Nothing Special   »   [go: up one dir, main page]
Wikipedie

Povodeň v Česku (2024): Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Dal jsem tam kraj
značky: revertováno editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu
Bez shrnutí editace
značky: editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu
 
(Není zobrazeno 22 mezilehlých verzí od 18 dalších uživatelů.)
Řádek 1:
{{Aktuální}}
{{Související|Povodně ve střední Evropě 2024}}
{{Infobox - katastrofa
Řádek 5 ⟶ 4:
| popisek = Záplavy v [[Ostrava|ostravské]] městské části [[Svinov (Ostrava)|Svinov]], 15. září 2024
| název = Povodně v Česku v roce 2024
| druh události = Povodeňpovodeň
| pohřešovaní = 8 (k 18. září 2024)<ref name="oběti" />
| stát = {{Vlajka a název|Česko}}
Řádek 12 ⟶ 11:
}}
[[Soubor:Co mít sebou v evakuačním zavazadle MVČR 2024.jpg|náhled|Informace Ministerstva vnitra k evakuaci]]
'''Povodně v Česku''' začaly v pátek [[13. září]] [[2024]] jako výsledek srážeksrážky dvou frontálních systémů nad oblastí [[Střední Evropa|střední Evropy]], akteré vytrvalýchpřinesly dešťůvytrvalý déšť. Zasáhly většinu území Česka, všechnyjeho sousední země, a také [[Chorvatsko]] a [[Rumunsko]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = I Německo či Polsko se připravují na záplavy a silný vítr. V Rakousku komplikuje dopravu sníh
| periodikum = iROZHLAS
Řádek 34 ⟶ 33:
| datum_vydání = 2024-09-15
| url = https://denikn.cz/minuta/1521148/
}}</ref> [[Stoletá voda|Stoletou vodu]] zaznamenalo 55 měřicích míst.<ref name="ČN 15/9" /> PětZahynulo lidíči zahynulo,bylo osmpohřešováno 13 lidí se pohřešuje.<ref name="oběti" />
 
== Příčiny ==
Příčinné srážky byly způsobeny [[Tlaková níže Boris|tlakovou níží ''Boris'']] (v Německu pojmenovaná jako tlaková níže ''Anett),'' která se díky silnému jihovýchodnímu proudění přesouvala do oblasti střední a východní Evropy ze severní Itálie. Toto je typický scénář povětrnostní situace označované jako Vb (pět b), která je spojována s rekordními srážkovými úhrny ve střední Evropě. Stejně jako během [[Povodně na Moravě a Odře (1997)|povodňové situace v roce 1997]] nastala neobvyklá situace, při které byla tlaková níže zablokována ve svém severovýchodním postupu dvěma oblastmi vysokého tlaku vzduchu (''Reinhold''<ref>{{Citace elektronického periodika
Příčinné srážky byly způsobeny [[Tlaková níže Boris|tlakovou níží Boris]], která přinesla do střední Evropy silné lijáky (v Alpách sněžení).
| titul = The threat of extreme precipitation in Austria and Czechia (…)
| periodikum = Wettergefahren-Frühwarnung
| vydavatel = wettergefahren-fruehwarnung.de
| datum_vydání = 2024-09-13
| url = https://www.wettergefahren-fruehwarnung.de/Artikel/20240909.html
| datum_přístupu = 2024-10-02
}}</ref> nad západní Evropou a ''Quentin''<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Wetter am Wochenende: Hier hält am Sonntag der Herbst Einzug
| periodikum = The Weather Channel
| vydavatel = weather.com
| datum_vydání = 2024-09-07
| url = https://weather.com/de-DE/wetter/deutschland/news/2024-09-07-wetter-am-wochenende-hier-halt-am-sonntag-der-herbst-einzug
| datum_přístupu = 2024-10-02
}}</ref> nad severozápadním Ruskem), což znamenalo dlouhodobé setrvání středu tlakové níže nad jihovýchodním Polskem. Tato situace se nad Českem projevila výrazným frontálním rozhraním v týlu tlakové níže, které se vyznačovalo silnou konvergencí a vertikálním střihem větru. Výsledkem byly velmi intenzivní a dlouhotrvající srážky v oblasti severní Moravy a Slezska.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Meteorologický slovník
| periodikum = slovnik.cmes.cz
| url = http://slovnik.cmes.cz/heslo/458
| datum přístupu = 2024-09-23
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Reanalysis archives
| periodikum = www.wetterzentrale.de
| url = https://www.wetterzentrale.de/reanalysis.php?jaar=2024&maand=9&dag=15&uur=000&var=1&map=1&model=cfsr
| datum přístupu = 2024-09-23
}}</ref>
 
Sumy srážek výrazně ovlivnil i silný vítr, který umocnil návětrný efekt na českých horách. Příkladem jsouZejména [[Jeseníky]] byly přímou překážkou v týlovém proudění, a na jejichžjejich hřbetechhřebenech a návětrnýchnávětřích oblastechbyly spadlyzaznamenány vůbec nejvyšší sumy srážek za období od středy do pondělí, a to i přes 500 mm. Vícedenní úhrny srážek v Jeseníkách zhruba odpovídaly [[Povodně na Moravě a Odře (1997)|povodňové situaci v červenci 1997]], následné extrémní povodně místně překonaly i průtoky v roce 1997.<ref>{{Citace elektronického periodika
 
