Anna Netrebko

Anna Netrebko
Anna Netrebko (20. dubna 2013)
Narození	18. září 1971 (53 let) Krasnodar
Alma mater	Petrohradská konzervatoř
Povolání	operní pěvkyně
Manžel(ka)	Jusif Ejvazov (2015–2024)
Partner(ka)	Simone Alberghini (1999–2007) Erwin Schrott (2007–2013) Jusif Ejvazov (2014–2015)
Ocenění	Casta diva (1998) Echo Klassik – pěvkyně roku (2004) Státní cena Ruské federace (2004) Echo Klassik – pěvkyně roku (2005) Německé mediální ocenění (2006) Zlaté pírko (2007) národní umělec Ruské federace (2008) … více na Wikidatech
Webová stránka	annanetrebko.com
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anna Jurjevna Netrebko (rusky Анна Юрьевна Нетребко; * 18. září 1971, Krasnodar, Sovětský svaz) je ruská operní pěvkyně, sopranistka. Je považována za jednu z nejvýznamnějších operních hvězd současnosti. Již v roce 2007 zařadil americký časopis Time Annu Netrebko na třetí místo mezi 100 nejvýraznějšími lidmi z oblasti umění a zábavy. Zdůvodnil to jejím velkým ohlasem v médiích, která neúnavně zaznamenávají její zálibu v módě (haute couture), ale především ohromující plností a sílou jejího hlasu a jejími hereckými schopnostmi. S poukazem na nádheru hlasu (vocal splendor) a dramatickou intenzitu pěveckého výrazu přirovnal autor článku Christopher Porterfield Annu Netrebko ke slavné pěvkyni Marii Callas.^[1]

Narodila se a vyrůstala v Krasnodaru, městě na jihozápadě dnešní Ruské federace; tam se začala zajímat o hudbu a zpěv. Její matka Larisa Netrebko, která již nežije, byla inženýrkou. Otec Jurij Netrebko je povoláním geolog.

Po určitou dobu, až do roku 2007, měla Anna Netrebko známost s italským barytonistou Simonem Alberghinim. Koncem roku 2007 se poznala s uruguayským pěvcem (rovněž barytonistou) Erwinem Schrottem. Podle některých zdrojů oznámila Netrebko v dubnu 2008, že ona a Schrott uzavřeli sňatek.^[2] Podle jiných zpráv Netrebko a Schrott nebyli manželé.^[3] 5. září roku 2008 se jim narodil syn Tiago Aruã Schrott. Druhé jméno "Aruã" je odvozeno z řeči indiánského kmene Charrúa, který žije v Uruguayi, a znamená "cenný" nebo "pokojný".

Po dobu trvání svého partnerství v soukromém životě vystupovali Netrebko a Schrott spolu pravidelně na koncertech, a to zvláště v Německu. Lze jmenovat mj. koncert v Berlíně, kde zpívali společně s německým tenoristou Jonasem Kaufmannem, a koncert pod otevřeným nebem dne 9. června 2012 ve Wiesbadenu.

V listopadu 2013 oznámila Anna Netrebko v ruské televizní show "Pusť govorjat", že ona a Erwin Schrott žijí odděleně. Jako důvod uvedla, že se následkem početných pěveckých angažmá na rozdílných místech světa vzájemně odcizili. Zároveň poprvé otevřeně promluvila o zdravotních problémech jejich společného syna. Tiago trpí lehkou formou poruchy autistického spektra.^[4]

V únoru 2014 se Netrebko při zkouškách před uvedením Pucciniho opery Manon Lescaut v Římě seznámila s ázerbájdžánským tenoristou Yusifem Eyvazovem. Oba byli obsazeni do hlavních rolí (Manon Lescaut a Chevalier des Grieux). Pět měsíců poté oba na Facebooku ohlásili své zasnoubení.^[5] Eyvazov se narodil 2. května 1977 v Baku a žil posléze nějakou dobu v Alžíru (Alžírsko), kde jeho otec, který byl univerzitním profesorem, pracoval.^[6] Svatba obou operních pěvců se konala dne 29. prosince 2015 v paláci Coburg ve Vídni, kde byli přítomni otec nevěsty Jurij Netrebko, její sestra Natalja a tenoři Plácido Domingo a Piotr Beczała. Anna Netrebko byla oděna v bílých svatebních šatech a na hlavě měla zlatou čelenku posetou diamanty v hodnotě jednoho milionu eur.^[7] Po obřadu byli svatebčané odvezeni v 16 bílých kočárech do paláce Liechtenstein na Fürstengasse v Rossau v 9. vídeňském okrese (Alsergrund), u kterého se na počest novomanželů konal ohňostroj. Oslava s tancem v Herkulesově sále paláce trvala až do pozdní noci.^[8]

