Nothing Special   »   [go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Oxid rutheničelý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Oxid rutheničelý
3D model
3D model
Obecné
Systematický názevOxid rutheničelý
Anglický názevRuthenium tetroxide
Německý názevRutheniumtetroxid
Sumární vzorecRuO4
Vzhledžlutá pevná práškovitá látka
Identifikace
Registrační číslo CAS20427-56-9
PubChem119079
Vlastnosti
Molární hmotnost165,07 g/mol
Teplota tání25,4 °C
Teplota rozkladu108 °C
Hustota3,29 g/cm3 (21 °C)
Rozpustnost ve vodě2,033 g/100 ml (20 °C)
2,25 g/100 ml (75 °C)
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
kyseliny (reaguje)
zásady (reaguje)
methanol (reaguje)
ethanol (reaguje)
Rozpustnost v nepolárních
rozpouštědlech
tetrachlormethan
Ionizační energie12,33 eV
Struktura
Krystalová strukturajednoklonná
Tvar molekulyčtyřstěnný
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°−230,3 kJ/mol (kapalina)
−241,2 kJ/mol (pevný)
Entalpie tání ΔHt66 J/g
Entalpie sublimace ΔHsub334 J/g
Standardní molární entropie S°141,0 JK−1mol−1 (pevný)
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°−150,6 kJ/mol (pevný)
Bezpečnost
Toxický
Toxický (T)
Oxidující
Oxidující (O)
R-větyR8, R36/38
S-větyS7/8, S26, S28, S37/39
NFPA 704
0
2
0
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oxid rutheničelý (RuO4) je sloučeninou kyslíku s rutheniem, které v něm má oxidační číslo VIII. Samotný oxid rutheničelý je jedním z pěti známých oxidů s prvkem v nejvyšším oxidačním stavu (ještě jsou známy oxid osmičelý, oxid hassičelý, oxid iridičelý a oxid xenoničelý).[zdroj?] Je méně stabilní než oxid osmičelý, dokáže oxidovat zředěnou i koncentrovanou kyselinu chlorovodíkovou, v roztocích alkalických hydroxidů se rozpouští za vzniku RuO 2-
4
 .[1]

  1. GREENWOOD, NORMAN NEILL. Chemie prvků. Sv. 1.. 1. vyd. vyd. Praha: Informatorium 793 s., 1 příl s. ISBN 8085427389, ISBN 9788085427387. OCLC 320245801 S. 1335. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]