From Wiktionary, the free dictionary
Inherited from Old Czech broditi, from Proto-Slavic *broditi.
- IPA(key): [ˈbroɟɪt]
- Hyphenation: bro‧dit
brodit impf (perfective přebrodit)
- to ford
Conjugation
Infinitive
|
brodit, broditi
|
Active adjective
|
brodící
|
Verbal noun
|
—
|
Passive adjective
|
—
|
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive brodit. |
|
Transgressives
|
present
|
past
|
masculine singular
|
brodě |
—
|
feminine + neuter singular
|
brodíc |
—
|
plural
|
brodíce |
—
|
- “broditi”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “broditi”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “brodit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)