Luboš Pistorius
Luboš Pistorius (11. prosince 1924, Praha – 9. února 1997, Praha) byl český divadelní režisér, dramaturg, organizátor, divadelní ředitel a pedagog.
Luboš Pistorius | |
---|---|
Narození | 11. prosince 1924 Praha Československo |
Úmrtí | 9. února 1997 (ve věku 72 let) Praha Česko |
Místo pohřbení | Bubenečský hřbitov |
Alma mater | Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze |
Povolání | pedagog, režisér, dramaturg, překladatel, učitel, divadelní režisér a divadelní ředitel |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Život
editovatV letech 1945–1948 studoval obor režie na pražské Státní konzervatoři a DAMU (bez absolutoria),[1] svou profesionální uměleckou dráhu zahájil jako režisér v Ostravě (1948–1951). Odtud pak v roce 1951 přešel do Plzně, od roku 1953 zastával pozici šéfa tamní činohry.[2] V letech 1960–1971 působil v pražském Divadle na Vinohradech jako režisér a později (1960–1965) i jako ředitel divadla.[3] Od roku 1971 pracoval ve smíchovském Realistickém divadle v Praze,[1] a to až do roku 1987. [4] V době normalizace po roce 1968 měl omezené možnosti umělecké tvorby. Do Vinohradského divadla se nakrátko ještě jednou vrátil na počátku devadesátých let.[5] V roce 1992 byl spolurežisérem při natočení televizní inscenace podle scénáře Pavla Kohouta Ecce Constantia, která pojednává o zákulisí kostnického koncilu (1414–1417) v době upálení českých reformačních kazatelů Jana Husa a Jeronýma Pražského.
Divadelní režie, výběr
editovatDISK Praha
editovat- 1947 David Martin: Oba břehy Jordánu[6]
- 1948 V. V. Majakovskij: Ledová sprcha[7]
- 1963 P. Kohout: Dvanáct[8]
- 1993 J. Čapek, K. Čapek: Lásky hra osudná[9]
Státní divadlo Ostrava
editovat- 1948 J. K. Tyl: Strakonický dudák[10]
- 1949 Alexandr Galič: Volá vás Tajmyr[11]
- 1950 J. Mahen: Janošík[12]
- 1951 Ťing-č Cho, I Ting: Dívka s bílými vlasy[13]
Krajské oblastní divadlo v Plzni
editovat- 1952 A. Jirásek: Lucerna[14]
- 1953 Galina Nikolajevová: Žatva[15]
- 1954 Nâzım Hikmet: Legenda o lásce[16]
Divadlo J. K. Tyla Plzeň
editovat- 1955 J. K. Tyl: Tvrdohlavá žena[17]
- 1956 L. M. Leonov: Zlatý kočár[18]
- 1957 W. Shakespeare: Othello[19]
- 1958 Molière: Chudák manžel[20]
- 1959 J. Drda: Dalskabáty, hříšná ves aneb Zapomenutý čert[21]
Divadlo čs. armády Praha
editovat- 1960 L. Aškenazy: Host[22]
- 1961 L. Aškenazy: C. k. státní ženich (spolurežisér Miloslav Stehlík)[23]
- 1962 M. Gorkij: Letní hosté[24]
- 1963 P. Karvaš: Jizva[25]
- 1964 M. Stehlík: Konečně marná sobota[26]
- 1965 Heinar Kipphardt: Případ Oppenheimer[27]
Divadlo na Vinohradech
editovat- 1966 R. Hochhuth: Náměstek[28]
- 1967 K. Čapek: Matka[29]
- 1968 V. Vančura: Alchymista[30]
- 1970 J. W. Goethe: Faust[31]
- 1991 P. Kohout: Ubohý vrah[32]
Realistické divadlo Zdeňka Nejedlého
editovat- 1972 G. B. Shaw: Člověk nikdy neví[33]
- 1973 A. N. Ostrovskij: Výnosné místo[34]
- 1974 V. K. Klicpera: Zlý jelen[35]
- 1975 L. Stroupežnický: Naši furianti[36]
- 1976 N. V. Gogol: Revizor[37]
- 1978 Grigorij Gorin: Thyl Ulenspiegel[38]
- 1979 D. Fischerová: Hodina mezi psem a vlkem[39]
- 1983 C. Goldoni: Sluha dvou pánů[40]
- 1986 Pedro Calderón de la Barca: Život je sen[41]
- 1987 L. Pirandello: Šest postav hledá autora[42]
Západočeské divadlo v Chebu
editovat- 1973 Bertolt Brecht: Matka Kuráž a její děti[43]. V režii hostujícího Luboše Pistoria podala nezapomenutelný výkon „Herečka v nemilosti“ Vlasta Chramostová v titulní roli. Inscenace byla záhy zakázána, derniéra se odehrála na zájezdu v Jáchymově.
