Nothing Special   »   [go: up one dir, main page]
Wikipedie

Pásmo Gazy

území na pobřeží Středozemního moře na Blízkém východě

Pásmo Gazy[2] (též Pásmo Gaza[3], arabsky: قطاع غزة, Qittāc Ghazah, hebrejsky: רצועת עזה, Recu'at Aza) je úzké území na východním pobřeží Středozemního moře,[4] které na východě a severu sousedí s Izraelem a na jihozápadě s Egyptem. S počtem obyvatel 2 miliony[5] na ploše přibližně 365 km2 se Gaza řadí mezi nejhustěji zalidněné oblasti světa, s hustotou zalidnění jen o málo nižší než Singapur, 2. nejhustěji zalidněný stát světa.[6][7] Vedle Západního břehu Jordánu je jedním ze dvou palestinských území.[8][9]

Pásmo Gaza
قطاع غزة
(Qiṭɑʿ Ġazza)
Satelitní snímek Pásma Gaza
Satelitní snímek Pásma Gaza
Pásmo Gaza – vlajka
vlajka
Geografie
Hlavní městoGaza
Souřadnice31°27′ s. š., 34°24′ v. d.
Rozloha365 km²
Nejvyšší bodAbu Auda (105 m n. m.)
Časové pásmoGMT+2
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel2 375 259 (2022 (odhad)[1])
Hustota zalidnění6 507,6 obyv./km²
Jazykarabština
Národnostní složeníArabové
Náboženstvísunnitský islám, křesťanství
Správa regionu
StátPalestinaPalestina Palestina
PrezidentMahmúd Abbás (de iure)
Předseda vládyIsmajl Haníja
MěnaEgyptská libra (de facto)
Nový izraelský šekel (₪)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2GZZ
Telefonní předvolba+970
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Podrobná mapa pásma Gaza (anglicky)

Pásmo Gazy původně vzniklo jako území spravované Egyptem po arabsko-izraelské válce v roce 1948. Od roku 1967 bylo vojensky okupováno Izraelem, následně od roku 1981 pod civilní správou Izraele. V devadesátých letech 20. století byla v rámci dohod z Osla kontrola nad oblastí předána Palestinské samosprávě, přičemž v určitých oblastech existovaly izraelské osady. Tyto osady byly vyklizeny v roce 2005 v rámci izraelského stahování z Gazy.

Od roku 2007 zde vládne islamistické teroristické uskupení Hamás, které v roce 2006 zvítězilo v posledních palestinských parlamentních volbách, což vedlo k tomu, že hnutí Fatah odmítlo vstoupit do navrhované koalice.[10] Krátká vláda jednoty se rozpadla, což vedlo k vytvoření samostatných správních orgánů na Západním břehu Jordánu a v Gaze. Izrael a Blízkovýchodní kvartet uvalily na Hamás hospodářské sankce. Krátká občanská válka v Gaze skončila tím, že Hamás se stal jedinou vládnoucí silou. Od převzetí moci Hamásem je Gaza pod pozemní, námořní a leteckou blokádou Izraele a Egypta. Ta brání lidem a zboží volně vstupovat na území nebo je opouštět.[11] Území pásma je proto Mezinárodním soudním dvorem, Mezinárodním trestním soudem, Mezinárodním červeným křížem, Valným shromážděním OSN, Evropskou unií, Africkou unií, Amnesty International, Human Rights Watch a dalšími členy mezinárodního společenství stále považováno za okupované Izraelem.[12][13][14]

Většina Palestinců v pásmu Gazy, kde se nachází osm uprchlických táborů, jsou potomci uprchlíků, kteří uprchli nebo byli vyhnáni z oblasti, která se po arabsko-izraelské válce v roce 1948 stala Izraelem.[15] Převážnou část obyvatelstva v pásmu Gazy tvoří sunnitští muslimové a palestinská křesťanská menšina. Roční přírůstek obyvatelstva v Gaze činí 2,91 % (odhad z roku 2014), což je 13. nejvyšší přírůstek na světě, a je často označována za přelidněnou,[16][17] Gaza trpí nedostatkem vody, elektřiny a léků. Organizace spojených národů (OSN) a nejméně 19 organizací na ochranu lidských práv vyzvalo Izrael, aby zrušil blokádu Gazy,[18][19] zatímco zpráva Konference OSN o obchodu a rozvoji pro Valné shromáždění OSN zveřejněná v listopadu 2020 uvádí, že ekonomika Gazy je na pokraji zhroucení a že je nezbytné blokádu zrušit.[20][21]

