Luisa de Coligny
Luisa de Coligny (23. září 1555, Châtillon-sur-Loing – 13. listopadu 1620, Fontainebleau) byla dcera Gasparda de Coligny a čtvrtá manželka Viléma I. Oranžského.
Luisa de Coligny | |
---|---|
Oranžská kněžna manželka | |
Luisa de Coligny | |
Doba vlády | 24. dubna 1583 – 10. července 1584 |
Narození | 23. září 1555 Châtillon-Coligny, Francouzské království |
Úmrtí | 9. listopadu 1620 (ve věku 65 let) Fontainebleau, Francouzské království |
Pohřbena | Královská hrobka v Nieuwe Kerk v Delftu |
Manžel | Charles de Téligny Vilém I. Oranžský |
Potomci | Frederik Hendrik |
Dynastie | Coligny |
Otec | Gaspard de Coligny |
Matka | Charlotte de Laval |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Biografie
editovatDětství a mládí
editovatLuisa se narodila jako nejstarší dítě protestantského admirála Francie Gasparda de Coligny a jeho manželky Charlotty de Laval (1530–1568). Byla vychována v duchu humanismu a jako dcera francouzského hugenota i přísného protestantismu. Po předčasné smrti matky byla v péči navarrské královny Jany III. Navarrské; zde se spřátelila s královniným synem, pozdějším francouzským králem Jindřichem IV.
Hraběnka de Téligny
editovatV 17 letech, v roce 1571, se na doporučení svého otce provdala za Charlese de Teligny (1535–1572), oblíbence francouzského krále Karla IX. Manžel, stejně jako její otec, byl zavražděn v průběhu Bartolomějské noci 24. srpna roku 1572, když nechtěl konvertovat ke katolicismu. Luisa musela se svou tchyní Jacqueline d’Entremonts uprchnout nejdříve do Savojska a posléze do Švýcarska, kde žily v Basileji a Bernu.
Po ediktu z Beaulieu se mohla v roce 1576 vrátit do Francie a žila na statcích svého mrtvého manžela v Lierville. U dvora se objevila pouze jedenkrát, aby požádala o navrácení titulu a majetku svého otce.
Oranžsko-nassavská kněžna
editovat21. dubna roku 1583 se v Antverpách provdala znovu za knížete Viléma I. Oranžského; byla jeho čtvrtou ženou. Z jejich manželství se v roce 1584 narodil jediný syn, Frederik Hendrik Oranžský, čtvrtý legitimní syn Vilémův a budoucí oranžský kníže.
Po zavraždění jejího manžela Baltasarem Gérardem, k němuž došlo v tomtéž roce a jemuž musela přihlížet, se Luisa ujala péče o děti z jeho třetího manželství s Šarlotou Bourbonskou a starala se o jejich výchovu v protestantském duchu. Aby upevnila kontakty s francouzskými hugenoty, odjela v roce 1594 se svými nevlastními dcerami Alžbětou a Šarlotou Brabantinou do Paříže. Zvláště pak se starala o Šarlotinu dceru, Šarlotu de la Trémoille.
Luisa díky svým vynikajícím vztahům s protestantskými rodinami a pevnému přátelství s Jindřichem IV. hrála významnou roli v politickém životě Francie i Nizozemí. Byla hugenotka stejně jako její otec a ze všech sil podporovala protestantismus až do své smrti v roce 1620.
Luisa žila téměř až do své smrti v Delftu. V roce 1619 odešla na dvůr Marie Medicejské, kde posléze v roce 1620 zemřela. Pochována byla v Nieuwe Kerk v Delftu, v místě posledního odpočinku nizozemských vládců.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Luisa de Coligny na Wikimedia Commons
- Femke Deen: Louise de Coligny im Digitaal Vrouwenlexicon van Nederland (nizozemsky)
- Essay über Louise de Coligny von Jane Couchman (francouzsky)
- http://thepeerage.com/p11321.htm
Oranžská kněžna | ||
---|---|---|
Předchůdce: Šarlota Bourbonská |
1583–1584 Luisa de Coligny |
Nástupce: Éléonore de Bourbon |