Askold a Dir

Askold († 882) a Dir († 882) byli legendární švédští varjagové, doložení pouze v jediném písemném prameni, a to nejstarším ruském letopisu, známém pod názvem Povesť vremennych let. Skandinávské prameny včetně ság je neznají, proto nelze jejich konkrétní existenci prokázat.

Letopis o nich k roku 862 vypráví, že přišli na Rus v Rurikově družině, ale požádali ho, že potáhnou dál na Konstantinopol. Cestou „uzřeli na hoře městečko hrazené“, Kyjev, jehož obyvatelé platili daně Chazarům, a zmocnili se zde vlády.^[1]

Podle Povesti vremennych let podnikli Askold a Dir se svými muži roku 866 první historicky známý nájezd Rusů na Konstantinopol a oblehli ho.^[2] Byzantské prameny, z nichž nejdůvěryhodnější jsou dvě dochovaná kázání tehdejšího konstantinopolského patriarchy Fótia,^[3] kladou tuto událost již do prvních letních dní roku 860. Město samo se Kyjevanům sice dobýt nepodařilo, jejich bojovníci však několik týdnů pustošili pobřeží, dokud se císař Michael III. nevrátil z výpravy proti Arabům a útočníky nezahnal. Jde o první v pramenech doloženou vojenskou výpravu varjagů-Rusů proti Byzanci. Jména jejich velitelů nejsou ve Fótiových kázáních ani v jiných pramenech doložena.

Roku 882 „přitáhl k horám Kyjevským Oleg a shledal, že tu panují Askold a Dir.“ Vylákal je lstí z města, a když k němu přišli, řekl jim: „Vy nejste knížata, ani rodu knížecího, ale já jsem rodu knížecího a tento jest syn Rurikův,“ a ukázal jim malého Igora. Tak byli Askold a Dir zabiti a vlády v Kyjevě se ujal jménem Rurikova následníka Igora Oleg.^[4] Tato událost je považována za počátek státnosti Kyjevské Rusi.