Horní Bečva

Název obce se objevuje ve tvaru Veliká Bečva (1629), dále Ober Betzwa (1675), z Hornych Becžwysk (1712), Ober Becžwa (1718), Ober Betschwa, Hornj Beczwa (1846). Obyvatelé v místním nářečí jsou zváni Hornobečvjané, adjektivum hornobečvjanský, hornobečvanský.

Údolí Rožnovské Bečvy začalo být osidlováno od 2. poloviny 16. století. Hlavní roli při osídlovacím procesu hráli rožnovští měšťané a zámožní sedláci z okolních vsí, kteří tu zřizovali ujmiska a paseky, na nichž později vznikaly trvale obydlené pasekářské usedlosti.

Osada byla za obec prohlášena, přibližně v roce 1650 za Baltazara ze Žerotína, ale již dlouho předtím zde žili osadníci a tvořili s okolními osadami Velkou Bečvu. Mezi lety 1680–1690 byla obec Bernardem ze Žerotína rozšířena.

Nejstarší písemná zmínka o Horní Bečvě je z roku 1659 v gruntovní knize Valašského Meziříčí. V urbáři z roku 1676 se již vede jako samostatná obec mající 103 domků se 1385 obyvateli. Živili se kácením a dovážením dřeva, sbíráním hub, borůvek a malin, výrobou šindelů, dřevěného nádobí a chovem ovcí.

Duchovní správa byla zřízena na Horní Bečvě roku 1792. V témže roce byl postaven kostel zasvěcený svatým mučedníkům Janu a Pavlu a zřízena fara v níž bylo zahájeno školní vyučování. Do té doby chodily děti do školy v Hutisku.

Obec náležela v letech 1849–1960 k politickému okresu Valašské Meziříčí, s výjimkou let 1855 až 1868, kdy byla součástí tzv. smíšeného okresu Rožnov pod Radhoštěm. Od roku 1949 Horní Bečva podléhala okresnímu soudu Valašské Meziříčí. Roku 1960 se stala součástí politického a soudního okresu Vsetín.

V obci Horní Bečva je od roku 2014 starostou Rudolf Bernát. Obec má celkem 15 zastupitelů, přičemž 7 mandátů ve volbách do obecních zastupitelstev na podzim 2018 získala ČSSD. Zbývajících 8 mandátů si rovnoměrně rozdělily strany KDU-ČSL a Nezávislí z Horní Bečvy.^[4]

V roce 2018 se voleb do obecního zastupitelstva účastnilo 53,12 %^[4] voličů, v roce 2014 byla účast o 2,66 procentního bodu menší a sice 50,46 %.^[5]

Vesnici prochází silnice první třídy I/35.

• Marie Bernátková (1857–1969) – lesní dělnice a pokojská. V období 16. června 1968 až 4. května 1969 byla nejstarší ověřenou žijící osobou na světě.^[6]
• Vladimíra Klimecká (* 1964) – spisovatelka a laureátka Literární ceny Knižního klubu 2013
• Metoděj Kubáň (1885–1942) – brigádní generál, msgre.

• Farní kostel sv. Jana a Pavla

• přehradní nádrž Horní Bečva s rozlohou 5 ha
• Přírodní památka Kudlačena – rašelinné louky
• Přírodní památka Kladnatá - Grapy – smrkový les na rašelinném podkladu
• Přírodní památka Pod Juráškou
• pramen Rožnovské Bečvy – pramen řeky ve výšce 959s ms n.s m. na severním svahu hory Vysoká (1024s ms n.s m.), hostící některé vzácné vysokohorské druhy rostlin (dnes již částečně zdevastované necitlivým lesnickým zásahem)
• Beskydská oblast tmavé oblohy

V katastru je více než 500 soukromých chat a několik desítek rekreačních a hotelových zařízení.

• Hotel Mesit
• Hotel Cherry
• Hotel Endemit
• Hotel Duo
• Rekreační středisko Marta
• Penzion Pod Přehradou
• Chata Unigeo
• Horský hotel Martiňák
• Divadelní chata OAD
• Horská chata Kotlová - se nachází na významné křižovatce turistických tras a stezek na hřebeni Vsetínských vrchů.
• Rekreační středisko Pekárny - Rališka (a dříve též Tonak), která leží nedaleko přehrady v katastrálním území Horní Bečvy, je tradičním místem konzultačních setkání Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity. Pravidelných konzultací, které se konají 5× ročně, se zúčastňuje zhruba 150 studentů a učitelů této umělecké školy. Srazy se zde konají už od poloviny 80. let 20. století.
• Chata Sachova studánka

• Horní Bečva
•  
  Kostel
•  
  Přehrada
•  
  Ulice a Obecní úřad
•  
  Pohled ze sjezdovky
•  
  Vodní nádrž
•  
  Janinova louka

• Římskokatolická farnost Horní Bečva

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Horní Bečva na Wikimedia Commons
• Horní Bečva v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)