Galilejské jezero
Galilejské jezero, Tiberiadské jezero, Genezaretské jezero či Kineretské moře (hebrejsky: ים כנרת, 
| Galilejské jezero | |
|---|---|
 Satelitní snímek Galilejského jezera | |
| Poloha | |
| Světadíl | Asie |
| Stát |  Izrael |
| Distrikt | Severní distrikt |
 | |
| Zeměpisné souřadnice | 32°49′8″ s. š., 35°35′24″ v. d. |
| Rozměry | |
| Rozloha | 166 km² |
| Délka | 21 km |
| Šířka | 12 km |
| Objem | 4 km³ |
| Povodí | 2730 km² |
| Max. hloubka | 48 m |
| Prům. hloubka | 25 m |
| Ostatní | |
| Typ | tektonický |
| Nadm. výška | −212 m n. m. |
| Pobřeží | 55 km |
| Přítok vody | Jordán, Ajiš |
| Odtok vody | Jordán |
| Sídla | Tiberias |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
V povodí jezera je prováděno extenzivní zemědělství, zejména v Chulském údolí (bavlna, tolice vojtěška) a při březích jezera (banány, datle, bavlna). Galilejské jezero je hlavním zdrojem pitné vody pro Izrael a pokrývá přibližně jednu třetinu jeho spotřeby.
Je historickou rybářskou lokalitou – již více než dva tisíce let je využíváno pro rybářství[2] – a křesťany je pokládáno za místo Ježíšových zázraků.[3] Část jeho vod je odváděna Národním rozvaděčem vody do jižní části země pro potřeby zavlažování a část je na základě izraelsko-jordánské mírové smlouvy odváděna do Jordánska.[4] Na západním břehu jezera se nachází město Tiberiada, které je podle židovské tradice jedním ze čtyř svatých měst judaismu.[5]
Etymologie
editovatGalilejské jezero má několik různých názvů. Přízvisko „Galilejské“ získalo podle oblasti Galilea, v níž se nachází, a jeho frekventované použití má původ ve Vulgatě, kde se nazývá moře Galilejské (řecky: θάλασσα τῆς Γαλιλαίας, latinsky: Mare Galilaeae). V Izraeli je však nejčastější označení Kineret[6] (či Kineretské jezero) a je pravděpodobné, že tento název má svůj původ, s ohledem na tvar jezera, buď v hebrejském slově kinor (כנור; což znamená „harfa,“ „lyra“ či „citera“), nebo v názvu opevněného města Kineret,[7] které stávalo na západním břehu jezera a po němž nezůstalo ani stopy.[8] Je však také možné, že bylo slovo kineret do hebrejštiny přejato z kanaánštiny.[9] V Tanachu je toto jezero označováno jako Kineretské moře.[10]
| „ | Východní hranici si vyměříte od Chasar-énanu k Šefámu, poté sestoupí hranice od Šefámu k Rible na východ od Ajinu, pak sestupuje až narazí na východní svah při Kineretském moři. | “ |
| — Numeri 34:11[11] | ||
Křesťanské náboženské texty jej naopak označují podle malé úrodné pláně (Genezaret) ležící, západně od jezera, jako Genezaretské jezero či Genezaretské moře.[12] Název „Genezaretské“ však také mohl vzniknout pořečtěním slova kineret.[8]
| „ | Jednou se na něj lidé tlačili, aby slyšeli Boží slovo, a on stál u břehu jezera Genezaretského. | “ |
| — Lukáš 5:1[13] | ||
Arabský název jezera Buchajret Tabarija (arabsky: بحيرة طبريا) v překladu znamená Tiberiadské jezero.
