| dbo:abstract
|
- الآنتس أو الآنتاي كيان قبلي من السلافيين الأوائل يعود إلى القرن السادس الميلادي. عاشوا على الضفاف الدنيا لنهر الدانوب، في المنطقة الشمالية الغربية من البحر الأسود (مولدوفا الحالية ووسط أوكرانيا)، وفي المناطق المحيطة بنهر الدون (وسط وجنوب روسيا). عادة ما يربط الباحثون شعب الآنتس بالبقايا الأثرية المكتشفة من حضارة بينكوفكا. يعود الذكر الأول للآنتس في السجلات التاريخية لعام 518، لدى غزوهم أبرشية ثراسيا في وقت ما بين عامي 533 و545. بعدها بفترة وجيزة، أصبحو فيوديراتي بيزنطية وحصلوا إثر ذلك على مدفوعات بالذهب وحصن (يدعى «توريس»، وتعني باللاتينية «برج») في منطقة ما شمالي نهر الدانوب في موقع ذي أهمية إستراتيجية لمنع الخصوم البرابرة من غزو الأراضي الرومانية. شارك الجنود الآنتيون بعد ذلك بين عامي 545 و580 بالقتال في عدة حملات بيزنطية. هاجم آفار أوراسيا الآنتس في بداية القرن السابع، ما أدى إلى اختفاء المفهوم الحضاري لشعب الآنتس وأصبحوا أسلافًا للسلافيين الشرقيين والسلافيين الجنوبيين. (ar)
- Antové (řecky Áνται) bylo kmenové uskupení raných Slovanů, které existovalo v 6. století na dolním Dunaji a na severozápadním pobřeží Černého moře (dnešní Moldavsko a centrální Ukrajina). Obvykle jsou spojováni s kulturou Peňkovka. Antové sídlili ve 2.-3. století po Kr. severně od Azovského moře. V 4.-6. století sídlili již na středním a dolním Podněpří (až k Dněstru, Prutu a dolnímu Dunaji). Zmiňuje je Jordanes (viz níže), podle kterého ve 4. století Anty a jejich krále jménem Boz i se 70 náčelníky porazili Gótové. Z období první poloviny 6. století o Antech informuje Prokopios z Kaisareie, který mimo jiné píše, že Sklavíni (Slovani?) a Anti mluví stejnou "barbarskou" řečí, žijí v rovnostářském, demokratickém zřízení a obě skupiny měly kdysi společný název "sporoi" (Sporové). Anty kromě toho popisuje jako nomády, kteří byli polonazí, bosí, měli kopí a štíty a uctívali boha blesku. Z let 514 až 517 texty zmiňují společné útoky Slovanů, Bulharů a Antů na Byzantskou říši. Za Justiniána I. se zmiňuje i samostatný útok Antů. Kolem roku 533 se zmiňuje krátká válka mezi Slovany a Anty. V roce 545 se Antové spojili s Byzancí proti Bulharům, za což za odměnu dostali město Tyras na Dněstru. V 6. století se zmiňují už i antská jména (Mezamir, Dabragez) a jsou původem slovanská. Kolem poloviny 6. století Jordanes (který odkazuje na starší zdroje - Plinia staršího, Tacita a Ptolemaia) identifikuje Anty s Venedy a Sklavíny (Slovany?), když píše:
* ... Od pramene Visly ... sídlí četné kmeny Venedů. Přestože se jejich pojmenování mění podle různých kmenů a sídel, hlavními jmény jsou Sklavíni a Antové... ;
* Sklavíni sídlí v zemi od města Novietunum a Mursianského moře po Dněstr, na severu po Vislu; bažiny a lesy jim nahrazují města. Anti jsou z nich nejpočetnější a sídlí tam, kde Pontské moře tvoří oblouk ... ;
* Venedi, jak již bylo ... zmíněno, pocházejí z jednoho kořene a mají dnes tři jména: Venedi, Antové a Sklavíni... Jordanes v témže textu vzpomíná, že jedna z pohřebních slavností nad Atilovým hrobem (5. stol.) Byla "strava", což je z dnešního pohledu všeslovanský výraz. V letech 558-560 antský kmenový svaz rozbili Avaři. V letech 577 - 583 Antové ve spojenectví s Byzancí donutili Slovany ukončit útoky na Byzanc a v roce 584 však Antové opět ve spojenectví s Byzancí odráželi avarsko-slovanské útoky na Byzanc. V roce 602 poslali Avaři proti Antům své vojsko. Jako útok dopadl není známo. Anty poslední naposledy zmiňuje vojenský traktát "De militari scientia" z roku 612 po Kr, a to mezi etniky, které nemají bílou kůži. (cs)
