Wikipedie:Pod lípou/Archiv 2013/02

Neuměl by někdo upravit flagicon Švýcarska? Je větší než ostatní flagicony a tím pádem to ve fotbalových infoboxech nedělá dobrotu, viz příklad zde: Radoslav Kováč. Díky švýcarskému flagiconu u FC Basel je posunutý Slovan Liberec níže, než by měl. Tady to není ještě tak extrémní, ale když tam bude víc klubů, tak je to oproti letopočtům úplně vychýlené. Pro srovnání: , ten švýcarský je vyšší a potřebuje srovnat na stejnou výšku jako je český a mnoho dalších.--Chalim Kenabru (diskuse) 22. 12. 2012, 16:07 (UTC)

Můžete zkusit použít parametr šířka a nastavit menší velikost obrázku vlajky. Implicitní je 22px, tak zkuste třeba 16px. Viz {{Flagicon/doc}}. Např. . --Mates (diskuse) 22. 12. 2012, 17:09 (UTC)

Jo, to je přesně ono. Díky. --Chalim Kenabru (diskuse) 22. 12. 2012, 17:26 (UTC)

Upravil jsem šablonu {{flagicon}}, takže vlajky Švýcarska, Nepálu a Vatikánu se teď defualtně zobrazují se šířkou 16px. Miraceti 22. 12. 2012, 23:31 (UTC)

Jak tak na to koukám, možná by měly mít šířku (a výšku) jen 15 px, protože to je defaultní výška české vlajky. Jak je to s jinými vlajkami? Je Česká spíše výjimkou a většina vlajek má kvůli svému poměru stran výšku 16px, nebo je naopak nejběžnější, že vlajky mají defaultně 15px? Miraceti 22. 12. 2012, 23:41 (UTC)

Malý test: Miraceti 22. 12. 2012, 23:44 (UTC)

Tak vida, po změně na 15px to vypadá líp. Ozvěte se na Diskuse k šabloně:Flagicon, kdyby to dělalo nějaký bordel. Miraceti 22. 12. 2012, 23:51 (UTC)

Vypadá to, že to bude bez problémů. Díky za úpravu.--Chalim Kenabru (diskuse) 23. 12. 2012, 07:48 (UTC)

Ještě přemýšlím, jestli by ta výška přeci jenom neměla být pro českou vlajku 16px, ale pak by se šířka musela nastavit na 24px místo dnešních 22px. Výška lotyšské a britské by pak byla hezkých 12px. Zkusíme, uvidíme. Je možné, že větší vlaječky něco rozbijou, ale revert je možný. Miraceti 23. 12. 2012, 09:30 (UTC)

Tak teď fakt nevím. Není to moc velké? Miraceti 23. 12. 2012, 09:36 (UTC)

Co jsem prošel pár fotbalových infoboxů, tak to sedí, takže to můžete nechat na stávající hodnotě. Když narazím na nesrovnalost, napíšu.--Chalim Kenabru (diskuse) 23. 12. 2012, 10:05 (UTC)

Zmenšit.--Kacir 23. 12. 2012, 10:16 (UTC)

Zarovnáním (snížením) na výšku se zmenšil u daných flagiconů také rozměr šířky, takže text, jenž se předtím odsazoval v tabulkách (téměř) ve stejné vzdálenosti, nyní začíná více vlevo a tvoří (viditelné) „zuby“ vůči položkám nahoře a dole. Chápu, že to jinak vyřešit nejde, česká vs. anglická verze.--Kacir 29. 12. 2012, 05:20 (UTC)

Tohle je docela dobrý námět na novou fíčuru, která by pro inline obrázky automaticky přidávala okraje do požadované šířky. Miraceti 19. 1. 2013, 20:41 (UTC)

Přidal jsem do šablony {{flagicon}} parametr fb (flagicon block), který span s ikonkou obaluje spanem s minimální šířkou. Samozřejmě, jde to udělat lépe (nejspíš by stačila nová třída pro span s ikonkou), tohle je spíš první nástřel. Funguje to v tabulce asi takhle:

Lorem ipsum	Lorem ipsum
Lorem ipsum	Lorem ipsum
Lorem ipsum	Lorem ipsum
Lorem ipsum	Lorem ipsum
Lorem ipsum	Lorem ipsum
Lorem ipsum	Lorem ipsum
Lorem ipsum	Lorem ipsum
Lorem ipsum	Lorem ipsum
Lorem ipsum	Lorem ipsum
Lorem ipsum	Lorem ipsum
Lorem ipsum	Lorem ipsum
Lorem ipsum	Lorem ipsum
Lorem ipsum	Lorem ipsum

Vlevo je použití s novým parametrem, vpravo bez něj.

Pokud bude o fíčuru zájem, kód vylepším. Pokud ne, není problém kód revertovat do původní podoby. Miraceti 20. 1. 2013, 10:22 (UTC)

Čili ve zkratce to zajistí, že blok obrázku bude vždy stejně velký a nestandardní vlajky se zarovnají na střed. Přidána Belgie (13:15). Hezké, beru. --20. 1. 2013, 11:09 (UTC), Utar (diskuse)

Vypadá to dobře. --Vachovec1 (diskuse) 20. 1. 2013, 11:26 (UTC)

Mně se na tom nelíbí to, že když mám zobrazování vlaječek vypnuté (.flagicon { display: none;}), tak v té verzi vlevo vidím zbytečný prázdný prostor.--Tchoř (diskuse) 20. 1. 2013, 12:17 (UTC)

To se dá samozřejmě řešit tím, že tam nebudou dva spany. Má to vypnuté kromě Tebe ještě někdo? Miraceti 20. 1. 2013, 15:37 (UTC)

Je to teď lepší? Miraceti 20. 1. 2013, 17:34 (UTC)

Díky za snahu, je to jiné (subjektivně horší, protože to display:inline-block natvrdo ve zdrojácích přebije nastavení v mém .css a ty vlaječky při použití parametru fb vidím). Takže aby to z mé strany nebyla jen nekonstruktivní kritika: Navrhuji ten úvod spanu: <span class="flagicon" {{#if:{{{style|}}}|style="{{{style}}}"}}> a do Mediawiki:Common.css dát .flagicon {min-width:24px; display: inline-block; text-align:center;}

Motivace: Ten inline-block ani text-align nikde neuškodí, ta minimální šířka způsobí minimální škodu a to snad jen v případě, kdyby se vlaječky používaly někde v plynulém textu, ale takové zlo tu snad neprovozujeme. Můžeme to tedy všechno vyčlenit do globálního stylopisu (vzhledem k množství stránek s vlaječkami je to ospravedlnitelné). --Tchoř (diskuse) 20. 1. 2013, 23:11 (UTC)

No už jsem psal, že to chce dát do třídy. Ta min-width pak může být klidně dál ve style a tedy parametrizována.

Ale existuje řešení i pro Tebe a teď hned. Napiš si do svého css něco jako:span.flagicon[style] { display: none !important; } Miraceti 22. 1. 2013, 21:37 (UTC)

(min-)width se samozřejmě může zadat v konkrétních příkladech i explicitně, ale není mi jasné, proč se Ti nelíbí nápad přednastavit ji v globálních stylech.--Tchoř (diskuse) 22. 1. 2013, 22:01 (UTC)

Snažím se zachovat zpětnou kompatibilitu. Nechci se pak zpětně dovědět, že to někde nadělalo paseku. Nejsou třeba někde ve větší míře použité flagicony s významně menší velikostí? Pokud by se ukázalo, že se defaultní chování může změnit, tak se tomu bránit nebudu, naopak. Miraceti 22. 1. 2013, 22:23 (UTC)

Kdyby se tu fičuru podařilo zprovoznit, bylo by to fajn. Zatím koukám, že to nejede.--Kacir 22. 1. 2013, 12:20 (UTC)

Jenže to by nejprve musel někdo upravit css, což jako nesprávce nemůžu. Ale pokusím se někoho ukecat. Miraceti 22. 1. 2013, 21:37 (UTC)

Tak teď by to mělo fungovat a měl by být spokojený i Tchoř. Jinak ten parametr fb by v rámci zjednodušení šel zlikvidovat a do dokumentace šablony napsat, že se má používat parametr style s hodnotou min-width: 24px. Není to ale přeci jenom užitečný parametr? Zápis fb=24 je o dost kratší než style=min-width: 24px. Co na to uživatelé? Miraceti 22. 1. 2013, 22:07 (UTC)

Ještě mě napadá, že defaultní chování by mohlo být to nové a parametr fb by se používal buď pro jiné šířky nebo s hodnotou 0 pro dosažení původního chování. Jak zmínil Tchoř, nové defautní chování asi nenadělá mnoho škody. Nebo někde ano? Miraceti 22. 1. 2013, 22:18 (UTC)

A když už jsme u těch změn, nezdá se vám, že by defaultně měly být ty vlaječky o kousek výš? Tak o šest procent výšky řádky? Miraceti 22. 1. 2013, 22:18 (UTC)

Změny provedeny. Kdyby něco, hlaste. Tahle diskuse ale bude brzo archivována, takže spíš v novém oddílu pod technickou lípou. Miraceti 26. 1. 2013, 21:31 (UTC)

Jede to dobře; dobrá práce.--Kacir 27. 1. 2013, 02:57 (UTC)

Ve fotbalové šabloně (která je mimochodem sama o sobě dost problematická) jsou ty flagicony velké a posunují řádky, viz Martin Latka, Milan Baroš, markantní je to např. zde: René Higuita. --Chalim Kenabru (diskuse) 28. 1. 2013, 17:55 (UTC)

Nic problematického tam nevidím. Co máš konkrétně na mysli? Miraceti 28. 1. 2013, 18:25 (UTC)

Aha! Už to vidím ve Firefoxu. Důvodem je špatně napsaná šablona, která věří, že textové řádky jsou ve dvou buňkách tabulky vždycky stejné a nově nastavená vlastnost vertical-align právě výšku řádku mírně mění.

Řešení jsou v zásadě možná čtyři:

1. Oprava šablony nebo jejího vnitřku tak, aby k sobě patřící řádky k sobě opravdu patřily, nebo
2. použití šablony {{flagicon}} tak, jak to doporučuje její dokumentace pro případy, kdy je vhodné vlaječku umístit níže (s parametrem style=vertical-align:0;, nebo
3. použití menší vlaječky, nebo
4. úprava šablony {{flagicon}} - vypuštění posunu o 5 % nahoru, ale to zas nevypadá pěkně tam, kde je vlaječka položena na řádku hned vedle textu.

Miraceti 28. 1. 2013, 18:42 (UTC)

Ideální by bylo opravit šablonu, určitě s tím souvisí i tento problém, nebo se mýlím? Bylo by možné ji opravit tak, aby se flagicony neposouvaly a zároveň se nezalamovaly názvy klubů?--Chalim Kenabru (diskuse) 28. 1. 2013, 18:57 (UTC)

Určitě by to možné bylo. Otázka je, kdo to udělá. Miraceti 28. 1. 2013, 20:31 (UTC)

Dle nulových reakcí v technické sekci zřejmě nikdo. Ale nejde aspoň srovnat ta velikost flagiconů, jak to bylo dřív? Protože teď se určitě vyrojí hodně editací i třeba od neregistrovaných uživatelů, kteří budou data v infoboxech přepisovat v domnění, že je srovnají. Nebo by to nabouralo jiné infoboxy?--Chalim Kenabru (diskuse) 28. 1. 2013, 20:46 (UTC)

Šlo, viz bod 4. Jenom upozorňuju, že tohle příčinu problémů neodstraní, jen to v několika (doufejme většině) případů nebude tolik vidět. A všude jinde budou vlaječky vypadat hůř. Nechceš raději využít řešení 2 nebo 3? Miraceti 28. 1. 2013, 21:07 (UTC)

Nějak to nefunguje, zkoušel jsem cvičně (bez uložení) u článku David Lafata nahradit standardní flagicony menšími , ale stejně to zůstalo posunuté.--Chalim Kenabru (diskuse) 28. 1. 2013, 21:50 (UTC)

Bod 2 podle mého Firefoxu pomohl. Miraceti 31. 1. 2013, 22:06 (UTC)

Ahoj, v české verzi dopisu od Jimmyho Walese při darování Wikimedii (https://donate.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:FundraiserLandingPage&uselang=cs) jsou gramatické chyby - věta: „Pokud by každý, kdo čte tento text daroval 5$, mohli by jsme pořádat fundraising jen jeden den v roce.“ by měla být následovně: „Pokud by každý, kdo čte tento text, daroval 5$, mohli bychom pořádat fundraising jen jeden den v roce.“ Kromě toho tento text na mě působí možná až příliš jako doslovný překlad z angličtiny a mohlo by být vhodné některé formulace upravit.