V reakci na teroristický útok Hamásu ze 7. října 2023 Izrael zahájil válku proti Hamásu a v rámci ní uplatňuje úplnou blokádu. Vzhledem k tomu, že blokáda zahrnuje i potraviny, léky či vodu, varovala řada organizací či veřejných činitelů před rozvojem hladomoru, zejména na severu oblasti.

Historie

editovat

Oblast dnešního Pásma Gaza byla v roce 1517 dobyta Osmanskou říší, jejíž součástí následně bylo až do první světové války. Na počátku 19. století dominoval regionu kulturně Egypt. Ač bylo pásmo stále pod nadvládou Osmanské říše, mnoho obyvatel byli právě Egypťané, kteří emigrovali kvůli politickým nepokojům.

Během první světové války (1914–1918) sloužilo pásmo jako bojiště, na kterém se utkali Britové proti Turkům podporovaným Němci. Během Třetí bitvy o Gazu bylo 7. listopadu 1917 pásmo Brity obsazeno. Po válce se Gaza stala součástí Britského mandátu Palestina pod kontrolou Spojeného království. Židé osidlovali pásmo v okolí Gazy až do nepokojů v Palestině v roce 1929, kdy byli donuceni toto pásmo opustit. Poté vydali Britové zákaz, podle něhož nesměli Židé v tomto pásmu žít. I přesto se někteří Židé vrátili a založili kibuc Kfar Darom poblíž hranice s Egyptem.

Po druhé světové válce vytvořila komise OSN plán na rozdělení mandátní Palestiny, který 29. listopadu 1947 schválilo Valné shromáždění OSN. Podle tohoto plánu měl vzniknout arabský a židovský stát, přičemž oblast dnešního Pásma Gaza měla připadnout budoucímu arabskému státu. Arabské státy však plán odmítly a namísto toho po vyhlášení izraelské nezávislosti 14. května 1948 došlo k první arabsko-izraelské válce. Izrael válku vyhrál, ale Pásmo Gaza obsazené egyptskou armádou získal po dohodách o příměří z roku 1949 Egypt. Ten tomuto území poté vládl až do roku 1967, kdy jej v šestidenní válce dobyl Izrael. V Pásmu Gazy následně vzniklo několik izraelských osad. Počátkem 90. let získala v rámci Oselských dohod kontrolu nad městy v pásmu nově vzniklá Palestinská samospráva, Izrael nicméně udržoval kontrolu nad místním leteckým prostorem, hranicemi a teritoriálními vodami. V roce 2005 se Izrael za vlády Ariela Šarona z celého Pásma Gazy jednostranně stáhl, přičemž evakuoval všechny své občany (do té doby zde žilo necelých devět tisíc Izraelců).

O rok později se v Pásmu Gaza konaly volby, které vyhrálo hnutí Hamás. To se nejprve pokusilo utvořit vládu národní jednoty pod vedením Ismajla Haníji, zahrnující i poražené hnutí Fatah. V roce 2007 však kompletně převzalo moc po násilných střetech s Fatahem, které z Pásma Gaza vyhnalo. Izrael a Egypt následně uzavřely hraniční přechody s Pásmem Gaza a Izrael zavedl námořní blokádu, aby zamezil přísun zbraní do Pásma Gaza, odkud je od roku 2001 ostřelován raketami. Řada arabských států odmítla převzetí moci Hamásem a v roce 2008 uznaly Egypt, Jordánsko a Saúdská Arábie jako jedinou legitimní palestinskou vládu tu na Západním břehu Jordánu pod vedením Mahmúda Abbáse.[22]

