Karel Hladík

Začínal jako kameník, poté začal studovat sochařství nejprve soukromě v Hradci Králové, poté na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u Jana Laudy. Od roku 1945 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze u Karla Pokorného, u něhož po absolutoriu posléze působil i jako jeho odborný asistent i nakonec i jeho nástupce.

 

Jeho dílo je zastoupeno ve sbírkách Národní galerie v Praze, známá byla i jeho pamětní deska Franze Kafky. Proslul i řadou figurálních postav tematicky čerpajících z díla Aloise Jiráska. Byl i výborným portrétistou, vytvořil podobizny řady umělců, například herce Jaroslava Průchy, dirigenta Václava Talicha, malíře Karla Součka, herce Zdeňka Štěpánka nebo malíře Miloslava Holého.

V posledním období své tvorby se věnoval i volné plastice.

• Michael Bílek, Magdalena Jetelová, Ellen Jilemnická, Bohumil Zemánek, Jan Wagner, Josef Nálepa a Jaroslav Hladký.

• Věra Hladíková: Můj manžel sochař Karel Hladík, Kosmas 2003

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Hladík na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Hladík
• Životopis na stránkách obce Králova Lhota^{[nedostupný zdroj]}
• Článek na Orlický.net
• Karel Hladík v informačním systému abART

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.