stěžovat
Jump to navigation
Jump to search
Czech
Etymology
Pronunciation
Verb
stěžovat impf (perfective postěžovat)
Conjugation
Conjugation
| Infinitive | stěžovat, stěžovati | Active adjective | stěžující |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | stěžování | Passive adjective | — |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | stěžuji, stěžuju (coll.) |
stěžujeme | — | stěžujme |
| 2nd person | stěžuješ | stěžujete | stěžuj | stěžujte |
| 3rd person | stěžuje | stěžují, stěžujou (coll.) |
— | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive stěžovat. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | stěžoval | stěžovali | — | — |
| masculine inanimate | stěžovaly | — | ||
| feminine | stěžovala | — | ||
| neuter | stěžovalo | stěžovala | — | — |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | stěžuje | — |
| feminine + neuter singular | stěžujíc | — |
| plural | stěžujíce | — |
Derived terms
Related terms
See also
Further reading
- “stěžovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “stěžovati si”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “stěžovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)