Kartágo

Kartágo bylo založeno roku 814 př. n. l. fénickými osadníky z města Týros, podle pověsti královnou Dídó, která z Tyru utekla. V roce 509 př. n. l. Kartágo podepsalo s Římem společnou smlouvu o rozdělení vlivu a sféře obchodu. Z ní mimo jiné prvně vyplynulo, že Kartágo získalo kontrolu nad Sicílií a Sardinií. Vliv se rozšiřoval dále po Středozemním moři; převzalo kontrolu nad Maltou a Baleárskými ostrovy. Na Pyrenejském poloostrově byly založeny kolonie. V 5.–3. století př. n. l. vedlo Kartágo války s řeckými městy, zejména Syrakusami. S Římem vedlo Kartágo tři války v 3.–2. století př. n. l., z nichž vyšlo Kartágo naprosto poraženo a samotné město bylo Římany srovnáno se zemí.

 

 

 

Kartágo bylo vybudováno na útesu s přístupem k moři na jihu a severu. Pozice města z něj učinila mistra středomořského námořního obchodu. Všechny lodě přeplouvající moře musely proplout mezi Sicílií a pobřežím Tuniska, kde bylo Kartágo postaveno, což dopřálo městu obrovskou moc a vliv.

Uvnitř města byly vybudovány dva velké umělé přístavy – jeden jako kotviště obrovské městské floty 220 válečných lodí a druhý pro obchod. Oba přístavy přehlížela obezděná pevnost.

Město mělo pevné hradby, 37 km na délku, delší než hradby srovnatelných měst. Většina hradeb se nacházela na pobřeží a tak mohlo být méně působivé jak kartaginská kontrola nad mořem ztěžuje útok z tohoto směru. 4–5 km dlouhé hradby v mořské úžině na západě byly skutečně neproniknutelné.

Město mělo také velké pohřebiště (nekropoli), náboženskou oblast, tržiště, radnici, pevnosti a divadlo a bylo rozděleno do čtyř stejně velkých sídlišť se stejným rozložením. Zhruba v centru města stála vysoká citadela nazývaná Byrsa. Bylo to jedno z největších měst helénistického období (dle některých odhadů byla větší pouze Alexandrie) a až do průmyslové revoluce patřilo mezi největší města v historii.

 

Později Římané vybudovali na troskách punského Kartága nové hlavní město provincie Afrika, které se stalo střediskem námořního obchodu a přístavem Středozemního moře. Ve 3. století patřilo k největším a nejvýznamnějším městům římské říše a mělo statisíce obyvatel. V roce 439 jej dobyli Vandalové pod vedením Geisericha. V 6. století ho pak dobyla Byzantská říše. Na konci 7. století jej dobyli a zničili arabští muslimové. Z římského Kartága zůstala pouze pevnost.

Zbylá pevnost byla dobyta křižáky během osmé křížové výpravy a po znovudobytí Araby byla srovnána se zemí.

• RICHTER, Stanislav. Kartágo: Po stopách Punů, Římanů a Vandalů. Praha: Vyšehrad, 1975. 

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Kartágo na Wikimedia Commons
•   Téma Kartágo ve Wikicitátech

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.