Nothing Special   »   [go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Rodina liturgických ritů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Rodiny liturgických ritů)

Rity či obřady (latinsky ritus), liturgické rity a rodiny liturgických obřadů v rámci křesťanské liturgie označují rodiny liturgií, ritů, modliteb a další praxe historicky spojené s místem, denominací nebo skupinou. Obřady se často vzájemně ovlivňují, například při liturgické latinizaci, a obsahují podskupiny známé jako zvyklosti. Existují dvě široké kategorie, do nichž se rituální rodiny řadí: Latinský nebo západní obřad spojený se západním křesťanstvím a východní obřad spojený s východním křesťanstvím.[1] Nejrozšířenějším obřadem je římský ritus, který je sám o sobě latinským liturgickým obřadem a dále se dělí na liturgické zvyklosti.[2][3]

Linie západosyrského ritu
Linie východosyrského ritu (anglicky)

Slovo ritus se často používá pro označení konkrétních křesťanských obřadů. Ritus se také začal používat pro označení úplného schématu bohoslužby spojeného s určitou křesťanskou denominací nebo tradicí,[4] obvykle zahrnující liturgie pro slavení eucharistie, kanonické hodinky a svátostné obřady.[5] Rity obvykle vyplývají z místních variant a tradic, někdy se dále rozlišují jako zvyklosti rodin ritů.[2] Některé rituální rodiny vznikly v raných ohniscích křesťanství, jako byl Řím (římský ritus), Alexandrie (alexandrijský liturgický ritus) a Antiochie (východní a západní syrský ritus).[6] Římský ritus se dále dělí na liturgie z období po Druhém vatikánském koncilu, jako je mše Pavla VI. a liturgie hodin, a předkoncilní liturgie, jako je tridentská mše a božské oficium podle římského breviáře.[7]

Některé křesťanské denominace zahrnují více rituálních rodin. Katolická církev používá různé latinské liturgické obřady latinské církve spolu s obřady, které tvoří východní katolickou liturgii.[7] Použití těchto liturgických obřadů je určeno partikulární církví celebrujícího duchovního; další katolické obřady jsou spojeny s katolickými řeholními řády, jako je dominikánský ritus a karmelitánský ritus.[6] Liturgické obřady východních katolických církví se často liší od stejných obřadů, které používají nekatolické denominace, což je někdy výsledkem liturgické latinizace.[8] V rámci pravoslaví převládá byzantský obřad – včetně liturgie svatého Jana Zlatoústého a byzantské verze liturgie svatého Marka – a v omezené míře se uplatňuje západní pravoslavný obřad.[9]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ritual family na anglické Wikipedii.

  1. KEISER, Michael. Children of Promise: An introduction to Western Orthodoxy. Eustis, FL: Sanctus Press, 1993. Dostupné online. ISBN 0-9637046-0-5. S. 2. (angličtina) 
  2. a b Liturgical Rites. In: Megivern, J.J.; Richstatter, T. (eds.). New Catholic Encyclopedia. [s.l.]: Encyclopedia.com, 2023-01-17. Dostupné online. (angličtina)
  3. MCNAMARA, Edward. Why So Many Rites in the Church [online]. Zenit News Agency, 2016-10-25, rev. 2023-01-17 [cit. 2024-01-17]. Dostupné online. (angličtina) 
  4. rite. In: Kurian, George (ed.). Nelson's Dictionary of Christianity. Nashville: Thomas Nelson, 2001. Dostupné online. ISBN 9781418539818. (angličtina)
  5. GRIFFIN, Patrick. Rites. In: Catholic Encyclopedia. New York City: Robert Appleton Company, 1912. Dostupné online. Svazek 13. (angličtina)
  6. a b The Rites of the Catholic Church [online]. Catholic News Agency, rev. 2023-01-19 [cit. 2024-01-17]. Dostupné online. (angličtina) 
  7. a b ZUHLSDORF, John. The different Rites of the Latin Church [online]. Madison Catholic Herald, 2016-01-27, rev. 2023-01-19 [cit. 2024-01-17]. Dostupné online. (angličtina) 
  8. LUYKX, Boniface. Thirty Years Later: Reflections on Vatican II's Unitotis Redintegrotio and Orientolium Ecclesiorum. Logos: A Journal of Eastern Christian Studies. Metropolitan Andrey Sheptytsky Institute of Eastern Christian Studies. 1993, čís. 34, s. 365. Dostupné online. (angličtina) 
  9. SHAW, Jerome. On the Western Rite in the ROCOR [online]. New York City: Historical Studies of the Russian Church Abroad, 2013-02-22 [cit. 2024-01-17]. Dostupné online. (angličtina) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]