Nevím, kam jinam tuto připomínku napsat, snad je zde vhodné místo. Děkuji vám. --Erniecz (diskuse) 25. 12. 2012, 20:59 (UTC)

Díky, ale myslím si, že tohle již nezměníme.--Juandev (diskuse) 25. 12. 2012, 21:40 (UTC)

Zkusil jsem poslat e-mail, uvidíme. --Vojtech.dostal (diskuse) 25. 12. 2012, 22:37 (UTC)

Pro priste meta:Template:Translate-status/Fundraising 2012/cs --Jklamo (diskuse) 26. 12. 2012, 01:54 (UTC)

Přesně, tohle je nástřel, čeká to na proofreading. To, že to nikdo nečte, je věc další.--frettie.net (diskuse) 26. 12. 2012, 09:29 (UTC)

Přečetl jsem Fundraising 2012/Translation/Donor information pages, pokusím se brzy podívat i na zbytek. Některé věci byly dost hrozné :D --26. 12. 2012, 17:40 (UTC), Utar (diskuse)

Jo, tohle ty, kteří to překládají a dělají ty nástřely rozhodně potěší, s tím smajlíkem. Fakt moc.--frettie.net (diskuse) 27. 12. 2012, 14:48 (UTC)

Po delší e-mailové komunikaci a po několika urgencích jsem dosáhl nápravy: Special:FundraiserLandingPage. Tak aspoň něco. --Vojtech.dostal (diskuse) 8. 1. 2013, 21:07 (UTC)

Zdravím a rád bych poprosil komunitu o názor v otázce formátové úpravy vložení šablony {{překlad}}. V současnosti existují dva používané způsoby, a to buď s odrážkou nebo bez odrážky (viz níže):

== Reference ==
{{Překlad|en|Orca|100274206}}

Ukázka použití s referencemi zde: Severoatlantická aliance#Reference

== Reference ==
{{Překlad|en|Orca|100274206}}

Ukázka použití s referencemi zde: Amerika#Reference

Domnívám se, že je většinově rozšířena první varianta a osobně ji používám od doby, co jsem přišel na Wikipedii, kdy jsem tak byl naučen. Kolega G3ron1mo, s nímž jsem se dnes na výše uvedeném neshodl, tvrdí, že převládá druhá varianta. Provedl namátkový průzkum prvních 50 vložení šablony a v něm se ukázala mírná převaha bezodrážkové varianty (šablona vložena 18× s odrážkou a 32× bez ní). Nemyslím však, že jde o průzkum reprezentativní. Zmíněné články jsem prošel a v celé řadě z nich (včetně článků nejlepších, což je ostuda) je problém již v chybném umístění šablony {{překlad}} (buď pod referencemi nebo na konci článku). Podle WP:REF má být šablona umístěna pod nadpisem reference a nad tagem <references />

Nicméně buď jak buď, asi by bylo vhodné se na jedné z variant shodnout a tu pak takto používat. Wikipedie by měla býti jednotná a toto, přestože jde o záležitost prakticky nicotnou, tomu nepřispívá. Rád bych se tedy zeptal, kterou z variant preferujete. Díky --Faigl.ladislav _slova^činy 3. 1. 2013, 11:09 (UTC)

Za sebe rovnou připojím, že preferuji první variantu.--Faigl.ladislav _slova^činy 3. 1. 2013, 11:09 (UTC) (Jinak ještě poznámku. Jak jsem již psal do diskuse G3ron1movi před začátkem této diskuse, je mi v zásadě jedno, která varianta bude upřednostněna – byť mám svoji preferenci. Hlavní je, aby řešení bylo jednotné. --Faigl.ladislav (diskuse) 3. 1. 2013, 13:30 (UTC))

Souhlasím, že to je prkotina a také souhlasím, že je dobré se na něčem dohodnout, je otrava to jeden po druhém opravovat. Osobně používám druhou variantu, přijde mi, že seznam o jedné odrážce vypadá hůře. --Vojtech.dostal (diskuse) 3. 1. 2013, 11:14 (UTC)

Případnou opravu bych přenechal raději botům...--Shlomo (diskuse) 3. 1. 2013, 11:17 (UTC)

Tak to je samozřejmé. Hlavně ale jakákoli změna musí být systémová a kompletní. --Faigl.ladislav _slova^činy 3. 1. 2013, 11:22 (UTC)

po EK: Souhlasím s G3ron1movým názorem, formátovací znak * vytváří ve wikisyntaxi neuspořádaný seznam, viz Nápověda:Jak editovat stránku, nebo stačí nakouknout do html kódu. Jeho použití je v tomto případě v rozporu se sémantikou a přestože je v řadě článků použit, nenašel jsem žádné doporučení, které by k němu vybízelo. Naopak v dokumentaci k šabloně {{Překlad}} jsou příklady uvedeny bez hvězdičky. Nepovažuji to ovšem za tak zásadní problém a myslím, že by se to mělo řešit spíš na diskusní stránce šablony--Shlomo (diskuse) 3. 1. 2013, 11:04 (UTC)

Tak vzhledem k tomu o jak velkou případnou změnu jde v počtu dotčených článků (týká se to tisíců článků), se domnívám, že je vhodné zapojit co nejvíce lidí, což se tu povede spíše než v diskusi šablony.--Faigl.ladislav _slova^činy 3. 1. 2013, 11:22 (UTC)

Mně po vizuální stránce nevadí ani jedna varianta, sémanticky by ale bylo vhodnější šablonu vkládat bez odrážky, jak už je uvedeno výše. magairlín ✉ 3. 1. 2013, 11:25 (UTC)

Jsem též pro variantu bez odrážky a PMSN si nemyslím, že by odrážková varianta byla častější. A ani nepamatuji, že bych v poslední době někde odrážky odebíral. Díky ale Ladislavovi za formu tohoto dotazu. S pozdravem --Utar (diskuse) 3. 1. 2013, 11:40 (UTC), Utar (diskuse)

Preferuji bezodrážkovou variantu. Petr Karel (diskuse) 3. 1. 2013, 12:03 (UTC)

Také preferuji bezodrážkovou variantu. --Jaroslav Ondráš (diskuse) 3. 1. 2013, 12:21 (UTC)

Když se má sjednocovat, tak na bezodrážkovou verzi.--Jann (diskuse) 3. 1. 2013, 12:34 (UTC)

Odrážky jsou třeba. Licenční informace patří do referencí. Jestliže se těchto sejde v jednom článku více (viz Kategorie:Šablony povolených zdrojů), měly by být logicky řazeny do seznamu. Pokud jsou poházené libovolně po závěrečných sekcích, nevypadá příliš dobře. — Loupežník (diskuse) 3. 1. 2013, 12:35 (UTC)

Když se takých šablon sejde v jednom článku více, použití (nečíslovaného) seznamu je určitě na místě. Teď se ale podle mě jedná hlavně o to, jestli odrážka patří i tam, kde by tak vznikl seznam jednoprvkový. magairlín ✉ 3. 1. 2013, 12:49 (UTC)

Pokud by se mělo sjednocovat, preferuji verzi bez odrážek. --Vachovec1 (diskuse) 3. 1. 2013, 12:45 (UTC)

Odrážky logicky jen tam, kde je těchto šablon víc. --Beren (diskuse) 3. 1. 2013, 12:48 (UTC)

Ještě mě napadlo, vzhledem k tomu, že u referencí jde o dvě poněkud nesourodé sekce (šablona nebo šablony o původu části textu a vlastní reference) a to i po grafické stránce, nebylo by lepší tam, kde je to možné, přesunout překladové šablony rovnou do hlavní sekce == Odkazy ==? --Beren (diskuse) 3. 1. 2013, 12:56 (UTC)

Tak to už spíš na diskuzní stránku, k potvrzením z OTRS, kterým odpovídá funkčně (byť ne graficky).--Jann (diskuse) 3. 1. 2013, 13:05 (UTC)

Pokud má být šablona ve vlastním článku, tak jsem pro ponechání tam, kde je. Pod odkazy bych ji nedával. Umím si ale představit, že by mohla být vkládána na diskusní stránku, analogie k OTRS šablonám tu je. Ostatně podobně je u této šablony postupováno i třeba na anglické či francouzské wiki.--Faigl.ladislav _slova^činy 3. 1. 2013, 13:30 (UTC)

V tomto nemám vyhraněný názor. Souhlasím, že systémově by patřila spíše na diskusní stránku. Vyřešilo by to také situaci, kdy šablona v článku "straší" i poté, co už z původně vložené přeložené pasáže nezůstal díky dalším editacím kámen na kameni. Na druhou stranu umístění v článku má i jisté přínosy: Řada přeložených článků je přeložena v nevábné kvalitě a obsahuje chyby vzniklé nepochopením nebo mechanickým překladem idiomu z originálu. Osobně mi nahlédnutí do originálu často pomůže k pochopení a příp. vylepšení článku. Tím spíše je-li odkaz na překlad snadno k nalezení. Bude-li "schován" na diskusní stránce, asi si ho taky nějak najdu, ale nejsem si už tolik jist nováčky. B-hužel se s druhým příkladem (nekvalitní překlad) setkávám výrazně častěji než s prvním (následně přepracovaný překlad).--Shlomo (diskuse) 3. 1. 2013, 13:51 (UTC)

Osobně po celou dobu preferuji umístění na začátek Referencí (tedy nad <references />), a to bez odrážky. Ta ostatně ani nemusí být potřebná, protože šablona umožňuje odkazovat na více překladů, a není proto potřeba vkládat ji vícekrát. Na začátek proto, že jde o řádkové reference vázané na konkrétní informaci, zatímco překlad se týká článku jako celku, a proto by měl mít přednost. --Bazi (diskuse) 3. 1. 2013, 14:02 (UTC)

Pro odrážku, jen je-li podobných šablon více (viz maigarlín, Beren).––RPekař (diskuse) 3. 1. 2013, 15:22 (UTC)

Šablona je použita v 33 998 článcích hlavního jmenného prostoru a v 10 300 je použita s odrážkou. Většinově je tedy použita druhá varianta, kdežto druhá je pouze v 30,3 %. Odrážka nemusí být použita ani při použití více šablon, jak uvádí Loupežník výše, stačí odřádkovat. --G3ron1mo 3. 1. 2013, 17:01 (UTC)

Rozhodně bez odrážky, já sám to opravuji. Navíc to tak dělám proto, že jsem se to dočetl v dokumentaci šablony. Matěj Suchánek (diskuse | příspěvky) 4. 1. 2013, 13:49 (UTC)