Netrebko žila dříve v Petrohradě a později v New Yorku. Její oficiální bydliště je nyní ve Vídni. K ruskému občanství jí bylo uděleno také občanství rakouské, které obdržela v Salzburgu dne 1. srpna 2006.

Již v Krasnodaru se projevilo její výrazné pěvecké nadání. Byla sólistkou sboru «Кубанская пионерия» (Kubánští pionýři) při Paláci pionýrů a žáků Krasnodarského kraje. V mládí se věnovala také gymnastice a basketbalu. Její první profesorkou zpěvu byla Tamara Novičenková na konzervatoři v Petrohradě, kde však studium nedokončila. Dodnes se zdokonaluje v hlasové technice u slavné italské sopranistky Renaty Scotto.

Aby se obeznámila s divadelním prostředím, pracovala nejdříve jako uklízečka v Mariinském divadle v Petrohradu. V roce 1993 vyhrála pěvecký konkurs M. I. Glinky a byla dirigentem a uměleckým ředitelem divadla Valerijem Gergijevem angažována jako sólistka. Zde poté ovládla obšírný repertoár. Již ve svých 23 letech zpívala titulní ženskou roli v Glinkově opeře Ruslan a Ludmila. V roce 1994 debutovala v Petrohradě jako Zuzana v opeře Wolfganga Amadea Mozarta Figarova svatba, v tomtéž roce pak v Rize zpívala Královnu noci v Mozartově Kouzelné flétně.

V roce 1995 debutovala v San Francisku rolí Ludmily v opeře Ruslan a Ludmila. I na ostatních světových operních scénách se stala známou jako skvělá interpretka ruských operních postav, vedle Ludmily např. jako Nataša z Prokofjevovy Vojny a míru.

Brzy velmi úspěšná byla především jako představitelka rolí ve stylu belcanto, a to jako Gilda ve Verdiho stěžejním díle Rigoletto, Mimì (nejprve Musette) v Pucciniho Bohémě a Julie v Gounodově opeře Romeo a Julie.

V roce 2002 debutovala Netrebko na scéně Metropolitní opery v New Yorku (jako Nataša v opeře Vojna a mír) a od té doby je v tomto divadle stálou veličinou. Jedním z předpokladů její další velké kariéry byl také neobyčejný úspěch, který sklidila v roli Donny Anny v Mozartově opeře Don Giovanni v rámci hudebního Salcburského festivalu roku 2002. Tutéž roli zpívala na scéně Královské opery v Covent Garden v Londýně v roce 2003. Ve stejném roce vytvořila i titulní roli opery Gaetana Donizettiho Lucie z Lammermooru v Los Angeles a Violettu ve Verdiho opeře La traviata. Její album Opera Arias, které v roce 2003 vyšlo, patřilo k nejprodávanějším albům klasické hudby.

Po poměrně krátké přestávce v důsledku mateřství (2008) se Anna Netrebko vrátila do světového operního dění. Velký ohlas získala především její interpretace dramatické hlavní role v Donizettiho opeře Anna Bolena na scéně Vídeňské státní opery. Spolu s ní zde vystoupila její přítelkyně, lotyšská mezzosopranistka Elīna Garanča v roli Giovanny Seymour. Následně byla tato inscenace uvedena také v Metropolitní opeře v New Yorku.