Nejvíce zasaženými povodími jednotlivých řek, byly ty které odvodňují severní a severozápadní oblast [[Jeseníky|Jeseníků]] a [[Rychlebské hory|Rychlebských hor]], tj. povodí řek [[Bělá (přítok Kladské Nisy)|Bělé]], [[Desná (přítok Moravy)|Desné]], [[Opava (řeka)|Opavy]], [[Opavice]], [[Osoblaha (řeka)|Osoblahy]] a [[Vidnávka|Vidnávky]]. Naopak méně dotčeným bylo povodí řeky [[Moravice (řeka)|Moravice]], která odvodňuje jihovýchodní oblast Hrubého Jeseníku a během téměř celé srážkové epizody se její povodí nacházelo ve srážkovém stínu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Meteorologové srovnali srážky v roce 1997 a nyní - Novinky
| periodikum = www.novinky.cz
| url = https://www.novinky.cz/clanek/pocasi-meteorologove-srovnali-srazky-v-roce-1997-a-nyni-40489310
| datum vydání = 2024-09-18
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-09-23
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Končící extrémní srážky v Česku: V Jeseníkách spadlo přes 500 mm srážek. Na severu Moravy a ve Slezsku byly vodním stavem překonány povodně z roku 1997
| periodikum = www.meteocentrum.cz
Řádek 47 ⟶ 79:
}}</ref>
{| class="wikitable sortable"
|+Meteorologické stanice s nejvyššími úhrny srážek v&nbsp; období 12.–17. 9. 2024<ref>https://www.envidata.cz/dataAnalysis/meteoKlima/overall/rainCurrent.php?D=120h&gradient</ref>
!Stanice
!Úhrn srážek v mm
|-
|[[Rejvíz]]
|516,7
|-
|[[Červenohorské sedlo]]
Řádek 88 ⟶ 123:
|}
== Oblasti zasažené povodněmi ==
[[FileSoubor:2024-09-15-05 01 Sentinel-1 AWS-IW-VVVH Enhanced visualization-orthorectified.jpg|thumbnáhled|15. září 2024 07:01 SELČ: zaplavená území při povodni na severní Moravě a Slezsku|vlevo]]
Povodněmi byly zasaženy téměř všechny kraje ČR, k nejhůře postiženým patří [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezský]] a [[Olomoucký kraj]]. K nejrozsáhlejším rozlivům došlo v údolní nivě řeky [[Opava (řeka)|Opavy]] od [[Krnov|Krnova]]a přes [[Opava|Opavu]] k soutoku s Odrou a na řece Odře samotné.
 
Zrušeny byly desítky kulturních a sportovních akcí,<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 162 ⟶ 197:
 
=== Moravskoslezský kraj ===
[[Soubor:Škody v Opavě.jpg|náhled|Škody po ústupu vody v [[Kateřinky (Opava)|Opavě-Kateřinkách]]]]
Moravskoslezský kraj se stal nejvíce postiženým krajem. K velmi zasaženým městům patřila [[Ostrava]], kde se protrhla říční hráz u soutoku [[Opava (řeka)|Opavy]] a [[Odra|Odry]],<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = V Ostravě se protrhla říční hráz Odry, voda zatápí velkou část města
| periodikum = iDNES.cz
Řádek 171 ⟶ 207:
 
=== Olomoucký kraj ===
Povodní byl velmi poničen [[Jeseník]], záplavová vlna uzavřela [[Litovel]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Litovel spláchla vlna, voda stále stoupá. Město je zcela uzavřené
| periodikum = iDNES.cz
| url = https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/povodne-2024-litovel-troubky-bohumin-odra-morava-prerovsko.A240915_234006_domaci_svm
| datum_vydání = 2024-09-16
}}</ref>. Výrazně zatopené byly i [[Hanušovice]], [[Mikulovice (okres Jeseník)|Mikulovice]], [[Písečná (okres Jeseník)|Písečná]] nebo [[Česká Ves]]. V některých obcích spadly pod náporem vody některé domy, poničeny či strženy byly i mosty v Jeseníku či České vsi.<ref>https://www.novinky.cz/clanek/domaci-na-jesenicku-uz-padaji-domy-40488471</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Kaboň
| jméno = Magda Vránová ,Daniela Tauberová ,Lukáš
| titul = Drama v zaplaveném Jeseníku. Oblast je odříznutá, lidi letí zachránit vrtulníky
| periodikum = Šumperský a jesenický deník
| datum vydání = 2024-09-15
| jazyk = cs
| url = https://sumpersky.denik.cz/zpravy_region/jesenik-zaplava-povoden-evakuace-2024.html
| datum přístupu = 2024-10-10
}}</ref>
 
=== Jihočeský kraj ===
Řádek 187 ⟶ 232:
| url = https://budejovice.rozhlas.cz/rozvodnena-malse-se-rozlila-v-obci-plav-na-ceskobudejovicku-na-mistni-hostinec-9313064
| datum_přístupu = 2024-09-20
}}</ref> v obci [[Plav]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Kortus
| jméno1 = Pavel
Řádek 199 ⟶ 244:
| url = https://www.idnes.cz/ceske-budejovice/zpravy/povodne-2024-dest-plav-malse-luznice-ohrozeni-velka-voda.A240915_131735_budejovice-zpravy_pkr
| datum_přístupu = 2024-09-17
}}</ref>, vV [[České Budějovice|Českých Budějovicích]] se řeky nedostaly do obytných oblastí.
 
