Nothing Special   »   [go: up one dir, main page]

Obchodní řetězec

skupina obchodů či poskytovatelů služeb sdílející společnou značku a obchodní vedení

Obchodní řetězec je společnost vlastnící síť velkoobchodních či maloobchodních prodejen, které mají společné značku, vedení, podobnou architekturu, standardizované obchodní metody. Používají jednotný marketing, jako např. webové stránky, reklamu a reklamní letáky. Shoduje se také nabízený sortiment produktů.[1] V čele organizační struktury stojí centrální útvary, které obstarávají finanční řízení, obchodní politiku, marketing, nákup a logistiku. Pro jednotlivé prodejny zabezpečují operační provoz – objednávky a vystavení zboží, cenotvorbu a činnosti, které souvisí s obsluhou zákazníka.[2]

Vznik obchodních řetězců souvisí s počátkem modelu samoobslužného prodeje. První samoobsluha vznikla v roce 1916 v USA. Později obchodní řetězce zavedly spotřebitelská balení, oddělení platby za zboží od místa jeho výběru. Zkrátil se tak čas nutný k obsluze zákazníka a snížil se i počet potřebných zaměstnanců. Zvětšila se plocha prodejen a množství a druhy nabízených výrobků. První supermarketem byl pravděpodobně King Kullen, který v roce 1930 otevřel Michael J. Cullen. Rozvoj obchodních řetězců souvisí také s velkou hospodářskou krizí, kdy byly nízké ceny nemovitostí, nadbytek zboží a lidé poptávali levné základní potraviny.[2]

Řetězce v ČR

editovat

Podle studie z roku 2023 tvoří řetězce v ČR oligopol, ale konkurence mezi nimi funguje.[3]

Podle druhu zboží

editovat

Podle majitele

editovat

Český maloobchodní je rozdělen mezi osm řetězců, které ovládají 75 % trhu (stav z roku 2021) a tvoří asymetrický oligopol (trh doplňuje velké množství dalších malých hráčů):[3][5]

Mezi menší hráče patří například: JIP východočeská (2,7 %), COOP Centrum družstvo (1,9 ), Hruška (1,6 %), COOP Morava (1 %), Tamda Food (0,8 %).[3]

Kontroverze

editovat

Na začátku roku 2024 prodávají v ČR řetězce maso za cenu až o čtvrtinu levněji, než je tržní cena. Lákají tak zákazníky a ztrátu hradí z prodeje jiného zboží, kde mají vyšší obchodní přirážku.[6]

Reference

editovat
  1. a b SEMIRÁDOVÁ, Veronika. Obchodní řetězce. Pardubice, 2012. 54 s. Bakalářská práce. Fakulta ekonomicko-správní Univerzity Pardubice. Vedoucí práce David Brebera. Dostupné online.
  2. a b VRBOVÁ, Jana. Tvorba a řízení hodnoty v obchodních řetězcích. 2009 [cit. 2016-02-03]. Disertační práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce Eva Kislingerová. Dostupné online.
  3. a b c HORÁČEK, Filip. Řetězce jsou bez viny. Za zdražení potravin nemohou, vyplývá ze studie. Seznam Zprávy [online]. 2023-01-17 [cit. 2024-01-18]. Dostupné online. 
  4. CIMLER, Petr a Ladislav ŠÍPEK. Obchod ČR v podmínkách ekonomické krize. Praha: Oeconomica, 2010. ISBN 978-80-245-1704-9.
  5. Retail v České republice. Nano-audit.com [online]. 2023-02-19 [cit. 2024-01-18]. Dostupné online. 
  6. HODKOVÁ, Zuzana. „To se prostě nedá.“ Výrobce masa komentuje ceny v řetězcích. Seznam Zprávy [online]. 2024-03-15 [cit. 2024-03-20]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat