Brixi (rodina)
Rod Brixi je muzikantský rod severovýchodních Čech[1], jehož členové působili na přelomu epoch hudebního baroka a klasicismu. Prokazatelné kořeny sahají do počátku 17. století na Mladoboleslavsko. Největší význam měly dvě rodové větve, jejichž členové působili ve středních, západních a severovýchodních Čechách.[2] Prvním hudebním historiografem, který si všiml příbuzenského vztahu mezi rodem Brixiů a v zahraničí proslavených Bendů a v dílčích pracích ho rozpracoval, byl muzikolog Emilián Trolda (1871–1949).[3]
Vlkavská větev
editovatNejslavnější hudebníci a skladatelé pocházejí z rodiny mlynáře Jana Brixiho a jeho ženy Alžběty. Z této větve někteří starší badatelé (např. Helfert či Trolda) vyčleňují ještě větev mělnickou, jíž představuje především níže zmíněný Jan Josef.[1]
- Jan Brixi, mlynář zapisovaný také jako Procházka, (asi 1637 – 9. prosince 1735, Vlkava) s manželkou Alžbětou[4]
- nejstarší syn Jan Brixi, dědic vlkavského mlýna s manželkou Alžbětou[5]
- nejmladší syn Šimon Brixi (28. října 1693, Vlkava – 2. listopadu 1735, Praha), skladatel a varhaník, regenschori u sv. Martina v Praze
- František Xaver Brixi (2. ledna 1732, Praha – 14. listopadu 1771, Praha), jeden z nejvýznamnějších českých barokních skladatelů, varhaník u sv. Víta.
Skalská větev
editovat- Jindřich Brixi, (asi 1643 – 22. srpna 1703, Dřísy), krčmář ve Skalsku a od roku 1692[6] kantor v Dřísech
- (patrně syn) Václav Brixi (na rozhraní 17. a 18. stol.) s ženou Kateřinou, sestrou skalského faráře[1]
- Viktorín Ignác Brixi (26. června 1716, Plzeň – 1. dubna 1803, Poděbrady), skladatel, varhaník, klavírista, regenschori v Poděbradech
- dcera Dorota Brixi, (13. ledna 1686, Skalsko – 1762, Nowawes u Postupimi) provdaná za Jana Jiřího Bendu.
- (patrně syn) Václav Brixi (na rozhraní 17. a 18. stol.) s ženou Kateřinou, sestrou skalského faráře[1]
Děti Doroty Brixi a Jana Jiřího Bendy byly prvními členy rozvětveného hudebního rodu Bendů:
- František Benda, (22. listopadu 1709, Benátky nad Jizerou – 7. března 1786, Postupim), houslový virtuos a hudební skladatel
- Jiří Antonín Benda, (30. června 1722, Benátky nad Jizerou – 6. listopadu 1795, Bad Köstritz, Sasko), skladatel
- Jan Jiří Benda, (30. srpna 1714, Benátky nad Jizerou – 1752?, Postupim), houslista a skladatel, člen královské kapely v Berlíně
- Josef Benda, (7. května 1724, Benátky nad Jizerou – 22. února 1804, Berlín), skladatel a houslista, člen královské kapely v Berlíně
- Anna Františka Bendová, (26. května 1728, Benátky nad Jizerou – 15. prosince 1781, Gotha) operní pěvkyně
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c HELFERT, s. 31-32
- ↑ NOVÁK, Vladimír. BRIXI, rodina hudebníků a skladatelů. In: Biografický slovník českých zemí. Praha: Historický ústav AV ČR, 2007. Dostupné online. S. 181–183.
- ↑ NOVÁK, Vladimír. Emilián Trolda a Brixiové. Hudební věda. 2000, roč. 37, čís. 3–4, s. 242–247. ISSN 0018-7003.
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu Šimona Brixi
- ↑ KAMPER 1926, s.42
- ↑ PAZDÍREK, Oldřich. Pazdírkův hudební slovník naučný. V Brně: Ol. Pazdírek, 1937. 614 s. S. 108.
Literatura
editovat- BENDA, František. Vlastní životopis, jejž pro své děti a potomky roku 1763 napsal František Benda. V Praze: Topičova edice, [1939]. 63 s.
- BOROVIČKA, František. O rodu Brixiů v Benátkách nad Jizerou. Bertramka. 1980, roč. 11 (32), čís. 3.
- HELFERT, Vladimír. Jiří Benda : příspěvek k problému české hudební emigrace. Část 1, Základy. Brno: Filosofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, 1929. 211 s. Dostupné online.
- KAMPER, Otakar. František X. Brixy. V Praze: Mojmír Urbánek, 1926. 124 s.
- KAMPER, Otakar. Pražský hudební archiv. In: Kniha památní na sedmisetleté založení českých křižovníků s červenou hvězdou. V Praze: Křížovníci s červenou hvězdou, 1933.
- KAMPER, Otakar. Hudební Praha v XVIII. věku. Praha: Melantrich, [1936]. 254 s.