Šablona:Citace sborníku

Dokumentace   [Zobrazit] [Editovat] [historie] [vyprázdnit paměť]

S touto šablonou lze experimentovat pomocí připraveného pískoviště a testovacích případů.

Šablona pro generování citací samostatných příspěvků různých autorů v rámci monografie dle norem ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2.

Všechna pole musí být malými písmeny. Zkopírujte prázdnou verzi na místo použití:

{{Citace sborníku
 | příjmení = 
 | jméno = 
 | autor = 
 | odkaz na autora = 
 | příjmení2 = 
 | jméno2 =
 | autor2 = 
 | odkaz na autora2 = 
 | příjmení3 = 
 | jméno3 =
 | autor3 = 
 | odkaz na autora3 = 
 | spoluautoři = 
 | korporace = 
 | odkaz na korporaci = 
 | titul = 
 | odkaz na titul = 
 | příjmení sestavitele = 
 | jméno sestavitele = 
 | sestavitel = 
 | odkaz na sestavitele = 
 | příjmení sestavitele2 = 
 | jméno sestavitele2 =
 | sestavitel2 = 
 | odkaz na sestavitele2 = 
 | příjmení sestavitele3 = 
 | jméno sestavitele3 =
 | sestavitel3 = 
 | odkaz na sestavitele3 = 
 | spolusestavitelé = 
 | sestavující korporace = 
 | odkaz na sestavující korporaci =
 | sborník = 
 | odkaz na sborník = 
 | url = 
 | vydání = 
 | typ vydání = 
 | vydavatel = 
 | odkaz na vydavatele =
 | místo = 
 | datum vydání = 
 | rok vydání = 
 | měsíc vydání = 
 | den vydání = 
 | rok tisku = 
 | měsíc tisku = 
 | den tisku = 
 | rok copyrightu =
 | isbn = 
 | isbn2 = 
 | issn = 
 | doi = 
 | id = 
 | poznámka = 
 | svazek = 
 | typ svazku = 
 | kapitola = 
 | typ kapitoly =
 | url kapitoly = 
 | strany = 
 | jazyk = 
}}

{{Citace sborníku
 | příjmení = 
 | jméno = 
 | autor = 
 | odkaz na autora = 
 | titul = 
 | odkaz na titul = 
 | příjmení sestavitele = 
 | jméno sestavitele = 
 | sestavitel = 
 | sborník = 
 | odkaz na sborník = 
 | vydavatel = 
 | odkaz na vydavatele = 
 | místo = 
 | rok vydání = 
 | isbn = 
 | url = 
 | kapitola = 
 | strany = 
 | jazyk = 
}}

Parametry určující hlavní odpovědnost za text, většinou jde o jméno autora nebo autorů. Jména se uvádějí bez titulů a vědeckých hodností.

Parametry pro prvního autora se vyplňují vždy, je-li uveden aspoň jeden autor.

• příjmení – příjmení 1. autora
• jméno – jméno 1. autora
• autor – použití parametrů jméno a příjmení může být problematické v případech autorů, u nichž je zvykem příjmení psát vždy jako první (jak je tomu například v čínštině). V takovém případě by čárka mezi jménem a příjmením působila nepatřičně. Někdy je také problém určit přesný rozsah příjmení. V tom případě je lepší parametry jméno a příjmení nepoužít a vyplnit raději pole autor pomocí notace „Hu Ke Jie“ podle toho, jak je třeba.
• odkaz na autora – existuje-li na Wikipedii článek s životopisem, uvede se zde jeho jméno

Parametry pro druhého autora se vyplňují, pokud jsou uvedeni právě dva nebo právě tři autoři. Je-li jich uvedeno více (což se vyjadřuje parametrem spoluautoři (viz dále), je na zvážení citujícího, zda uvést jmenovitě jen jednoho, dva nebo tři. Význam je analogický parametrům pro 1. autora.

• příjmení2
• jméno2
• autor2
• odkaz na autora2

Parametry pro třetího autora se vyplňují, pokud jsou uvedeni právě tři autoři. Je-li jich uvedeno více (což se vyjadřuje parametrem spoluautoři (viz dále), je na zvážení citujícího, zda uvést jmenovitě jen jednoho, dva nebo tři. Význam je analogický parametrům pro 1. autora.

• příjmení3
• jméno3
• autor3
• odkaz na autora3

Následující parametr se vyplňuje, jen je-li v dokumentu uvedeno více autorů než tři.

• spoluautoři – do tohoto pole se vepíše „et al.“ nebo „aj.“ či „a kol.“ (tečka na konci je povinná)

Následující parametry se vyplňují jen tehdy, pokud nejsou uvedeni autoři a primární odpovědnost nese společnost, která ovšem není vydavatelskou organizací (pokud je zároveň vydavatelskou organizací, stačí ji uvést v informacích o vydání).

• korporace – název společnosti nesoucí primární odpovědnost. V případě, že primární odpovědnost nese organizační podsložka, uvede se hierarchie složek s názvem společnosti jako prvním. Složky jsou odděleny tečkami.
• odkaz na korporaci – existuje-li na Wikipedii článek o společnosti, uvede se zde jeho jméno

Celá sekce primární odpovědnost se vynechává jen tehdy, pokud:

• Nejsou známí autoři ani odpovědná společnost (např. jde o text zákona) nebo
• Nejsou známí autoři a odpovědná společnost je zároveň vydavatelská.

• titul – název dokumentu. Pokud je složen z více částí, je třeba jej zformátovat podle normy podle následujících zásad:
  • Jde-li o název a podnázev, je třeba nejprve uvést název, pak podnázev, podle pořadí na titulní stránce. Musí být odděleny dvojtečkou.
  • Je-li dokument součástí většího celku, je potřeba uvést všechny části hierarchie od nejvyšší úrovně až po náš dokument. Části hierarchie je třeba oddělit tečkami.
  • U dokumentů mezinárodních organizací je možné se setkat s vícejazyčnými názvy. Zapisujeme v pořadí, jak jsou na titulní stránce, oddělujeme rovnítkem.
• odkaz na titul – existuje-li na Wikipedii článek o daném dokumentu, uvede se zde jeho jméno
• url – URL příspěvku ve sborníku.

Parametry určující hlavní odpovědnost za text, většinou jde o jméno sestavitele nebo editora. Jména se uvádějí bez titulů a vědeckých hodností.

Parametry pro prvního sestavitele se vyplňují vždy, je-li uveden aspoň jeden sestavitel.

• příjmení sestavitele – příjmení 1. sestavitele
• jméno sestavitele – jméno 1. sestavitele
• sestavitel – použití parametrů jméno a příjmení může být problematické v případech sestavitelů, u nichž je zvykem příjmení psát vždy jako první (jak je tomu například v čínštině). V takovém případě by čárka mezi jménem a příjmením působila nepatřičně. Někdy je také problém určit přesný rozsah příjmení. V tom případě je lepší parametry jméno a příjmení nepoužít a vyplnit raději pole sestavitel pomocí notace „Hu Ke Jie“ podle toho, jak je třeba.
• odkaz na sestavitele – existuje-li na Wikipedii článek s životopisem, uvede se zde jeho jméno

Parametry pro druhého sestavitele se vyplňují, pokud jsou uvedeni právě dva nebo právě tři sestavitelé. Význam je analogický parametrům pro 1. sestavitele.

• příjmení sestavitele2
• jméno sestavitele2
• sestavitel2
• odkaz na sestavitele2

Parametry pro třetího sestavitele se vyplňují, pokud jsou uvedeni právě tři sestavitelé. Význam je analogický parametrům pro 1. sestavitele.

• příjmení sestavitele3
• jméno sestavitele3
• sestavitel3
• odkaz na sestavitele3

Následující parametr se vyplňuje, jen je-li v dokumentu uvedeno více sestavitelů než tři. V tom případě se vyplňují informace pouze o prvním sestaviteli.

• spolusestavitelé – do tohoto pole se vepíše „et. al.“ nebo „aj.“ či „a kol.“

Následující parametry se vyplňují jen tehdy, pokud nejsou uvedeni sestavitelé a primární odpovědnost za sborník nese společnost, která ovšem není vydavatelskou organizací (pokud je zároveň vydavatelskou organizací, stačí ji uvést v informacích o vydání).