==== Lužnice ====
V povodí [[Lužnice]] došlo v úterý 17. září k naplnění rybníku [[Rožmberk]], v obcích pod ním voda kulminovala až koncem týdne, kdy již jinde voda opadla. U [[Frahelž]]e dosáhla voda ve čtvrtek úrovně padesátileté vody.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Lužnice ve Frahelži překročila padesátiletý průtok. Dostala se na úroveň extrémního ohrožení
| periodikum = iROZHLAS
Řádek 208 ⟶ 253:
| url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/online-luznice-ve-frahelzi-prekrocila-padesatilety-prutok-dostala-se-na-uroven_2409190642_jkd
| datum_přístupu = 2024-09-20
}}</ref>. Lužnice tak byla posledním tokem, kde byl vyhlášen třetí stupeň. Ve [[Veselí nad Lužnicí]] i přes obavy voda nepřekonala bariéry.
 
=== Jihomoravský kraj ===
Řádek 220 ⟶ 265:
| titul = Brněnská nemocnice kvůli povodni evakuovala pacienty, personál pomůže jinde
| periodikum = iDNES.cz
| url = https://www.idnes.cz/nastaveni-souhlasu?url=https%3a%2f%2fwww.idnes.cz%2fbrno%2fzpravy%2fnemocnicebrno/zpravy/nemocnice-milosrdnych-bratri-brno-evakuace-pacienti-svratka.A240914_103559_brno-zpravy_krut
| datum vydání = 2024-09-14
| datum přístupu = 2024-09-17
Řádek 241 ⟶ 286:
| titul = Hrozilo, že se pustí a stáhne nás s sebou, líčí strážníci záchranu muže z řeky
| periodikum = iDNES.cz
| url = https://www.idnes.cz/nastaveni-souhlasu?url=https%3a%2f%2fwww.idnes.cz%2fbrno%2fzpravy%2fstraznicibrno/zpravy/straznici-brno-zachrana-vycerpany-muz-rozvodnena-reka-zaplavy-povoden.A240916_153932_brno-zpravy_krut
| datum vydání = 2024-09-16
| datum přístupu = 2024-09-17
Řádek 282 ⟶ 327:
[[ČEZ]] evidoval na 44&nbsp;000 míst bez elektřiny, telefonní společnosti [[O2 Czech Republic|O2]] a [[Vodafone Czech Republic|Vodafone]] evidovaly výpadky signálu na jihu a severu Čech.
 
V neděli 15. září 2024 bylo v ranních hodinách bez elektrické energie něco okolo 260 tisíc odběratelů.[https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/bez-proudu-bylo-rano-kvuli-pocasi-pres-ctvrt-milionu-domacnosti-353031]<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = ČT24
| jméno = ČTK
Řádek 316 ⟶ 361:
 
== Oběti a pohřešovaní lidé ==
Jedna žena utonula v potoce [[Krasovka]] na [[okres Bruntál|Bruntálsku]]Krnovsku, další v [[Kobylá nad Vidnavkou|Kobylé nad Vidnavkou]] na [[Jesenická oblast|Jesenicku]]. Dva muži zemřeli v [[Krnov]]ě.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Záplavy v Moravskoslezském krají mají tři oběti, přibyli dva v Krnově
| periodikum = České noviny
| url = https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/zaplavy-v-moravskoslezskem-kraji-maji-tri-obeti-pribyli-dva-v-krnove/2569067
| datum_přístupu = 2024-09-16
}}</ref> Bez dalších podrobností oznámil 18. září 2024 ministr vnitra [[Vít Rakušan]] pátou oběť. Dalších osm lidí sebylo pohřešuje.pohřešováno;<ref name="oběti">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = iDNES.cz
| jméno = ČTK
Řádek 329 ⟶ 374:
| datum vydání = 2024-09-18
| datum přístupu = 2024-09-21
}}</ref> Čtyřičtyři z nich jsou pohřešováni už od 14. září – tři po pádu auta do řeky [[Staříč (přítok Bělé)|Staříč]] v obci [[Lipová-lázně]] na [[Okres Jeseník|Jesenicku]], jeden muž spadl do rozvodněného Jankovického potoka na [[Okres Uherské Hradiště|Uherskohradišťsku]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Policie hledá první pohřešované. Muž zmizel v potoce, voda vzala auto s lidmi
| periodikum = iDNES.cz
Řádek 346 ⟶ 391:
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-09-18
}}</ref> Na konci září 2024 odhadovala Česká asociace pojišťoven odškodnění na téměř 20 miliard korun.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Asociace: Odhad pojištěných škod z povodní stoupl na 19,3 miliardy korun
| periodikum = ČeskéNoviny.cz
| vydavatel = ČTK
| url = https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/asociace-odhad-pojistenych-skod-z-povodni-stoupl-na-193-miliardy-korun/2571005
| datum vydání = 2024-09-23
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-09-24
}}</ref>
 
