Nothing Special   »   [go: up one dir, main page]

Trojanovice

obec v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji

Trojanovice jsou obec v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji. Rozprostírají se při úpatí Moravskoslezských Beskyd pod masívy Noříčí hory (1047 m n. m.), Radhoště (1129 m n. m.) a Velkého Javorníku (918 m n. m.). Původně se jednalo o pasekářskou obec, kterou založil v roce 1748 olomoucký biskup a kardinál Ferdinand Julius Troyer (1698–1758). Katastr obce má rozlohu 35,6 km², přičemž dvě třetiny plochy pokrývají lesy. Obec se dělí na čtyři hlavní části: Bystré, Lomná, Pod Radhoštěm a Pod Javorníkem. Žije zde přibližně 2 800[1] obyvatel.

Trojanovice
Kaplička v Trojanovicích
Kaplička v Trojanovicích
Znak obce TrojanoviceVlajka obce Trojanovice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecFrenštát pod Radhoštěm
Obec s rozšířenou působnostíFrenštát pod Radhoštěm
(správní obvod)
OkresNový Jičín
KrajMoravskoslezský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel2 759 (2024)[1]
Rozloha35,85 km²[2]
Katastrální územíTrojanovice
Nadmořská výška500 m n. m.
PSČ744 01
Počet domů849 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ5
Kontakt
Adresa obecního úřaduTrojanovice 210
744 01 Frenštát pod Radhoštěm
obecni.urad@trojanovice.cz
StarostaMgr. Jiří Novotný
Oficiální web: www.trojanovice.cz
Trojanovice
Trojanovice
Další údaje
Kód obce599999
Kód části obce168491
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V zakládací listině z roku 1754 je vesnice pojmenována německy Troyerndorf - "Troyerova ves" podle svého zakladatele, olomouckého biskupa Ferdinanda Troyera. Do češtiny bylo jméno vesnice převedeno jako Trojanovice.[4]

Historie

editovat

Předpokládá se, že paseky začaly vznikat brzy po založení Frenštátu po roce 1300. První zprávy o jejich počtu se objevují až po roce 1600, kdy jich bylo 36. Jejich počet neustále stoupal a v polovině 18. století dosáhl 200. Pasekáři vypláceli daně jak městu, tak hukvaldským biskupským úředníkům, a proto usilovali o vytvoření samostatné obce. Tím by se vymanili z vlivu města. V roce 1748 došlo k odtržení tzv. pasek od Frenštátu a byla jmenována první obecní samospráva v čele s fojtem Václavem Košárkem. V listině z 30. srpna 1754 olomoucký biskup Troyer zdůvodnil zřízení nové obce jako „odměnu“ za namáhavou práci pasekářů. Tuto listinu, která je psána německy, lze pokládat za zakládací listinu Trojanovic.

Od roku 1850 do roku 1900 se z Trojanovic vystěhovalo, především do severoamerického Texasu, téměř 500 obyvatel. Potomci těchto vystěhovalců žijí hlavně ve středním Texasu v okolí Fayetteville, Weimar, Hostýna, Dubiny a dalších.

V roce 1898 byla v Trojanovicích na Radhošti postavena kaple sv. Cyrila a Metoděje. Před kaplí stojí kopie sochy sv. Cyrila a Metoděje, jejíž originál vytvořil sochař Albín Polášek. Jedna třetina kaple je nyní na katastru obce Dolní Bečva. O údržbu této největší architektonické památky se stará Matice Radhošťská, která má sídlo v Trojanovicích.

V roce 1940 byla zprovozněna sedačková lanová dráha z Ráztoky na Pustevny, první svého druhu na světě.[zdroj?]

Ohrožení těžbou uhlí

editovat

Obec vytrvale protestuje proti snahám obnovit plány na těžbu uhlí v ložisku Frenštát.[5]

Pamětihodnosti

editovat

Osobnosti

editovat

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 603.
  5. Trojanovice u Frenštátu pod Radhoštěm odmítají hrozící těžbu uhlí v Beskydech. www.stuz.cz [online]. [cit. 2010-02-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-26. 
  6. Salesiáni koadjutoři [online]. [cit. 2023-11-10]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat