Šubat-Enlil

Počátky města sahají do 5. tisíciletí př. n. l.^[zdroj?] Z původně malé vesnice se později stalo jedno z největších měst Akkadské říše. Z vykopávek lze soudit, že po zániku Akkadské říše bylo město opuštěno, na čemž se nejspíše podílel i velký nedostatek vody.^[zdroj?]

Asyrský král Šamší-Adad I. město obnovil, protože spatřil velký potenciál v bohaté zemědělské produkci přilehlých oblastí. Díky tomu ho učinil dokonce hlavním městem své říše a přejmenoval ho na Šubat-Enlil, což znamená „sídlo dobrého boha Enlila“.^[zdroj?] Město se rozkládalo na více než 90 hektarech a stál zde mimo jiné výstavný královský palác a velký chrám. Celé město bylo ohraničeno silnými hradbami. Populace město čítala v době největší slávy až 20 000 lidí.^[zdroj?] Město vzkvétalo dokud ho v roce 1726 př. n. l. nezničil babylonský král Samsu-Iluna. Své dřívější slávy již nikdy nedosáhla a později se stalo provinčním městem říše Mitanni.

Město bylo poprvé prozkoumáno americkým týmem archeologů z univerzity Yale. Průzkum začal v roce 1979 a pokračuje dodnes. Nejdůležitějším objevem je nález 1100 destiček popsaných klínovým písmem. Destičky pocházejí z 18. století př. n. l. a zaznamenávají jednání s ostatními mezopotamskými státy a vlastní fungování městské administrativy.

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Šubat-Enlil na Wikimedia Commons
• Tell Leilan projekt (en)