Řádek 358 ⟶ 411:
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-09-18
}}</ref> a další), problémy s výkupem pozemků, nerozhodností (obec [[Troubky]]) nebo pomalou přípravou. Vše se dá shrnout pod jev [[NIMBY]] (''Not In My Back Yard''), kdy sice obyvatelstvo se stavbami souhlasí, ale jen za podmínky, že nejsou v blízkosti jejich bydliště.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Mačí
| jméno = Josef
Řádek 367 ⟶ 420:
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-09-18
}}</ref> A je otázkou, zda-li by splnily svůj účel, nebo ne.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Blackbourn
| jméno = David
| titul = Podmaňování přírody: voda, krajina a vytváření moderního Německa.
| vydání = 1
| vydavatel = BB/art
| místo = Praha
| rok vydání = 2009
| strany = 446
| isbn = 9788073815981
}}</ref>
 
Řádek 374 ⟶ 437:
Do 13. září byla situace jak v silniční, tak v železniční dopravě relativně stabilní. Vyjma popadaných stromů nedocházelo k omezením dopravy.
 
V noci ze 13. na 14. září se první problémy projevily zejména v okresech [[Okres Jeseník|Jeseník]], [[Okres Šumperk|Šumperk]], [[Okres Bruntál|Bruntál]] a [[Okres Opava|Opava]]. Docházelo k zaplavování zejména místních komunikací vlivem rozbouřených toků. Situace se začala dramaticky zhoršovat 14. září ráno, především v okrese Jeseník, kde došlo k zaplavení [[silnice I/44]] mezi [[Jeseník]]em a [[Písečná (okres Jeseník)|Písečnou]]. Následně došlo k zaplavení i ostatních silnic vedoucích přes Jeseník, čímž prakticky došlo k odříznutí Jeseníku od zbytku silniční sítě.
 
Podobná situace se o pár hodin později odehrála i v [[Krnov]]ě a [[Opava|Opavě]], kde došlo k zaplavení mnoha silnic, zejména ležících při řece [[Opava (řeka)|Opava]] (resp. [[Opavice]]). Už 14. září podvečer byla [[silnice I/57]] obtížně sjízdná, k zastavení dopravy došlo do půlnoci dne 14. září. Do Opavy a Krnova se bylo, ač obtížně, možné dostat jenom z výše položených silnic z jihu, resp. jihozápadu.
Řádek 383 ⟶ 446:
 
=== Železniční doprava ===
[[Soubor:Ostrava-Svinov, povodeň 15.9.2024, zaplavená železniční trať.jpg|thumbnáhled|Zaplavená železniční stanice [[Ostrava-Svinov (nádraží)|Ostrava-Svinov]], 15. září 2024.]]
[[Soubor:Ostrava hlavní nádraží – povodeň 16.9.2024 08.jpg|thumbnáhled|Zaplavená železniční stanice [[Ostrava hlavní nádraží]], 16. září 2024.]]
[[Soubor:Ostrava hlavní nádraží, 16.9.2024, odjezdová tabule - provoz zastaven.jpg|thumbnáhled|Odjezdová tabule na ostravském hlavním nádraží s informací o zrušení téměř všech spojů. Fotografie pochází ze 16. září 2024, tabule ale zobrazuje vlaky z předešlého večera, než byl provoz informačního systému zcela zastaven.]]
Nejvážnější situace v železniční dopravě byla hlavně na severu [[Olomoucký kraj|Olomouckého kraje]] a téměř v celém [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezském kraji]], kde došlo k zastavení provozu na téměř všech tratích. Mezi [[Hanušovice]]mi a [[Jeseník]]em a mezi Jeseníkem a [[Žulová|Žulovou]] byla již před povodněmi byla zavedena náhradní autobusová doprava z důvodu rekonstrukce trati. Navzdory zhoršujícím se podmínkám se dařilo náhradní autobusovou dopravu provozovat zhruba do soboty 14. září do poledne, pak byla i náhradní autobusová doprava vlivem zaplavení cest zastavena.
 
Vzhledem k vývoji situaci se vědělo, že ostravský železniční uzel zažije obdobnou katastrofu, jako při [[Povodně na Moravě a Odře (1997)|povodních v roce 1997]], proto státní železniční společnosti [[České dráhy|ČD]], [[ČD Cargo]] a [[Správa železnic|SŽ]] vydaly několik preventivních opatření, které měly zamezit mimo jiné podobné nehodě, jako v roce 1997, kdy došlo k vykolejení EC 104 Sobieski nedaleko [[Suchdol nad Odrou (nádraží)|Suchdola nad Odrou]] vlivem podemleté tratě.
 
V pátek 13. září rozhodlo ČD Cargo o evakuaci zhruba 45 lokomotiv z ostravského depa ležícím při [[Ostrava hlavní nádraží|ostravském hlavním nádraží]] do stanice [[Ostrava-Kunčice (nádraží)|Ostrava-Kunčice]], které má bezpečnější polohu. Dne 14. září vlaky v úseku Český Těšín – Ostrava – Olomouc projížděly nízkou rychlostí z důvodu prevence mimořádné události.
 
