Kounický palác (Nové Město): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
opravy a napřímení odkazů značka: editace z Vizuálního editoru |
m typo, čj. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 23:
== Stavba ==
Palác je považován za dílo barokních stavitelů [[František Maxmilián Kaňka|Františka Maxmiliána Kaňky]] a [[Giovanni Battista Alliprandi|Giovanni Alliprandiho]], kteří stavbu realizovali kolem roku 1725 (autorství ale není doloženo a někdy je původní projekt připisován i [[Jan Blažej Santini-Aichel|Janu Blažeji Santini-Aichelovi]]).<ref>Baťková (1998), s. 491</ref> V roce 1798 stavbu klasicistně upravoval [[Matyáš Hummel]]; z
V letech 1843–1844 provedl pro knížete [[Salm-Reifferscheidtové|Salm-Reifferscheida]] stavební úpravy architekt [[Kašpar Předák]]; především vznikl slavnostní sál, prostupující dvěma patry, jehož malířská výzdoba ve stylu romantismu první poloviny [[19. století]] (s motivy [[Píseň o Nibelunzích|písně o Nibelunzích]]) je dílem [[Antonín Lhota|Antonína Lhoty]], [[Rudolf Müller (umělec)|Rudolfa Müllera]] a Adolfa Weidlicha.
Řádek 42:
Wittmanovský dům vznikl přestavbou tří zahradních domků v roce 1798. Ohraničoval prostor tehdejší palácové zahrady v pravidelné domovní zástavbě ulice Nekázanka. Část tohoto objektu tvoří zeď s pásovou bosáží a segmentově zakončeným vjezdem do dvora, další část tvoří dvoupodlažní klasicistní stavba a třetí část má uliční fasádu bez oken.<ref name=":0" />
=== 20. století
Za 1 700 000 korun koupila v roce 1912 palác [[Živnostenská banka|Živnobanka]], která jej přizpůsobila svým obchodním provozům a po [[První světová válka|první světové válce]] jsou doloženy úpravy architekta [[Kamil Hilbert|Kamila Hilberta]].
Řádek 52:
== Okolní budovy ==
V nedalekém okolí paláce se nacházejí také další zajímavosti:
* [[Neubergovský palác]], sídlo brazilského velvyslanectví (Panská)
* [[Palác Riesů ze Stallburgu]], sídlo argentinského velvyslanectví v Praze (Panská)
| |||