synovec

synovec (Tschechisch)

Worttrennung:

sy·no·vec

Aussprache:

IPA: [ˈsɪnɔvɛt͡s]

synovec^(Info)

Bedeutungen:

[1] Sohn des Bruders oder der Schwester

Weibliche Wortformen:

Oberbegriffe:

Beispiele:

[1] Můj 3 lety synovec se neuměl sám oblékat.

Mein dreijähriger Neffe konnte sich nicht allein anziehen.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] neteřinka a synovec

[1] Sohn des Bruders oder der Schwester

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „synovec“

[1] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „synovec“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „synovec“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „synovec“

[1] centrum - slovník: „synovec“

[1] Uni Leipzig: Wortschatz-Portal „synovec“

Verwandtschaftsgrade

		předek (Vorfahr)
—	praděd, pradědeček (Urgroßvater)	praprarodiče (Urgroßeltern)	prabába, prababička (Urgroßmutter)	—
prastrýc (Großonkel)	dědeček, děda (Großvater)	prarodiče (Großeltern)	babička (Großmutter)	prateta (Großtante)
strýc (Onkel)	otec (Vater)	rodiče (Eltern)	matka (Mutter)	teta (Tante)
bratranec (Cousin)	bratr (Bruder)	sourozenci (Geschwister)	sestra (Schwester)	sestřenice (Cousine)
synovec (Neffe)	syn (Sohn)	dítě (Kind)	dcera (Tochter)	neteř (Nichte)
—	vnuk (Enkel)	vnouče (Enkelkind)	vnučka (Enkelin)	—
—	pravnuk (Urenkel)	pravnouče (Urenkelkind)	pravnučka (Urenkelin)	—
		potomek (Nachkomme)