První tratí v ostravském uzlu, která byla zaplavená, byla trať mezi [[Bohumín (nádraží)|Bohumínem]] a [[Dětmarovice]]mi, a to 14. září od 15. hodiny. V provozu se dařilo udržovat koridor [[Železniční trať Přerov–Bohumín|Přerov – Ostrava – BohumínPřerov–Ostrava–Bohumín]] ještě 14. září do pozdního večera i navzdory padajícím větvím na troleje a zaplavením okolí tratě v podstatě souvisle od [[Hranice na Moravě (nádraží)|Hranic na Moravě]]. Ještě během provozu došlo k zaplavení depa v Bohumíně. Poslední vlaky, kterýkteré před povodněmi přijely do Ostravy, byly vlaky IC 547 a SC 517 15. září těsně po půlnoci, pak byla doprava zastavena. Brzy ráno dne 15. září došlo k zastavení dopravy v úseku [[Ostrava-Svinov (nádraží)|Ostrava-Svinov]] – [[Bohumín (nádraží)|Bohumín]]. Nádraží ve Svinově se už dopoledne ocitlo pod vodou a kolem 15. hodiny došlo k celkovému zaplavení nádražního podchodu. Pod vodou se ocitlo také nádraží v Bohumíně. [[Ostrava hlavní nádraží|Ostravské hlavní nádraží]] bylo v neděli 15. září ještě sjízdné, a tak bylo možné zajišťovat aspoň provoz osobních vlaků do [[Vratimov (nádraží)|Vratimova]].
 
Navzdory kritické situaci v neděli 15. září se dařilo udržet v provozu železniční dopravu z Ostravy, a to přes jedinou trať, vedoucí přes [[Havířov (nádraží)|Havířov]]. Osobní vlaky, ač silně nepravidelně a s vysokým zpožděním jezdily z [[Ostrava-Vítkovice (nádraží)|Ostravy-Vítkovic]], mezinárodní doprava byla vlivem popadaných stromů a sesuvu půdy u [[Mosty u Jablunkova (nádraží)|Mostů u Jablunkova]] zastavena, na večer však obnovena se silnými omezeními.
Řádek 398 ⟶ 461:
V pondělí 16. září se však opět situace v Ostravě mírně zhoršila. Dopoledne došlo k zastavení provozu na hlavním nádraží, kde hrozilo zaplavení, k čemuž dopoledne došlo. Vytopeno bylo pouze kolejiště, a tak autobusy a [[Městská hromadná doprava|MHD]] k nádraží zajížděly nadále. Vlaky jedoucí z Vratimova tak opět byly zkráceny, a to na zastávku [[Ostrava-Stodolní (železniční zastávka)|Ostrava-Stodolní]]. Situace se naopak mírně zlepšila ve směru na Havířov a Český Těšín – vlaky jezdily v úseku [[Ostrava-Vítkovice (nádraží)|Ostrava-Vítkovice]] – [[Český Těšín (nádraží)|Český Těšín]] v hodinovém taktu a v úseku [[Mosty u Jablunkova (nádraží)|Mosty u Jablunkova]] – [[Dětmarovice]] v dvouhodinovém taktu. K večeru bylo nádraží ve Svinově už opět suché, ale stále mimo provoz kvůli poškození tratě, zabezpečovacího zařízení a zatopení staničního podchodu. Mimo [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezského]] a [[Olomoucký kraj|Olomouckého]] kraje, kde situace nadále zůstala kritická, byla během dne obnovena doprava na téměř všech zasažených tratích (například [[Železniční trať Rybník – Lipno nad Vltavou|do Lipna nad Vltavou]], [[Železniční trať Havlíčkův Brod – Veselí nad Lužnicí|z Batelova do Jihlavy]], nebo [[Železniční trať Újezdec u Luhačovic – Luhačovice|do Luhačovic]]). Ve večerních hodinách byla opět zprovozněna i [[Železniční trať Zábřeh na Moravě – Šumperk|trať ze Zábřehu na Moravě do Šumperku]].
 
Již od neděle 15. září přistoupily [[České dráhy]] k systematickým opatřením v dálkové dopravě. Většina vlaků jedoucích přes Ostravu byla ukončena v [[Olomouc hlavní nádraží|Olomouci]], resp. v [[Hranice na Moravě (nádraží)|Hranicích na Moravě]], noční pár vlaků EN 442/443 byl odkloněn přes [[Vsetín (nádraží)|Vsetín]] a [[Púchov]]. K podobnému kroku přistoupila i společnost [[RegioJet]], vlaky navzdory zpoždění v řádech hodin jezdily přes [[Horní Lideč (nádraží)|Horní Lideč]]. Bez náhrady byly zrušeny rychlíky Kysučan mezi ČadcíČadcou a Ostravou a vlaky zajíždějící z Polska.
 