Citát
editovat„ | Byla v něm neúnavná píle a jistá žízeň po dokonalosti, která mu dávala kredit vyslovovat soudy, ať s nimi druzí v tu chvíli souhlasili nebo ne. Ale její pravost byla mimo pochybnost. Myslím, že to byl jediný člověk v profesi, od koho jsem je při své nepokoře brala bez vzpoury. Protože jsem věděla, že se nebije za sebe, že se nebije dokonce ani za mě, ale za text, který měl právo na to nejlepší a nejcennější z autorových sil. | “ |
— Daniela Fischerová [44] |
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Kolektiv autorů: Kdo je kdo : 91/92 2, s. 739.
- ↑ Josef Tomeš a kol. Český biografický slovník XX. století II, s. 577.
- ↑ Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 193, ISBN 978-80-239-9604-3.
- ↑ KAZDA, Jaromír. Realistické divadlo 1945–1991. Praha: Pražská tisková kancelář, 2005. 200 s. S. 184.
- ↑ Jiří Žák a kol.: Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský příběh, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 137, ISBN 978-80-239-9603-6.
- ↑ Oba břehy Jordánu, DISK Praha [online]. Databáze inscenací Divadelního ústavu. Dostupné online.
- ↑ Ledová sprcha, DISK Praha [online]. Databáze inscenací Divadelního ústavu. Dostupné online.
- ↑ Dvanáct, DISK Praha [online]. Databáze inscenací Divadelního ústavu. Dostupné online.
- ↑ Lásky hra osudná, DISK Praha [online]. Databáze inscenací Divadelního ústavu. Dostupné online.
- ↑ Strakonický dudák, Státní divadlo Ostrava [online]. Databáze inscenací Divadelního ústavu. Dostupné online.
- ↑ Volá vás Tajmyr, Státní divadlo Ostrava [online]. Databáze inscenací Divadelního ústavu. Dostupné online.
- ↑ Janošík, Státní divadlo Ostrava [online]. Databáze inscenací Divadelního ústavu. Dostupné online.
- ↑ Dívka s bílými vlasy, Státní divadlo Ostrava [online]. Databáze inscenací Divadelního ústavu. Dostupné online.
- ↑ Lucerna, Krajské oblastní divadlo v Plzni [online]. Databáze inscenací Divadelního ústavu. Dostupné online.
- ↑ Žatva, Krajské oblastní divadlo v Plzni [online]. Databáze inscenací Divadelního ústavu. Dostupné online.
- ↑ Legenda o lásce, Krajské oblastní divadlo v Plzni [online]. Databáze inscenací Divadelního ústavu. Dostupné online.
- ↑ Tvrdohlavá žena, Divadlo J. K. Tyla Plzeň [online]. Databáze inscenací Divadelního ústavu. Dostupné online.
- ↑ Zlatý kočár, Divadlo J. K. Tyla Plzeň [online]. Databáze inscenací Divadelního ústavu. Dostupné online.
- ↑ Othello, Divadlo J. K. Tyla Plzeň [online]. Databáze inscenací Divadelního ústavu. Dostupné online.
- ↑ Chudák manžel, Divadlo J. K. Tyla Plzeň [online]. Databáze inscenací Divadelního ústavu. Dostupné online.
- ↑ Dalskabáty, hříšná ves, Divadlo J. K. Tyla Plzeň [online]. Databáze inscenací Divadelního ústavu. Dostupné online.
- ↑ Host, Divadlo čs. armády Praha [online]. Databáze inscenací Divadelního ústavu. Dostupné online.
- ↑ C. k. státní ženich, Divadlo čs. armády Praha [online]. Databáze inscenací Divadelního ústavu. Dostupné online.
- ↑ Letní hosté, Divadlo čs. armády Praha [online]. Databáze inscenací Divadelního ústavu. Dostupné online.