Ozbrojené akce po jednostranném stažení Izraele

editovat

V reakci na palestinské ozbrojené útoky (ostřelování raketami a minomety, teroristické útoky a únosy) a pašování zbraní do Pásma Gaza podnikl Izrael v minulosti řadu vojenských operací. Od roku 2005, kdy se Izrael z Pásma Gaza jednostranně stáhl, na něj bylo palestinskými extremisty vypáleno přes jedenáct tisíc střel.[23][24] S ohledem na tuto hrozbu Izrael vyvinul a začal využívat protiraketový obranný systém Železná kopule, který ničí střely mířící na obydlené oblasti. Za účelem zastavení ostřelování podnikl několik vojenských operací. V roce 2004 podnikl operace Duha a Dny pokání, v roce 2006 operace Letní déšť a Podzimní mraky a v roce 2008 operaci Horká zima. Na přelomu let 2008 a 2009 proběhla rozsáhlá ofenziva označovaná jako operace Lité olovo. Na obou stranách konfliktu si vyžádala asi 1400 mrtvých a více než 5000 zraněných, přispěla však k dramatickému poklesu počtu střel vypálených na Izrael (celkem o 77 % z 3716 v roce 2007 na 858 v roce následujícím). Další ofenzivu, známou jako operace Pilíř obrany, uskutečnil Izrael v listopadu 2012. Zabil při ní vojenského velitele Hamásu Ahmada Džabarího a zničil sklady a odpaliště modernějších íránských raket středního doletu. V červenci a srpnu 2014 proběhla operace Ochranné ostří, která byla reakcí Izraele na opětovné raketové útoky na jeho území ze strany palestinských militantních skupin.

Válka Izraele s Hamásem v roce 2023

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Válka Izraele s Hamásem (2023).
 
Obyvatelé Gazy prohledávají trosky domu zničeného izraelskými nálety

Dne 7. října 2023 zahájili ozbrojenci hnutí Hamás největší operaci v historii pásma. Operace začala vypálením asi 2000 raket 7.10 ráno, následovaným proražením hraničních bariér na několika místech. Izrael, jehož zpravodajské složky selhaly a který na útok nebyl připraven, neprodleně spustil odvetnou operaci. 8. října ozbrojenci Hamásu stále drželi 7 měst a vesnic.[25] Na festivalu Supernova v Negevské poušti u kibucu Reim poblíž Pásma Gazy Hamás při útoku zabil přes 250 lidí a do Pásma Gazy odvlekl přes 100 rukojmí.[26]

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil v odvetě za útok Hamásu letecké údery a zavedení totální blokády Pásma Gazy.[27][28] Izraelské bombardování Pásma Gazy si vyžádalo desetitisíce palestinských obětí.[29] Po prvním měsíci války hlásily palestinské úřady téměř 11 000 obětí v Gaze, z nichž zhruba 40 % tvořily děti.[30] OSN obvinila Hamás i Izrael z páchání válečných zločinů.[31]

Geografie, geologie, podnebí

editovat

Pásmo Gazy je 41 km dlouhé, 6 až 12 km široké a má celkovou rozlohu 365 km2.[32][16] Na jihozápadě sousedí u města Rafah s Egyptem, kde končí na někdejší hranici mezi Egyptem a Britským mandátem Palestina. Na jihu, východě a severu sousedí s Izraelem, kde končí na linii příměří podle dohody o příměří mezi Egyptem a Izraelem, uzavřené 24. února 1949. Hranice s Izraelem je dlouhá 51 km a s Egyptem 11 km.

