Curzonova linie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m r2.7.2+) (Robot: Přidávám bg:Линия Кързън |
m {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
| (Není zobrazeno 40 mezilehlých verzí od 33 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1:
[[Soubor:
[[Soubor:George Curzon2.jpg|
'''Curzonova linie''' byla návrhem demarkační linie mezi [[Druhá Polská republika|druhou polskou republikou]] a [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]], dvěma novými státy, které vznikly po [[První světová válka|první světové válce]]. Poprvé ji Nejvyšší radě Dohody v roce 1919 navrhl [[George Curzon|1. hrabě Curzon z Kedlestonu]], britský ministr zahraničí, jako diplomatický podklad pro budoucí dohodu o hranicích. Vytyčila ji ''Rada Dohody'' podle usnesení z [[8. prosinec|8. prosince]] [[1919]].
Tato linie se stala významným geopolitickým faktorem během druhé světové války. Německo dne 1.9.1939 napadlo a začalo obsazovat území Polské republiky, kde byla část území okamžitě připojena k Německu. Další území, až po demarkační Curzonovu linii, bylo také obsazeno Německem a nazvané Generální gouvernement. Z východu dne 16.9.1939, po útěku polské vlády do zahraničí a po vyhlášení Británií a Francií války Německu, došlo k obsazení části území Polska Sovětským svazem, což mělo za následek rozdělení území Polska mezi SSSR a nacistické Německo podél Curzonovy linie. Po německém útoku na Sovětský svaz v roce 1941, operaci Barbarossa, až do Teheránské konference Spojenci nesouhlasili s tím, aby budoucí východní hranice Polska měla být zachována tak, jak byla nakreslena v roce 1939. Churchillův postoj se změnil po sovětském vítězství v bitvě u Kurska.
Její trasa vedla (od severu): ▼
* [[Grodno]] – [[Jalovka]] – [[Němirovo]] – [[Brest (Bělorusko)|Brest]] – řeka [[Západní Bug|Bug]] – [[Krylovo]] a poté jihozápadně k [[Československo|československé]] hranici.▼
Curzonova linie nebyla a ani neměla být vytyčena podle etnického kritéria, i když je tak často prezentována. Jak na její východní, tak na západní straně ponechávala rozsáhlé oblasti obydlené většinově etniky, která měla rozdělovat (Polsku přiznávala oblast kolem Sejn a Punska obydlenou hlavně Litevci, Litvě a Bělorusku přiznávala Vilensko a oblast [[Grodno|Grodna]] obydlené hlavně Poláky, Polsku přiznávala oblasti kolem [[Bielsk Podlaski|Bielska Podlaského]] a [[Hajnówka|Hajnovky]] obydlené hlavně Bělorusy,Sovětskému Rusku přiznávala [[Lvov]] a [[Ternopil]]sko obydlené hlavně Poláky, Polsku přiznávala východní část vesnických oblastí u [[Přemyšl]]e, [[Sanok]]u a [[Chełm|Chelma]] obydlené hlavně Ukrajinci). Původně byla Curzonova linie vytyčena pouze na území patřícím před válkou Rusku, teprve později byla dodatečně prodloužena také na bývalé rakouské území v [[Halič]]i. Název projektu je odvozen od tehdejšího britského ministra zahraničních věcí lorda [[George Curzon]]a, který ale nebyl ani jejím autorem ani zastáncem. Autorem linie byl Philip Kerr, sekretář tehdejšího britského premiéra [[David Lloyd George|Davida Lloyd George]], který ji také osobně prosazoval.
▲* [[Grodno]] – [[
Během [[Polsko-sovětská válka|polsko-sovětské války]] v roce [[1920]] předložil britský ministr zahraničí [[George Curzon|G. N. Curzon]] [[Moskva|Moskvě]] návrh, aby se [[Rudá armáda]] na svém postupu zastavila právě na této linii, ale sovětská strana tento požadavek ignorovala (sovětská vojska tehdy postupovala přes linii dále na západ). Sovětský svaz začal Curzonovu linii prosazovat teprve po porážce u Varšavy a ústupu daleko na východ od Brity propagované Curzonovy linie. Po uzavření [[Rižský mír|Rižského míru]] v březnu 1921, poté co Polsko obsadilo některá ruská území, vedla hranice mezi Polskem a sovětským Ruskem mnohem východněji.<ref name="БРЭ">{{Citace elektronické monografie
| autor = Колганов, А. М.
