Barbra Streisandová

Narodila se do židovské rodiny ve čtvrti Williamsburg v Brooklynu. Její otec, Emanuel Streisand, byl učitelem angličtiny a dějepisu na základní škole a zemřel, když bylo Barbře 15 měsíců. Její matka, Diana Ida Rosen, byla sekretářkou té školy a Barbra měla staršího bratra Sheldona. Matka se podruhé provdala, a to za Louise Kinda, když bylo Barbře Streisandové sedm let. Z tohoto manželství pochází Streisandina nevlastní sestra Roslyn Kind, která se také stala herečkou, zpěvačkou a skladatelkou. Prarodiče Stresandovi z otcovy strany pocházeli z Haliče. Barbřiným přítelem z dětství byl pozdější mistr světa v šachu Bobby Fischer, který navštěvoval stejnou střední školu Erasmus Hall School ve Flatbushi.

Po maturitě na Erasmus School pracovala jako telefonistka, uvaděčka v kině a navštěvovala několik hereckých kurzů najednou. Vítězstvím v pěveckém konkurzu v Greenwich Village si zajistila angažmá v nočních klubech Bon Soir a The Blue Angel. V roce 1962 získala na Broadwayi menší roli ošklivé sekretářky Yetty Tessye Marmelsteinové v satirickém muzikálu I Can Get It for You Wholesale (Mohu ti to opatřit ve velkém), který napsali Harold Romeo a Jarom Weidman.

Své mimořádné pěvecké dispozice ve spojení s hereckými schopnostmi naplno uplatnila v titulní úloze revuální hvězdy Fanny Brice, o jejíchž osudech a lásce k hazardnímu hráči (S. Chaplin), vypráví životopisný muzikál Funny Girl (Jule Styne) 1964 v něm na Broadwayi (1966 také v Londýně) sklidila triumfální úspěch. V roce 1968 byla Funny Girl také zfilmovaná. Barbra opět získala hlavní roli Fanny, jejího partnera ztvárnil Omar Sharif. Za hlavní roli ve filmu získala Oscara (1968) a Donatellova Davida (1969).

Během let absolvovala řadu koncertů (zpívala mj. v květnu 1963 před prezidentem J. F. Kennedym v Bílém domě a v roce 1993 na inauguračním koncertu prezidenta Billa Clintona) a nahrála několik desítek gramofonových alb, z nichž mnohé byly natolik komerčně úspěšné, že za ně obdržela zlaté a platinové desky a osmkrát cenu Grammy (poprvé roku 1963 za své první LP The Barbra Streisand Album).

Souběžně s pěveckou kariérou, v níž dosáhla jako všestranná interpretka světové popularity, se věnovala také hereckým aktivitám před filmovou kamerou, kde ztělesňovala nejčastěji výstřední, temperamentní, ztřeštěné, ale šarmantní a dobrosrdečné hrdinky: známá zprostředkovatelka styků a sňatků, vdova Dolly Leviová, o jejíž ruku nakonec požádá její klient – bohatý obchodník (Walter Matthau), ve filmové adaptaci muzikálu Michaela Stewarta a Jerryho Hermana Hello, Dolly! (Gene Kelly). Další rolí byla Daisy Gambleová, která se svěří do rukou hypnotizéra francouzského původu (Yves Montand), aby se odnaučila kouřit, v muzikálové komedii Za jasného dne uvidíš navždy (Gene Kelly). Modelka Doris, jejíž hlučné chování přivádí k šílenství jejího souseda – spisovatele (George Segal), v komedii Básník a kočička (režie H. Ross). Excentrická slečna poněkud volnějších mravů Judy Maxwellová, kterou svede záměna zavazadel dohromady s roztržitým hudebním vědcem (Ryan O'Neal), v crazy komedii Co dál, doktore? (Peter Bogdanovich). Začínající zpěvačka Esther Hoffmanová, z níž učiní hvězdu její objevitel – rockový zpěvák (Kris Kristofferson), v hudebním dramatu Zrodila se hvězda (Frank Pierson).

Vážnější polohu si poprvé vyzkoušela v postavě nadšené komunistky Katie Moroskiové, za jejíž ztvárnění v melodramatu Takoví jsme byli (Sydney Pollack) byla oceněna Donatellovým Davidem (1974) a byla nominována na Oscara (1973).

Dramaticky nejpůsobivější kreaci předvedla v soudním dramatu podle hry Toma Topora Bláznivá (režie M. Ritt), kde ztělesnila prostitutku Claudii Draperovou, která v sebeobraně zabila svého dotěrného zákazníka a domáhá se řádného soudního procesu.

V roce 1969 spoluzaložila produkční filmovou společnost First Artists Productions a posléze se sama stala producentkou v rámci své vlastní společnosti Barwood Films. V roce 1983 debutovala jako režisérka nostalgickým muzikálem na motivy povídek Isaaca Bashevise Singera Yentl, na němž se podílela i scenáristicky a vytvořila v něm titulní part židovské dívky Yentl, která v touze po vzdělání a naplnění milostných citů poruší dokonce starobylé zákony a náboženské mravy tím, že se vydává za chlapce.

