FLOPS

Výkon počítače ve FLOPS se nejčastěji měří pomocí balíku LINPACK. Dá se měřit i programem SiSoft Sandra.

US Department of Energy v roce 2018 zadalo výstavbu počítače El Capitan, který má být dokončen v roce 2023 a mít výkon 2 EFLOPS.^{[potřebuje aktualizovat]} Má být využíván k simulací a studiu zásob jaderných zbraní ve Spojených státech.^[1]

V roce 2018 byl v USA uveden do provozu superpočítač Summit s výkonem 200 PFLOPS. Tím se nejvýkonnější superpočítač po šesti letech, kdy titul náležel počítači v Číně, vrátil opět do USA.^[2] V roce 2020 byl Summit stále nejrychlejším počítačem, ale jeho výkon byl v březnu překonán decentralizovaným výkonem projektu Folding@home.

Červen 2011: Nový superpočítač, jehož označení mělo na starost pouze jediném písmeno „K“ („Kei“ = deset biliard); podle oficiálního benchmarku Linpack byl jeho současný výkon přesně 8,162 PFLOPS. Tento výkon byl nejen několikanásobně vyšší, než u druhého nejvýkonnějšího modelu, ale byl taky vyšší, než celkový výkon pěti nejrychlejších počítačů dohromady, které byly v té době umístěny na druhé až šesté pozici v žebříčku TOP500. ^[3]

V říjnu 2010 byl sestaven v Číně superpočítač Tianhe-1A, který je umístěn v národní laboratoři pro obranné technologie (NUDT) ve městě Tianjin a jeho výkon činí až 2,507 PFLOPS.^[zdroj⁠?!]

9. června 2008 bylo oznámeno, že superpočítač IBM Roadrunner^{[nepřesný odkaz]} udržel v testu LINPACK rychlost 1,026 PFLOPS, při jeho špičkovém výkonu 1,7 PFLOPS.^[4]

4. února 2008 NSF spolu s Texaskou univerzitou spustily výzkum na superpočítači Ranger^[5] (AMD a Sun technologie). Tento superpočítač je schopen konstantně pracovat rychlostí půl PFLOPS.

25. září 2007 japonská firma NEC vydala prohlášení^[6] představující jejich SX-9 jako nejrychlejší vektorový superpočítač, který má v plné zátěži výkon až 839 TFLOPS. SX-9 obsahoval první procesor, jehož jediné jádro mělo výkon 102,4 GFLOPS.

IBM dne 26. června 2007 představilo druhou generaci svého superpočítače známého jako Blue Gene/P. Ten byl sestaven tak, aby byl schopen neustále pracovat rychlostí přesahující jeden PFLOPS. Při určité konfiguraci je však schopen výkonu blížícímu se třem PFLOPS.

Podle červnové zprávy Top500.org^[7] roku 2007 byl v té době nejrychlejší Blue Gene/L s výkonem 596 TFLOPS. Druhé místo patřilo superpočítači Cray XT4 s výkonem 101,7 TFLOPS.

V červenci 2006 byl představen japonský MDGRAPE-3 umístěn ve výzkumném institutu RIKEN. Jeho maximální výkon byl téměř jeden PFLOPS, což bylo skoro dvakrát víc než dosahoval Blue Gene/L. MDGRAPE-3 však nebyl určen k běžným výpočtům a tak nebyl uveden v žebříčku Top500.org. Jeho zaměřením bylo simulovat molekulární dynamiku pomocí zřetězených výpočtů (pipeliningu).

V roce 2022 se stal nejrychlejším počítačem superpočítač Frontier.^[8]

Metoda distribuovaných výpočtů spojuje běžné počítače pomocí internetu.

BOINC dosáhl 16. března 2008 na celkový výpočetní výkon přes 1 PFLOPS.^[9]

Folding@home v souvislosti s pandemií covidu-19 získal během velmi krátkého času statisíce nových uživatelů a po nárůstu na 470 PFLOPS^[10] během několika následujících dnů dosáhl na výkon přes 1 EFLOPS.^[11]

Nejvýkonnější soustavou počítačů v Česku v roce 2010 disponovala společnost Škoda Auto, která měla k dispozici celkový výkon přes 15 petaFLOPS. Tato soustava je využívána k simulacím s virtuálními modely. Týdně se tak řeší stovky až tisíce úloh v různých disciplínách (aerodynamika, crash testy, FEM) a aplikacích (Fluent, OpenFoam, PamCrash, Nastran).^[12]

• MIPS - celočíselná jednotka (Instructions Per Second)
• Dhrystone - program pro měření výkonu CPU
• Matematický koprocesor

• FLOPS, FLOP, FP nebo flop/s: Jak je to správně? Archivováno 30. 10. 2015 na Wayback Machine.