Lhotka (Praha)

Roku 1245 je zmiňovana jako majetek vyšehradské kapituly. Poslední zmínka o zdejší tvrzi je z roku 1368.

Původní vesnice Lhotka se nedochovala. Její jádro se rozkládalo na křižovatce ulic Lhotecká, U Kamýku a Mariánská, převážně v moderním katastrálním území Kamýk. Stával zde Lhotecký dvůr čp.1 (vjezdová brána z 1. poloviny 18. století), který podlehl asanaci roku 1980.^[4] Počátkem 20. století Pavla Kropfová koupila od vyšehradské kapituly statek Lhotka.^[5] Tento velkostatek Lhotka byl roku 1949 v dezolátním stavu a sloužil k chovu vepřů.^[6] Poslední dochovanou památkou je výklenková kaplička sv. Petra a Pavla z roku 1830, obnovená v roce 1987. Nachází se v ulici Ve Lhotce před vilkou č. 587/8. Mimo tuto zástavbu patřila ke Lhotce ještě osada Nové Dvory.

Poblíž lhoteckého koupaliště byl v roce 1937 postaven farní kostel Panny Marie Královny míru v konstruktivistickém slohu. Má dvě lodi pro církevní účely a výraznou věž se zvony. Moderní kostel byl postaven jako jeden z kostelů v tehdejším okolí Prahy, postavených v rámci tzv. Díla blahoslavené Anežky Přemyslovny na památku mariánského sloupu, zničeného davem na Staroměstském náměstí 3. listopadu 1918.

Klasicistní výklenková kaple svatých Petra a Pavla z první poloviny 19. století.

• Lípa republiky – na sídlišti Novodvorská, významný strom

Lhotka je nyní především vilová a sídlištní čtvrť. Sestává ze dvou prakticky oddělených částí. Západní se rozkládá kolem koupaliště Lhotka a zahrnuje i přilehlou část sídliště Novodvorská. Většina sídliště Novodvorská včetně nákupního centra Novodvorská Plaza se však nachází na území Braníka.

Východní část Lhotky zahrnuje především vilovou kolonii Tempo obklopenou sídlištěm Krč, sídlištěm Novodvorská a sídlištěm Lhotka (budovaly Pozemní stavby Plzeň v 70. letech 20. století). V této kolonii rodinných domků z 30. let 20. století, nazvané podle stavebního družstva Tempo, které ho v té době začalo stavět, se nachází několik architektonicky cenných domů, např. secesní Villa Voyta, v současnosti přeměněná na luxusní hotel. Tato část Lhotky byla však v 70. letech 20. století necitlivě doplněna několika panelovými domy. Působí zde Tělocvičná jednota Sokol Lhotka (zal. 1938), na jejímž hřišti a v klubovnách se scházejí také skauti z 66. oddílu.

Jižně od této kolonie se na místě původně zemědělské usedlosti nacházejí kancelářské budovy již výše zmíněných „Nových Dvorů“. Vlastní sídliště Lhotka se však nyní nachází mimo území Lhotky – leží na později vzniklém katastru Kamýk.

Do katastru Lhotky zasahuje lesopark Hodkovičky (údolí Zátišského potoka). Uprostřed kolonie Tempo jsou Alšovy sady, malý a klidný relaxační park s několika vzácnými stromy, dětským hřištěm a pomníkem Mikoláše Alše od Josefa Rady z roku 1914.^[7]

Z hlediska městské hromadné dopravy je Lhotka obsluhována především autobusy od stanice metra Kačerov.

S Lhotkou sousedí na severu Braník, na severu a východě Krč, na jihu Libuš a na západě Kamýk a Hodkovičky.

•  
  Letecký pohled na sídliště Krč a Lhotku (Tempo)
•  
  Alšovy sady (Tempo)
•  
  Pomník Mikoláše Alše od Josefa Rady (1914)
•  
  Hotel Villa Voyta u Alšových sadů v Praze-Lhotce (Tempo)
•  
  Ulice Na příčce - typická ulice na Lhotce
•  
  Ulice Sulická – Lhotka (Tempo)
•  
  Budovy Eltodo
•  
  Koupaliště Lhotka
•  
  Ulice Zálesí u Krče

• Seznam uměleckých realizací ve veřejném prostoru ve Lhotce (Praha)

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Lhotka na Wikimedia Commons
• Katastrální mapa Lhotka na webu ČÚZK
• Archivní mapy na webu ČÚZK [cit. 2021-03-05]
• Stavební parcely na vily a rodinné domy v Praze XV. - Lhotce-Zátiší na rozhraní Krče a Braníka se rozprodají

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.