Historie
editovatStarověk
editovatGalilejské jezero leží na starověké obchodní stezce Via Maris, která vedla mezi Egyptem a severními říšemi Sýrií, Malou Asií a Mezopotámií. Na březích jezera založili Řekové, Hasmonejci a Římané vzkvétající města a osady, včetně Gadary, Hippos a Tiberiady. Historik Iosephus Flavius byl touto krajinou tak nadšen, že o ní napsal: „člověk by toto místo mohl označit touhou přírody.“ Rovněž ve svém díle zaznamenal zdejší prosperující rybářský průmysl, kdy na jezero pravidelně vyplouvalo 230 lodí.
Eugène Delacroix (1854)
Většina z putování Ježíše Nazaretského se údajně odehrálo u břehů Galilejského jezera. V tomto období docházelo k rozvoji osad při pobřeží (Betsaida, Kafarnaum) a značnému obchodu a lodní dopravě. Synoptická evangelia popisují, jak Ježíš učinil z rybářů na jezeře své učedníky. Byli jimi Šimon a jeho bratr Ondřej a bratři Jan a Jakub. Jedna z Ježíšových nejznámějších řečí – Horské kázání – se odehrála na hoře s výhledem na jezero a mnoho jeho zázraků se mělo odehrát zde, včetně chůze po vodě, zastavení bouře a nakrmení pěti tisíců.
V roce 135 potlačili Římané povstání Bar Kochby (také označované jako druhá židovská válka). Následně vyhnali všechny Židy z Jeruzaléma, načež se centrum židovské kultury a učení přesunulo do zdejší oblasti, zejména pak do Tiberiady. V této oblasti později vznikl jeruzalémský talmud.
V období Byzantské říše se jezero stalo díky svému významu v Ježíšově životě jedním z hlavních cílů křesťanských poutníků. To vedlo k rozvoji plně kvalifikovaného cestovního ruchu, který zahrnoval jak pohodlné hostince, tak turistické trasy.
Středověk
editovatVýznam jezera poklesl, když Byzantská říše ztratila kontrolu nad touto oblastí a ta následně přešla pod kontrolu Umajjovského chalifátu a posléze dalších islámských státních útvarů. Mimo Tiberiadu byla hlavní města v oblasti postupně vylidněna. 4. července 1187 se poblíž jezera uskutečnila mezi křižáckými vojsky a muslimy vedenými sultánem Saladinem bitva u Hattínu, při které došlo k velké křižácké porážce.
Současnost
editovatV roce 1909 založili židovští pionýři první společnou zemědělskou osadu (kibuc) Kvucat Kineret, kde se židovští imigranti učili farmářství a zemědělství. Později zdejší pionýři založili kibuc Deganija. Kineret byl kolébkou kibucové kultury v počátcích sionismu a byl také rodištěm Naomi Šemer a místem posledního odpočinku Rachel – dvou nejprominentnějších izraelských básnířek.
V roce 1923 uzavřelo Spojené království a Francie Sykesovu–Picotovu dohodu, která rozdělila území bývalé Osmanské říše mezi Britský mandát Palestiny a Francouzský mandát Sýrie. Britové přenechali Francouzům jižní část Golanských výšin výměnou za severní část Jordánského údolí. Hranice byly přepsány tak, že oba břehy řeky Jordán a celé Galilejské jezero, včetně deset metrů širokého pruhu po jeho severním pobřeží, připadlo mandátní Palestině, společně s následujícími dodatky:[14]
- Jakákoliv existující práva Syřanů k využívání vod Jordánu musí zůstat nedotčená.
- Syrská vláda má právo vystavět nové molo v Semachu nebo společně využívat existující molo.
- Obyvatelé Sýrie a Libanonu mají stejná práva rybolovu na Chulském a Galilejském jezeře a řece Jordán jako obyvatele Palestiny a palestinská vláda je zodpovědná za kontrolu těchto vodních ploch.
