Atmosféra Merkuru
Atmosféra Merkuru[1] | |
---|---|
Charakteristiky atmosféry | |
molekulární kyslík | 42 % |
sodík | 29 % |
vodík | 22 % |
helium | 6 % |
draslík | 0,5 % |
voda | stopové množství |
pravděpodobný výskyt | argon, neon, oxid uhličitý, dusík, xenon, krypton |
Merkur měl nejspíše krátce po zformování atmosféru, která ale rychle zmizela vlivem nízké gravitace planety, vysoké teploty a interakcí molekul se slunečním větrem. V současnosti je kolem planety jen velmi slabá atmosféra dosahující pouze 10−15 baru, která je tvořena převážně vodíkem, héliem, kyslíkem, sodíkem, vápníkem, draslíkem a vodní párou.
Na rozdíl od pozemské atmosféry či jiných hustých atmosfér, se atmosféra Merkuru nečlení na jednotlivé vrstvy, ale povrch Merkuru je současně hranicí exosféry. Atomy se v atmosféře pohybují po balistických drahách a častější jsou jejich srážky s povrchem než mezi sebou.[2] Exosféra Merkuru je velmi různorodá a nesymetrická, a to jak v rozložení částic, prvků tak i v mocnosti.[3]
Složení atmosféry
[editovat | editovat zdroj]Atmosféra Merkuru není dlouhodobě stabilní, atomy v ní obsažené jsou neustále obnovovány z několika různých zdrojů. Atomy vodíku a helia pocházejí pravděpodobně ze Slunce. Do atmosféry se dostávají dočasně skrze výrony slunečního větru zachycené v magnetosféře planety. Dalším zdrojem by mohl být radioaktivní rozpad některých prvků v kůře Merkuru, čímž by docházelo k emisi helia, sodíku a draslíku do atmosféry. V červenci 2008 objevila během svého průletu sonda MESSENGER, že se v horních vrstvách atmosféry vyskytuje i vodní pára.[4]
Sonda současně zjistila, že se za planetou táhne dlouhý chvost tvořený převážně vodíkem, ale také sodíkem a vápníkem. Určitý druh symetrie v rozložení vodíku a sodíku ve chvostu napovídá, že atmosféra planety je neustále v interakci se slunečním větrem, který ji ovlivňuje.[5]
Teplota
[editovat | editovat zdroj]U těles, které mají velmi slabou atmosféru, což je i příklad Merkuru, teploty snadno mohou v krátké době překonávat značné rozdíly. Předpokládá se, že na přivrácené straně ke Slunci je teplota až 420 °C, zatímco na odvrácené straně je okolo -180 °C.[6] S ohledem na velké teplotní rozpětí se předpokládá, že na formování povrchu bude mít silný dopad teplotní zvětrávání.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Atmosphere of Mercury na anglické Wikipedii a Merkúr na slovenské Wikipedii.
- ↑ Mercury Fact Sheet. nssdc.gsfc.nasa.gov [online]. [cit. 2023-01-09]. Dostupné online.
- ↑ Zdeněk Pokorný. Planetárne atmosféry. Kozmos. 1991, roč. XXII, čís. 4, s. strana: 111.
- ↑ Martin Batelka: MESSENGER – Návrat na Merkur. www.aldebaran.cz [online]. [cit. 2023-01-09]. Dostupné online.
- ↑ MESSENGER Scientists 'Astonished' to Find Water in Mercury's Thin Atmosphere - Planetary News | The Planetary Society. web.archive.org [online]. 2008-07-07 [cit. 2023-01-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-07-07.
- ↑ MESSENGER po prvýkrát pri Merkúre. Kozmos. 2008, roč. XXXIX, čís. 2, s. strany: 21-24.
- ↑ Povrch Merkuru [online]. Astronomia [cit. 2009-01-15]. Dostupné online.