Invaze na Krétu

Invaze na Krétu
	konflikt: Druhá světová válka
	Invaze začíná - přistání německých výsadkářů
Trvání	20. květen – 1. červen, 1941
Místo	Kréta, Středozemní moře
Souřadnice	35°30′ s. š., 24°3′40″ v. d.
Výsledek	Německé pyrrhovo vítězství
Strany
Třetí říše; Itálie	Řecko; Velká Británie; Austrálie; Nový Zéland
Velitelé
Kurt Student	Bernard Freyberg
Síla
Německo:; 14 000[zdroj?] výsadkářů; 15 000[zdroj?] horských myslivců ; 280 bombardérů ; 150 střemhlavých bombardérů ; 180 stíhaček; 500 transportérů ; 80 kluzáků; Itálie:; 2 700	Spojené království:; 15 000; Řecko:; 11 451; Austrálie:; 7 100; Nový Zéland:; 6 700; Celkem:; 40 000 (10 000 nebojeschopných)
Ztráty
Německé oficiální údaje:; 2 124 padlých; 1 917 pohřešovaných, považovaných za mrtvé; 4 041 celkem mrtvých a pohřešovaných; 2 640 zraněných; 17 zajatých a odvezených do Egypta ; ; Celkem: 6 698 ; 370 zničených či poškozených letadel	Oficiální údaje; Británie:; 791 padlých; 268 zraněných; 6 576 zajatých; Austrálie:; 274 padlých; 507 zraněných; 3 079 zajatých; Nový Zéland:; 671 padlých; 967 zraněných; 2 180 zajatých; Řecko:; Vojenské:; 426 padlých; 800–850 zraněných1; 5 255 zajatých; Civilní:; 3 000 mrtvých ; Royal Navy:; 1 828 padlých; 183 zraněných; 9 lodí potopeno a 18 poškozeno; ; Celkem (mimo civilní):; 23 830 ; 3 990 mrtvých; 2 750 zraněných; 17 090 zajatých
	celkové řecké ztráty činily 1 250 mrtvých a zraněných
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Invaze na Krétu (také Operace Merkur nebo Bitva o Krétu) představovala útok německých vzdušných výsadkových vojsk a letadly převážené pěchoty na Krétu mezi 20. květnem a 1. červnem 1941.

Účel a průběh

Smyslem této operace bylo obsadit ostrov a zabezpečit tak jižní křídlo Wehrmachtu (tj. Balkán a severní část východního Středomoří) před zahájením operace Barbarossa, a zároveň zajistit rumunská naftová pole, ke kterým jednotky RAF měly z ostrova velice blízko; dalším důvodem obsazení bylo také vyhladovění Tobruku. Představuje jedinou významnou bitvu historie, v níž jedna ze stran s částečným úspěchem nasadila pouze výsadkové a letadly převážené jednotky s podporou tří pěších pluků z 5. a 6. horské divize, která se měla vylodit z 63 motorizovaných plachetnic a sedmi malých parníků. Měla být chráněna dvěma torpédoborci a dvanácti motorovými torpédovkami italského námořnictva.

Akce zpočátku nevycházela podle německých představ, neboť výsadkáři narazili na mnohem silnější obranu, než původně očekávali (seskoky přímo mezi novozélandské jednotky končily masakrem parašutistů), a měli nečekaně velké problémy se zajištěním letišť pro druhou vlnu výsadku.

Německé velení několikrát zvažovalo, že nařídí generálu Studentovi akci ukončit, odradilo je od toho pouze jeho odhodlání a vědomí, že by to znamenalo odepsání všech již shozených výsadkářů. Teprve když se po téměř celém dni bojů podařilo zajistit alespoň část letiště Maleme a navzdory ostřelování přistávajících strojů dopravit na bojiště druhou vlnu výsadku a těžší zbraně, nabrala operace očekávaný spád.

Bitva skončila úspěchem Němců a obsazením ostrova, ovšem vážné problémy během akce a těžké ztráty v řadách elitních výsadkových jednotek přivedly Hitlera k (možná poněkud ukvapenému) názoru, že takto rozsáhlé akce nemají budoucnost; z téhož důvodu se patrně nikdy neuskutečnila podobná operace plánovaná proti Maltě, tzv. operace Herkules.