Po opadnutí vody se začaly ukazovat první škody na železničních tratích. Došlo k podemletí např. [[Železniční trať Opava východ – Hlučín – Petřkovice|tratě z Opavy do Hlučína]], [[Železniční trať Ostrava-Svinov – Opava východ|z Opavy do Ostravy]], [[Železniční trať Šumperk–Krnov|z Hanušovic do Bludova]] nebo [[Železniční trať Třemešná ve Slezsku – Osoblaha|úzkorozchodné tratě z Třemešné ve Slezsku do Osoblahy]]. K úplnému zničení tratě došlo [[Železniční trať Milotice nad Opavou – Vrbno pod Pradědem|mezi Karlovicemi a Vrbnem pod Pradědem]], stejně jako v roce 1997.<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 417 ⟶ 480:
}}</ref>
{| class="wikitable"
|+Seznam železničních tratí v Česku postižených / ovlivněných povodněmi (stav ke 20. 9. 2024 14:00)
|-
! colspan="2" |Číslo a úsek tratě
Řádek 431 ⟶ 494:
|-
|[[Železniční trať Meziměstí – Otovice zastávka – Ścinawka Średnia|027]]
|[[Meziměstí (nádraží)|Meziměstí]] – [[Broumov (nádraží)|Broumov]]
|15. 9. 2024 04:40
|16. 9. 2024 12:00
Řádek 460 ⟶ 523:
|-
|[[Železniční trať Veselí nad Lužnicí – Havlíčkův Brod|225]]
|[[Batelov (nádraží)|Batelov]] – [[Jihlava (nádraží)|Jihlava]]
|15. 9. 2024 07:00
|16. 9. 2024 17:00
Řádek 482 ⟶ 545:
|-
|[[Železniční trať Znojmo–Retz|248]]
|[[Znojmo (nádraží)|Znojmo]] – [[Retz]]
|14. 9. 2024 17:00
|16. 9. 2024 23:00
Řádek 510 ⟶ 573:
|zaplavení tratě,<br />provoz zastaven již od 15. 9. 2024
|-
|[[Studénka (nádraží)|Studénka]] – [[Jistebník (nádraží)|Jistebník]]
|15. 9. 2024 00:05
|zaplavení tratě
Řádek 520 ⟶ 583:
|[[Polanka nad Odrou (výhybna)|Polanka nad Odrou]] – [[Bohumín (nádraží)|Bohumín]]
|15. 9. 2024 00:05
|28. 9. 2024 20:00
|
|zaplavení tratě
|-
|[[Železniční trať Kędzierzyn Koźle – Bohumín|272]]
|[[Bohumín (nádraží)|Bohumín]] – [[Chałupki (nádraží)|Chałupki]]
|15. 9. 2024 00:05
|''12. 10. 2024 18:00''
|
|zaplavení a podemletí tratě
|-
|[[Železniční trať Dětmarovice–Zebrzydowice|272]]
|[[Dětmarovice]] – [[Zebrzydowice (nádraží)|Zebrzydowice]]
|14. 9. 2024 15:00
|15. 9. 2024 10:00
Řádek 555 ⟶ 618:
|[[Petrov nad Desnou]] – [[Velké Losiny]]
| rowspan="2" |14. 9. 2024 19:40
|''21. 9. 2024 00:00''
| rowspan="2" |zaplavení tratě
|-
Řádek 562 ⟶ 625:
|-
| rowspan="4" |[[Železniční trať Šumperk–Krnov|292]]
|[[Bludov (okres Šumperk)|Bludov]] – [[Hanušovice]]
|14. 9. 2024 18:00
|''16. 11. 2024 00:00''
|
|zaplavení a podemletí tratě
|-
|[[Hanušovice]] – [[Jindřichov (okres Šumperk)|Jindřichov na Moravě]]
|9. 9. 2024 06:15<br />14. 9. 2024 18:00
|''16. 12. 2024 00:00''
|
|zaplavení a podemletí tratě,<br />provoz přerušen již před povodní
|-
|[[Písečná (okres Jeseník)|Písečná]] – [[Mikulovice (okres Jeseník)|Mikulovice]]
| rowspan="2" |14. 9. 2024 06:00
|''1. 10. 2025 00:00''
|
|zaplavení a podemletí tratě
|-
|[[Głuchołazy (nádraží)|Głucholazy]] – [[Krnov (nádraží)|Krnov]]
|''16. 12. 2024 00:00''
|
|zaplavení tratě
|-
Řádek 584 ⟶ 647:
|[[Hanušovice]] – [[Staré Město pod Sněžníkem (nádraží)|Staré Město pod Sněžníkem]]
|14. 9. 2024 11:00
|''16. 12. 2024 00:00''
|
|sesuv půdy, následné zaplavení tratě
|-
Řádek 590 ⟶ 653:
|[[Mikulovice (okres Jeseník)|Mikulovice]] – [[Zlaté Hory (nádraží)|Zlaté Hory]]
|14. 9. 2024 18:00
|''1. 4. 2025 00:00''
|
|zaplavení tratě
|-
Řádek 596 ⟶ 659:
|[[Třemešná ve Slezsku (nádraží)|Třemešná ve Slezsku]] – [[Osoblaha]]
|14. 9. 2024 05:50
|''16. 12. 2024 00:00''
|
|zaplavení a podemletí tratě
|-
Řádek 606 ⟶ 669:
|-
|[[Železniční trať Kojetín–Tovačov|304]]
|[[Kojetín (nádraží)|Kojetín]] – [[Tovačov]]
|15. 9. 2024
|17. 9. 2024
Řádek 612 ⟶ 675:
|-
