Falun

Město Falun vyrostlo kolem dolů na měď a obživa obyvatel města byla dlouho na těžbě mědi závislá. Těžilo se zde nepřerušeně přes tisíc let a podle některých pramenů se zde těžilo od 8. století. Podle legendy naleziště mědi objevil ve skutečnosti kozel, který se zatoulal do míst ložiska, vyválel se na zemi a když se vrátil do vesnice, měl rohy obarvené mědí.

Původní těžba probíhala v malém měřítku místními zemědělci. Profesionalizovat se začala až ke konci 13. století. Ve 14. století se vytvořilo malé sídlo, 1641 dostal Falun městská práva. V polovině 17. století bylo dosaženo špičkové produkce kolem 3000 t mědi ročně, poté vytrvale klesala až na méně než 300 t ke konci 19. století. Další rozvoj města začal po výstavbě železnice a továren. V 20. století se město vyvinulo na administrativní a vzdělávací centrum. V roce 1992 byl zavřen poslední důl. Těžba mědi v okolí města a dělnické čtvrti města jsou od roku 2001 na seznamu Světového dědictví UNESCO.

Ložisko Falun patří k nejbohatším sulfidickým ložiskům Švédska. Ačkoliv jde o sulfidické typy rud, přítomnost magnetitových rud v ložisku indikuje souvislost s železnorudnými horizonty.^[2] Rudy jsou masivní, vtroušené a další typ je lokálně zván „sköl“. Tento typ sestává z vtroušených rud a žilek chalkopyritu, pyrhotinu, sfaleritu a galenitu.^[2]

Nachází se zde sportovní areál Lugnet. Jeho součástí jsou dva skokanské můstky. Konala se zde mistrovství světa v klasickém lyžování v letech 1954, 1974, 1993 a 2015. Konají se zde i soutěže v severské kombinaci, biatlon, skoky, lyžování. Město kandidovalo i na zimní Olympijské hry, ale neúspěšně. Dalším lákadlem jsou samozřejmě doly zapsané v UNESCO. A nedaleko se nachází rodiště Carla Larssona - Sundborn.

Ve městě sídlí florbalový klub IBF Falun, který vyhrál švédskou superligu v letech 2013, 2014, 2015, 2017, 2020, 2021 a 2022.

S městem Falun se pojí ještě dva pojmy –⁠ Faluröd a Falukorv.

Faluröd je tmavočervená barva, které je známá z typických švédských domků. Tato barva byla používána na domy od 16. století a v 17. století se rozšířila po celém Švédsku. V průběhu 18. století se stala národní barvou domů a dodnes je oblíbená.

Falukorv je typická švédská uzenka^[3], podobná německému salámu Lyoner, případně trošičku i českému točenému salámu. Vznikla zde v 16.-17. století, ale současnou podobu získala až na konci století devatenáctého. Ve Falunu ji po pět generací vyráběla rodinná firma Melkers s obratem 150 milionů švédských korun v roce 2012. Firma zkrachovala v roce 2021.^[4]

•   Grudziądz, Polsko
•   Gütersloh, Německo
•   Hamina, Finsko
•   Røros, Norsko
•   Vordingborg, Dánsko

•  
  Měděný důl Falu koppargruva
•  
  Měděný důl Falu koppargruva
•  
  Östanforsån
•  
  Kristinegymnasiet

• Geijer P., 1964: On the origin of the Falun type sulfide mineralization. Geol. Fören Förth., Stockholm, 86 str.; 3 - 27

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Falun na Wikimedia Commons
•   Encyklopedické heslo Falun v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.