• sestavující korporace – název společnosti nesoucí primární odpovědnost za sborník. V případě, že primární odpovědnost nese organizační podsložka, uvede se hierarchie složek s názvem společnosti jako prvním. Složky jsou odděleny tečkami.
• odkaz na sestavující korporaci – existuje-li na Wikipedii článek o společnosti, uvede se zde jeho jméno

Celá sekce primární odpovědnost se vynechává jen tehdy, pokud:

• Nejsou známí sestavovatelé ani odpovědná společnost nebo
• Nejsou známí sestavovatelé a odpovědná společnost je zároveň vydavatelská.

• sborník – název sborníku, povinný parametr
• odkaz na sborník – existuje-li na Wikipedii článek o daném sborníku, uvede se zde jeho jméno

• vydání – číslo vydání. Je velmi důležité, protože dokument může být mezi vydáními doplňován, upravován
• typ vydání – možné hodnoty jsou: aktualizované, autorizované, doplněné, přepracované, revidované, rozšířené, upravované, zkrácené apod.
• vydavatel – jméno nakladatele/vydavatele. Lze ho uvést ve zkrácené podobě, pokud to nezpůsobí nejednoznačnost. Pokud nepůsobí více vydavatelů stejného jména, lze vynechat iniciály. Dále se vynechávají zkratky obchodních organizací typu „s.r.o.“, „a spol.“, „a syn“, „a.s.“, „Inc.“, „Ltd.“ apod. Nikdy se nevynechává výraz „Press“.
  • Problém více vydavatelů zatím šablona neřeší.
  • Je-li vydavatelem korporace s hierarchickou strukturou, můžeme buďto rozepsat strukturu, kde jednotlivé složky nahradíme tečkami „Masarykova univerzita. Přírodovědná fakulta. Katedra fyziky“ nebo použít vhodný rozlišovač „Katedra fyziky (Přírodovědná faktulta Masarykovy university, Brno)“.
• odkaz na vydavatele – název článku o vydavateli ve Wikipedii
• místo – název města, kde byl dokument vydán. Zapisujeme jak je uvedeno v dokumentu, nepočešťujeme, tj. je-li uvedeno „Paris“, nepíšeme „Paříž“.
  • V případě možné záměny je dobré do závorky za název města uvést rozlišovač. Například „Oxford (Ohio)“, protože uvedení bez rozlišovače by svádělo k dojmu, že dokument byl vydán ve Velké Británii.
  • V případě, že je více míst vydání, uvedeme jen první nebo to, které je v dokumentu typograficky zvýrazněné.
  • V případě, že místo není uvedeno, ale jsme si jím jisti, uvedeme jej do hranatých závorek, např. „[Praha]“. Pokud si nejsme jisti, doplníme na konec otazník – „[Praha?]“. Netušíme-li vůbec, parametr vynecháme.

Data se zadávají v ISO 8601 YYYY-MM-DD formátu, např. 2006-02-17, popřípadě lze přidat i přesný čas, např. 2007-03-04 8:12 CET.

• datum vydání – datum vytvoření publikace za účelem zpřístupnění. Pokud neznáme celé datum, ale třeba jen měsíc rozepíšeme informací do následujících parametrů.
• rok vydání – rok vydání. V případě, že je později vydán nezměněný dotisk (reprint), uvádí se původní rok. Rok dotisku se místo vlastního roku vydání uvádí jen v případě, že se u něj změnila sazba (tzv. reset). Pokud není uveden rok vydání, ani jej nelze nahradit uvedením roku tisku nebo roku copyrightu, můžeme uvést odhad:
  • Pokud z jiných zdrojů než z dokumentu zjistíme rok vydání, zapíšeme jej do hranatých závorek, např. „[1992]“.
  • Je-li tento rok jen pravděpodobný, doplňujeme otazník, např. „[1992?]“.
  • Pokud z jiných zdrojů než z dokumentu zjistíme alespoň desetiletí, uvedeme místo poslední číslice spojovník, např. pokud kniha vyšla v 90. letech 20. století, píšeme „[199-]“.
  • Známe-li i ono desetiletí jen pravděpodobně, doplňujeme otazník, např. „[199-?]“.
• měsíc vydání – měsíc vydání (1–12). Není-li znám, neuvádí se.
• den vydání – den vydání (1–31). Není-li znám, neuvádí se.