|[[Železniční trať Kroměříž–Zborovice|305]]
|[[Kroměříž (nádraží)|Kroměříž]] – [[Zborovice]]
|15. 9. 2024 06:45
|17. 9. 2024 10:00
Řádek 618 ⟶ 681:
|-
| rowspan="2" |[[Železniční trať Třebovice v Čechách – Chornice – Prostějov/Velké Opatovice|306]]
|[[Konice]] – [[Ptení]]
| rowspan="2" |15. 9. 2024 08:50
| rowspan="2" |17. 9. 2024 15:00
Řádek 635 ⟶ 698:
|[[Bruntál (nádraží)|Bruntál]] – [[Milotice nad Opavou (nádraží)|Milotice nad Opavou]]
| rowspan="2" |14. 9. 2024 15:00
|''10. 10. 2024 15:00''
|
|zaplavení a podemletí tratě
|-
|[[Krnov (nádraží)|Krnov]] – [[Opava východ]]
|''16. 12. 2024 00:00''
|
|podemletí a zničení tratě
|-
|[[Železniční trať Bruntál – Malá Morávka|312]]
|[[Bruntál (nádraží)|Bruntál]] – [[Malá Morávka]]
|14. 9. 2024
|''1. 1. 2025 00:00''
|
|-
|[[Železniční trať Milotice nad Opavou – Vrbno pod Pradědem|313]]
Řádek 660 ⟶ 729:
|preventivní zastavení provozu
|-
| rowspan="23" |[[Železniční trať Opava východ – Hlučín – Petřkovice|317]]
|[[Opava východ]] – [[HlučínKravaře ve Slezsku (nádraží)|HlučínKravaře ve Slezsku]]
| rowspan="23" |14. 9. 2024 19:30
|''1. 11. 2024 12:00''
|
|zaplavení a podemletí tratě
|-
|[[Kravaře ve Slezsku (nádraží)|Kravaře ve Slezsku]] – [[Hlučín (nádraží)|Hlučín]]
| rowspan="2" |21. 9. 2024 12:00<br />''1. 11. 2024 12:00''
|zaplavení tratě
|-
|[[Kravaře ve Slezsku (nádraží)|Kravaře ve Slezsku]] – [[Chuchelná (železniční zastávka)|Chuchelná]]
|
|zaplavení tratě
|-
|[[Železniční trať Bohumín–Čadca|320]]
|[[Bohumín (nádraží)|Bohumín]] – [[Dětmarovice]]
|14. 9. 2024 15:00
|28. 9. 2024 20:00
|
|zaplavení tratě
|-
Řádek 679 ⟶ 751:
|[[Ostrava-Třebovice (nádraží)|Ostrava-Třebovice]]
| rowspan="3" |14. 9. 2024 14:00
| rowspan="2" |''17. 10. 2024 00:00''
|
|zaplavení a podemletí tratě
|-
|[[Háj ve Slezsku (nádraží)|Háj ve Slezsku]]
|
|zaplavení tratě
|-
|[[Štítina (nádraží)|Štítina]] – [[Opava východ]]
|30. 9. 2024 06:00
|
|zaplavení tratě
|-
Řádek 693 ⟶ 764:
|[[Český Těšín (nádraží)|Český Těšín]] – [[Hnojník]]
| rowspan="2" |14. 9. 2024 18:10
|26. 9. 2024 20:00
|
|zaplavení a podemletí tratě
|-
Řádek 703 ⟶ 774:
|[[Ostrava hlavní nádraží]] – [[Ostrava-Stodolní (železniční zastávka)|Ostrava-Stodolní]]
|16. 9. 2024 08:00
|28. 9. 2024 18:00
|
|zaplavení tratě
|-
|[[Vratimov (nádraží)|Vratimov]] – [[Frýdek-Místek (nádraží)|Frýdek-Místek]]
| rowspan="2" |14. 9. 2024 18:00
|23. 9. 2024 12:00
|
|zaplavení tratě
|-
|[[Baška (nádraží)|Baška]] – [[Pržno (nádraží)|Pržno]]
|15. 9. 2024 19:30
|zaplavení tratě
Řádek 717 ⟶ 788:
|[[Frýdlant nad Ostravicí (nádraží)|Frýdlant nad Ostravicí]] – <br />[[Kunčice pod Ondřejníkem (nádraží)|Kunčice pod Ondřejníkem]]
|16. 9. 2024 05:00
|26. 9. 2024 20:00
|
|zaplavení a podemletí tratě
|-
|[[Železniční trať Studénka–Veřovice|325]]
|[[Studénka (nádraží)|Studénka]] – [[Příbor (nádraží)|Příbor]]
|14. 9. 2024 11:35
|21. 9. 2024 18:00
|
|nehoda osobního automobilu,<br />po odstranění došlo k zaplavení tratě
|-
Řádek 757 ⟶ 828:
|}
== Mezinárodní pomoc ==
Pomoc s odstraňováním následků povodní nabídlabezprostředně nabídly [[Ukrajina]] a [[Slovinsko]];<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = IDNES
| jméno = MAFRA
Řádek 770 ⟶ 841:
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-09-15
}}</ref> den potévzápětí pomoc přislíbily též [[Slovensko]], [[Řecko]], [[Severní Makedonie]], [[Litva]], [[USA]], [[Kosovo]] a [[Izrael]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = IDNES
| jméno = MAFRA
Řádek 787 ⟶ 858:
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-09-16
}}</ref>
 