Mě je to celkem jedno. Ale z úhlu pohledu HTML (ten asterix tam označuje položku nesezařeného seznamu), není důvod tam uvádět položku seznamu. A z hlediska české stylitiky, také není košér, aby tak dlouhé souvětí bylo položkou seznam. Takže byť se nám to líbí sebevíc s tím bodíkem, sémanticky a stylisticky to tak být nemá.--Juandev (diskuse) 4. 1. 2013, 16:20 (UTC)

Dobrá, tedy bez odrážky. A jak se vypořádáme s návrhem umístit šablonu do diskuse po vzoru jiných Wikipedií? Zachováme stávající stav a pouze necháme bota odstranit odrážky, či šablonu přesuneme? --Faigl.ladislav _slova^činy 4. 1. 2013, 16:35 (UTC)

já bych zachoval status quo. Zakládat kvůli přemístění krátké, upřímné a neobtěžující šablony tisíce nových diskuzních stránek mi přijde zbytečné. --Vojtech.dostal (diskuse) 4. 1. 2013, 17:05 (UTC)

Podle mého názoru to patří spíš na diskuzní stránku, analogicky k šabloně {{Potvrzení OTRS}}. Smyslem obou šablon je dostát licenčním podmínkám, které se na obsah článku vztahují. Smyslem sekce Reference je naproti tomu odkazování do věrohodných zdrojů, v nichž je možné informace uvedené v textu ověřit. Použití šablony {{Překlad}} v některých článcích ve mně vyvolává dojem, jako by ji autoři používali namísto zdrojů. A dokud bude umisťována mezi reference, bude k takovému omylu docházet stále. magairlín ✉ 4. 1. 2013, 17:17 (UTC)

Připomínám, že závěr diskuze by měl platit i pro šablony z Kategorie:Šablony povolených zdrojů. --Jann (diskuse) 4. 1. 2013, 17:45 (UTC)

Vidím to jako Vojtech.dostal, na EN mají všechny diskuse modré, protože tam mají (často příliš) rozvitý systém informačních šablon a rovněž komunita je dost velká na to, aby zvládla diskutovat o většině článků. To u nás nehrozí, za to můžeme podle toho, zda je diskuse modrá či červená, jasně vidět, zda jí máme věnovat pozornost nebo ne. A dále jestliže budu chtít jako čtenář přebírat obsah Wikipedie, určitě nebudu hledat licenční informace na diskusní stránce. Tam je to příliš zapadlé. Nechal bych šablonu {{překlad}} a ostatní šablony povolených zdrojů v referencích, jak je to zvykem.

Až se tu na tom všem komunita dohodne, bylo by dobré, aby nějaký bot projel všechny články a všechno sjednotil, tedy jednak odstranil od licenčních šablon odrážky, jak vyplývá z převažujícího názoru výše a jednak vložil šablony povolených zdrojů na dohodnuté místo. Často je v tom neskutečný hokej. — Loupežník (diskuse) 4. 1. 2013, 21:51 (UTC)

Vypadá to, že na přemístění šablony prozatím shoda není. Na druhou stranu je zde shoda na sjednocení vložení šablony překlady bez odrážky. Tímto bych chtěl všem kolegům poděkovat za trochu času věnovaného diskusi. Zase jsme postrčili Wikipedii trochu dál, byť je to jen malý krůček. Požádám tedy o robotické odstranění všech výskytů odrážek a zároveň o sjednocení umístění šablony tak, aby odpovídalo stávajícímu doporučení. --Faigl.ladislav _slova^činy 6. 1. 2013, 12:35 (UTC)

Chtěl bych se zeptat, jak vlastně třídit americká obydlená místa. Na anglické Wikipedii mají ke každému typu zvláštní kategorii − Unincorporated communities in Utah, Census-designated places in Utah (CDP), Towns in Utah a Cities in Utah. Na české Wikipedii jsou pro „cities“ kategorie Města v Utahu, pak je tady ještě kategorie Obce v Utahu, která přes interwiki odkazuje trochu nešikovně na Populated places in Utah.

Ačkoliv interwiki z článku town odkazuje na „město“, tak třeba toto jako město moc nevypadá. Termín „City“ odkazuje na „velkoměsto“. Třeba toto má status „city“ a s počtem obyvatel 7 609 určitě nejde o velkoměsto. Jde mi hlavně o to, kam mám dané články kategorzivoat; cities jsou v městech, to chápu; towns by bylo asi nejlepší dávat do obcí, unincorporated communities do vesnic? Kam ale CDP? --Marek Koudelka (diskuse) 5. 1. 2013, 17:19 (UTC)

• Nebudu se dívat jak to je, napíšu, jak by to snad být mělo. Do kategorie Obce v X by měla být začleněna kategorie Města v X, případně Vesnice v X, případně Mestyse v X, případně (Jiné nebo Další typy sídel) v X. Českojazyčné kvivalenty by se měly hledat oproti členění v zemi, které se to týká.--Rosičák (diskuse) 5. 1. 2013, 17:36 (UTC)

Mě jde hlavně o to spojení s en… --Marek Koudelka (diskuse) 5. 1. 2013, 17:42 (UTC)

Při propojování bych postupoval odshora. Propojení nižších kategorií je sice vítané, ale není stoprocentně nutné. Českojazyně neumístitelné subjekty bych zatím nechal v příslušné nadřadící kategorii.--Rosičák (diskuse) 5. 1. 2013, 18:01 (UTC)

Já bych pro CDP použil překlad statistická sídelní jednotka a neváhal to použít. --Miaow Miaow (diskuse) 8. 1. 2013, 12:11 (UTC)

Ono by to hlavně chtělo, aby někdo přeložil en:Census-designated place, en:Township (United States), en:Unincorporated area#United States, což je pro pochopení důležitější než propojení kategorií přes iw. --Jowe (diskuse) 8. 1. 2013, 13:03 (UTC)

Tak pak Wikipedie:Požadované články. --8. 1. 2013, 16:18 (UTC), Utar (diskuse)

Upozorňuji na podobnou diskusi. --Beren (diskuse) 16. 1. 2013, 19:42 (UTC)

Zvyk odebírat neexistující kategorie v článcích, je podle mého názoru pohodlná automacie. Daleko přínosnější by bylo ty kategorie zakládat. Ne vždy je to tak, že je ta kategorie nesmyslná.--Juandev (diskuse) 5. 1. 2013, 22:05 (UTC)

BTW, to se na Commons třeba neděje, kdyby se to dělo, tak se postrácí soubory.--Juandev (diskuse) 5. 1. 2013, 22:06 (UTC)

Třeba kvůli tomuto (povšimněte si, že se skutečně zakládají)? Naskýtá se otázka: proč kategorii nezaloží ten, kdo ji do článku vložil? Commons je irelevantní. Co jsem si všiml, jsou bez náhrady odstraňovány pouze neužitečné.--Zdenekk2 (diskuse) 6. 1. 2013, 08:12 (UTC)

Tak třebá já jsem ani netušil, jak se tu kategorie „dělají“, resp. jak se řadí do kategorizačního stromu apod. V mnou přeloženém článku Jaan Poska byly několikrát odmazány ty důležité kategorie definující blíže danou osobu ([1]). Prostě je to pohodlnost daných mazačů. --Sternax (diskuse) 6. 1. 2013, 09:37 (UTC)

Také se přikláním k názoru, že někteří méně zkušení wikipedisté, mají problém kategorie zakládat. Ono je to i z mého pohledu dost složité, také jsem v tom ze začátku slušně plavala a raději odstraňovala červené kategorie při zakládání článku už v náhledu. Ono je to někdy také tak, že červená kategorie vznikne třeba překlepem a potom ji ten dotyčný založí a hned tu máme dvě kategorie, přičemž je jedna z nich úplně na nic. ♥ K123456  6. 1. 2013, 09:45 (UTC)

@Zdenekk2: Nerozumím Vaší první otázce. Chápu ji jako vysvětlení, ale tomu vysvětlení nerozumím. Nicméně odpovím na Vaši druhou otázku. V mém případě (zkušeného wikipedisty) je to tak, že třeba nemám čas, nemám chuť (=jsme komunitní dobrovolnický projekt), nebo nevím kam to zařadit.--Juandev (diskuse) 6. 1. 2013, 15:17 (UTC)

K první otázce: ano, někdo třeba projíždí „chybějící kategorie“ a opravuje překlepy nebo maže kategorie, které se mu zdají nepotřebné/zbytečné/neužitečné... K druhé otázce: pokud nemáte čas/chuť kategorie zakládat, pak se nedivte, že jiní nemají čas/chuť je zakládat za vás, ale najdou si čas/chuť je smazat.--Zdenekk2 (diskuse) 6. 1. 2013, 15:48 (UTC)

• Myslím, že je namístě zde uvést odkaz: Wikipedie:Kategorizace a ještě tento výpis, kde jsou chybějící (na stránkách červené) kategorie. Měl jsem zkušenost s mazáním nenaplněných kategorií a dosud nevím co je lepší. Nejdřív kategorii založit nebo ji neexistující do článku vložit. Vymazání hrozí z obou stran.--Rosičák (diskuse) 6. 1. 2013, 14:28 (UTC)

Předpokládám, že se neexistující či nenaplněné kategorie nemažou ihned po založení článku/kategorie („chybějící“ a „nepoužívané“ kategorie se neaktualizují ani každý den), tedy buď založit článek a ihned založit červené kategorie nebo založit kategorii a ihned ji naplnit.--Zdenekk2 (diskuse) 6. 1. 2013, 14:53 (UTC)

A to je zajímavý úkaz. Řekněte mi, jak vznikne kategorie bez článků? Mě napadají pouze vysvětlení, ze kterých bych přišel k závěru, že takové kategorie již nebude potřeba - tudíž bez diskusí smazat.--Juandev (diskuse) 6. 1. 2013, 15:17 (UTC)

Jak vznikne kategorie bez článků, na to se zeptejte jejich zakladatelů (třeba založí, pak překategorizuje článek a na původní kategorii zapomene, u některých prázdných kategorií se zase předpokládá, že budou naplněny v budoucnu atd.).--Zdenekk2 (diskuse) 6. 1. 2013, 15:48 (UTC)

• Kategorii by měl založit primárně už ten, kdo ji vkládá do článku, protože od něj se očekává i celkový přehled o tématu, takže by měl vědět, jak tu kategorii dál zařadit do struktury. Totéž se nedá čekat od ostatních wikipedistů, kteří třeba jen čistí drobnosti.
• Když narazím na nevytvořenou kategorii, v případě příslušných znalostí bych ji měl založit (pokud se nejedná o zjevnou chybu, překlep nebo encyklopedicky nevýznamnou kategorii). Pokud nemám potřebné znalosti nebo čas, chuť apod., nechám ji prostě být a doufám, že přijde někdo jiný, kdo ji vytvoří. Zdá-li se mi ale, že její encyklopedický význam nebo potenciální zaplněnost se blíží nule, pak ji můžu smazat.
• Na druhou stranu ani prázdná kategorie nemusí být důvodem ke smazání, pokud spoluvytváří logickou strukturu. Např. pokud vytvořím kategorie typu "Hrady v okrese XY", tak má smysl takto zaplnit rovnou všechny okresy v kraji, i když v některém ještě není žádný článek - ovšem dá se očekávat, že dříve či později vznikne. Mazat prázdnou kategorii má smysl v případě, že se jeví být solitérní, nesystémová, neencyklopedická apod.

