žíti naše životy s obyčejnými radostmi, které máme tak rády.

Dnešní den byl krásný - výlet na Vysočinu - okolí Havlíčkova brodu. Jak ráda jsem se prošla tichou krajinou, kterou občas prosvítal svit slunce. Krásná příroda.

Tak to bylo mé letošní vánoční putování.   Mějte se moc hezky  a radujme se z maličkostí - jako třeba právě napadlý sníh.

                                        Iva