Státní znak Rakouska-Uherska

Státní znak Rakousko-Uherska v letech 1915-1918

Rakousko-Uhersko používalo v letech 1867–1918 dva státní znaky, jimiž byly malý státní znak a velký státní znak.

Státní znaky (1867–1915)

Malý státní znak, používaný už jako znak Rakouského císařství od roku 1815, tvořil černý třikrát korunovaný orel (2 koruny arcivévodské a 1 císařská) se zlatou zbrojí, jež nesl na hrudi znak dynastie lotrinsko-habsburské, kolem kterého byl obtočen Řád zlatého rouna. V heraldicky pravém pařátu nesl orel meč a žezlo, v levém pařátu říšské jablko.

Střední státní znak měl kolem znaku vládnoucí dynastie lotrinsko-habsburské obtočeny kromě Řádu zlatého rouna další řády a to; Císařský řád Leopoldův, Královský uherský řád sv. Štěpána a Vojenský řád Marie Terezie. Orel měl po sobě rozmístěné znaky jednotlivých korunních zemí Rakousko-Uherska; Na levém křídle jsou odshora dolů tyto znaky: Království uherské, Království haličsko-vladiměřské, Arcivévodství Dolní Rakousy. Na pravém křídle jsou odshora dolů tyto znaky: Království české, Království illyrské, Velkoknížectví sedmihradské. Na ocasních perech jsou odleva doprava tyto znaky: Vévodství salcburské, Vévodství štýrské, Okněžné hrabství tyrolské, půlený znak: v levé polovině Vévodství korutanské a v pravé polovině Vévodství kraňské, půlený znak: v levé polovině Markrabství moravské a v pravé polovině Vévodství slezské.

Malý státní znak
Střední státní znak

Státní znaky (1915–1918)

Malý státní znak tvořily znaky Rakouska a Uherska spolu se znakem vládnoucí Lotrinsko-habsburské dynastie. Znak Rakouska (Předlitavska) tvořil černý orel se zlatou zbrojí nesoucí v heraldicky pravém pařátu meč a žezlo, v levém pařátu říšské jablko na žlutém štítu. Znakem Uherska (Zalitavska) byl samotný malý znak Uherska (dnešní znak Maďarska) avšak s přidaným znakem Chorvatska do paty štítu. Mezi těmito oběma hlavními znaky byl malý znak vládnoucí dynastie lotrinsko-habsburské obtočený Řádem zlatého rouna. V dolní části znaku je stuha s helsem INDIVISIBILITER AC INSEPARABILITER.

Střední státní znak tvořily znaky Rakouska a Uherska spolu se znakem vládnoucí Lotrinsko-habsburské dynastie. Znak Rakouska měl žlutý štít, na němž byl černý orel se zlatou zbrojí nesoucí v heraldicky pravém pařátu meč a žezlo, v levém pařátu říšské jablko. Orel měl na prsou štít nesoucí znaky všech korunních zemí Rakouska-Uherska. Nad znakem byla rakouská císařská koruna. Znak Uherska měl dva štíty. Zadní štít byl rozdělen na pět polí, v každém z nich byl znak zastupující jednu ze zemí Uherska – Dalmácie, Slavonie, Chorvatska, Sedmihradska, Bosny a Rijeky.

Před štítem položeným do středu znaku byl samotný Malý znak Uherska (dnešní znak Maďarska). Nad znakem stála Svatoštěpánská koruna. Mezi těmito oběma znaky byl malý znak vládnoucí Lotrinsko-habsburské dynastie obtočený (odshora dolů) těmito řády: Řád zlatého rouna, Vojenský řád Marie Terezie, Královský uherský řád sv. Štěpána a Císařský řád Leopoldův. Nad znakem byla arcivévodská koruna. Zpoza hlavních štítů znaku vychází zlatá ratolest, kterou ve spodní část obtáčí stuha s heslem INDIVISIBILITER AC INSEPARABILITER. Heraldicky pravým štítonošem, držícím znak Rakouska, byl gryf a levým, držící znak Uherska, byl uherský anděl v bílém oděvu.