Španělština (neboli kastilština) je jeden z nejrozšířenějších světových jazyků. Spadá do kategorie románských jazyků. Španělština je úředním jazykem ve Španělsku, ve většině států Jižní a Střední Ameriky a v Rovníkové Guineji, velmi rozšířená je také ve Spojených státech, na Filipínách a v mnoha dalších zemích světa. Počet rodilých mluvčích se pohybuje okolo 500 miliónů. Po čínštině je to druhý nejpočetnější rodný jazyk na světě.
Původní kastilský dialekt vznikal v raném středověku v oblasti mezi Burgosem a Kantábrií, ovlivňován jednak arabštinou od jihu, jednak katalánštinou a baskičtinou od severovýchodu. Po celém poloostrově se rozšířil díky reconquistě. V 15. století, během procesu sjednocení španělských království, vydal Antonio de Nebrija v Salamance svůj spis Grammatica. Jde o první pojednání o kastilské gramatice a zároveň o první gramatiku vulgárního (lidového) jazyka v Evropě. Nejstarším textem v kastilštině jsou pak Glosas Emilianenses, sepsané baskickými mnichy.
Od doby vlády Karla I. v 16. století je pro kastilštinu používán častěji název španělština (jakožto jazyk, jímž se domluví všichni obyvatelé sjednocených španělských království). Přes různé polemiky, které s různou silou trvají dodnes, uvádí Slovník španělského jazykaKrálovské akademie výrazy kastilština a španělština jakožto synonyma.
Nejvýraznější fonologické změny oproti latině představují hláskové změny (lat.vita → špan. vida – život, iuventus → juventud – mládí), diftongizace (terra → tierra – země) či palatalizace.
Španělština se zapisuje latinkou, ke které se přidává znak ñ; používají se spřežkych a ll. Španělská abeceda tak v současné době sestává z 29 písmen:
Písmeno „ñ“ na španělské klávesnici.
A, B (be), C (ce), CH (che), D (de), E, F (efe), G (ge), H (hache), I (i latina), J (jota), K (ka), L (ele), LL (elle), M (eme), N (ene), Ñ (eñe), O, P (pe), Q (cu), R (erre), S (ese), T (te), U, V (uve), W (uve doble / doble u), X (equis), Y (i griega), Z (zeta).
Přízvučné samohlásky se označují čárkou (á, é, í, ó, ú); nečtou se dlouze, ale při výslovnosti se na ně klade důraz, tzv. akcent. Přízvuk se označuje pouze tehdy, je-li nepravidelný, tj. nestojí li na předposlední slabice, resp. na poslední slabice ve slovech zakončených na souhlásku kromě n a s. Při výslovnosti platí, že ch se vždy čte jako /č/, j se čte vždy jako /ch/, c+a, o, u se čte vždy jako /ka,ko,ku/, c+e, i se v evropské španělštině čte jako /θe, θi/ a v americké španělštině jako /se, si/, g+a,o,u se čte vždy jako /ga,go,gu/, g+e, i se čte vždy jako /che,chi/, gua, guo se čte vždy jako /gua, guo/, gui, gue se čte vždy jako /gi,ge/, h se nikdy nečte, qu se čte vždy jako /k/, z se v evropské španělštině čte jako /θ/ a v americké španělštině jako /s/.
Americká španělština se liší užitím písmena „x“, jež pochází z indiánských jazyků v Mexiku a čte se podobně jako české [š]. Název Mexiko vychází ze jména jedné domorodé skupiny, jíž byli Mexikové (čteno [Mešikové]). Vlivem dalších hláskotvorných změn se dnes Mexiko vyslovuje jako [Mechiko], Mexičané někdy dokonce používají zápis Méjico, který odpovídá pravidlům současné španělské fonetiky. Ve starších písemných pramenech se setkáváme s písmenem „x“, čteným jako [ch] (například Don Quixote místo Don Quijote) – toto pravidlo je však již archaické. Písmeno „x“ se pak čte jako /š/ při přepisu výrazů původních latinskoamerických kultur (např. slovo „Xaman“ pochází z mayštiny a čte se [šaman], jde o ekvivalent slova „sever“, důležitý pojem v mayském rituálním náboženství).