- Οι Άντες ή Άνται ήταν πρώιμη σλαβική φυλετική πολιτική οντότητα του 6ου αι. στον κάτω Δούναβη και τη βορειοανατολική περιοχή της Μαύρης θάλασσας (Σύγχρονη Μολδαβία και κεντρική Ουκρανία). Συνδέονται με τον αρχαιολογικό πολιτισμό . Αναφερθέντες για πρώτη φορά το 518, οι Άντες εισέβαλαν στις περιοχές της βυζαντινής Διοίκησης Θράκης σε κάποιο σημείο μεταξύ του 533 και του 545. Λίγο μετά έγιναν Βυζαντινοί φοιδεράτοι και τους αποδόθηκαν πληρωμές σε χρυσό και ένα φρούριο που ονομάστηκε Turris, βόρεια του Δούναβη σε στρατηγικά σημαντική θέση, έτσι ώστε να αποφευχθεί εχθρική εισβολή των βαρβάρων στα ανατολικά ρωμαϊκά εδάφη. Μεταξύ του 545 και του 580 οι Άντες πολέμησαν σε διάφορες βυζαντινές εκστρατείες. Οι Άντες καταστράφηκαν από τους Παννόνιους Αβάρους στις αρχές του 7ου αιώνα. Αναφέρονται από τον Γότθο Βυζαντινό ιστορικό Ιορδάνη τον Αλανό του 6ου αι. και τον Βυζαντινό ιστορικό Προκόπιο της Καισαρείας, επίσης του 6ου αιώνα. (el)
- Die Anten waren ein spätantiker Volksstamm nördlich des Schwarzen Meeres, der ursprünglich wohl aus der südlichen Ukraine zwischen Dnepr und Don stammte, im 6. Jahrhundert jedoch auf der Balkanhalbinsel auftauchte. Die in der älteren Forschung häufig vorgenommene Zuordnung der Anten zu den Ostslawen ist in der modernen Forschung umstritten. Der Name Anten (Antes, Antai) lässt sich möglicherweise aus dem Mittelpersischen ableiten (im Sinne von „am Ende befindlich“). Eine slawische Herkunft ist nicht belegt. (de)
- The Antes, or Antae (Greek: Ἄνται), were an early East Slavic tribal polity of the 6th century CE. They lived on the lower Danube River, in the northwestern Black Sea region (present-day Moldova and central Ukraine), and in the regions around the Don River (in Middle and Southern Russia). Scholars commonly associate the Antes with the archaeological Penkovka culture. First mentioned in the historical record in 518, the Antes invaded the Diocese of Thrace sometime between the years of 533 and 545. Thereafter, they became Byzantine foederati and received gold payments and a fort (named "Turris" - the Latin word turris means 'tower') somewhere north of the Danube at a strategically important location to prevent hostile barbarians from invading Roman lands. Thus from 545 to the 580s, Antean soldiers fought in various Byzantine campaigns. The Pannonian Avars attacked the Antes at the beginning of the 7th century, when the Antes disappeared as a group and became ancestors of both the East Slavs and South Slavs. (en)
- Los Antes o Antae fueron una antigua unión tribal posiblemente "eslava-iraní" en Europa Oriental que vivió al norte del bajo río Danubio y el Mar Negro (en el territorio de la moderna Moldavia y Ucrania) en los siglos VI y VII y que son asociados con la arqueológica . (es)
