Schönbrunn
| Schönbrunn | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | baroko a barokní architektura |
| Architekti | Johann Bernhard Fischer a Nicolò Pacassi |
| Výstavba | 1638 |
| Poloha | |
| Adresa | Schönbrunner Schloßstraße 47, Hietzing,  Rakousko |
| Nadmořská výška | 193 m |
| Souřadnice | 48°11′5,24″ s. š., 16°18′44,17″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Kód památky | 128858 |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Palác a zahrady Schönbrunnu | |
|---|---|
| Světové dědictví UNESCO | |
 | |
| Smluvní stát | Rakousko |
| Typ | kulturní dědictví |
| Kritérium | i, iv |
| Odkaz | 786 (anglicky) |
| Zařazení do seznamu | |
| Zařazení | 1996 (20. zasedání) |
| Rejstřík památek | 128858 |
Schönbrunn je název barokního zámku ve Vídni. Schönbrunn byl od druhé poloviny 18. století do roku 1918 letní rezidencí rakouských císařů. V zimním období bydlela císařská rodina v Hofburgu. V blízkém okolí zámku se nacházejí rozlehlé zahradní prostory, které byly spolu se zámkem v roce 1996 zařazeny na Seznam světového dědictví UNESCO.
Místo, na kterém byl zámek vystaven, si již na počátku 17. století oblíbil císař Matyáš, tryskal zde tehdy pramen čerstvé vody, u kterého císař vztyčil sochu nymfy a nazval jej Schöner Brunnen (krásný pramen). Nechal zde vystavit i lovecký zámeček, který byl těžce poškozen Turky při druhém obléhání Vídně roku 1683. Později zde začal Johann Bernhard Fischer von Erlach na zakázku Leopolda I. stavět ohromnou barokní rezidenci, která měla překonat Versailles francouzských králů. Leopold měl důležitější problémy než výstavbu nového Versailles a dnešní podobu zámku mu dali za Marie Terezie, její oblíbený architekt Nicolo Pacassi plány realizoval v redukovaném měřítku. V roce 1830 se tu narodil císař František Josef I., který svá poslední léta trávil výhradně v tomto zámku a také zde zemřel. Dva roky po jeho smrti, tedy v roce 1918, zde poslední císař Karel I. rezignoval a krátce nato zámek přešel do správy nové republiky a od té doby patří díky svému historickému významu, poloze a velkolepému architektonickému vybavení mezi hlavní pamětihodnosti Vídně.
Wagenburg (Muzeum kočárů)
[editovat | editovat zdroj]Muzeum kočárů Wagenburg v Schönbrunnu představuje návštěvníkům jádro vozového parku vídeňského dvora. Po pádu rakousko-uherské monarchie se zachovalo na stovku kočárů, saní, vozů a nosítek s veškerými postroji, řemením, čabrakami a výzdobou.
Zámek Schönbrunn
[editovat | editovat zdroj]
Zámek má 1441 místností a 200 kuchyní, z toho je jich zpřístupněno 45. Vnitřní vybavení je ve stylu rokoka (převážně bílé plochy s ornamenty ze 14karátového lístkového zlata) a zahrnuje i české křišťálové lustry a kachlová kamna. Místnosti, kde císař František Josef žil a pracoval, jsou zařízeny stroze a prostě, ostatní reprezentativní prostory a místnosti pro hosty jsou však vyzdobeny velmi honosně. V zrcadlovém sále hrál jako šestileté zázračné dítě Wolfgang Amadeus Mozart.
V Čínském oválném kabinetě pořádala Marie Terezie tajné konference se státním kancléřem hrabětem Kounicem. V pokoji zvaném Vieux-Lacque zasedal Napoleon. V Modrém čínském salónu podepsal v roce 1918 císař Karel I. svoji abdikaci (konec monarchie). Milionový pokoj „Millionenzimmer“ obložený růžovým dřevem s drahocennými miniaturami z Indie a Persie patří k nejkrásnějším rokokovým prostorům vůbec. Ve Velké galerii zasedal v letech 1814–1815 Vídeňský kongres; dnes se tu pořádají při zvláštních příležitostech státní audience. Schönbrunn sloužil rakouským císařům (Habsburkům) jako letní sídlo. Jako zimní sídlo byl zámek Hofburg.