Písmeno
Název
Výslovnost (IPA)
Česky
Alofony
a
a
[a]
„a“
b
be, be alta, be larga, be grande, be labial
[b]
„b“, „v“
[β], [p]
c
ce
[k]; [θ]/[s]
„k“, „s“
ch
che
[tʃ]
„č“
d
de
[d]
„d“
[ð]
e
e
[e]
„e“
[ɜ]
f
efe
[f]
„f“
g
ge
[g]; [x]
„g“, „ch“
[ɣ]
h
hache
—
—
i
i, i latina
[i]
„y“, „j“
[j], [ʝ]
j
jota
[x]
„ch“
k
ka
[k]
„k“
l
ele
[l]
„l“
ll
elle
[ʎ]~[ʝ]
„ľ~j“ („ď“) popř.(„dž“) („ž“) („š“)
m
eme
[m]
„m“
n
ene
[n]
„n“
[m]
ñ
eñe
[ɲ]
„ň“
o
o
[o]
„o“
[ɔ]
p
pe
[p]
„p“
qu
cu
[k]
„k“
r
ere / erre
[r], [ɾ]
„r“, „rr“
rr
erre (errre)
[r], [ɾ]
„rr“ , „rrr“
s
ese
[s]
„s“
t
te
[t]
„t“
u
u
[u]
„u“
[w]
v
uve, ve baja, ve corta, ve chica, ve chiquita, ve pequeña , ve labiodental
Španělské jméno, stejně jako v dalších románských jazycích, rozlišuje pouze dva rody: mužský a ženský. Slovesný systém je poměrně bohatý; kromě indikativu (indicativo) má široké použití subjunktiv (subjuntivo). V indikativu pak například pro vyjádření minulosti existuje několik časů – minulý prostý (indefinido), minulý složený (préterito perfecto), souminulý (imperfecto), předminulý (pluscuamperfecto). Tyto všechny minulé časy existují jak v prostém, tak v průběhovém tvaru.
Španělština je jazyk rozšířený po celém světě, a proto existuje řada nářečí španělštiny, mezi nimiž mohou být dosti výrazné rozdíly. Rozlišujeme následující nejvýznamnější nářečí španělštiny:
Todos los seres humanos nacen libres e iguales en dignidad y derechos y, dotados como están de razón y conciencia, deben comportarse fraternalmente los unos con los otros.
česky
Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.
Základní fráze
Typické pozdravy: Buenos días (dobrý den), Buenas tardes (dobré odpoledne), Buenas noches (dobrý večer/noc)
Typická rozloučení: Hasta luego (nashledanou potom), Hasta la vista (naviděnou), adiós (s Bohem), Hasta pronto (nashledanou brzy)
Zdvořilostní otázka: Jak se máš?: ¿Cómo estás?, ¿Qué tal?, ¿Cómo va todo?
↑V roce 2007 žilo v USA 34 547 077 osob, které ve své domácnosti mluví španělsky. (Nelze zaměnit s hispánskou komunitou, ve které někteří španělsky již neumí) Language Use in the United States: 2007 [online]. U.S. Census Bureau [cit. 2011-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-05. (anglicky)
↑Dle sčítání obyvatelstva USA v roce 2010 zde žilo 50 477 594 Hispánců, což představuje 16,3% populace celého státu. Ne všichni Hispánci však umí španělsky. The Hispanic Population: 2010 [online]. U.S. Census Bureau [cit. 2011-08-25]. Dostupné online. (anglicky)
Obrázky, zvuky či videa k tématu španělština na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo španělština ve Wikislovníku
Úložiště vzdělávacích materiálů Španělština ve Wikiverzitě