EU pro část již přidělených prostředků zjednodušila procedury čerpání.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Lukáš Kovanda: Brusel Česku miliardy na pomoc s povodněmi nepošle. Vláda lidi mystifikovala
| url = https://www.newstream.cz/nazory/lukas-kovanda-brusel-cesku-miliardy-na-pomoc-s-povodnemi-neposle-vlada-lidi-mystifikovala
| datum_přístupu = 2024-09-26
}}</ref>
 
== Galerie ==
<gallery mode="packed">
Soubor:Rašínovo nábřeží (near Palacký bridge) riverside during 2024 September floods, Prague, Czechia.jpg|Zatopená [[Náplavka (Praha)|náplavka v&nbsp;Praze]]
Soubor:Flood embankment (backview) during September 2024 floods, Kampa, Prague, Czechia.jpg|[[Protipovodňová hráz]] v&nbsp;[[Praha|Praze]] na [[Kampa|Kampě]]
Řádek 796 ⟶ 873:
Soubor:Brno, Poříčí, 2024-09-14 (1).jpg|[[Člověk|Lidé]] sledují zaplavenou stavbu v&nbsp;korytě [[Svratka|Svratky]] v&nbsp;[[Brno|Brně]]
Soubor:Brno, Poříčí, 2024-09-14 (4).jpg|Pytle s&nbsp;pískem jako ochrana budov v&nbsp;[[Poříčí (Brno)|ulici Poříčí]] v&nbsp;[[Brno|Brně]]
Soubor:Pytle s pískem a protipovodňová zeď v Otrokovicích.png|[[Protipovodňová hráz|Protipovodňová stěna]] a pytle s&nbsp;[[Písek (materiál)|pískem]]Stěna na [[Dřevnice|Dřevnici]] v&nbsp;Otrokovicích
Soubor:Slavkov u Brna, Luční, mobilní hráz 2024-09-14 17.52.28.jpg|Preventivní opatření proti rozlivu lokálního toku ve [[Slavkov u Brna|Slavkově u&nbsp;Brna]]<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Dnes ráno se sešla povodňová komise, která vzhledem ke stoupající hladině Prostředníčka (Litava je pořád hluboko pod 1. povodňovým stupněm) rozhodla v souladu s povodňovým plánem města o preventivním postavení mobilních povodňových stěn na Nerudově (vedle myslivců), na Luční (zatáčka u DPS) a na Polní u Elektroodbytu (za rezidencí Litava). | periodikum = Facebook | vydavatel = Slavkov u Brna | url = https://www.facebook.com/slavkovubrna/posts/pfbid02zEYEX7yp5MZ75pBVencXh2Lo2vKaeH5hzRYgQmubPmCoYsLU7UVg4hBFBsxpLSJMl | datum vydání = 2024-09-14 | datum přístupu = 2024-09-15 }}</ref>
Soubor:Rozvodněný tok Lužnice v Bechyni 15.9.24.jpg|Rozvodněný tok [[Lužnice]] v&nbsp;[[Bechyně|Bechyni]] 15.&nbsp;září Jihočeský Kraj
Soubor:Zatopená náplavka v Olomouci - povodně 2024.jpg|[[Povodeň|Zatopená]] [[náplavka]] v &nbsp;[[Olomouc|Olomouci]]i
Soubor:Rozlité koryto řeky Opavy.jpg|náhled|Rozlití řeky [[Opava (řeka)|Opavy]] v &nbsp;místní části [[Malé Hoštice]]
Soubor:Ostravice floods 3.jpg|Rozvodnění řeky [[Ostravice (řeka)|Ostravice]] v&nbsp;Ostravě u&nbsp;[[Most Miloše Sýkory|Sýkorova mostu]]
Soubor:Ostrava, povodeň 15.9.2024, zaplavené Komenského sady.jpg|Zaplavené [[Komenského sady (Ostrava)|Komenského sady]] v&nbsp;Ostravě
Soubor:Ostrava-Svinov, 17.9.2024, uklízení následků povodně v ulici Bratří Sedláčků 04.jpg|Uklízení následků povodně v&nbsp;Ostravě-Svinov 17.&nbsp;září
Soubor:Povodně na Jesenicku (2024), Jeseník, 4. 10. 2024 14.jpg|Rozbořené garáže v&nbsp;[[Jeseník|Jeseníku]]
Soubor:Povodně na Jesenicku (2024), volunteers in Jeseník, 4. 10. 2024 03.jpg|Dobrovolnická pomoc v&nbsp;Jeseníku 4.&nbsp;října
Soubor:Povodně na Jesenicku (2024), Základní škola Česká ves, 4. 10. 2024 11.jpg|Mapa dobrovolníků, ZŠ Česká Ves 4.&nbsp;října
</gallery>
 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Povodeň_v_Česku_(2024)“