Zoologická zahrada v Schönbrunnu
[editovat | editovat zdroj]Zoologická zahrada ve vídeňském Schönbrunnu je nejstarší existující zoologickou zahradou na světě s jedinou zachovanou barokní menažerií. Toto historické zoo má zajímavou minulost a současně má plnit důležité úkoly i v budoucnu. V létě 1752 zavedl císař František Štěpán Lotrinský, manžel Marie Terezie, své šlechtické hosty poprvé do nově zřízené menažérie v zámeckém parku letní rezidence Schönbrunn. Byla to právě Zoologická zahrada v Schönbrunnu, kde se 14. července 1906 narodilo v zajetí první slůně. Do té doby byli zoologové přesvědčeni, že se sloni v zajetí nerozmnožují. Motto zoologické zahrady dodnes zní: „Schönbrunn má být zoologická zahrada se šťastnými zvířaty.“
Gloriette
[editovat | editovat zdroj]
V překrásné stavbě se dnes nachází kavárna s vynikajícím pečivem a velkolepým výhledem na Vídeň. V neděli dopoledne se tu pořádají pozdní snídaně s živou hudbou, od klasiky po jazz. Gloriette, připomínka vítězství Rakouska v bitvě u Kolína, byla postavena roku 1775, jak připomíná nápis na střední části stavby: „JOSEPHO II. AUGUSTO ET MARIA THERESIA IMPERANTIB. MDCCLXXV“ (Postavena za vlády císaře Josefa II. a císařovny Marie Terezie v roce 1775). Už tehdy lidé dokázali ocenit krásný výhled, a tak byla zřízena dvacet metrů vysoká terasa (přístupná pouze po točitých schodech).
Zahradní labyrint v Schönbrunnu (Irrgarten)
[editovat | editovat zdroj]V jeho jednotlivých zákoutích mohou návštěvníci objevit symboly dvanácti znamení zvěrokruhu a v neposlední řadě sledovat z vyvýšeného místa bloudění ostatních návštěvníků. Labyrint byl založen mezi lety 1698 a 1740. Původně ho tvořily čtyři různé části se zvýšeným pavilonem uprostřed, z něhož bylo možné přehlédnout celé bludiště. V 19. století se postupně zmenšoval, až byla v roce 1892 vymýcena i poslední část. Na podzim roku 1998 byl zřízen nový labyrint s celkovou rozlohou 1 715 m². Při jeho tvorbě se autoři snažili co možná nejvíce držet historické předlohy.
Palmenhaus
[editovat | editovat zdroj]V tomto pavilonu jsou rostliny z pralesů všech kontinentů – je to poslední a největší expozice svého druhu v Evropě. Konají se zde i působivé noční prohlídky, při nichž je možno navštívit jinak nepřístupnou galerii pod střechou. Budova široká 113 m a vysoká až 28 m byla postavena v letech 1881–1882 podle projektu Franze Xavera Segenschmida v historizujícím stylu jako impozantní konstrukce ze železa a skla. Dnes stavba simuluje tři klimatické zóny: zimní zahradu, středomořskou a tropickou zahradu.
Wüstenhaus (pouštní dům)
[editovat | editovat zdroj]Budova s historickými slunečními hodinami z roku 1904 – proti palmovému skleníku Palmenhaus v schönbrunnském zámeckém parku – se znovu probudila k životu. Po mnohaletém uzavření a generální opravě je bývalý Motýlí dům „Schmetterlinghaus“ znovu otevřen, dnes jako Pouštní dům „Wüstenhaus“. Z botanického hlediska jedinečná sbírka kaktusů státní botanické zahrady je zpřístupněna poprvé. Je dokonale začleněna do poutavé koncepce zahrnující i zástupce příslušné fauny. Na výstavě návštěvník zhlédne ukázky životního prostředí v pouštních oblastech Afriky, Asie a Ameriky.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Schönbrunn na Wikimedia Commons
- Palace and Gardens of Schönbrunn – UNESCO (anglicky)