Národní rozvaděč vody postavený v roce 1964 odvádí část vod jezera do hlavních izraelských populačních center a je jedním z hlavních zdrojů pitné vody v zemi. Izrael také vodou z jezera zásobuje Jordánsko (v souladu s Izraelsko-jordánskou mírovou smlouvou). Zvýšená poptávka po vodě a několik suchých zim vyústilo v nedostatek vody a pokles vodní hladiny, někdy až pod takzvanou „červenou linii,“ kdy může dojít k nezvratným škodám a je již zakázáno vodu z jezera odčerpávat.[15]
Dnes je nejvýznamnější ekonomickou aktivitou na jezeře cestovní ruch a celá zdejší oblast je oblíbená prázdninová destinace. Mnoho historických a náboženských míst kolem jezera, zejména město Tiberias, je ročně navštíveno miliony místních a zahraničních turistů. Mezi další ekonomické aktivity patří rybářství a zemědělství. V pásu úrodné půdy kolem jezera se pěstují především banány. Na jezeře je také rozvinutá místní lodní doprava.
Jednou z hlavních atrakcí je místo, kde z jezera vytéká řeka Jordán, kam jezdí tisíce poutníků z celého světa, aby se zde nechali pokřtít či překřtít.
Fyzickogeografická charakteristika
editovatJezero se nachází ve Velké příkopové propadlině, která odděluje africkou a arabskou tektonickou desku. V důsledku polohy na střetu tektonických desek je tato oblast místem občasných zemětřesení a v minulosti byla místem vulkanické činnosti. To je patrné zejména z hojného výskytu čediče a jiných vyvřelých hornin. Díky své poloze v depresi se nachází 212 metrů pod úrovní světového oceánu, a je tak nejníže položeným sladkovodním jezerem na světě[1] a druhým nejníže položeným jezerem (po Mrtvém moři).
Jezero, jehož maximální délka v severojižním směru je 21 kilometrů a maximální šířka v západovýchodním směru je 12 kilometrů, má délku pobřeží 55 kilometrů, rozkládá se na ploše 165 km² a jeho povodí zabírá plochu 2730 km².[1] V nejhlubším místě dosahuje hloubky 44 metrů, zatímco průměrná hloubka je 25 metrů. Maximální objem jezera je 4,3 miliardy m³ a jeho běžná
Hydrologie
editovatHlavní zdrojnicí jezera je řeka Jordán, která vzniká soutokem tří řek: Hasbani, tekoucí z libanonských hor (průměrný roční průtok je 125 milionů m3/rok), Banias, tekoucí z Golanských výšin (125 milionů m3/rok) a Dan, tekoucí z oblasti hory Hermon (250 milionů m3/rok). Dále do Jordánu přitéká na 140 milionů m3/rok z malých horských potoků Horní Galileje, avšak přibližně 100 milionů m3/rok je z řeky využito na zavlažování v Chulském údolí. Ve výsledku tedy do jezera z řeky Jordán ročně přiteče 540 milionů m3/rok.[16]
Nadto jezero přijme dalších zhruba 70 milionů m3/rok ze sezónních potoků, 65 milionů m3/rok ze slaných podzemních pramenů a 65 milionů m3/rok ze srážek. Celkem tedy Galilejské jezero ročně získá 740 milionů m3/rok.[16]
V jižní části jezera řeky Jordán jezero opouští (70 milionů m3/rok, 16 m3/s).[17] Velké množství vody je z jezera odebíráno Národním rozvaděčem vody pro potřeby zavlažování jižní části země (500 milionů m3/rok) a přibližně 270 milionů m3/rok se odpaří.[16]