Chán Júnis se nachází 7 km severovýchodně od Rafáhu a několik měst v okolí Dajr el-Balah se nachází podél pobřeží mezi ním a městem Gaza. Severně od města Gaza se nachází Bejt Lahíja a severovýchodně od něj Bajt Hánún. Na písečných dunách přiléhajících k Rafahu a Chán Júnisu, podél jihozápadního okraje 40 km středomořského pobřeží, se dříve rozkládal blok izraelských osad Guš Katif. Pláž Al Deira je oblíbeným místem surfařů.[33]

Topografii Pásma Gazy dominují tři hřbety rovnoběžné s pobřežím, které tvoří vápnité eolické (větrem usazené) pískovce pleistocenního až holocenního stáří, místně označované jako "kurkar", prokládané červeně zbarvenými jemnozrnnými paleosoly, označovanými jako "hamra". Tři hřbety jsou odděleny vádími, která jsou vyplněna aluviálními nánosy.[34] Terén je plochý nebo zvlněný, s dunami v blízkosti pobřeží. Nejvyšším bodem je Abu 'Awdah (Joz Abu 'Auda), 105 m nad mořem.

Hlavní řekou v Pásmu Gazy je Wadi Gaza, kolem níž byla zřízena přírodní rezervace Wadi Gaza, která chrání jediný pobřežní mokřad v Pásmu Gazy.[35]

 
Panorama města Gaza City v roce 2007

Pásmo Gazy má horké semiaridní klima (BSh dle Köppenovy klasifikace podnebí) s teplými zimami, během nichž spadne prakticky všechen roční úhrn srážek, a suchými, horkými léty. Navzdory suchu je vlhkost vzduchu po celý rok vysoká. Roční úhrn srážek je vyšší než v kterékoli části Egypta a pohybuje se mezi 225 mm na jihu a 400 mm na severu, téměř všechny srážky však spadnou mezi listopadem a únorem. Mezi problémy životního prostředí patří rozšiřování pouští, zasolování sladké vody, čištění odpadních vod, nemoci přenášené vodou, degradace půd a vyčerpání a kontaminace podzemních vodních zdrojů.

Administrativní dělení

editovat
 
Guvernoráty Pásma Gaza (anglicky)

Pásmo Gaza je rozděleno do 5 guvernorátů (seřazeno ze severu na jih):

Hraniční přechody

editovat
  • Erez (gazsko-izraelský)
  • Karni (gazsko-izraelský, trvale uzavřen)
  • Kerem Šalom (gazsko-izraelský)
  • Kisufim (gazsko-izraelský, trvale uzavřen)
  • Rafáh (gazsko-egyptský)
  • Sufa (gazsko-izraelský, trvale uzavřen)[36]

Zajímavost

editovat
Co lidé v Gaze chtějí, je otevření přechodů… nejen pro zboží, ale i lidi. Protože [Palestinci v pásmu Gazy] žijí ve vězení pod širým nebem.

John Holmes, OSN

 
Nemocnice Turecko-palestinského přátelství, která byla až do svého uzavření v říjnu 2023 jedinou nemocnicí pro pacienty s rakovinou v Gaze

Odkazy

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gaza Strip na anglické Wikipedii.