- ↑ Jizva, Divadlo čs. armády Praha [online]. Databáze inscenací Divadelního ústavu. Dostupné online.
- ↑ Konečně marná sobota, Divadlo čs. armády Praha [online]. Databáze inscenací Divadelního ústavu. Dostupné online.
- ↑ Případ Oppenheimer, Divadlo čs. armády Praha [online]. Databáze inscenací Divadelního ústavu. Dostupné online.
- ↑ Náměstek, Divadlo na Vinohradech Praha [online]. Databáze inscenací Divadelního ústavu. Dostupné online.
- ↑ Matka, Divadlo na Vinohradech Praha [online]. Databáze inscenací Divadelního ústavu. Dostupné online.
- ↑ Alchymista, Divadlo na Vinohradech Praha [online]. Databáze inscenací Divadelního ústavu. Dostupné online.
- ↑ Faust, Divadlo na Vinohradech Praha [online]. Databáze inscenací Divadelního ústavu. Dostupné online.
- ↑ Ubohý vrah, Divadlo na Vinohradech Praha [online]. Databáze inscenací Divadelního ústavu. Dostupné online.
- ↑ Člověk nikdy neví, Realistické divadlo Praha [online]. Databáze inscenací Divadelního ústavu. Dostupné online.
- ↑ Výnosné místo, Realistické divadlo Praha [online]. Databáze inscenací Divadelního ústavu. Dostupné online.
- ↑ Zlý jelen, Realistické divadlo Praha [online]. Databáze inscenací Divadelního ústavu. Dostupné online.
- ↑ Naši furianti, Realistické divadlo Praha [online]. Databáze inscenací Divadelního ústavu. Dostupné online.
- ↑ Revizor, Realistické divadlo Praha [online]. Databáze inscenací Divadelního ústavu. Dostupné online.
- ↑ Thyl Ulenspiegel, Realistické divadlo Praha [online]. Databáze inscenací Divadelního ústavu. Dostupné online.
- ↑ Hodina mezi psem a vlkem, Realistické divadlo Praha [online]. Databáze inscenací Divadelního ústavu. Dostupné online.
- ↑ Sluha dvou pánů, Realistické divadlo Praha [online]. Databáze inscenací Divadelního ústavu. Dostupné online.
- ↑ Život je sen, Realistické divadlo Praha [online]. Databáze inscenací Divadelního ústavu. Dostupné online.
- ↑ Šest postav hledá autora, Realistické divadlo Praha [online]. Databáze inscenací Divadelního ústavu. Dostupné online.
- ↑ fotografie z představení na webu Divadelního ústavu vis.idu.cz
- ↑ Jiří Žák a kol.: Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský příběh, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 137, ISBN 978-80-239-9603-6
Literatura
editovat- František Černý: Kalendárium dějin českého divadla, Svaz českých dramatických umělců a Český literární fond, Praha, 1989, str. 118, ISBN 80-85096-02-1
- Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 91, 97, 136–7, 179, 181, 189, 223, 270, 274, 291, 317–9, 332, 347, 349, 385, 408, 411, 439, 490, ISBN 978-80-200-1502-0
- Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 20, 46, 65, 77–79, 82, 117, 228, 229, 306, 327, 339, 520, 537, 538.
- Zdeněk Hedbávný: Divadlo Větrník, Panorama, Praha, 1988, str. 117
- Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 2, N–Ž. Praha: Kdo je kdo, 1991. 637–1298 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 739–740.
- Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 90–2, 95, 97–101, 103, 107, 116, 120, 135, 183–5, 188, 193, ISBN 978-80-239-9604-3
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 577.
- Marie Valtrová – Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 77, 222, 286, 337, ISBN 80-85625-19-9
- Jiří Žák a kol.: Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský příběh, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 117, 136–7, 139, 157, 191, ISBN 978-80-239-9603-6
Externí odkazy
editovat- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Luboš Pistorius
- Luboš Pistorius v souborném katalogu Akademie věd ČR
- Luboš Pistorius v databázi Archivu Národního divadla
- Luboš Pistorius v Česko-Slovenské filmové databázi
- Páteční večer – Luboš Pistorius (1997)
- Česká televize – Divadlo žije!
- Katalog městské knihovny v Praze
ředitelé Divadla na Vinohradech | ||
---|---|---|
Předchůdce: plk. Antonín Štrof |
1960–1965 Luboš Pistorius |
Nástupce: František Pavlíček |