- Les Antes (en latin : Antae ; en grec : Áνται) étaient un ensemble de populations qui vécurent aux VIe siècle et VIIe siècle dans une vaste région englobant les bassins hydrographiques du bas-Danube, du Dniestr, du Boug méridional, du Dniepr et du Don, dans des territoires formant de nos jours la Roumanie, la Moldavie, l’Ukraine et la Russie centrale et méridionale. On les associe généralement ces populations à la (en) dont plus de soixante sites ont été identifiés au sud-est de l’Ukraine, notamment aux environs de Tcherkassy, Krementchouk et entre Dnipropetrovsk et Zaporijia. On trouve les Antes mentionnés pour la première fois dans l’histoire en 518. Entre 533 et 545, ils envahirent le diocèse de Thrace, avant de devenir des alliés (foederati) de l’Empire romain d'Orient et de se voir confier un fort du nom de « Turris » (latin pour « tour ») à un endroit stratégique au nord du Danube, afin de protéger les territoires byzantins contre les invasions barbares. À titre d’alliés, les Antes participèrent à diverses campagnes byzantines de 545 à 580. Au début du VIIe siècle les Avars de Pannonie attaquèrent et vainquirent les Antes qui disparaissent alors des sources pour laisser place aux Slaves. L’identité des Antes est discutée : ensemble unitaire ou confédération alano-sarmate, roxolane et slave formée au IVe siècle face aux Goths cités par Jordanès ? Dans une perspective protochroniste, les Antes auraient bien été une confédération, mais exclusivement slave, composée des tribus croates, drevliennes, dulèbes, oulitches, polanes, séverianes et tivertses, ayant formé un État unitaire au VIe siècle. (fr)
- アント人（Antes）は、ドニプロ川中流域からローシ川にかけて住んでいたスラヴ人。 (ja)
- Gli Anti (in greco Ἄνται, Antai, in latino Antes o Antae) erano un'entità tribale protoslava esistita nel VI secolo d.C. Vivevano lungo il basso corso del Danubio, nelle regioni a nordovest del Mar Nero (odierne Moldavia e Ucraina centrale), e in quelle attorno al fiume Don (nella Russia meridionale). Gli studiosi associano comunemente gli Anti alla cultura di Penkovka. (it)
- De Anten of Antae waren een vroeg-middeleeuwse stammenunie die in de 6e en 7e eeuw ten noorden van de benedenloop van de Donau en de Zwarte Zee op het grondgebied van het huidige Moldavië en Oekraïne woonden. Ze worden, hoewel omstreden, wel geassocieerd met de archeologische Penkivkacultuur. (nl)
- Antowie (gr. Ανταί, łac. Antes) – związek plemienny wschodnich Słowian, który w dużej mierze dał początek również Słowianom południowym; według części badaczy zeslawizowane plemię sarmackie (czasem utożsamiane z Aorsami/Alanami) lub odłam Słowian wschodnich podporządkowany rządzącej warstwie sarmackiej, która się z nimi zasymilowała. Zamieszkiwali w IV–VI w. między Dniestrem i Dnieprem. (pl)
- Antas (em latim: antae) eram uma tribo eslava precoce que existiu no século VI no curso inferior do Danúbio e no noroeste do mar Negro e que possivelmente esteve vinculada com a cultura arqueológica , que desenvolveu-se na Ucrânia e espalhou-se para a Moldávia e depois Romênia. São mencionados pela primeira vez em 518, e em algum momento entre 533 e 545 invadiram a Diocese da Trácia. Logo depois, tornaram-se federados bizantinos e a eles foi concedido pagamentos em ouro e um forte chamado Turris, em algum lugar ao norte do Danúbio em uma localização estrategicamente importante, de modo a evitar que bárbaros hostis invadissem os domínios romanos. Assim, entre 545 e os anos 580, soldados antas lutaram em várias campanhas bizantinas. Eles foram posteriormente atacados e destruídos pelos ávaros no começo do século VII. (pt)