Datum tisku se uvádí, jen pokud je známo a liší se od data vydání, případně pokud datum vydání není známo a datum tisku se liší od data copyrightu.

• rok tisku – rok tisku
• měsíc tisku – měsíc tisku (1–12). Není-li znám, neuvádí se.
• den tisku – den tisku (1–31). Není-li znám, neuvádí se.

Datum copyrightu se uvádí, jen pokud není uvedeno datum vydání.

• rok copyrightu – poslední rok uvedený u ©

Upřesnění části díla, která je předmětem našeho zájmu.

• svazek – číslo příslušného svazu nebo jiné jeho označení, není-li číselné
• typ svazku – možné hodnoty jsou například „svazek“, „ročník“ aj.
• kapitola – název části nebo kapitoly dokumentu.
• typ kapitoly – možné hodnoty jsou například „kapitola“, „heslo“, „paragraf“ aj.
• url kapitoly – odkaz na kapitolu dokumentu, je-li přístupna online.
• strany – strany nebo rozsahy stran oddělené čárkami

• isbn – ISBN číslo jednoznačně identifikující dokument. Zapisuje se jen číslo (i se spojovníky), nikoliv písmena „ISBN“.
• isbn2 – další ISBN identifikátor odpovídající dalšímu vydavateli, pokud byl sborník vydán ve spolupráci více vydavatelů.
• issn – ISSN číslo jednoznačně identifikující sérii dokumentů. Zapisuje se jen číslo (i se spojovníky), nikoliv písmena „ISSN“.
• doi – DOI číslo jednoznačně identifikující dokument.
• id – jiné identifikační číslo včetně jeho označení.

• poznámka – nějaká další podstatná informace k dokumentu. Například „Obsahuje rejstříky k předchozím dílům“, „První vydání v češtině“, „Důvěrný materiál“
• jazyk – užívá se zejména u cizojazyčných děl, jde o seznam užitých jazyků oddělených čárkami, např. „anglicky, německy, řecky“, lze vložit i zkratku jako „en“, „de“, „fr“ apod. (Viz seznam kódů ISO 639-1 nebo seznam kódů ISO 639-2.) Lze vyplnit i pro českojazyčná díla („cs“), čeština se však nezobrazí.

• {{Citace sborníku | příjmení = Price | jméno = Derek de Solla | titul = A generl theory of biibliometrics and other cumulative processes | příjmení sestavitele = Griffith | jméno sestavitele = Belver C. | sborník = Key papers in information science | vydavatel = Knowledge Industry Publications | místo = New York | rok vydání = 1980 | strany = 177–191 }}

PRICE, Derek de Solla. A generl theory of biibliometrics and other cumulative processes. In: GRIFFITH, Belver C. Key papers in information science. New York: Knowledge Industry Publications, 1980. S. 177–191.

1. V šabloně není ošetřena možnost více vydavatelů (a tedy i více míst vydání). Př. „Amsterodam: Elsevier; Oxford: Pergamon Press“
2. V šabloně není ošetřeno, když některý údaj končí tečkou, např. pokud je jméno vyjádřeno zkratkou, třeba „J. R. R.“, a vznikají tak dvojité tečky (kde druhou tečku vkládá šablona). Toto bohužel není možné ošetřit v rámci současné verze MediaWiki.
3. Norma neudává značení jazyka, ten by měl být vyjádřen zachováním cizích slov v informacích o vydání (edition, Auflage, izdanie). Naše šablona oproti tomu na konec citace uvádí, v jakém jazyce dokument (nebo citovaný text) je.

Tato sekce obsahuje strukturovaný popis parametrů této šablony využívající rozšíření TemplateData, který umožňuje snadnější používání této šablony v prostředí Vizuálního editoru.

Citace sborníku

• {{Citace monografie}}
• {{Citace elektronické monografie}}
• {{Citace periodika}}
• {{Citace elektronického periodika}}
• {{Citace kvalifikační práce}}

• http://www.boldis.cz/citace/citace.html
• http://www1.cuni.cz/~brt/bibref/bibref.html
• http://www.citace.com/moduly.php