Jiří Cvetler

Absolvoval vinohradské gymnázium, poté studoval na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, kde v roce 1924 získal doktorát práv. V právní praxi pak působil jako advokát, současně si ale dále rozšiřoval své vědomosti v oboru římského práva, byzantských studií a zejména papyrologie, která se mu stala vědeckým koníčkem.^[2] V letech 1931 a 1932 např. studoval u profesora Wengera na filozofické fakultě v Mnichově a u profesora Riccoboneho na právnické fakultě v Římě. V roce 1935 se prací Daneion a zápůjčka v právu ptolemajského Egypta habilitoval na pražské právnické fakultě v oboru římského práva, přičemž již předtím vyučoval i na Státní škole archivní v Praze. Účastnil se mezinárodních papyrologických kongresů a podnikl mnoho studijních cest po Evropě. Byl členem společností Institut du Droit romain v Paříži a Association internationale de papyroloques v Bruselu. Svou pedagogickou činnost musel v období protektorátu utlumit, působil tehdy jako syndik a člen ředitelství společnosti Vacuum Oil Company.^[3]

V roce 1946 přešel do Brna, kde na právnické fakultě nastoupil za nacisty zavražděného profesora Vážného. Stal se zde vedoucím ústavu římského práva, opět se zúčastnil několika studijních pobytů a hojně publikoval. Slibná kariéra vysokoškolského pedagoga však byla přerušena zrušením fakulty v roce 1950, přešel pak do Slovanského ústavu ČSAV, kde se věnoval především bulharským dějinám, středověké Byzanci a balkanistice obecně. Publikoval např. práci Český a slovenský podíl na budování bulharského státu nebo se podílel na vydání učebnice Světové dějiny státu a práva ve starověku. Po roce 1963 odešel do důchodu, ale jen na čas, protože po obnovení brněnské právnické fakulty v roce 1969 se na ni vrátil, tentokrát již jako řádný profesor obecných dějin státu a práva a vedoucí katedry dějin státu a práva, pro potřeby výuky zde vydal skripta římského práva. Roku 1971 odešel podruhé do důchodu, ovšem ani pak nepřestal s pedagogickými aktivitami, ještě několik let zůstal externím pracovníkem katedry dějin státu a práva a účastnil se i činnosti kabinetu balkanistiky a hungaristiky na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity.^[3] Spolu s Jaromírem Kinclem vydal dva díly učebnice Obecné dějiny státu a práva, věnované starověku a ranému novověku, a v osmdesátých letech se podílel souhrnu bibliografie hungaristky a balkanistiky.^[2]

• VLČEK, Eduard; SCHELLE, Karel; KNOZ, Tomáš. Život a dílo prof. JUDr. Jiřího Cvetlera. Brno: Masarykova univerzita, 1993. ISBN 80-210-0675-7. 
• VLČEK, Eduard. Jiří Cvetler – pokračovatel prof. Vážného. In: SCHELLE, Karel. Římské právo a jeho odkaz v současném právu (Sborník z vědecké konference věnované prof. JUDr. Janu Vážnému). Brno: Masarykova univerzita, 1992. ISBN 80-210-0499-1. S. 54–56.
• HAVLÍKOVÁ, Lubomíra. Recepce byzantských právních památek ve slovanském, zejména velkomoravském prostředí (reflexe v české právní historii). In: Poznávanie kultúrneho dedičstva sv. Cyrila a Metoda, ed. J. Michalov – M. Hetényi – P. Ivanič – Z. Taneski. Nitra: UKF 2007, 54-68. ISBN 978-80-8094-239-7.

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jiří Cvetler
• Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Cvetler, Filip *1872 (otec Jiřího Cvetlera)