- А́нты (др.-греч. Ἄνται) — народ, существовавший, предположительно, в IV—VII веках. Известен по готским, византийским и сирийским источникам VI—VII веков (до 602 года). В ряде источников анты упоминаются вместе со склавинами (славянскими племенами) как народы, которые близки по происхождению, обычаям и языку. Большинство исследователей считает антов славянами. С антами отождествляются носители пеньковской археологической культуры. При вожде Боже анты нанесли поражение готам, но были разгромлены войсками Винитария из рода Амалов (Витимира). (ru)
- Áнти (дав.-гр. Áνται, лат. Antae, Antes) — слов'янське міжплемінне об'єднання. Археологічно еквівалентом вважаються представники Пеньківської культури. Нащадками антів є поляни — наддніпрянське слов'янське плем'я, яке зіграло велику роль в об'єднанні інших східнослов'янських племен в одну державу — Русь. Згадуються візантійськими авторами з IV до початку VII ст.. Склали, переважну (за Грушевським) чи меншу в порівнянні зі склавинами (за Залізняком), частку етногенезу українського народу. (uk)
|
| rdfs:comment
|
- Die Anten waren ein spätantiker Volksstamm nördlich des Schwarzen Meeres, der ursprünglich wohl aus der südlichen Ukraine zwischen Dnepr und Don stammte, im 6. Jahrhundert jedoch auf der Balkanhalbinsel auftauchte. Die in der älteren Forschung häufig vorgenommene Zuordnung der Anten zu den Ostslawen ist in der modernen Forschung umstritten. Der Name Anten (Antes, Antai) lässt sich möglicherweise aus dem Mittelpersischen ableiten (im Sinne von „am Ende befindlich“). Eine slawische Herkunft ist nicht belegt. (de)
- Los Antes o Antae fueron una antigua unión tribal posiblemente "eslava-iraní" en Europa Oriental que vivió al norte del bajo río Danubio y el Mar Negro (en el territorio de la moderna Moldavia y Ucrania) en los siglos VI y VII y que son asociados con la arqueológica . (es)
- アント人（Antes）は、ドニプロ川中流域からローシ川にかけて住んでいたスラヴ人。 (ja)
- Gli Anti (in greco Ἄνται, Antai, in latino Antes o Antae) erano un'entità tribale protoslava esistita nel VI secolo d.C. Vivevano lungo il basso corso del Danubio, nelle regioni a nordovest del Mar Nero (odierne Moldavia e Ucraina centrale), e in quelle attorno al fiume Don (nella Russia meridionale). Gli studiosi associano comunemente gli Anti alla cultura di Penkovka. (it)
- De Anten of Antae waren een vroeg-middeleeuwse stammenunie die in de 6e en 7e eeuw ten noorden van de benedenloop van de Donau en de Zwarte Zee op het grondgebied van het huidige Moldavië en Oekraïne woonden. Ze worden, hoewel omstreden, wel geassocieerd met de archeologische Penkivkacultuur. (nl)
- Antowie (gr. Ανταί, łac. Antes) – związek plemienny wschodnich Słowian, który w dużej mierze dał początek również Słowianom południowym; według części badaczy zeslawizowane plemię sarmackie (czasem utożsamiane z Aorsami/Alanami) lub odłam Słowian wschodnich podporządkowany rządzącej warstwie sarmackiej, która się z nimi zasymilowała. Zamieszkiwali w IV–VI w. między Dniestrem i Dnieprem. (pl)
