Walter Andrae

Po studiích architektury se stal asistentem Roberta Koldeweye při vykopávkách Babylónu. V roce 1902 zahájil práce na odkrývání města Uruku, čímž začalo období německých expedic v této archeologické lokalitě. Mezi lety 1903 - 1914 pracoval mimo jiné s Juliem Jordanem na vykopávkách hlavního asyrského města Aššuru. Roku 1921 se stal správcem starověkých sbírek Předního východu Státních muzeí v Berlíně a 1928 se stal ředitelem oddělení Předního východu. Kromě toho začal r. 1923 vyučovat dějinám architektury na berlínské Technické univerzitě. Kromě toho se ještě podílel na vykopávkách v dalších místech Přední Asie, především v místech starochetitského Zincirli.

Nejvýznamnějšími populárně naučnými knihami, které Andrae věnoval svým objevům v Mezopotámii, jsou Das wiedererstandene Assur a autobiografická Lebenserinnerungen eines Ausgräbers.

• Vojtěch Zamarovský, Na počátku byl Sumer, Praha 1983
• Rudolf Naumann/Ernst Heinrich (Hgg.): Koldewey-Gesellschaft. Vereinigung für baugeschichtliche Forschung e.V. Von ihren Gründern, ihrer Geschichte und ihren Zielen. Festschrift zum 80. Geburtstag von Ernst Walter Andrae. Habelt, Berlín 1955, ISBN 3-7749-0204-6
• Rainer Michael Boehmer (Hg.): Bilder eines Ausgräbers. Die Orientbilder von Walter Andrae 1898–1919. Mann (Deutsches Archäologisches Institut, Abt. Bagdad), Berlín 1989; 2. erw. A. 1992, ISBN 3-7861-1651-2
• Jürgen Bär: Walter Andrae, ein Wegbereiter der modernen Archäologie. In: Joachim Marzahn und Beate Salje (Hrsg.): Wiedererstehendes Assur. 100 Jahre deutsche Ausgrabungen in Assyrien. von Zabern, Mainz 2003 (katalog výstavy), S. 45–52 ISBN 3-8053-3250-5 und ISBN 3-8053-3251-3

• Literatura v databázi Německé národní knihovny^{[nedostupný zdroj]}