Průměrná teplota vody během roku (°C), v letech 1969–1983:[18]
| hloubka v m |
leden | únor | březen | duben | květen | červen | červenec | srpen | září | říjen | listopad | prosinec |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 0 | 15,7 | 14,7 | 16,0 | 19,4 | 23,2 | 26,7 | 27,9 | 28,6 | 28,4 | 26,3 | 22,3 | 18,0 |
| 5 | 15,7 | 14,7 | 15,4 | 18,7 | 22,6 | 25,9 | 27,4 | 28,3 | 28,2 | 26,2 | 22,3 | 18,0 |
| 10 | 15,7 | 14,7 | 15,0 | 17,7 | 21,5 | 24,7 | 27,1 | 28,1 | 28,1 | 26,2 | 22,3 | 18,0 |
| 15 | 15,7 | 14,6 | 14,7 | 16,7 | 19,2 | 21,5 | 24,6 | 26,5 | 27,3 | 26,0 | 22,3 | 18,0 |
| 20 | 15,7 | 14,6 | 14,5 | 15,9 | 17,4 | 17,4 | 17,7 | 18,6 | 20,3 | 21,8 | 20,8 | 17,6 |
| 25 | 15,6 | 14,5 | 14,4 | 15,4 | 16,4 | 16,1 | 16,1 | 16,3 | 16,8 | 17,1 | 17,7 | 17,5 |
| 30 | 15,4 | 14,5 | 14,3 | 15,0 | 15,7 | 15,4 | 15,4 | 15,8 | 16,1 | 16,1 | 15,9 | 16,2 |
| 35 | 15,4 | 14,5 | 14,3 | 14,8 | 15,4 | 15,1 | 15,2 | 15,5 | 15,9 | 15,9 | 15,6 | 15,8 |
| 40 | 15,4 | 14,5 | 14,3 | 14,2 | 15,3 | 15,0 | 15,1 | 15,5 | 15,9 | 15,8 | 15,5 | 15,5 |
Kyselost vody během roku (pH), v letech 1969–1983:[18]
| hloubka v m |
leden | únor | březen | duben | květen | červen | červenec | srpen | září | říjen | listopad | prosinec |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 0–12 | 8,0 | 8,3 | 8,6 | 8,7 | 8,8 | 8,9 | 8,7 | 8,6 | 8,6 | 8,5 | 8,3 | 8,0 |
| 12–22 | 8,0 | 8,1 | 8,1 | 7,9 | 7,9 | 8,0 | 8,0 | 7,9 | 7,9 | 7,9 | 7,9 | 8,0 |
| 22–32 | 7,9 | 8,1 | 8,0 | 7,7 | 7,7 | 7,6 | 7,6 | 7,5 | 7,5 | 7,5 | 7,7 | 7,7 |
| 32–40 | 7,8 | 8,0 | 7,9 | 7,7 | 7,6 | 7,6 | 7,5 | 7,5 | 7,5 | 7,4 | 7,4 | 7,5 |
Klima
editovatKvůli své kryté poloze, nízké nadmořské výšce a vlivu jezera jsou zde mírné zimy s průměrnými lednovými teplotami kolem 14 °C, což je výrazně více než průměrná teplota v rámci celého Izraele (4 °C). Díky absenci mrazových dnů je zdejší prostředí vhodné pro pěstování teplomilných plodin, jako jsou banány, datle, citrusy a zelenina. Léta jsou zde teplá, s průměrnou teplotou kolem 28 °C, což odpovídá celostátnímu průměru. Roční úhrn srážek je zde 380 mm.[19]
Fauna a flóra
editovatTeplé vody Galilejského jezera prospívají rozličným druhům fauny a flory, jejichž výskyt podporuje komerční rybolov již více než dva tisíce let. Místní flora zahrnuje řadu rákosí podél pobřeží, stejně jako fytoplankton. Fauna zahrnuje zooplankton a bentos, stejně jako pestrou škálu druhů ryb, z nichž nejznámější je tilapie (Sarotherodon galilaeus galilaeus, známá také jako Svatopetrská ryba). Z ryb se dále loví cejn kineretský (Acanthobrama terraecanctae), cípal a tolstolobik.[20] Celkový roční objem ulovených ryb byl v roce 2007 celkem 1100 tun.[20]
Mezi hlavní druhy stromů patří duby (quercus), pistácie (pistacia), slivoně (prunus) a vrby (salix). Z křovin dále oleandry (nerium) a myrta (myrtus).[18]
Panorama
editovatOdkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byly použity překlady textů z článků Sea of Galilee na anglické Wikipedii a Jezioro Tyberiadzkie na polské Wikipedii.