V prosinci 2015 vystupovala Netrebko v hlavní roli Verdiho opery Giovanna d'Arco (Johanka z Arku) na scéně divadla La Scala v Miláně. Tato opera složená v roce 1845 je hrána poměrně velmi málo, ve Scale byla dávána naposledy před 150 lety. O to pozoruhodnější byl „triumfální úspěch“ Anny Netrebko již při slavnostní premiéře opery 7. prosince 2015, který byl zaznamenán světovým tiskem.^[9] Premiérové představení bylo přenášeno mnoha televizními stanicemi včetně ČT art.

6. srpna 2017 se Netrebko poprvé představila v titulní roli opery Giuseppe Verdiho Aida, a to v rámci Salcburského festivalu. V této souvislosti (avšak nikoliv poprvé) byl zaznamenán posun hlasových schopností Anny Netrebko směrem k rolím pro dramatický soprán. Německý hudební kritik S. Martens přitom vysoce ocenil její muzikalitu, „luxusní“ střední a vysokou hlasovou polohu i její tzv. piani.^[10]

Anna Netrebko je nositelkou řady cen a titulů. V roce 2008 ji prezident Vladimir Putin jmenoval národní umělkyní Ruské federace. Bylo to u příležitosti oslav 225. výročí založení Mariinského divadla, kterých se Netrebko zúčastnila.

• 2003 Opera Arias
• 2004 Sempre Libera
• 2005 Violetta – Árie a duety z opery La traviata
• 2005 La traviata. Celá opera (Verdi). Dt. Grammophon. 028947759362
• 2006 Das Mozart-Album
• 2006 The Russian Album
• 2007 Duety s Rolandem Villazónem
• 2007 Figarova svatba (Le Nozze di Figaro). Celá opera (Mozart) - živá nahrávka z Salcburského festivalu 2006
• 2007 Opera
• 2008 Souvenirs - Album
• 2008 Bohéma (La Bohème). Celá opera (Puccini) - koncertní nahrávka s Rolandem Villazónem, Mnichov 2007
• 2009 I Capuleti e i Montecchi. Celá opera (Bellini), s Elīnou Garanča, live Wiener Konzerthaus 2008
• 2009 Anna - The best of Anna Netrebko^[11]
• 2010 In the Still of Night - Netrebko, dirigent Daniel Barenboim
• 2010 Rossini: Stabat Mater - Netrebko, Joyce DiDonato, Brownlee, d'Arcangelo
• 2013 Verdi: Anna Netrebko, dirigent Gianandrea Noseda, Orchestra Del Teatro Regio Di Torino^[12]

• 1995 Ruslan a Ludmila. Celá opera od Michaila Glinky (Ludmila)
• 1998 Zásnuby v klášteře. Celá opera Sergeje Prokofjeva (Luisa)
• 2004 Gala From St. Petersburg
• 2004 The Woman, The Voice
• 2006 La traviata, celá opera (Giuseppe Verdi), živá nahrávka ze Salcburského festivalu 2005 (Violetta)
• 2006 Nápoj lásky. Celá opera od Gaetana Donizettiho, živá nahrávka v produkci Vídeňské státní opery (Wiener Staatsoper), 2005 (Adina)
• 2006 Das Waldbühnenkonzert aus Berlin, Anna Netrebko, Rolando Villazón, Plácido Domingo (koncert z Berlína)
• 2007 Figarova svatba. Celá opera od W. A. Mozarta, živá nahrávka ze Salcburského festivalu 2006 (Zuzanka)
• 2007 Die Operngala der Stars, živá nahrávka koncertu z Baden-Badenu
• 2007 I Puritani. Celá opera (Vincenzo Bellini), Metropolitní opera, New York
• 2011 Anna Bolena. Celá opera od Gaetana Donizettiho. Zpívají: Anna Netrebko, Ildebrando D'Arcangelo a Elīna Garanča. Dirigent: Evelino Pidò, orchestr a sbor Vídeňské státní opery. Deutsche Gramophon, DDD 0440 073 4725 6 GH2.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Anna Netrebko na Wikimedia Commons
• Osoba Anna Netrebko ve Wikicitátech
• (anglicky) Oficiální stránky
• (anglicky) Fanouškovské stránky
• Česká neoficiální stránka