  1. ↑ مليونان و375 ألف نسمة عدد سكان قطاع غزة مع نهاية 2022 [online]. [cit. 2023-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 5 January 2023. 
  2. ↑ Ústav pro jazyk český. www.ujc.cas.cz [online]. [cit. 2019-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-08-16. 
  3. ↑ Jména světa. ags.cuzk.cz [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2023-10-13]. Dostupné online. 
  4. ↑ Israel-Palestinian conflict: Life in the Gaza Strip. BBC News. 20 May 2021. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 27 June 2018. 
  5. ↑ Gaza Strip. The World Factbook. Central Intelligence Agency, 2022-11-09. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 12 January 2021. (anglicky) 
  6. ↑ Thomas E. Copeland, Drawing a Line in the Sea: The Gaza Flotilla Incident and the Israeli-Palestinian Conflict, Archivováno 28. 2. 2023 na Wayback Machine. Lexington Books, 2011 p.25
  7. ↑ Doug Suisman, Steven Simon, Glenn Robinson, C. Ross Anthony, Michael Schoenbaum (eds.) The Arc: A Formal Structure for a Palestinian State, Archivováno 28. 2. 2023 na Wayback Machine. Rand Corporation, 2007 p.79
  8. ↑ United Nations Office for the Coordination of Humanitarian Affairs - occupied Palestinian territory | Home Page [online]. [cit. 2022-11-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 28 February 2023. (anglicky) 
  9. ↑ James Kraska, 'Rule Selection in the Case of Israel's Blockade of Gaza:Law of Naval Warfare or Law of Sea?,' in M.N. Schmitt, Louise Arimatsu, Tim McCormack (eds.,) Yearbook of International Humanitarian Law, Archivováno 28. 2. 2023 na Wayback Machine. Springer Science & Business Media, 2011 pp.367–395, p.387:'V Gaze, kterou všichni považují za samosprávnou enklávu oddělenou od Blízkého východu, nejsou izraelské jednotky.'
  10. ↑ Tristan Dunning, Hamas, Jihad and Popular Legitimacy: Reinterpreting Resistance in Palestine, Archivováno 28. 2. 2023 na Wayback Machine. Routledge, 2016 p.212: 'Od června 2007, kdy Hamás převzal výhradní kontrolu nad Gazou, se ukázal jako pozoruhodně odolný a vynalézavý vládní subjekt. Hnutí se jasně etablovalo jako hegemonní síla v pobřežní enklávě do té míry, že Mezinárodní krizová skupina tvrdí, že boj o moc v Gaze již neprobíhá mezi Hamásem a Fatahem. Hlavním zdrojem konfrontace jsou spíše Hamás a další tvrdší islamisté a salafisté. . . Hamás je ve správním smyslu mnohem úspěšnější než palestinská samospráva na Západním břehu Jordánu, přestože má přístup jen ke zlomku zdrojů..'
  11. ↑ Sara Roy, Hamas and Civil Society in Gaza: Engaging the Islamist Social Sector, Archivováno 28. 2. 2023 na Wayback Machine. Princeton University Press, 2013 s. 41: 'Demokratické vítězství Hamásu však nemělo dlouhého trvání, neboť po něm v červnu 2006 následoval mezinárodní politický a hospodářský bojkot nové palestinské vlády pod vedením Izraele a USA. Tento bojkot představoval formu kolektivního trestu vůči celému palestinskému obyvatelstvu a podle mých informací to bylo poprvé v historii konfliktu, kdy mezinárodní společenství uvalilo sankce na okupované, a nikoli na okupanty.'
  12. ↑ What does the law say about the responsibilities of the Occupying Power in the occupied Palestinian territory?. www.icrc.org. 2023-03-28. Dostupné online [cit. 2024-05-23]. (anglicky) 
  13. ↑ Israel's Occupation: 50 Years of Dispossession. Amnesty International [online]. 2017-06-07 [cit. 2024-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ Soud v Haagu: Izrael musí ukončit okupaci palestinských území a platit reparace - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. 2024-07-19 [cit. 2024-07-20]. Dostupné online. 
  15. ↑ CIA — The World Factbook — Gaza Strip [online]. CIA, 2014 [cit. 2014-07-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 12 January 2021. 
  16. ↑ a b Gaza Strip Archivováno 12. 1. 2021 na Wayback Machine. Entry at the CIA World Factbook
  17. ↑ The Palestinians: In Search of a Just Peace – Page 52, Cheryl Rubenberg – 2003
  18. ↑ UN Assistant Secretary-General for Humanitarian Affairs and Deputy Emergency Relief Coordinator Call for Strengthening of International Support to the oPt [online]. OCHA, 20 January 2020 [cit. 2020-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 15 April 2021. 