- ↑ a b c d Kineretské jezero [online]. Ministerstvo životního prostředí Státu Izrael [cit. 2008-11-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SENGUPTA, Kim. A biblical tragedy in Galilee [online]. The Independent [cit. 2008-12-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Mt 4, 25 (Kral, ČEP)
- ↑ MURAKAMI, Masahiro. Managing Water for Peace in the Middle East: Alternative Strategies. Tokio: United Nations University Press, 1995. Dostupné online. ISBN 92-808-0858-3. Kapitola Jordán. (anglicky) Archivováno 2. 12. 2010 na Wayback Machine.
- ↑ JACOBS, Joseph; EISENSTEIN, Judah David. Palestine, Holiness Of [online]. Jewish Encyclopedia [cit. 2009-05-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PAULÍK, Ivo. Izrael. Praha: Freytag & Berndt, 2006. ISBN 978-80-7316-202-3. S. 93.
- ↑ Joz 19, 35 (Kral, ČEP)
- ↑ a b Gennesaret [online]. Easton's Bible Dictionary [cit. 2008-12-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Chinnereth [online]. Easton's Bible Dictionary [cit. 2008-12-06]. Dostupné online. (anglick)
- ↑ Joz 13, 27 (Kral, ČEP)
- ↑ Nu 34, 11 (Kral, ČEP)
- ↑ Land of Genezareth [online]. Catholic encyclopedia [cit. 2008-12-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Lk 5, 1 (Kral, ČEP)
- ↑ Agreement respecting the boundary line between Syria and Palestine from the Mediterranean to El Hammé [PDF]. Organizace spojených národů [cit. 2008-12-06]. Dostupné online.
- ↑ Izraelský parlament schválil státní vyšetřování současného nedostatku vody [online]. Eretz.cz, 2008-7-30 [cit. 2008-12-06]. Dostupné online.
- ↑ a b c Hydrography and history of River Jordan [online]. United Nations University [cit. 2009-05-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-28. (anglicky)
- ↑ BRADLEY, Edward. Analogies Between the Jordan Valleys of Utah and the Holy Land [PDF]. U.S. Geological Survey [cit. 2008-12-07]. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
- ↑ a b c d Lake Kinneret (Sea of Galilee) [online]. International Lake Environment Committee [cit. 2009-05-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-27. (anglicky)
- ↑ Sea of Galilee [online]. Encyclopædia Britannica [cit. 2009-05-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Mise WATEC 2007 [PDF]. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích [cit. 2008-12-06]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
Externí odkazy
editovatObrázky, zvuky či videa k tématu Galilejské jezero na Wikimedia Commons
- (anglicky) International Lake Environment Committee - Kineretské jezero
- (anglicky) Židovská agentura - Kineretské jezero
- (anglicky) The Jerusalem Post - Kinneret reaches lowest red line (03/2010)
- (česky) Eretz.cz - Galilejské jezero bude 2 roky zónou bez rybolovu (02/2010)
- (česky) Eretz.cz - Hladina Kinneretu stoupá, počasí přeje lyžování na Hermonu (02/2007)
- (česky) Eretz.cz - Kineret trpí, ale deště se očekávají už brzo (12/2006)
- (česky) Eretz.cz - Mír na Kinneretu (09/2006)
- (anglicky) Ministerstvo životního prostředí Státu Izrael - Cesta za čistotou - Je to náš Kineret (09/2006)
- (hebrejsky) Izraelský vodní úřad - Údaje o stavu vodní hladiny Galilejského jezera
- (anglicky) Encyclopædia Britannica - Galilejské jezero
- (anglicky) Christian Travel Study Programs - Galilejské jezero
- (anglicky) Jewish Virtual Library - Galilejské jezero
- (anglicky) BibleWalks - Galilejské jezero
- (anglicky) BiblePlaces.com - Galilejské jezero