Jinými slovy: Nemyslím, že by existoval jednoduchý návod, který by se měl uplatňovat strojově pro všechny situace. Editujme s odvahou, ale i s rozvahou. --Bazi (diskuse) 6. 1. 2013, 16:08 (UTC)

Nejjednodušší by dle mého bylo, kdyby se dal HotCat používat i při editace samotné (např. jako když přidáváte obrázek na Commons) a kdyby šlo v případě přidání "červené kategorie" zajistit, aby ho systém upozornil (např. jako to jde nastavit, když nevyplníte shrnutí editace). Nicméně to je dost běh na dlouhou trať. --Mates (diskuse) 6. 1. 2013, 16:30 (UTC)

Podobně použitelné je za současné situace klasické tlačítko pro vložení odkazu. Stačí vepsat na začátek "Kategorie:" a při psaní se mi nabízí existující kategorie. --Bazi (diskuse) 6. 1. 2013, 16:53 (UTC)

To jsem netušil. Dík za podnětnou informaci.--Rosičák (diskuse) 6. 1. 2013, 17:02 (UTC)

Červené (neexistující) kategorie jsou nevhodné a neměly by se na Wikipedii vyskytovat. Zatím jsem pozoroval, že se nápravě věnuje zejména Harold. A proč?

• protože, dokud se na takový článek nepodívá zkušený wikipedista, nevzniknou. To může trvat měsíce a roky, článek se tím stává „neviditelný a ztracen“,
• protože mít článek mimo kategorizační strom pro (nejen běžného) čtenáře znamená, že jej nemusí vůbec nalézt. (článek byl později smazán, obsahoval urgentní šablonu: Nyní jsem díky kategorii nalezl článek Letní turistická sezóna v České republice, pokud by stále obsahoval nezaloženou kategorii, pak bych hledal déle a čtenář by jej podle názvu nemusel najít vůbec,
• protože to eliminuje riziko zakládání duplicitních článků. Když wikipedista v kategorii vidí, že článek s nejednoznačným názvem (viz příklad výše) již existuje, nezaloží duplicitní s odlišným názvem.

Takže, řešením je novou kategorii založit, nebo článek zakategorizovat do nadřazených kategorií a po čase může dojít k jeho přeřazení z metakategorie do nově vzniklé. Všeho ale s mírou. Například film nemá smysl kategorizovat přímo mezi nebeská tělesa. --Kacir 6. 1. 2013, 23:11 (UTC)

Pokud se nebudou odstraňovat, tak se z seznamu chybějících kategorií stane za pár měsíců změt tisíců nezaložených kategorií, jejichž správa se stane v podstatě nemožnou. Ten, kdo nezaloženou kategorii přidává by měl nést odpovědnost a znalost za založení kategorie. Červená kategorie neplní svojí základní funkci, nekategorizuje článek, nemá tedy opodstatnění pro její ponechání. U některých kategorií musíte být opravdu odborník, nestačí být zkušený wikipedista, na jejich založení. Už kdysi jsem navrhoval do pravidel, že vkladatel neexistující kategorie by měl nést zodpovědnost za její založení a pokud jí nezaloží, tak má smůlu a je to jeho chyba. Řeči o pohodlnosti mazačů, kteří se snaží udržet správu kategorií udržitelnou od pohodlných wikipedistů, kteří chtějí kategorizovat a zároveň nejsou schopni nebo ochotni tvořit kategorizační strom mě opravdu vytáčí. --Elm (diskuse) 7. 1. 2013, 02:22 (UTC)

Ehm, tu se musím, coby přispěvatel do červené hromady taky vyslovit:

Dovolím si především oponovat názoru, že „červená kategorie neplní svojí základní funkci, nekategorizuje článek“ To platí, pouze obsahuje-li článek právě a jen tuhle jednu kategorii. V situaci, kdy je na konec článku připojena doposud nezaložená kategorie k řadě již existujících (míním tím, zejm. situace, kdy se nově přidaná kat. netýká prohloubení kat. stávající, ale zcela jiného kategorizačního hlediska - dejme tomu k článku ČSA doplnit vedle stávající kat. České letecké společnosti i kat. Vzniklo 1923), pak článek na nalezitelnosti nic neztrácí, ale jen získává - i v červené kat. jsou sdružené články po jejím otevření vidět.

Proč si kat. nezaloží hned ten, kdo ji přidal? Tu mohu za sebe odpovědět, že mnohdy to není jednoduché provést okamžitě, i když po připomínkách kolegů se snažím většinu redlinkových kat., které přidávám, v řádu minut až desítek hodin také zamodřit. Vezměme mou typickou činnost, kdy opatřuji místní části, chráněná území hory, toky a komunikace kategorií obce. Logický postup práce je od jedoduššího k celku, tj. napřed jednotlivé položky, shromáždit všechny info, které doposud k obci máme a čl. obce se pak edituje jako poslední, aby se případně doposud neobsažené zmínky doň stačilo vložit. A protože teprve při této editaci beru některé řádky kódu ze zápatí, abych s jejich pomocí novou kategorii založil (při ručnímn vypisování by byla mnohem vyšší pravděpodobnost překlepu). Tím jsem nastínil, proč prakticky červené kategorie obvykle o několik hodin předcházejí svému založení. Ono je to ale ještě komplikovanější. Obvykle mám v prohlížeči pozotvíráno tolik karet, že některé stránky nemusejí být dostupné ve chvíli, kdy po nich chci sáhnout, protože jsem mezitím otevřel ještě hromadu souvisejících čl. a požadovaná položka, kterou potřebuji konzultovat, či opracovat, se mi na liště tím pádem utekla až kamsi za pravý okraj. Takže i kdybych v daný moment měl nejlepší vůli kat. zakládat, nebudu tak přece činit naslepo (a pak se s tím stejně muset kontrolovat a opravovat), ale napřed se k onomu místu musím mezitím nakynuvší prací prokousat. Může tak nastat situace, kdy jsem hodiny, dny i týdny vytížen pořádáním těch mezilehlých položek, než se opět dostanu k dokončení některé té načaté kat.

A protože 98 % kat., které přidávám je v souladu s již existujícím schématem a jejich zrod jen otázkou času, opravdu nevidím důvod, proč by někdo některou z nich měl potřebu odstraňovat. Pokud bych zjistil, že se tak stalo, vystrčím drápky a nabrousím si je takovému nemístnému horlivci o koleno. ;-) ;-) ;-) --Miaow Miaow (diskuse) 8. 1. 2013, 12:55 (UTC)

Pane kolego, musím vám dát z části zapravdu. Svoje tvrzení bych poupravil tím, že bych odstranil poslední slovo, tedy "červená kategorie neplní svojí základní funkci, nekategorizuje", kategorie, která není založena, není v kategorizačním stromu neplní funkci kategorie. No a jestliže je údržba chybějících kategorií nutná, pak fronta stovek nezaložených kat se nedá spravovat jinak, než že to za vás udělá někdo jiný a tím mu přiděláte více práce, anebo bude odstraněna, aby se někdo v seznamu chybějících kategorií zorientoval. Namísto vystrkování drápků při odebrání nezaložené kat. uděláte nejlépe, když danou kategorii založíte. Jedině tak totiž můžete obhájit její existenci. Protože nezaložená kategorie nekategorizuje. --Elm (diskuse) 22. 1. 2013, 04:23 (UTC)

Znáte někdo bondovky? V článku 007 Legends#Ve službách jejího veličenstva se najednou píše o misi Povolení zabíjet. Není to chyba?--Juandev (diskuse) 7. 1. 2013, 02:19 (UTC)

Pane kolego, prosím přečtěte si úvod stránky Pod Lípou, aby nedocházelo k zahlcování této stránky margináliemi. Děkuji --Elm (diskuse) 7. 1. 2013, 02:25 (UTC)

Tady je trochu zádrhel v tom, že si mého dotazu tam nikdo nevšimne. Tento dotaz je mířený hlavně na bondovkáře. Kdyby jsme tu (jako třeba na en) měli kategorie Wikipedistů podle znalostí a zájmů, tak mohu oslovit přímo někoho. Bohužel je tu určitá skupina aktivních Wikipedistů, která několik let bojuje proti takovému třídění lidí, argumentujíce, že není cílem Wikipedie se kategorizovat ale tvořit encyklopedii (povzdych). Proto se ptám tady s nadějí, že někoho oslovím - a jak vidno níže, nebo v historii hesla to zabralo.--Juandev (diskuse) 7. 1. 2013, 11:05 (UTC)

Čili jinak řečeno. Možná jsem to špatně napsal, ale já tady nechci řešit obsah onoho článku (to ať se řeší na oné diskusní stránce). Hlavním cílem je nají bondovkáře a nasměrovat jeho pozornost oním směrem.--Juandev (diskuse) 7. 1. 2013, 11:05 (UTC)

Chápu, taky s tím občas zápasím, že moc nevím na koho se obrátit. Dá se to zkusit tak, že projdu historii editací příslušných článků nebo článků souvisejících a podívám se, kdo je hodně editoval, u něj zkontroluju, jestli je ještě aktivní a pak ho oslovím. --Bazi (diskuse) 7. 1. 2013, 12:25 (UTC)

Ano, dá se to řešit všelijak, ale je to časově náročné. Těším se, až vymře tahleta nespolečenská sorta Wikipedistů.--Juandev (diskuse) 7. 1. 2013, 13:07 (UTC)

Časově náročné? Ano, zabere to víc Tvého času. Ale když se obrátíš na celou komunitu, tak zabere přečtení Tvého dotazu sice jen trochu času, ale mnoha wikipedistům, a ve výsledku to může být celkově vyšší časová náročnost.--Tchoř (diskuse) 7. 1. 2013, 15:55 (UTC)

@Juandev:

1. Je tu alespoň Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Recenzenti podle oborů.
2. Nemusíš hledat „bondovkáře“, stačí když najdeš Portál:Počítačové hry a jeho projekt. --7. 1. 2013, 15:02 (UTC), Utar (diskuse)

Juanedev, vždyť to není film, ale videohra, která míchá obsah filmů (knižních předloh). Ta věta je IMHO jenom „vata“, která tvrdí, že v dané misi zemře Tracy, což opět sekce Povolení zabíjet uvádí (duplicita).--Kacir 7. 1. 2013, 03:04 (UTC)

Vím, že je to hra. Nevím, jestli to mixuje - nejsem bondovkář.--Juandev (diskuse) 7. 1. 2013, 11:05 (UTC)

Dovolím si jen krátkou poznámku pro ty, kteří vytváří botanické články. Asi to patří na nějaký projekt, ale nevím, jestli tam všichni chodí a hodí se to taky pro ty, co vytváří články o chráněných územích. Proto to píšu sem. Až dosud byl víceméně muster na taxonomii a hlavně české názvosloví vyšších rostlin flóry ČR Kubát (2002): Klíč ke Květeně České republiky. V roce 2012 vyšel seznam: Checklist of vascular plants of the Czech Republic. Oproti Klíči je zde několik menších změn. Odteď tedy doporučuji jako vzor pro taxonomii druhů a rodů flóry ČR a české názvosloví toto dílo. Volně je ke stažení zde: https://is.muni.cz/repo/988753/Danihelka_et_al_2012_Checklist.pdf/publication/988753 Stávající články, které se od tohoto odchylují, budou postupně upravovány.--Don Pedro (diskuse) 8. 1. 2013, 16:11 (UTC)

Protože výše uvedený odkaz představuje jen html úvod, uvádím z oné stránk přímé pododkazy na pdf soubory:

• • https://is.muni.cz/repo/988753/Danihelka_et_al_2012_Checklist.pdf
  • https://is.muni.cz/repo/988753/Electronic__Appendix_1.pdf
  • Appendix 2 je součást hlavní části, strany 800 a dál

Ovšem právě ten Appendix 2, kde by se tedy člověk měl dočíst, které položky konkrétně změna postihuje a proč, tam nikde nenacházím a ani při zběžném prohnání vyhledávačem se mi nějaký odkaz naň natrefit nepodařilo, takže zatím coby laik, který tu s tím přijde do styku leda při práci nad těmi ChÚ či PS, netuším, jak moc marginálních či prominentních druhů se to týká. Svede někdo dohledat odkaz na ten „changelog“ - Appendix 2? – Tento příspěvek přidal(a) Miaow Miaow (diskuse • příspěvky)

