| dbo:abstract
|
- Sin (čínsky pchin-jinem xīn, znaky 心), srdce/mysl, duše, myšlení, duch, psychika či cítění je jeden z klíčových pojmů čínské filozofie. V čínské filozofii pojem sin může označovat něčí dispozice nebo pocity, doslovně znamená fyzické srdce, a proto se také překládá jako „mysl“, protože starověcí Číňané věřili, že srdce je centrem lidského poznání. Z tohoto důvodu se sin překládá i jako „srdce/mysl“. Pojem má konotaci úmyslu, lze tak použít k označení dlouhodobých cílů. Už v prototaoistických textech je pojem sin spjat s duchem člověka, u Čuang-c’a je sin „palác ducha“, do kterého se duch navrací je-li srdce/mysl očištěno od strastí. Očištění srdce, vzdání se tužeb a navrácení se k „dětskému srdci“ je podmínkou rozvoje osobnosti, dosažení moudrosti. V konfucianismu se pojmu sin podrobně poprvé věnoval Mencius, pro kterého je srdce sin orgánem citů i intelektu, kterým se lidé liší od zvířat. Lidské srdce má za humánní a původce čtyř počátků mravnosti (soucitnosti a slitování, studu, ústupnosti a zdrženlivosti, smylu pro správné a nesprávné). Mencius převzal i pojem „dětského srdce“, ke kterému se opravdový mudrc nakonec vrátí. Tung Čung-šu prohlásil srdce/mysl za pána nad životní energií čchi, která z něho vychází a je jím ovládána. Sün-c’ souhlasil s Menciem v tom, že srdce/mysl je schránkou lidskosti, kterou lze kultivovat během života, na rozdíl od vrozené přirozenosti . Neokonfuciáni Čang Caj a Ču Si učili, že srdce/mysl je jednotou přirozenosti sing a emocí či citů . Odlišné bylo pojetí Lu Ťiou-jüana, který srdce/mysl ztotožnil s principem li, což později převzal a rozvinul Wang Jang-ming, dle něhož je srdce/mysl jedním celkem s Nebesy a Zemí, což ušlechtilý muž chápe, zatímco pouze nicotný člověk rozděluje svět na „ty a já“. Poznání je pro Wang jang-minga především poznání vlastního srdce/mysli, poznání dobra v srdci, své pravé já podle Wanga poznává člověk skrze meditaci a tím je očišťuje je od sobeckých tužeb a stává se moudrým, vzhledem k jednodě podstaty srdce/mysli s nebesy a veškerenstvem poznáním vlastní mysli rozšiřuje poznání na veškerenstvo. V čínském buddhismu byl, zvláště v 6. až 9. století, termín sin použit jako označení psychických procesů a jevů; ve škole se stal synonymem pro , nejvyšší formu vědomí, úložiště vědomí, v němž jsou od nepaměti uchovávány či ukládány zárodky či výsledky karmy. (cs)
- In Chinese philosophy, xin can refer to either one's "heart" and "mind" (Chinese: 心; pinyin: xīn), or to the concept of sincerity or faithfulness (Chinese: 信; pinyin: xìn). (en)
- 심(心)은 성리학에서 인식, 지각, 판단 기능을 가진 사고의 주관기관을 의미한다. (ko)
- 信是儒家的一个核心价值理念和规范要求。“信”的核心内涵是诚实不欺，要人们诚实而又守信，言行一致。汉儒把“信”加入四端（仁、义、礼、智），稱為五常。朱熹以信為承載其餘四端之「土」。儒家經典中，信也常與忠並列為「忠信」。从“信”的字面意义来看，“信”由“人”和“言”组成，即“人言为信”，其含义乃是诚实不欺。孔子把“信”视作人与人交往应该遵循的一条基本准则。与朋友交往，应该守诺言，讲信用，以诚相待。做人要做到不欺诈，不虚伪，不掩饰。只有如此，才能达到人际关系的融洽与和谐。推己及人，社会就稳定和谐。孔子还认为，“信”还是一个人必须具备的品德。这种品德应该是说话算数，言行一致，不能出尔反尔，不能为了个人私欲而背弃诺言。 《論語》中的「信」常被視為與西方「信任」（英語：trust）的概念相似，而Cecilia Wee認為前者相較於後者，較側重有實際言語表示的情況，有承諾並履行者，表現為有信。 (zh)
|
| rdfs:comment
|
- In Chinese philosophy, xin can refer to either one's "heart" and "mind" (Chinese: 心; pinyin: xīn), or to the concept of sincerity or faithfulness (Chinese: 信; pinyin: xìn). (en)
- 심(心)은 성리학에서 인식, 지각, 판단 기능을 가진 사고의 주관기관을 의미한다. (ko)
- 信是儒家的一个核心价值理念和规范要求。“信”的核心内涵是诚实不欺，要人们诚实而又守信，言行一致。汉儒把“信”加入四端（仁、义、礼、智），稱為五常。朱熹以信為承載其餘四端之「土」。儒家經典中，信也常與忠並列為「忠信」。从“信”的字面意义来看，“信”由“人”和“言”组成，即“人言为信”，其含义乃是诚实不欺。孔子把“信”视作人与人交往应该遵循的一条基本准则。与朋友交往，应该守诺言，讲信用，以诚相待。做人要做到不欺诈，不虚伪，不掩饰。只有如此，才能达到人际关系的融洽与和谐。推己及人，社会就稳定和谐。孔子还认为，“信”还是一个人必须具备的品德。这种品德应该是说话算数，言行一致，不能出尔反尔，不能为了个人私欲而背弃诺言。 《論語》中的「信」常被視為與西方「信任」（英語：trust）的概念相似，而Cecilia Wee認為前者相較於後者，較側重有實際言語表示的情況，有承諾並履行者，表現為有信。 (zh)
- Sin (čínsky pchin-jinem xīn, znaky 心), srdce/mysl, duše, myšlení, duch, psychika či cítění je jeden z klíčových pojmů čínské filozofie. V čínské filozofii pojem sin může označovat něčí dispozice nebo pocity, doslovně znamená fyzické srdce, a proto se také překládá jako „mysl“, protože starověcí Číňané věřili, že srdce je centrem lidského poznání. Z tohoto důvodu se sin překládá i jako „srdce/mysl“. Pojem má konotaci úmyslu, lze tak použít k označení dlouhodobých cílů. (cs)
|