- А́нты (др.-греч. Ἄνται) — народ, существовавший, предположительно, в IV—VII веках. Известен по готским, византийским и сирийским источникам VI—VII веков (до 602 года). В ряде источников анты упоминаются вместе со склавинами (славянскими племенами) как народы, которые близки по происхождению, обычаям и языку. Большинство исследователей считает антов славянами. С антами отождествляются носители пеньковской археологической культуры. При вожде Боже анты нанесли поражение готам, но были разгромлены войсками Винитария из рода Амалов (Витимира). (ru)
- Áнти (дав.-гр. Áνται, лат. Antae, Antes) — слов'янське міжплемінне об'єднання. Археологічно еквівалентом вважаються представники Пеньківської культури. Нащадками антів є поляни — наддніпрянське слов'янське плем'я, яке зіграло велику роль в об'єднанні інших східнослов'янських племен в одну державу — Русь. Згадуються візантійськими авторами з IV до початку VII ст.. Склали, переважну (за Грушевським) чи меншу в порівнянні зі склавинами (за Залізняком), частку етногенезу українського народу. (uk)
- الآنتس أو الآنتاي كيان قبلي من السلافيين الأوائل يعود إلى القرن السادس الميلادي. عاشوا على الضفاف الدنيا لنهر الدانوب، في المنطقة الشمالية الغربية من البحر الأسود (مولدوفا الحالية ووسط أوكرانيا)، وفي المناطق المحيطة بنهر الدون (وسط وجنوب روسيا). عادة ما يربط الباحثون شعب الآنتس بالبقايا الأثرية المكتشفة من حضارة بينكوفكا. (ar)
- Antové (řecky Áνται) bylo kmenové uskupení raných Slovanů, které existovalo v 6. století na dolním Dunaji a na severozápadním pobřeží Černého moře (dnešní Moldavsko a centrální Ukrajina). Obvykle jsou spojováni s kulturou Peňkovka. Kolem poloviny 6. století Jordanes (který odkazuje na starší zdroje - Plinia staršího, Tacita a Ptolemaia) identifikuje Anty s Venedy a Sklavíny (Slovany?), když píše: Jordanes v témže textu vzpomíná, že jedna z pohřebních slavností nad Atilovým hrobem (5. stol.) Byla "strava", což je z dnešního pohledu všeslovanský výraz. (cs)
- Οι Άντες ή Άνται ήταν πρώιμη σλαβική φυλετική πολιτική οντότητα του 6ου αι. στον κάτω Δούναβη και τη βορειοανατολική περιοχή της Μαύρης θάλασσας (Σύγχρονη Μολδαβία και κεντρική Ουκρανία). Συνδέονται με τον αρχαιολογικό πολιτισμό . (el)
- The Antes, or Antae (Greek: Ἄνται), were an early East Slavic tribal polity of the 6th century CE. They lived on the lower Danube River, in the northwestern Black Sea region (present-day Moldova and central Ukraine), and in the regions around the Don River (in Middle and Southern Russia). Scholars commonly associate the Antes with the archaeological Penkovka culture. (en)
- Les Antes (en latin : Antae ; en grec : Áνται) étaient un ensemble de populations qui vécurent aux VIe siècle et VIIe siècle dans une vaste région englobant les bassins hydrographiques du bas-Danube, du Dniestr, du Boug méridional, du Dniepr et du Don, dans des territoires formant de nos jours la Roumanie, la Moldavie, l’Ukraine et la Russie centrale et méridionale. On les associe généralement ces populations à la (en) dont plus de soixante sites ont été identifiés au sud-est de l’Ukraine, notamment aux environs de Tcherkassy, Krementchouk et entre Dnipropetrovsk et Zaporijia. (fr)
- Antas (em latim: antae) eram uma tribo eslava precoce que existiu no século VI no curso inferior do Danúbio e no noroeste do mar Negro e que possivelmente esteve vinculada com a cultura arqueológica , que desenvolveu-se na Ucrânia e espalhou-se para a Moldávia e depois Romênia. São mencionados pela primeira vez em 518, e em algum momento entre 533 e 545 invadiram a Diocese da Trácia. (pt)
|