Hlavní změny jsou v té hlavní části na straně 653, kde je sloupeček změn v pojetí rodů. Zbytek se dá vyčíst v hlavním textu, ta kde je proti Kubátovi 2002 změna, je tam ve sloupečku List šipka a v sloupečku Synonymy je napsáno, jak to bylo v klíči. Zbytek je beze změn. Já mám tištěnou verzi v ruce, tam je i Appendix 2, v tom sjou navíc jednotlivé změny popsány a je tam vysvětleno, jakýý k tomu byl důvod.--Don Pedro (diskuse) 8. 1. 2013, 18:53 (UTC)

Dík za upřesnění - přiznám se, že bych čekal, že změny budou nějak zvýrazněny tučně, podtržením atp., a ony zatím takové celkem nenápadné šipečky... Holt pravým botanikům stačí k orientaci drobný detail. Ale pro nás laiky by přínosnější byl seznam pojatý z opačné strany, tedy jen to, co se mění, než to, co zůstává při starém. Snad tedy časem prosákne on-line i to podrobné zdůvodnění, přece jen v té první části se nerozpitvává o mnoho víc, než to, co už před víc než sto lety napsal Mark Twain - květák není nic jiného než zelí pořádně vycepované. :-) --Miaow Miaow (diskuse) 8. 1. 2013, 22:49 (UTC)

Ono už to, že je to psáno cizím jazykem, svědčí o tom, že to asi není určeno běžnému spotřebiteli.--Tchoř (diskuse) 8. 1. 2013, 23:47 (UTC)

Appendix 2 je součást hlavního článku, strna 800 a dál.--Don Pedro (diskuse) 9. 1. 2013, 14:06 (UTC)

Thank you to everyone who volunteered last year on the Wikimedia fundraising 'User Experience' project. We have talked to many different people in different countries and their feedback has helped us immensely in restructuring our pages. If you haven't heard of it yet, the 'User Experience' project has the goal of understanding the donation experience in different countries (outside the USA) and enhancing the localization of our donation pages.

I am (still) searching for volunteers to spend some time on a Skype chat with me, reviewing their own country's donation pages. It will be done on a 'usability' format (I will ask you to read the text and go through the donation flow) and will be asking your feedback in the meanwhile.

The only pre-requisite is for the volunteer to actually live in the country and to have access to at least one donation method that we offer for that country (mainly credit/debit card, but also real time banking like IDEAL, E-wallets, etc...) so we can do a live test and see if the donation goes through. **All volunteers will be reimbursed of the donations that eventually succeed (and they will be very low amounts, like 1-2 dollars)**

By helping us you are actually helping thousands of people to support our mission of free knowledge across the world. If you are interested (or know of anyone who could be) please email ppena@wikimedia.org. All countries needed (excepting USA)!!

Thanks!

Pats Pena
Global Fundraising Operations Manager, Wikimedia Foundation

Sent using Global message delivery, 8. 1. 2013, 20:45 (UTC)

Máme zájem o umístění překladu z anglického originálu (článek Languagelab.com) na české stránky wikipedie. Tento překlad byl vymazán s diskuzí na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Diskuse_s_wikipedistou:Loupeznik#Languagelab.com

Je potřeba pro přesný překlad z originálu razítko autorizovaného překladatele? Platí stejná politika pro celou wikipedii nebo je to v každé zemi posuzováno jednotlivě a česká cenzura vyhodnotí tento článek jako propagační, zatímco v anglické verzi to je zveřejněno.

Amel Admiral amel.admiral@gmail.com

Stačí pouze přeložit a vložit šablonu překlad. --Dominik Matus  _diskuse^příspěvky 10. 1. 2013, 22:15 (UTC)

Průzkum, jestli má smysl a případně jak řadit kategorie v článku. Přesunuto na diskusi Wikipedie:Kategorizace.--Kacir 11. 1. 2013, 23:43 (UTC)

Má-li s tím někdo zkušenosti, upozorňuji na diskusi Diskuse:Spojené státy americké#Administrativní členění uvnitř jednotlivých států unie, kde se pokouším nějak ujednotit terminologii. --Beren (diskuse) 11. 1. 2013, 11:56 (UTC)

Kamarádi, mám otázku: kdo je ten Mena v celém jméně Karla Schwarzenberga? Nechcete o tom někdo napsat pahýlek? --Jiří Janíček (diskuse) 16. 1. 2013, 14:41 (UTC)

de:Mena (Vorname) --Sternax (diskuse) 16. 1. 2013, 14:44 (UTC)

Díky, ale: jednak bych si představoval zdroj (obecně), jednak zejména tady, když jde podle článku o dívčí jméno, jednak se patrně jmenuje po někom konkrétním, typicky po nějakém svatém nebo po někom z rodu (nejlépe obojí zároveň) – po kom? --Jiří Janíček (diskuse) 16. 1. 2013, 14:53 (UTC)

Nikdo z rodu (alespoň dle rodokmenu na geneaulogy.euweb.cz) se Mena nejmenoval. Pak tu máme tohoto. Na skutečný význam byste se ale musel zeptat přímo Schwarzenberka samotného, jestli to teda on sám ví. Nikde statě o jeho jméně nebudou (možná až umře). --Sternax (diskuse) 16. 1. 2013, 15:04 (UTC)

Podle mě by to mohlo v nějaké knížce (o něm nebo o rodu nebo o šlechtě atp.) klidně být, moožná i v nějakým rozhovoru... Každopádně sv. Menas je slušnej kandidát. Takže nikdo neví? :) --Jiří Janíček (diskuse) 16. 1. 2013, 22:29 (UTC)

Mně se okamžitě, když ujsem zaslechl jméno Mena vybavil příběh z knihy Daniel : Mene tekel Reo ⁺ | ^✉ 17. 1. 2013, 05:31 (UTC)

Tak jsem se dotázal přímo pana Schwarzenberga. Uvidíme, jestli odpoví ;) --Jaroslav Ondráš (diskuse) 17. 1. 2013, 06:32 (UTC)

Uběhlo 24 hodin a vůbec žádná reakce... Tak asi ještě počkáme, včera měli pravděpodobně jiné starosti před tou debatou. --Jaroslav Ondráš (diskuse) 18. 1. 2013, 07:21 (UTC)

Tak bohuzel muj email zustal bez odpovedi... --Jaroslav Ondráš (diskuse) 21. 1. 2013, 06:00 (UTC)

Tak jsem se postupně přepracoval přes menší kádry až k mluvčímu pana Schwarzenberga, panu Pražákovi a čekám, zda se mu to povede zjistit, protože to prý nikdo neví... --Jaroslav Ondráš (diskuse) 24. 1. 2013, 10:57 (UTC)

Pouze jeden časopis (nemecky "Zeit") má tento jmeno. Vzpomněl jsem si na Guttenberg. --Malyacko (diskuse) 18. 1. 2013, 10:12 (UTC)

(Apologies if this message isn't in your language.) Next week, the Wikimedia Foundation will transition its main technical operations to a new data center in Ashburn, Virginia, USA. This is intended to improve the technical performance and reliability of all Wikimedia sites, including this wiki. There will be some times when the site will be in read-only mode, and there may be full outages; the current target windows for the migration are January 22nd, 23rd and 24th, 2013, from 17:00 to 01:00 UTC (see other timezones on timeanddate.com). More information is available in the full announcement.

If you would like to stay informed of future technical upgrades, consider becoming a Tech ambassador and joining the ambassadors mailing list. You will be able to help your fellow Wikimedians have a voice in technical discussions and be notified of important decisions.

Thank you for your help and your understanding.

Guillaume Paumier, via the Global message delivery system (wrong page? You can fix it.). 19. 1. 2013, 15:08 (UTC)

Dovoluji si zde upozornit, že na Commons až do 23. 1. probíhá soutěž o Obrázek roku 2012. Ti, kdož splňujete podmínky (dá se to zjistit zde a zde) se můžete zapojit do výběru obrázku. — Draceane ^diskuse 21. 1. 2013, 20:49 (UTC)

Není to točna ale smyčka. ;) Jinak při hlasování jsem našel ještě fotografii české obce Červený Kostelec focené polským wikipedistou Pudelkem. Nic dalšího souvisejícího s Českem v nominacích, tuším, neni. — Jagro (diskuse) 22. 1. 2013, 01:56 (UTC)

Ještě je tam v kategorii Nature fotka Chmeeho - nějaká jeskyně, tuším.--frettie.net (diskuse) 22. 1. 2013, 16:41 (UTC)

Dear Wikimedians,

Wikimedia Commons is happy to announce that the 2012 Picture of the Year competition is now open. We're interested in your opinion as to which images qualify to be the Picture of the Year for 2012. Voting is open to established Wikimedia users who meet the following criteria:

1. Users must have an account, at any Wikimedia project, which was registered before Tue, 01 Jan 2013 00:00:00 +0000 [UTC].
2. This user account must have more than 75 edits on any single Wikimedia project before Tue, 01 Jan 2013 00:00:00 +0000 [UTC]. Please check your account eligibility at the POTY 2012 Contest Eligibility tool.
3. Users must vote with an account meeting the above requirements either on Commons or another SUL-related Wikimedia project (for other Wikimedia projects, the account must be attached to the user's Commons account through SUL).

Hundreds of images that have been rated Featured Pictures by the international Wikimedia Commons community in the past year are all entered in this competition. From professional animal and plant shots to breathtaking panoramas and skylines, restorations of historically relevant images, images portraying the world's best architecture, maps, emblems, diagrams created with the most modern technology, and impressive human portraits, Commons features pictures of all flavors.

For your convenience, we have sorted the images into topic categories. Two rounds of voting will be held: In the first round, you can vote for as many images as you like. The first round category winners and the top ten overall will then make it to the final. In the final round, when a limited number of images are left, you must decide on the one image that you want to become the Picture of the Year.

To see the candidate images just go to the POTY 2012 page on Wikimedia Commons.

Wikimedia Commons celebrates our featured images of 2012 with this contest. Your votes decide the Picture of the Year, so remember to vote in the first round by January 30, 2013.

