Skarn

• křemičitany vápníku
• křemičitany hořčíku
• křemičitany železa (granát, pyroxen)

Skarny se dělí podle minerálního složení ale i podle postavení vůči intruzi. V okolí intruze vznikají exoskarny, zatímco v ní samotné vznikají endoskarny. Reakční skarny nebo taktity vznikají na styku silikátových a karbonátových hornin, patří k nim i ekonomicky významné Fe-skarny. Podobně se na základě chemického a minerálního složení vyčleňují Ca-skarny (původně vápence) a Mg-skarny (původně dolomity). Infiltrační skarny vznikají na kontaktu granitoidní intruze a karbonátů v důsledku velkého kontrastu chemického složení obou hornin, což má za následek tzv. bimetasomatózu, tedy oboustrannou difuzi prvků v roztocích za vzniku vápenato-silikátových minerálů^[3].

Skarn bývá velmi často významným zdrojem různých kovů, například mědi, železa, molybdenu, wolframu, zlata, olova, cínu a zinku. Ve skarnech nejčastěji vzniká magnetitová mineralizace, později se může objevit i další, hlavně sulfidy. Ložiska tohoto typu jsou označována jako kontaktně-metasomatická, kontaktně-pneumatolické nebo pyrometasomatická.

Předpokládá se, že železné a zlatonosné skarny vzniklé působením mafických nebo střednědobých intruzí, pravděpodobně plášťového původu. Měděná, olověná, zinková a wolframová ložiska tohoto typu byla vázána na některé typy žulových masivů I-typu, zatímco molybdenové a cínové zrudnění vznikalo působením magmatu vzniklé anatexií sedimentů (S-typ).

Skarn tvoří významné ložiskové akumulace různých druhů surovin. Velký význam v minulosti měly Fe-Skarn, které byly často dobývány v Evropě díky své vhodné pozici. Dnes jsou tato ložiska těžená například v Rusku na Urale (Magnitnaja Gora), v USA (Iron Spring, Iron Mountain) a Rumunsku (Ocna de Fer). Velmi významná jsou také skarnová ložiska wolframu, které tvoří většinu světových zásob tohoto kovu, jsou to například King Island Mine v Tasmánii nebo kanadské ložisko MacTung. Ekonomicky nevýznamné výskyty skarnu jsou známé také na mnoha lokalitách po celém světě.

V ČR ve výskytu převládají Fe-skarny (Malešov, Vlastějovice, Přísečnice, Měděnec) nad Ca-skarny (Žulová, Jáchymov) a Mg-skarny (Borovina u Třebíče).

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Skarn na Wikimedia Commons
•   Slovníkové heslo skarn ve Wikislovníku
• Šperkové využití měděneckých skarnů, mineral.cz

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.