| titul = [[Velká ruská encyklopedie]]
| url = https://bigenc.ru/military_science/text/2061469
| vydavatel = Ruská akademie věd
| odkaz na vydavatele = Ruská akademie věd
| datum_přístupu = 2019-09-25
| jazyk = ru
| kapitola = «КЕ́РЗОНА ЛИ́НИЯ»
| typ kapitoly = heslo
| url archivu = https://web.archive.org/web/20190925211845/https://bigenc.ru/military_science/text/2061469
| datum archivace = 2019-09-25
| nedostupné = ano
}}</ref>
== Jaltská konference ==
Curzonova linie se však původně týkala příměří a znamenala [[demarkační čára|demarkační čáru]]. Nebyla míněna jako stálá státní hranice. Po Jaltě se jí se souhlasem spojeneckých velmocí stala. Náhradu za ztracená území na východě mělo [[Polsko]] dostat na úkor dosavadního německého státu.▼
V roce [[1943]] předložil [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]] na [[Teheránská konference|konferenci v Teheránu]] svůj požadavek sovětských hranic na západě na Curzonově linii<ref name="History revue">{{Citace periodika
| příjmení = Krumphanzl
| jméno = Filip
| titul = Tajemství Velké trojky: Roosevelt se v Teheránu nechal odposlouchávat
| periodikum = History revue
| datum vydání = 12-2020
| číslo = 12
| strany = 58
}}</ref>. Konference se nakonec usnesla, že východní hranice Polska povede víceméně po této linii. K potvrzení Stalinových požadavků došlo na [[Jaltská konference|konferenci na Jaltě]] v roce [[1945]]. Dále byla [[16. srpen|16. srpna]] 1945<ref name="БРЭ" /> podepsána moskevská ''dohoda o sovětsko-polské hranici'', vycházející z Curzonovy linie, ale místy upravená ve prospěch Polska,<ref name="БРЭ" /> protože západní mocnosti se bránily příliš velkým územním požadavkům Sovětského svazu.
▲Curzonova linie se však původně týkala příměří a znamenala [[demarkační čára|demarkační čáru]]. Nebyla míněna jako stálá státní hranice. Po Jaltě se jí se souhlasem spojeneckých velmocí stala. Náhradu za ztracená území na východě
▲== Zdroj ==
Natalija Naročnickaja. 2006. ''Rusko a jeho místo ve světě,'' s. 156. Praha: Ottovo nakladatelství.▼
==
* [[Mezimoří]]▼
=== Reference ===
<references />
=== Literatura ===
▲* Natalija Naročnickaja. 2006. ''Rusko a jeho místo ve světě,'' s. 156. Praha: Ottovo nakladatelství.
* Henryk Zieliński, Historia Polski 1914–1939, Zakład Narodowy im. Ossolińskich, 1983.
* R. Dmowski, Polityka Polska i odbudowanie państwa, Paryż 1925, s. 114
* P. Eberhardt, Polska granica wschodnia 1939–1945, s. 202-203
* [https://wolnemedia.net/linia-curzona-najwieksze-oszustwo-xx-wieku/ článek - Linia Curzona-najwieksze oszustwo XX wieku]
=== Související články ===
▲* [[Międzymorze|Mezimoří]]
* [[Linie Dmowského]]
* [[Fochova linie]]
Řádek 25 ⟶ 58:
* [[Československo-polský spor o Oravu a Spiš]]
* [[polsko-ukrajinská válka]]
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
{{Pahýl}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Rusko|Polsko}}
[[Kategorie:Polsko-sovětská válka]]
[[Kategorie:Druhá polská republika]]
[[Kategorie:
[[Kategorie:Dějiny Ukrajiny 20. století]]
[[Kategorie:Dějiny Běloruska]]
[[Kategorie:
[[Kategorie:Hraniční spory]]
[[Kategorie:Vzniklo 1919]]
[[Kategorie:Dějiny Polska 20. století]]
[[Kategorie:Místa nazvaná po osobách]]
[[Kategorie:Polsko-sovětské vztahy]]
[[Kategorie:Bělorusko-polská státní hranice]]
[[Kategorie:Litevsko-polská státní hranice]]
[[Kategorie:Polsko-ukrajinská státní hranice]]
[[Kategorie:Politika v roce 1919]]
| |||