Thanks,
the Wikimedia Commons Picture of the Year committee

This message was delivered based on m:Distribution list/Global message delivery. Translation fetched from: commons:Commons:Picture of the Year/2012/Translations/Village Pump/en -- Rillke (diskuse) 22. 1. 2013, 04:17 (UTC)

Please translate in your language
Buongiorno a tutti! Oggi l'edizione in lingua italiana di Wikipedia ha raggiunto il milione di voci, siete tutti invitati a festeggiare con noi e a lasciare un messaggio qui, ciao!
Good morning to all! Italian Wikipedia reaches one million articles today, come party with us, and leave here a message to support our community! Have a nice day!
Wikipédia en italien atteint le million d'articles! Appel à tous les bénévoles et les internautes, Wikipédiens ou pas: la version italienne de Wikipédia atteint le million d'articles ce matin, on fait la fête! Vous pouvez nous rejondre au bistro italien pour nous laisser un message. Bonne journée à tout le monde!
Dobrý den všem! Italská Wikipedie právě dnes dosáhla hranice milionu článků. Oslavte to s námi a zanechejte zde pochvalný vzkaz. S přáním pěkného dne. --94.38.225.85 22. 1. 2013, 08:18 (UTC)

Gratuluji a přeji mnoho dalších článků. Nám ještě nějaký ten třičtvrtěmilion chybí. (I congratulate and I wish many more articles. Our Wikipedia has to add about three quarters of million articles.) — Draceane ^diskuse 22. 1. 2013, 13:16 (UTC)

Narazil jsem na čl. Julie Braná, který postrádá údaje o datu a místě narození oné osoby. Jak tedy čl. označit (šablonou/kategorií), že vyžaduje další pozornost, tj. doplnění data a místa? Co jsem se díval, máme pouze Šablona:Nejisté datum, což je pro úplně jiné případy (datum je už udáno, ale sporné). Teď by to tedy chtělo něco i ve smyslu Chybějící/Doplnit datum narození. Ideálně ve dvou úrovních podrobnosti (jednak pro úplně chybějící časový údaj, druhak případy, kdy máme zatím uveden jen rok, ale už ne přesný den). Taktéž u mnoha čl. nacházím pouze nedávné datum úmrtí bez údaje o místě (což je pochopitelné, ze zpravodajství se to mnohdy ihned nedočteme). Všechny tyto případy, hodné dalšího pátrání, by zase bylo dobré mít možnost otagovat ve smyslu Doplnit místo úmrtí atp. Nebudou-li k ruce takové údržbové šablony/kategorie, pak se nám tu mezi jinak řádně vyplněnými čl. budu množit čl., u nichž některý ze základních údajů není dostatečně ošetřen, a pak už je nedokážeme k další revizi do houfu sehnat. --Miaow Miaow (diskuse) 22. 1. 2013, 12:45 (UTC)

Docela pochybuji, že v případech, kdy je zjištění data obtížné, to datum zjistí nějaký nadšenec který se vlastně o danou osobu nezajímá, ale zajímá ho doplňování dat. A ani si nemyslím, že by třeba místo narození nebo přesné datum narození bylo nějak zásadní údaj, který by zasloužil zvláštní pozornost.--Tchoř (diskuse) 22. 1. 2013, 12:56 (UTC)

(s EK) Nevím, jestli se ta šablona chápe takto úzce vymezeně, v praxi se AFAICT běžně používá i pro data zcela neznámá. Viz zcela namátkou Celestin Stoy. Ale udělat nějaký univerzální, dokumentovaný a systematický systém by asi nebyl špatný nápad (byť si nemyslím, že je třeba nějak nutné to kategorizovat moc detailně, dělit lidi, u kterých známe tak století, od lidí, u kterých známe zhruba desetiletí, apod.). --Mormegil ✉ 22. 1. 2013, 12:58 (UTC)

Kategorie:Osoby s nejistým datem narození se vztahuje k nejistotě data samého napříč zdroji, ne jeho správnosti/přítomnosti tady na WP. Lidi, u kterých nejsou (a nikdy nebudou) data dostatečně známá (středověk atp., i ten Celestin Stoy), teď pomíjím, to není kategorie údržby WP, ale kategorie míry historického poznání. Řeč je především o těch, kteří nějaké údaje jisté v občance mají, jen se ty údaje ještě nedostaly sem k nám na WP. I když se s těmi údaji teď hned dohledávat nebude nikdo z nás, je dobré, mít nějak podchyceno, že takový a takový údaj postrádají jeětě články ten, ten a ten. Nevím, jak na kolegy, ale na mě působí každý čl. s mezerou v takových datech u moderních osob pochybným dojmem, i kdyby jinak byl sebehezčí a obsáhlý. V současné civilizované společnosti nemůže existovat člověk bez data a místa. Je nežádoucí takové mezery tu mít, a pokud už máme, pak alespoň jasně dejme nejevo, že jsme si toho či onoho nedostatku vědomi a máme vůli k jeho nápravě. Už ta identifikace problému je krokem k jeho budoucímu vyřešení. Potřeba tedy zní na interní nálepky/škatulky: Chybí datum narození (není zatím žádné), Upřesnit datum narození (zatím máme jen rok), Chybí místo úmrtí (máme jen datum) atd. Samozřejmě, pokud by se to podařilo ošetřit jednou, univerzálněji použitelnou šablonou, bylo by to ideální. --Miaow Miaow (diskuse) 22. 1. 2013, 14:12 (UTC)

Nevím. Mně by v článcích scházelo, pokud by tam nebyl rok narození, ale zda se někdo narodil 23. nebo 24., to je většinou zcela bezvýznamná informace využitelná snad těmi, které baví horoskopy. A měl bych i pochopení pro to, kdyby se nějaká encyklopedie úmyslně rozhodla je nezveřejňovat třeba kvůli většímu respektu k soukromí. A i ten rok narození pokládám za údaj jako jiný, nikoliv za něco podstatně důležitějšího. Jinak řečeno já raději obsáhlý článek bez data než ubohý pahýl s datem.--Tchoř (diskuse) 22. 1. 2013, 14:24 (UTC)

(S EK) To je ale na můj vkus trochu moc silné zobecnění. Taková Anda-Louise Bogza jistě nějaké konkrétní datum narození má, má ho patrně napsané v občance a kdybych se do té občanky kouknul, tak ho budu znát. Jenže ona to datum patrně cíleně utajuje, tudíž k němu neexistují žádné encyklopedicky věrohodné a BLP-použitelné zdroje, proto ho tu nemáme a dost pravděpodobně dlouho (nikdy?) mít nebudeme a bez zdrojů ho mít ani nechceme. Otagovat to ve stylu „datum nevíme, žádáme kolemjdoucí, ať to doplní“ bude mít ve výsledku jen problémy s neozdrojovanými výmysly/kdesi na Googlu nalezenými údaji porušujícími BLP.

[A jinak vcelku souhlasím s Tchořem, že nevidím důvod, proč zrovna datum narození řešit nějak moc extra. Máme snad šablony/kategorie „chybí informace o vzdělání“, „chybí informace o rodině“ atd.?]

--Mormegil ✉ 22. 1. 2013, 14:32 (UTC)

Pro mě je přesný den indikátor, že se tomu někdo pečlivě věnoval. Pak má samozřejmě i dobré využití pro kalendárium, tj. "dnes mají výročí..."). Proto přesné datum raději ano. Když je někdo EV osoba, pak musí počítat s tím, že veřejnost tyto podrobnosti žádá. Případ Anda-Louise Bogza nemůžu strávit dodnes. A proč zrovna šablona na datum a místo, a ne vzdělání či rodinu? Inu protože je to jednoduchý údaj, který nevyžaduje dalšího zapracovávání do textu, sepisování celých odstavců atp, žádná otevřená množina. Datum a místo buď je nebo není, proto je také jednoduché jeho absenci indikovat a otagovat. --Miaow Miaow (diskuse) 22. 1. 2013, 14:58 (UTC)

Na stránce http://www.osobnosti-kultury.cz/anda-louise-bogza-13692.html je uvedeno datum narození... --Jaroslav Ondráš (diskuse) 23. 1. 2013, 08:38 (UTC)

Chci vyvolat diskusi o užívání této šablony v Infoboxech žijících lidí, kteří nejsou celebritami nebo veřejně známými osobami v obecném smyslu. Vadí mi automatické zobrazení věku osoby, konkrétně ženy. Tento údaj, pokud někoho skutečně zajímá, lze spočítat - jinak se běžně objevuje pouze v bulvárním tisku, ve slušné společnosti je nepsaným tabu.

Fotografování portrétů vždy vyžaduje vytvoření vzájemné důvěry, výtvarníci jsou vesměs introverti a zejména ženy často focení zprvu odmítají nebo nespolupracují. Získání dobrého portrétu, s jehož zveřejněním nakonec dají souhlas, tak často vyžaduje mnoho hodin práce, opakované focení za různých okolností během roku, o náročné editaci Photoshopem nemluvě. Všem ženám bez rozdílu záleží na tom, aby vypadaly dobře a pokud možno mladší. Vložení uvedené šablony může vše pokazit a vést až k žádosti o odstranění fotky nebo celého hesla.

Je pro Wikipedii důležitější kvalitní portrét osoby nebo údaj o jejím věku?--NoJin (diskuse) 24. 1. 2013, 11:44 (UTC)

Přijde mi jako nesmysl, že by někomu nevadilo uvedení roku narození a vadil údaj o věku. Wikipedie shromažďuje fakta a údaj o věku je nezpochybnitelný fakt. Články na Wikipedii nelze tvořit podle přání osob. Na žádost o odstranění celého hesla Wikipedie vůbec nemůže brát zřetel. --Jowe (diskuse) 24. 1. 2013, 12:05 (UTC)

Ano, ale něco jiného je datum narození než explicitně uvedený věk, který se zobrazí přímo pod fotografií. Myslel jsem, že Wikipedie potřebuje dobré portréty a proto jsem obětoval i takové,které bych snadno prodal.Jestli je pro Vás důležitější údaj o věku než fotka, ponechám raději vytvořená hesla bez podob lidí. Nepleťte si pojmy. Hesla píšu dle vlastního výběru, ale o svolení se zveřejněním díla a fotografie musím žádat výtvarníka. Bude-li dotčen, souhlas nedá a nikdy už článek nedoplním obrázky.--NoJin (diskuse) 24. 1. 2013, 16:18 (UTC)

Pro Wikipedii je nejdůležitější, aby nepodléhala cenzuře. A to ani cenzuře dámy, která si výměnou za své foto nepřeje zveřejnit svůj věk. --Jowe (diskuse) 24. 1. 2013, 16:26 (UTC)

Nechápu Váš výklad pojmu cenzura a nejedná se o nějaký handl. Mluvím o člověku, který rozhodujícím způsobem ovlivnil výtvarné umění, je obecně vážený a ve velmi pokročilém věku mi ještě může dát svolení k publikování fotek svého díla. Kdyby náhle zemřel, tak s ohledem na náš autorský zákon článek už zůstane navždy nedokončený. Byl bych nerad, kdybych ten souhlas nedostal jen proto, že z formálních důvodů tak lpíte na jednom čísle, jehož informační hodnota je vzhledem k objemu ostatních dat v heslu zcela zanedbatelná.--NoJin (diskuse) 24. 1. 2013, 17:20 (UTC)

Asi jsem nepochopil, jak spolu ty špatně formátované odstavce souvisí. Wikipedie nepodléhá cenzuře. Wikipedie není společnost. Není slušná. Není korektní. Wikipedie je encyklopedie. Je faktická. --YjM | _d^p 24. 1. 2013, 15:16 (UTC)

To neznamená, že se Wikipedie musí chovat jako hulvát. Nejedná se o neutrální časový údaj o nějaké události, ale o konkrétního člověka a jeho pocity. Bez jeho svolení by tam fotka nebyla.Nevím jaký je Váš věk, ale asi rodiče ve výchově ke společenskému chování něco zanedbali.--NoJin (diskuse) 24. 1. 2013, 15:54 (UTC)

Pohybujete se na hranici osobních útoků. Nedělejte to. --Jowe (diskuse) 24. 1. 2013, 15:58 (UTC)

Omlovám se. Chybí mi tu ale dostatek empatie.--NoJin (diskuse) 24. 1. 2013, 16:35 (UTC)

Jaksi nechápu, komu by to mělo vadit. Údaj o věku je samozřejmou součástí kompletního infoboxu v biografickém článku a je jedno, jestli jde o muže nebo ženu. Pokud má někdo komplex ze svého věku, není to problém Wikipedie, ale dotyčné osoby. Navíc nechápu, proč bychom měli zavádět jakoukoli genderovou nerovnost. Jsem rozhodně proti návrhu. --Faigl.ladislav _slova^činy 24. 1. 2013, 16:53 (UTC)