  19. ↑ Report on UNCTAD assistance to the Palestinian people: Developments in the economy of the Occupied Palestinian Territory Archivováno 3. 10. 2020 na Wayback Machine., par. 20. United Nations Conference on Trade and Development, 6 July 2015 (doc.nr. TD/B/62/3). Source. par. 40: "Studie zdůraznila, že počet obyvatel Gazy se zvýší z 1,6 milionu v roce 2011 na 2,1 milionu v roce 2020, a dospěla k závěru, že aby se v Gaze v roce 2020 dalo žít, je třeba urychlit "herkulovské úsilí" v sektorech, jako je zdravotnictví, vzdělávání, energetika, vodohospodářství a kanalizace (United Nations, 2012). Místo takového úsilí se však tragédie v Gaze zhoršila a její de-rozvoj urychlila destrukce v roce 2014." bod 43: "Sociální, zdravotní a bezpečnostní důsledky vysoké hustoty obyvatelstva a přelidnění patří k faktorům, které mohou v roce 2020 učinit Gazu neobyvatelnou, pokud budou pokračovat současné trendy."
  20. ↑ UN report finds Gaza suffered $16.7 billion loss from siege and occupation [online]. 25 November 2020 [cit. 2020-12-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 January 2021. 
  21. ↑ Economic costs of the Israeli occupation for the Palestinian people: The Gaza Strip under closure and restrictions [online]. OSN, 2020-08-13. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ Mubarak calls Hamas' takeover of the Gaza Strip a 'coup' [online]. Haaretz, 2007-06-23 [cit. 2012-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ Reports from Gaza need a more balanced perspective [online]. The Australian, 2014-07-26 [cit. 2014-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-08. (anglicky) 
  24. ↑ Rocket Attacks on Israel From Gaza [online]. Izraelské obranné síly [cit. 2014-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-04. (anglicky) 
  25. ↑ Izrael hlásí už přes 700 mrtvých. Tvrdě odpovídá v Gaze
  26. ↑ Na hudebním festivalu v Izraeli radikálové zmasakrovali přes 250 lidí.
  27. ↑ Izrael podle Netanjahua rozdrtí Hamás, v Pásmu Gazy dochází základní potřeby. ČTK [online]. 12. října 2023. Dostupné online. 
  28. ↑ „Dětem naplním láhev vodou a řeknu, ať s ní zkusí vystačit.“ Gaza je o hladu a bez elektřiny. Voxpot [online]. 27. října 2023. Dostupné online. 
  29. ↑ Bombardování Gazy má 8 000 obětí, odveta Izraele sílí hlavně na severu. iDNES.cz [online]. 29. října 2023. Dostupné online. 
  30. ↑ „Pohřebiště dětí“ v Gaze ukazuje, že Izrael něco dělá špatně, míní šéf OSN. iDNES.cz [online]. 8. listopadu 2023. Dostupné online. 
  31. ↑ OSN: Válečné zločiny páchá Hamás i Izrael. Trestá obyvatele Pásma Gazy. EuroZprávy.cz [online]. 27. října 2023. Dostupné online. 
  32. ↑ ARNON, Arie. Israeli Policy towards the Occupied Palestinian Territories: The Economic Dimension, 1967–2007. Middle East Journal. Autumn 2007, s. 575. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-06-30. DOI 10.3751/61.4.11. 
  33. ↑ ROUG, Louise. In Gaza, surfers find peace and freedom riding the deep blue. articles.latimes.com. Articles.latimes.com, 23 August 2007. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 14 October 2012. 
  34. ↑ UBEID, Khalid F. The origin, nature and stratigraphy of Pleistocene-Holocene palaeosols in Wadi Es-Salqa (Gaza Strip, Palestine). Serie Correlación Geológica. 2013, s. 63–78. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-08-08. 
  35. ↑ MANAGEMENT PLAN- WADI GAZA Archivováno 5. 6. 2022 na Wayback Machine., by the MedWetCoast project
  36. ↑ GAZA CROSSINGS’ OPERATIONS STATUS: MONTHLY UPDATE - JUNE 2019 [online]. OCHA, 2019-07-17 [cit. 2019-08-19]. Dostupné online. 
  37. ↑ WikiLeaks Latest Developments
  38. ↑ https://www.thenational.ae/world/mena/gaza-is-open-air-prison-un-humanitarian-chief-1.553055
  39. ↑ Years of delays at Gaza airport. news.bbc.co.uk. 2005-04-15. Dostupné online [cit. 2019-08-18]. (anglicky) 
  40. ↑ Pozadí 16 let trvající izraelské blokády Gazy: V čem selhala a jaká byla alternativa?. Český rozhlas [online]. 28. října 2023. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pásmo_Gazy&oldid=24110313“