Ferdinand Laufberger
Prof. Ferdinand Laufberger | |
---|---|
Rodné jméno | Ferdinand Julius Laufberger |
Narození | 16. února 1829 Bohosudov |
Úmrtí | 16. července 1881 (ve věku 52 let) Vídeň |
Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze (od 1844) Akademie výtvarných umění ve Vídni (1852–1859) |
Povolání | malíř, rytec |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ferdinand Laufberger (16. února 1829 Bohosudov[1] – 17. července 1881 Vídeň[2]) byl rakouský malíř a rytec, narozený v Čechách.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v Bohosudově (dnes část města Krupka, německy Mariaschein) v rodině Johanna Laufbergera (1784–1846) a jeho manželky Antonie (1803–1844). Pokřtěn byl jako Ferdinand Julius Wilhelm Laufberger, ve zdrojích je však běžně uváděn pouze s prvním křestním jménem.[1] Měl pět sourozenců, z nichž dva zemřeli předčasně. Od roku 1845 byla rodina policejně hlášena v Praze.[3][4]
Malířské vzdělání získal na akademiích v Praze (kde byl žákem Christiana Rubena) a Vídni.
Nejprve maloval obrazy z lidového života a v roce 1855 byl vyslán rakouskou pobočkou Lloyd's do dunajských knížectví a Konstantinopole, kde nakreslil řadu podkladů pro rytiny, které se setkaly s velkým ohlasem. Počátkem 60. let 19. století získal dvouleté stipendium vídeňské Akademie a cestoval po Francii a Itálii, Belgii a Anglii. V Paříži strávil 15 měsíců a vytvořil zde olejomalbu Publikum v Louvru. Poté se vrátil do Vídně.
Od roku 1868 byl po třináct let profesorem figurální kresby a malby na nově zřízené vídeňské uměleckoprůmyslové škole, v roce 1881 se stal jejím ředitelem. Zemřel ve Vídni.[2]
Ferdinand Laufberger a Česko
[editovat | editovat zdroj]Český vlastenecky orientovaný tisk nevěnoval vídeňskému malíři systematickou pozornost. V roce 1906 zakoupila jeho dílo Na Slovensku Galerie v Rudolfinu.[5]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]V roce 1868 byl jmenován profesorem figurální kresby a malby na nově zřízené škole uměleckých řemesel Rakouského muzea a udělal hodně pro to, aby vzkvétala.
Laufberger maloval žánrové obrázky, většinou s humornými náměty:
- Soukromý vědec pozoruje zatmění Slunce (Ein Privatgelehrter beobachtet eine Sonnenfinsternis, 1858)
- Horští cestovatelé před statkem (Gebirgsreisende vor einem Bauernhaus, 1859)
- Starý bakalář (Alter Junggeselle, 1860)
- Útulné místečko (Ein gemütliches Plätzchen, 1861)
- Genoveva v lese (Genoveva im Wald, 1861)
- Letní večer v Prátru (Sommerabend im Prater, 1864)
V roce 1865 získal zakázku na oponu pro vídeňskou Komickou operu. Poté vytvořil několik menších dekorativních děl a pro novou budovu vídeňského Muzea užitého umění (Österreichisches Museum für angewandte Kunst/Gegenwartskunst) vytvořil sgrafitový vlys a fresky na zrcadlové klenbě schodiště (Venuše vycházející z moře, obklopena uměním).
Pracoval též jako rytec.
Posmrtné pocty
[editovat | editovat zdroj]- V roce 1889 byla po malíři pojmenována vídeňská Laufbergergasse
- Ve vídeňském Muzeu užitého umění (Muzeum für angewandte Kunst) je umístěna jeho pamětní deska
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]- Ferdinand Laufberger byl spoluautorem rakousko-uherských bankovek (10 zlatých – 1881 a 5 zlatých), které platily do zavedení korunové měny v roce 1892.[6][7]
- Nejznámějším žákem Ferdinanda Laufbergera byl Gustav Klimt.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ferdinand Laufberger na německé Wikipedii.
- ↑ a b Matrika narozených Bohosudov (Mariaschein) 1820-1846, snímek 72-73 [online]. SOA Litoměřice [cit. 2021-01-22]. Dostupné online.
- ↑ a b Ferdinand Laufberger (nekrolog). S. 718. Neue Illustrierte Zeitung [online]. 1881-07-31 [cit. 2021-01-21]. S. 718. Dostupné online. (německy)[nedostupný zdroj]
- ↑ Soupis pražských obyvatel: Laufberger Johann [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-01-21]. Dostupné online.
- ↑ Policejní ředitelství I, konskripce, karton 341, obraz 254 [online]. Praha: Národní archiv [cit. 2021-01-21]. Dostupné online.
- ↑ Ferdinand Laufberger: Na Slovensku. S. 340. Zlatá Praha [online]. [cit. 2021-01-21]. Čís. 28/1906-1907, s. 340. Dostupné online.
- ↑ poznámka pod čarou. S. 237. Dílo [online]. [cit. 2021-01-21]. Čís. 1/1908-1909, s. 237. Dostupné online.
- ↑ 10 Gulden 1880 (vyobrazení) [online]. Macho a Chlapovič, 2012-10-20 [cit. 2021-01-21]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Gitta Ho: "Laufberger, Ferdinand Julius Wilhelm" In: Bénédicte Savoy and France Nerlich (Eds.): Pariser Lehrjahre. Ein Lexikon zur Ausbildung deutscher Maler in der französischen Hauptstadt. Vol. 2: 1844–1870., Walter de Gruyter, 2015 ISBN 978-3-11-029064-6
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ferdinand Laufberger na Wikimedia Commons