Vcelku chápu, že se může příslušná osobnost cítit trochu dotčeně, obzvláště ve starším věku, byla-li vychována s větším důrazem na tradiční etiketu, než jak je tomu zvykem dnes. Možná právě pod dojmem uvádění věku v bulvárním tisku se pak může cítit nepříjemně. Určitě ovšem souhlasím i s kolegou Faiglem, že není vhodné zavádět takovou úpravu, která by zaváděla genderovou nerovnost. Snažil bych se asi na dotyčnou osobnost apelovat, aby měla pochopení pro ryze věcný a faktický přístup Wikipedie, který není veden motivací někoho poškodit. --Bazi (diskuse) 24. 1. 2013, 18:40 (UTC)

Kdyby šlo o to, zcela „utajit“ datum narození a věk osoby, pak: Buď k těmto údajům věrohodné encyklopedické zdroje jsou, pak neexistuje důvod tyto údaje cenzurovat zrovna na Wikipedii (když jsou veřejně známé/dostupné jinde), nebo nejsou, pak nemají na Wikipedii co dělat. Pokud tady ale jde o konstrukci, že někomu vadí, když je v článku napsáno „věk 63 let“, ale nevadí mu, když na témže místě uvedeno „narozen(a) 1950“, pak to naprosto nechápu a považuji to za vrtoch/podivnůstku jednoho konkrétního člověka, na základě kterých nelze zobecňovat, tvořit podle toho nějaké předpisy, o „genderové nerovnosti“ nemluvě. --Mormegil ✉ 24. 1. 2013, 20:53 (UTC)

Nemluvil bych vyloženě o vrtochu, protože skutečně je netaktní se ve společnosti zmiňovat o věku, zejména u starší osoby, tím spíše dámy. Jde o společenskou normu, která byla celkem uznávaná, někomu se dnes může zdát možná překonaná, ale v určitých společenských kruzích může být platná a naprosto legitimní. Takže bych k tomu přistupoval s pochopením a s citem. Wikipedie se však snaží být věcná, faktická, přistupovat neutrálně. Jde tu o informace víc než o společenský protokol, takže při zachování základního respektu a slušnosti (podle doporučení) je IMHO v pořádku uvést věk osoby. A je pak na taktu a vyjednávacích schopnostech člověka, který s ní vyjednává, jestli získá souhlas s publikováním fotografií - přál bych si samozřejmě úspěch. --Bazi (diskuse) 24. 1. 2013, 22:17 (UTC)

Jak už jsi napsal: Wikipedie se však snaží být věcná, faktická, přistupovat neutrálně. Není cenzurována, ani se nejedná o „společenskou akci“, kde je netaktní hovořit o věku dámy. Společenské normy překračuje, tím, že se snaží informovat o tabuizovaných tématech, či dle etikety neslušných oblastech. Pokud osoba odmítne poskytnout fotografie jen kvůli uvedení (xxx let), pak se jedná o její výsostné právo a Wikipedie jej bude respektovat. Rozhodně by se neměla podřizovat jakýmkoli manipulacím, nebo snahám o ně. K tomu je komunita naštěstí citlivá.--Kacir 24. 1. 2013, 22:34 (UTC)

P.S.: Věk osoby není v rozporu s WP:BLP.--Kacir 24. 1. 2013, 22:38 (UTC)

Neuvádět věk, když uvádíme datum narození, abychom zatajili věk, považuji s prominutím za absolutní nonsens. A prosím, aby nebyla z infoboxů odstraňována encyklopedická informace stát narození/úmrtí. Děkuji.--Kacir 24. 1. 2013, 21:03 (UTC)

Kdekoliv vidím datum narození, podvědomě si stejně spočítám, kolik je tomu člověku vlastně let. Explicitní uvedení věku proto nepovažuju za nějakou přídatnou informaci, která by z článku jinak nebyla zjevná, maximálně to ušetří pár sekund přemýšlení. Takže věk určitě ponechat. magairlín ✉ 24. 1. 2013, 21:52 (UTC)

Obvykle nemarním čas diskusemi, ale tady napíšů pár svých postřehů:

1. NoJinovi patří velký dík za řadu (desítky, stovky?) portrétů významných českých umělců současnosti. Nevím, jestli to tu někde už zaznělo.
2. Zaujala mě formulace, na kterou zatím nikdo nereagoval: o náročné editaci Photoshopem nemluvě. Znamená to, že děláte retuše, např. vrásek? Nevím, jestli je to úplně vhodné (jde o druh měnění reality), na druhou stranu to může být podobné výsledku makeupu, tedy tomu, s čím se setkáváme i v reálu. Nicméně takovéto změny by měly být u obrázku zmíněny pomocí šablony {{Retouched picture}}.
3. Možná že původní otázka NoJina by mohla být přeformulována na: musí být v infoboxu použita šablona {{Datum narození a věk}}, nebo stačí {{Datum narození}}? Protože to nikde není stanoveno jako závazné pravidlo, bylo by možné to nechat na původním/převážném autorovi? Co si budeme nalhávat, i tak jsou infoboxy vyplňovány naprosto chaoticky a chybí v nich důležité údaje, takže „sjednocování“ zrovna těchto šablon bez jakékoliv další přidané hodnoty považuji za pochybné.

— Gumruch ^(disk.) 24. 1. 2013, 23:46 (UTC)

Pokusím se vrátit pozornost k té původní otázce, která je podstatná: Je pro Wikipedii důležitější kvalitní portrét osoby nebo údaj o jejím věku? Z formálního hlediska je sice uvedení data narození totožná informace, ale explicitní uvedení věku není nutné pro žádné řazení do kategorií nebo statistiky a hned pod portrétem působí jako osobní inzult vůči osobě, která mi dala ke zveřejnění souhlas. Jak je z mých portrétů patrno, žádné omlazovací kůry nedělám, ale při focení bleskem vzniká řada artefaktů, které je vhodné odstranit, celkových úprav snímku je někdy třeba udělat desítky (převod RAW-JPEG, apod.). Jinak se jednoznačně kloním u žijících osob k užití šablony {{Datum narození}}.--NoJin (diskuse) 25. 1. 2013, 00:44 (UTC)

Děkuji Gumruchovi za připomenutí důležitého aspektu, a to že šablona data narození se do infoboxu vkládá až jako hodnota, není přímo součástí šablony infoboxu. Protože kolega NoJin při zahájení této diskuse neodkázal na konkrétní infobox nebo příklad stránky, o které je řeč, nevěnoval jsem - přiznávám - dost úsilí dohledání a prozkoumání příslušného infoboxu. Jestli to teď správně chápu, jde o {{Infobox - umělec}}, který dokonce ani v dokumentaci nevybízí k přednostnímu použití konkrétní šablony. Pokud je tedy po technické stránce ponechána volnost vkladateli infoboxu v tom, jak datum uvede, a přitom neexistuje přímé pravidlo nebo doporučení, které by upřednostňovalo šablonu včetně věku, pak může být na posouzení vkladatele infoboxu, resp. na domluvě komunity, zda použije datum narození bez údaje o věku. Pokud by to znamenalo změnu infoboxu a "nalajnování" pro všechny natvrdo, to by bylo něco jiného.

Na rozdíl od posledního příspěvku kolegy NoJina, na který reaguji, si nemyslím, že je tou podstatnou otázkou (a tím se ho nikterak nechci osobně dotknout), jestli je důležitější mít portrét, nebo uvedený věk. Ze zdejší diskuse není až tak zřejmé, zda dotyčná osobnost sama odmítá dát souhlas se zveřejněním nebo použitím své fotky kvůli uvedení věku, nebo zda (jen) kolega NoJin sám uznává ten věk za nevhodný a používá vlastní odmítnutí poskytnout fotku jako svým způsobem nátlak k prosazení svého požadavku (třeba i z obavy, jak by pak na něj dotyčná osobnost pohlížela). Takové rozhodování ale přichází na řadu až po prozkoumání, jestli v tomto máme volnost, anebo jsme něčím vázáni - technickými limity, pravidly nebo doporučeními Wikipedie. Pokud to nevymezují, pak může kolega NoJin do jím vytvářených článků vložit šablonu bez věku a jiný kolega či kolegyně, který či která by to chtěl/a změnit, nemá pro svoji snahu jinou podporu, než zase jen vlastní osobní postoj. V takovém případě by výsledná podoba měla být předmětem dohody, a to s důraznějším přihlédnutím k přání hlavního autora článku. Sjednocení v rámci všech infoboxů o osobách je v takovém případě jen jedním z argumentů, stejně tak platným jako ohled na taktní přístup k dotyčné osobě, resp. představa hlavního autora článku (obzvlášť je-li článek součástí nějakého logického celku, tedy v tomto případě wikiprojektu. Podobná volnost je třeba i v používání či nepoužívání flagicon v infoboxu. --Bazi (diskuse) 25. 1. 2013, 02:05 (UTC)

Byl by nějaký odkaz na doporučení/konsensus či něco jiného dle kterého by se mělo „důrazněji přihlédnout k přání hlavního autora článku“? Ostatní viz reakce na Gumrucha.--Zdenekk2 (diskuse) 25. 1. 2013, 02:32 (UTC)

V této věci vycházím z analogie s jinými případy, kdy jsou možné a přípustné dvě nebo více variant. Např. doporučení Wikipedie:Vzhled_a_styl#Závěrečné_sekce dává na výběr ze dvou variant řazení a klade důraz na nepřepisování dříve zvoleného řešení druhým: „Pokud úpravy editora nespočívají v zařazení nové závěrečné sekce s příslušným obsahem nebo odstranění některé ze stávajících, považuje se za nevhodné přepisovat dříve zvolené řešení závěrečných sekcí jiným.“ Závazné pravidlo Wikipedie:Pravopis pak ve třetím bodě uvádí: „Jsou-li obě varianty rovnocenné, například kurz a kurs, zvolte pro svůj text podle svého vkusu a v ostatních článcích pravopis neměňte. Rozhoduje autor největší části textu hesla.“ Podobně bych tedy postupoval i v našem případě – pokud se komunita neshodne na tom, že je třeba preferovat jen jedno z možných řešení a ponechá možná řešení jako sobě rovná, pak bych nechal na vkladateli infoboxu nebo „autorovi největší části textu hesla“, aby uvážil, které řešení zvolit. --Bazi (diskuse) 25. 1. 2013, 12:20 (UTC)

Vaše otázka „Je pro Wikipedii důležitější kvalitní portrét osoby nebo údaj o jejím věku?“ mi vyznívá jako vydírání. Šablona {{Datum narození}} se používá pro již zesnulé osoby (jak je uvedeno v dokumentaci šablony).--Zdenekk2 (diskuse) 25. 1. 2013, 02:32 (UTC)

@Gumruch: Pokud pominu, že návrh ve druhé větě třetího bodu je zcela proti duchu základních zásad na Wikipedii (třetí pilíř z pěti, nevlastnění článků etc.), jak by se mělo technicky zajistit, aby nikdo další, kdo se této diskuse neúčastnil, šablonu v budoucnu znovu nedoplnil (odkaz na diskusi, kde je konsensus jednoznačně opačný?)? Kde by se měla stanovit hranice, co ještě „sjednocovat“ a co už ne? Nebyl by to nebezpečný precedens pro vymáhání ústupků dalšími jedinci?--Zdenekk2 (diskuse) 25. 1. 2013, 02:32 (UTC)

