Héra

Héra (řecky Ἥρα) je nejvyšší starověká řecká bohyně a ochránkyně rodiny, patřící do olympské dvanáctky. Je sestrou a zároveň manželkou Dia a patronkou manželství a zrození. Její otec Kronos ji snědl z obavy před povstáním svých dětí.

Héra
Héra a Prométheus - tondo attické červenofigurové kyliky - rané 5. století př. n. l. - nalezeno ve Vulci
Symboly	páv, kukačka, jeřáb, žezlo, obětní miska, granátové jablko
Sídlo	Olymp
Partner	Zeus
Rodiče	Rheia a Kronos
Sourozenci	Zeus, Hádes, Poseidon, Démétér, Hestie
Děti	Héfaistos, Áres, Hébé, Eileithýia
Římský ekvivalent	Iuno = Juno
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Její kult dosáhl největšího rozmachu přibližně v letech 800 př. n. l. a trval až do všeobecného přijetí křesťanství. Její postavení je krajně netypické, zastupuje vlastně nejvyšší bohyni (ženské pohlaví), ale přitom její moc nikoli, stejně tak nám mýty ukazují Héru jako velmi rozporuplnou osobnost. V římském pantheonu je jejím protějškem bohyně Juno.

Mezi její schopnosti patřilo měnit podobu a vidět do budoucnosti. Vládla mlhám, bouřím a bleskům. Říká se, že vládla i počasí jako takovému. Na starosti měla především manželství a tak se manželky modlily právě k ní. Byla velice žárlivá na svého manžela a jeho četné milenky. Podle všeho neměla smysl pro spravedlnost. Pronásledovala a trestala ženy, které se staly předmětem milostného vzplanutí jejího manžela a vládce všech bohů Dia, ačkoli v tomto ohledu byly často tyto ženy nevinnými oběťmi. Například nymfu Io musel Zeus proměnit v krávu, aby ji Héra nenašla. Když bohyně Létó čekala s Diem dítě, zakázala Héra všem ostrovům, aby jí dovolily zůstat a porodit na jejich půdě. Héra také proměnila nejkrásnější členku Artemidiny družiny Kallistó v mědvědici jen proto, že se do ní Zeus zamiloval.