Její druhý režijní pokus, stejnojmenná filmová adaptace románu Pata Conroye Pán přílivu, kde si zahrála židovskou psychiatričku Susan Lowensteinovou, byl v sedmi kategoriích pouze nominován na Oscara (1991).

Také se bezúspěšně ucházela o Zlatý glóbus 1996 za hlavní roli zakomplexované univerzitní profesorky Rose Morganové, jejíž manželství na inzerát s kolegou z téže školy (Jeff Bridges) dosáhne plnohodnotného naplnění teprve po překonání vypěstovaných předsudků obou partnerů, ve své romantické milostné komedii Dvě tváře lásky. Barbra Streisandová je laureátkou mnoha prestižních uměleckých cen: 1965 získala cenu Emmy za svou TV show My Name Is Barbra (Jmenuji se Barbra) a laureátkou ceny Emmy se opět stala 1995 za pořad Barbra - The Concert; spolu se skladatelem Paulem Williamsem dostala Oscara (1976) za píseň „Evergreen“ z filmu Zrodila se hvězda. V roce 1970 jí byla udělena speciální cena Tony jako divadelní herečce desetiletí.

V létě 1982 pobývala v Praze, v Žatci a v Českém Krumlově při příležitosti natáčení filmu Yentl.

V letech 1963–1971 byl jejím manželem herec Elliott Gould (vystupovala s ním pouze na divadle); jejich syn Jason Emanuel Gould (* 1966) pokračuje v rodinné herecké tradici, hrál mj. po boku své matky v jejím filmu Pán přílivu. Od roku 1998 je manželkou herce Jamese Brolina. Dále natáčí desky a filmy.

Barbra Streisandová je majitelkou:

• 51 zlatých alb
• 30 platinových alb
• 13 Multi-platinových alb
• 9 zlatých singlů – Gold Singles
• 5 platinových singlů – Platinum Singles
• 8 Gold Videos – zlaté video
• 5 Platinum Videos – pět platinových cen za videa
• 3 Multi-platinum Videos tři multi-platinové ceny za videa a totální cena RIAA

• 1968 Funny Girl
• 1969 Hello, Dolly!
• 1970 Za jasného dne uvidíš navždy
• 1970 Básník a kočička
• 1972 Co dál, doktore?
• 1972 Příběhy z pískoviště
• 1973 Takoví jsme byli
• 1974 For Pete's Sake
• 1975 Funny Lady
• 1976 Zrodila se hvězda
• 1979 Žena v ringu
• 1981 Celou dlouhou noc
• 1983 Yentl
• 1987 Bláznivá
• 1991 Pán přílivu
• 1996 Dvě tváře lásky
• 2004 Jeho fotr, to je lotr!
• 2010 Fotři jsou lotři

 

• 1963: The Barbra Streisand Album
• 1963: The Second Barbra Streisand Album
• 1964: The Third Album
• 1964: People 1. cena Grammy
• 1965: My Name Is Barbra
• 1965: My Name Is Barbra, Two...
• 1966: Color Me Barbra
• 1966: Je m'appelle Barbra
• 1967: Simply Streisand
• 1967: A Christmas Album
• 1969: What About Today?
• 1971: Stoney End
• 1971: Barbra Joan Streisand
• 1973: Barbra Streisand...And Other Musical Instruments
• 1974: The Way We Were
• 1974: ButterFly
• 1975: Lazy Afternoon
• 1976: Classical Barbra
• 1976: A Star Is Born
• 1977: Streisand Superman
• 1978: Songbird
• 1979: Wet
• 1980: Guilty
• 1981: Memories
• 1984: Emotion
• 1985: The Broadway Album
• 1988: Till I Loved You
• 1993: Back to Broadway
• 1997: Higher Ground
• 1999: A Love Like Ours
• 2001: Christmas Memories
• 2002: Duets
• 2002: The Essential
• 2003: The Movie Album
• 2005: Guilty Pleasures
• 2009: Love Is the Answer
• 2011: What Matters Most
• 2012: Release Me
• 2013: Back to Brooklyn
• 2014: Partners
• 2016: Encore: Movie Partners Sing Broadway
• 2017: The Music...The Mem'ries...The Magic
• 2018: Walls

• Efekt Streisandové

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Barbra Streisandová na Wikimedia Commons
•   Galerie Barbra Streisandová na Wikimedia Commons
•   Osoba Barbra Streisandová ve Wikicitátech
• 2018-09-27: Barbra Streisand Addresses Trump In New Song: 'Don't Lie To Me' – Nelži mi – píseň, kterou Barbara Streisandová nazpívala svému prezidentovi