Obětavé nasazení Royal Navy nejprve zabránilo německým námořním výsadkům na Krétě a potom mezi 28. květnem a 1. červnem evakuovala Royal Navy z ostrova 16 500 vojáků. To vše přes naprostou leteckou převahu Osy. Za splnění tohoto úkolu však Royal Navy zaplatila vysokou cenu. 3 křižníky (Gloucester, Fiji, Calcuta) a 6 torpédoborců (Kelly, Kashmir, Imperial, Greyhound, Hereward a Juno) bylo potopeno. 2 bitevní lodě, 1 letadlová loď, 2 křižníky a torpédoborec byly poškozeny tak těžce, že musely odplout na dlouhodobé opravy do Ameriky a dalších 9 lodí bylo poškozeno lehce. Na lodi Orion, vlajkové lodi viceadmirála Pridham-Wippella, zabila jediná německá bomba 260 mužů a dalších 280 zranila. V boji padlo více než 2 100 námořníků.

Závažnou chybou britského velení bylo plošné rozmístění vojsk, které neumožnilo vést soustředěné údery do míst výsadků, zcela podle zásady, že kdo chce ubránit vše, zpravidla všechno ztratí. Stačilo přitom položit důraz na včasné zasazení mobilních záloh na letiště Maleme. Takové zálohy však nebyly připraveny, mimo jiné i proto, že novozélandský velitel generálmajor Freyberg nepovažoval německé výsadkáře za hrozbu a hlavní opatření od počátku směřoval proti hypotetickému námořnímu výsadku. Obsazení Kréty Němci mělo řadu dopadů na boje na Středním východě a v Severní Africe a vytlačilo spojenecké námořní síly z většiny východního Středomoří.

Odkazy

Reference

↑ Axelrod, p. 175
↑ Badsey, p. 193
↑ Churchill, p. 268
↑ (Greek) page 10, retrieved on 27.5.2010: 474 officers and 10,977 soldiers. www.geetha.mil.gr [online]. [cit. 2011-11-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-17.
↑ Gavin Long, 1953, Official Histories – Second World War Volume II – Greece, Crete and Syria (1st ed.), Canberra: Australian War Memorial, p. 210. www.awm.gov.au [online]. [cit. 2011-11-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-15.
↑ DAVIN, Daniel Marcus. Crete. Wellington, New Zealand: Historical Publications Branch, Department of Internal Affairs, Government of New Zealand, 1953. (The Official History of New Zealand in the Second World War 1939–1945). Dostupné online. Kapitola Appendix V – Casualties, s. 486–488.
↑ "Επίτομη Ιστορία του Ελληνοιταλικού και Ελληνογερμανικού πολέμου 1940 – 1941", General Army Staff, Army History DirectorateAthens 1985, page 260 (Greek), as found in http://www.geetha.mil.gr/media/1maxikritis/maxi-kritis-dys.pdf Archivováno 17. 7. 2011 na Wayback Machine., reteived on 19.2.10
↑ ^a ^b www.anemologio.gr [online]. [cit. 07-11-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 21-07-2011.

Literatura

Bitvy druhé světové války, Nigel Cawthorne, Alpress 2007, stránka 34-41, počty jednotek spojenců, vlajková loď Orion, vylodění na Krétu spolu s parašutisty a informace o vyhladovění Tobrúku a zajištění naftových polí v Rumunsku

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Invaze na Krétu na Wikimedia Commons
Landing in the bay of Sitia 28 May 1941 Archivováno 6. 10. 2014 na Wayback Machine. (polsky)

[1] Axelrod, p. 175

[2] Badsey, p. 193

[3] Churchill, p. 268

[4] (Greek) page 10, retrieved on 27.5.2010: 474 officers and 10,977 soldiers. www.geetha.mil.gr [online]. [cit. 2011-11-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-17.

[5] Gavin Long, 1953, Official Histories – Second World War Volume II – Greece, Crete and Syria (1st ed.), Canberra: Australian War Memorial, p. 210. www.awm.gov.au [online]. [cit. 2011-11-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-15.

[6] DAVIN, Daniel Marcus. Crete. Wellington, New Zealand: Historical Publications Branch, Department of Internal Affairs, Government of New Zealand, 1953. (The Official History of New Zealand in the Second World War 1939–1945). Dostupné online. Kapitola Appendix V – Casualties, s. 486–488.

[7] "Επίτομη Ιστορία του Ελληνοιταλικού και Ελληνογερμανικού πολέμου 1940 – 1941", General Army Staff, Army History DirectorateAthens 1985, page 260 (Greek), as found in http://www.geetha.mil.gr/media/1maxikritis/maxi-kritis-dys.pdf Archivováno 17. 7. 2011 na Wayback Machine., reteived on 19.2.10

[anemologio.gr-8] www.anemologio.gr [online]. [cit. 07-11-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 21-07-2011.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]