Měrotín

Původní podoba jména vesnice byla Mirotín, byla odvozena od osobního jména Mirota (což byla domácká podoba některého jména obsahujícího -mir-, např. Miroslav, Bolemir) a znamenala "Mirotův majetek". Podoba Měrotín je doložena od 18. století a je důsledkem častého zaměňování slabik mir a měr (v kořenu i příponě) v osobních a místních jménech.^[4]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1365 (Mirotyn),^[5][6] kdy se připomíná v majetku dubčanských vladyků. Po roce 1536 připadl zástřizlovskému panství v sousedních Haňovicích, u něhož zůstal i po bělohorských konfiskacích až do zrušení patrimoniální správy.^[7]

V severním výběžku katastru obce se nachází přírodní památka Geologické varhany.

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.^[8]

Mezi lety 1869–1960 Měrotín byl obcí v okrese Litovel. V letech 1961–1990 patřil jako část obce k Mladči a od 24. listopadu 1990 je opět samostatnou obcí.^[11]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 5. října 2004.^[12]

V obci jsou evidovány tyto kulturní památky:^[13]

• kostel svatého Martina – pozdně renesanční stavba z let 1618–1619 s použitím části pozdně gotického zdiva^[7]
• fara čp. 20 (jihovýchodně od kostela) – hodnotná barokní architektura z roku 1772^[14]

• Jan Izák (1822–1898), rolník a politik, zemský poslanec
• Jan Izák (1850–1923), lékař
• Irena Greifová (1939–2022), kostýmní výtvarnice. Její rodiče se uchýlili do Měrotína po vzniku Slovenského štátu.

•  
  Kostel svatého Martina
•  
  Kříž před kostelem svatého Martina
•  
  Kříž na konci obce u silnice na Mladeč
•  
  Barokní fara u kostela
•  
  Kříž mezi hospodou Na Pindě a obcí Měrotín
•  
  Obecní úřad

• Římskokatolická farnost Měrotín

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Měrotín na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Měrotín v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)