Megarská škola

Megarská škola byla sokratovská škola, která dostala název podle města Megara, ležícího na korintské šíji nedaleko Atén. Jejím zakladatelem byl Eukleidés z Megary, jeden z nejoddanějších Sokratových žáků, který vytvořil syntézu eleatské a Sokratovské filozofie. Obhajoval jednotnost a neměnnost jsoucna a ztotožňoval ho s dobrem, bohem a rozumem. Ctnost je podle něj jen jedna a spočívá v poznání pravé povahy bytí. Podle vzoru Zenona z Eley Eukleides obhajoval své učení pomocí nepřímých důkazů.

Megarská škola měla značný vliv na vývoj antické logiky; její členové formulovali množství logických paradoxů. Většina těchto paradoxů je připisována Eubúlidovi z Milétu.^[1]

• Díogenés Laertios. Životy, názory a výroky proslulých filosofů. Překlad Antonín Kolář. Vyd. 2. Pelhřimov: Nová tiskárna, 1995. 473 s. ISBN 80-901916-3-0. S. 117–122.
• GRAESER, Andreas. Řecká filosofie klasického období: sofisté, Sókratés a sokratikové, Platón a Aristotelés. Vyd. 1. Praha: OIKOYMENH, 2000. 445 s. ISBN 80-7298-019-X. [Kapitola „Eukleidés z Megar" na str. 143–150.]
• KURZOVÁ, Helena, ed. Megarikové: zlomky. Překlad Helena Kurzová. 1. vyd. Praha: OIKOYMENH, 2007. 330 s. ISBN 978-80-7298-138-0.
• SOKOLOV, V. V., et al. Dejiny antickej dialektiky. Přeložil Miroslav Řehák. 1. vyd. Bratislava: Pravda, 1974. 323 s. [Kapitola „Megarská škola" je na str. 161–170; autor R. K. Lukanin.]

• Dílo 1911 Encyclopædia Britannica/Megarian School of Philosophy ve Wikizdrojích (anglicky)