Nothing Special   »   [go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Gotická katedrála

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Basilika Saint-Denis – interiér

Gotická katedrála je architektonický termín označující typ velkého gotického kostela, který je vybaven minimálně třemi loděmi, příčnou lodí a chórovým ochozemvěncem kaplí a který je díky použití žebrové klenby a opěrného systému osvětlen velkými gotickými okny s vitrajemi. Tato podoba byla typická v Západní Evropě v období vrcholného středověku pro katedrální kostely, hlavní kostely diecéze, ve kterých je umístěn stolec (trůn) biskupa nazývaný katedra.[1] Ale katedrální gotika našla uplatnění i u jiných význačných kostelů, které nebyly biskupskými ani arcibiskupskými katedrálami.

Tento typ architektury vznikl v oblasti Île-de-France (okolí Paříže) ve 12. století a brzy se rozšířil i do dalších zemí jako nositel nové, gotické architektury. Gotická katedrála představuje vrcholné dílo středověku, které v sobě spojuje technické znalosti, umění a křesťanské ideje do jednoho účinného celku.[p 1]

Bazilika Saint-Denis

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Bazilika Saint-Denis.

Za první architekturu typu gotické katedrály je považována přestavba baziliky Saint-Denis u Paříže v první polovině 12. století iniciovaná a teoreticky zdůvodněná opatem Sugererm. Ten zde nechal vybudovat chórový ochoz s věncem kaplí, které díky použití lomených oblouků a žebrové klenby osvítily vnitřek chrámu nebývale velkými vitrajovými okny. Právě světlu Suger připisoval důležitý teologický význam.

Význačné gotické katedrály

[editovat | editovat zdroj]

Gotické katedrály v Česku

[editovat | editovat zdroj]

Kostely užívající některé prvky gotické katedrály

[editovat | editovat zdroj]

Bývalé katedrály

[editovat | editovat zdroj]
  1. Francouzský historik Georges Duby proto použil katedrálu jako symbolický obraz středověké společnosti ve svém stěžejním díle Věk katedrál.
  1. KOL. Nový velký ilustrovaný slovník naučný, část 10. Chokand-Klíč, heslo Katedrála, s. 284 [online]. Gutenberg, 1931 [cit. 2020-03-01]. Dostupné online.