• Můj názor: brát ve zřetel přání osoby, o které píšeme. Wikipedia by sice měla objektivně zrcadlit realitu, ale není bulvár, který zrcadlí vše i proti přání žijící osoby. Obzvláště v případě, že je osoba žena, umělkyně, veřejně činná a známá, existuje celá řada velmi citlivých dat, které se nám, wikipedistům, mohou jevit jako úsměvná. Mezi ně patří i věk, potažmo datum narození... S dovolením publikuji (anonymně) názor jedné ženy: Upřímně řečeno, velmi nerada kdekoliv zmiňuji své datum narození (jak jste jistě zaregistroval). V podstatě je na internetu jen málo k dohledání, což u žijících autorů, v dnešní době, je docela pochopitelné. Jde samozřejmě i o ješitnost, ale jistě chápete, že nejen o ni. Vám klidně své datum narození prozradím, ale stále váhám s uveřejněním, přestože chápu smysl a logiku encyklopedií. Samozřejmě tam patří, ale já jsem už měla možnost si sáhnout dost na sílu lidské zloby. Narodila jsem se, jako dárek za vysvědčení mé sestře, xx.xx.xxxx (napsala datum narození) Chtěla kolouška, nebo alespoň sestřičku a měla smůlu, dostala tedy jenom mě :-) Prosím jen, aby jste zvážil ještě, zda je opravdu nutné, s ohledem na dobu a možnosti, které dává zlým lidem, datum mého narození nakonec zveřejnit. Nechám to na Vás, ale já budu raději, když to připíšeme až po mé smrti :-) Napsala jsem to upřímně a věřím, že se mi nebudete proto smát. Jistě chápete, že samotná žena, částečně vybočující z řady, to v dnešním světě má často až příliš obtížné a všechny obavy jsou pak možná pochopitelnější. V každém případě jsem moc ráda za Váš zájem. Čekám tedy na její smrt... Budu mít pak lehčí svědomí, že jsem splnil přání jedné významné a milé osoby. --Svajcr (diskuse) 25. 1. 2013, 05:56 (UTC)

Co je bulvárního na explicitním uvedení věku v závorce (aby čtenář nemusel věk počítat), pokud je datum narození uvedeno (o tom je celé toto vlákno)? Pokud má Wikipedie „objektivně zrcadlit realitu“, není možné „brát ve zřetel přání osoby“, jinak by u žijících osob měly místo pouze oslavné, propagační a komerční články. Povšimněte si také věty „Samozřejmě tam patří...“ a „Jde samozřejmě i o ješitnost“ (tedy kvůli něčí ješitnosti má být zamlčována důležitá informace?).--Zdenekk2 (diskuse) 25. 1. 2013, 08:02 (UTC)

Děkuji všem kdo uznali potřebu k problému se vyjádřit, jmenovitě kolegům Švajcrovi, Bazimu, Gumruchovi. Nevykonávám zde žádný nátlak, ale vezměte prosím na vědomí, že se mezi výtvarníky téměř denně pohybuji, mám mezi nimi řadu osobních přátel a vnímám citlivě vztah těch starších k publicitě a internetu (vesměs spíše odmítavý). Mladé výtvarnice se tolik nebrání focení, ale o to více je zajímá výsledek a cesta ke schválení fotky není o nic jednodušší. Vzájemná důvěra je nezbytná jak pro fotografování, tak psaní hesel. Kdyby tato otázka byla vyhrocena natolik, že údaj o věku je nezbytný, raději si zachovám ony dobré vztahy s lidmi a nebudu jejich portréty zveřejňovat.--NoJin (diskuse) 25. 1. 2013, 08:58 (UTC)

Bulvární je to, co chladně používá právo, pravidla a zákony k tomu, aby bezohledně na druhé prosadila rovnost na informace tam, kam nepatří. K některý věcem není potřeba jít chladnou cestou rozumu, ale i citu - Vy, Zdenkku2, si zase všimněte slov: měla jsem možnost si sáhnout dost na sílu lidské zloby. A nikoli kvůli ješitnosti nějaké osoby, ale právě osoby, o které se píše, a kterou bude mrzet, že za dobrotu přišla na žebrotu, chtěla se domluvit a ono to s těmi wikipedisty jaksi nešlo... Klidně dejme do infoboxu, že si paní ta a ta nepřeje publikovat datum narození, což zrcadlí pravdu a zároveň vyhovuje oběma stranám. Kdo bude chtít, ať si hledá jinde a ne na wikipedii, která je živá, moderní a doufám, že i moudrá. --Svajcr (diskuse) 25. 1. 2013, 09:17 (UTC)

Ono totiž vynechávání jakýchkoli (zdroji doložitelných, to je důležité) informací z článků vede mimo cestu Wikipedie. Může to začít tím, že si paní ta a ta nepřeje publikovat datum narození, ale skončí to třeba u ten a ten politik si nepřeje, aby se psalo o jeho kauzách. Podobné snahy jsme tu už přece měli (viz).

Otázka téhle diskuze byla, zda je nutné mít v infoboxech i věk, když už tam je datum narození, ne jestli se třeba někdy nemá datum narození úplně vynechat.

Za mne: věk v infoboxech nepotřebuji, stačí datum narození. Určitě ale nesouhlasím s obchody typu vy upravíte něco v článku o mně (vynecháte datum narození) a já vám za to něco dám (svoji fotografii). To je podplácení. --25. 1. 2013, 10:09 (UTC), Utar (diskuse)

Já osobně chápu NoJina, ale ze své podstaty to na Wikipedii nejde aplikovat tak jako to tady již bylo napsáno. Protože pak by wikipedie nebyla nestranná. Pokud se nemýlím, tak většina umělců má v databázi abArt uvedené datum narození. Takže pro průměrného hledače to není problém zjistit. --Dominik Matus  _diskuse^příspěvky 25. 1. 2013, 10:27 (UTC)

Zdá se mi, že ta snaha handlovat fotografie za cenzuru vychází z nepochopení toho, jak Wikipedie funguje. Totiž že se jedná o encyklopedii svobodnou v tom smyslu, že ji lidé mohou velice svobodně využívat. Mohou přebírat články i fotografie do svých publikací a webových stránek — a i kdybychom se tady my dohodli v tom smyslu, že u oněch fotografií nezveřejníme věk, nebo na nějaké jiné formě cenzury, tak jakmile tu ta fotografie bude, tak ji (za předpokladu dodržení licence a zákonů) může kdokoliv převzít a vystavit na svém webu a to třeba se zaujatým komentářem, který bude nelichotivý a oněch osob se dotkne podstatně víc než zveřejnění věku. Nebo třeba někdo významný v českém prostředí začne provozovat upravenou verzi Wikipedie, která mimo jiné bude ten věk uvádět u všech osob natvrdo, a která se stane u českých uživatelů oblíbenější. Ostatně fotografie se zveřejňují na Commons a jaké jsou šance českých wikipedistů ovlivnit, zda ono datum a věk nezveřejní ve svém článku třeba slovenská (hornolužickosrbská, německá, polská, …) Wikipedie? V tomto smyslu nedávají poznámky o „důvěře“ nebo snaze „domluvit se s wikipedisty“ valný smysl. Pokud předměty našich článků žijí v představě, že poskytnutím fotografie na Wikipedii ji poskytují v nějak omezené míře a o povaze jejího používání bude rozhodovat malá komunita, s kterou se lze domluvit a mít k ní ve věci důvěru (kterou ona může zklamat), pak se rozhodují na základě mylných informací.

A nemyslím si, že je morálně správné takový omyl nějak zvlášť posilovat a využívat ho k tomu, abychom od těch osob tu fotografii dostali. --Tchoř (diskuse) 25. 1. 2013, 10:40 (UTC)

Omlouvám se, ale absolutně mi uniká smysl této diskuse. To si za chvíli může někdo usmyslet, že se nebude uvádět datum narození, protože se to někoho může dotýkat. Kde to jsme? Jde o encyklopedický údaj, takže jakákoli diskuse zdali jej uvádět nebo ne je bezpředmětná. Pokud má někdo komplex ze svého věku, nejsme tu od toho, abychom to řešili. --Faigl.ladislav _slova^činy 25. 1. 2013, 11:12 (UTC)

Cítím potřebu zdůraznit ještě jeden důležitý aspekt, který je v diskusi opomíjen a týká se rozdílu mezi momentkou (ve Wikipedii bohužel častější) a portrétem. Jde o vytvoření důvěry mezi fotografovaným a fotografem - kdo z Vás se soustavně věnuje fotografování portrétů, ví o čem mluvím. Nechci přijít o svou dobrou pověst a možnost dále v tomto prostředí fotit jen kvůli nesmyslnému trvání některých účastníků diskuse na zveřejňování věku. Šermování slovy handl, cenzura ničemu nepomáhá - stejně tak bych mohl operovat pojmy ochrana osobních údajů. Snažím se hledat nějaký rozumný konsensus. Pokud někomu smysl diskuse uniká, je zbytečné aby o tom ostatní informoval- je to jeho osobní problém--NoJin (diskuse) 25. 1. 2013, 12:08 (UTC)

Poslední příspěvek L. Faigla to vyjadřuje přesně: Proč se o tom ještě bavíme, když se není o čem bavit? Věnujte ale prosím ještě na chvíli pozornost Tchořovu příspěvku – uvloněním své fotografie pod svobodnou licencí ("= na Wikipedii") umožňuje fotograf použít takovou fotografii komukoli, kdekoli a (téměř) jakkoli. Pokud fotograf přemluvil fotografovanou osobu s tím, že fotografie dané osoby je určena jen pro Wikipedii, lze to považovat přinejmenším za zavádějící. Ale nakonec, kolego NoJime, mám pro Vás skvělou zprávu. Tyto informace, které navrhujete cenzurovat již možná velmi brzy z Wikipedie zmizí nadobro. Přesněji: pokud vše půjde hladce, přesunou se tato striktní fakta na Wikidata a Wikipedie je bude využívat jen zprostředkovaně. Pro čtenářovo oko se sice nic nezmění, ale už to nebude „Wikipedie má moje osobní informace“, jen „Wikipedie zobrazuje mé osobní informace“. Krásné, ne? :-) --YjM | _d^p 25. 1. 2013, 11:52 (UTC)

Moje stanovisko k záležitostem dat obecně je blízké k tomu, co na začátku zaznělo od kolegy YjM („Wikipedie není společnost. Wikipedie je faktická.“). Pokud bychom podléhali osobním přáním a vrtochům popisovaných osob, které si přejí, aby o nich bylo informováno tak, a ne onak, stáváme se na nich závislými. Co potom jsme? Jejich prodloužená webová prezentace nebo nezávislá a rádobynestranná encyklopedie?! --Miaow Miaow (diskuse) 25. 1. 2013, 12:34 (UTC)

Nevím, o co panu NoJinovi jde. Zveřejněním svých fotografií na commons pod danou licencí prakticky komukoli umožňuje, aby tyto fotografie třeba tiskl na obaly konzerv s kočičím žrádlem a tyto pak dále prodával. Pokud zúčastněným vadí taková drobnost, jako jejich věk pod jejich fotografií, pak by bylo záhodno, aby jim NoJin vysvětlil, že taková fotografie může sloužit k mnohem horším účelům, jinak je klame. --Sternax (diskuse) 25. 1. 2013, 12:22 (UTC)

K těm konzervám je nutno dodat, že kromě autorského práva, které je ošetřeno, tu máme ještě právo na ochranu osobnosti, které je nutno respektovat při každém užití, a to i když jsou autorská práva uvolněna. Takže až tak bych to nehrotil. --Bazi (diskuse) 25. 1. 2013, 12:44 (UTC)

Nehrotím, jenom ukazuji na možné důsledky. Ochrana osobnosti závisí, v které zemi na světě si to vytisknou a prodávají. Jsou jiná právní ustanovení u nás a v Malawi nebo Bhútánu. Ale i podnikatel z Malawi a Bhútánu si tu fotku může stáhnou a používat v souladu s licencí podle zákonů dané země. --Sternax (diskuse) 25. 1. 2013, 12:51 (UTC)

Pokud si můžu vybrat (jako uživatel, který životopisné články čte, ale nepíše) tak mezi věrohodným datem narození a Photoshopem náročně upravenou fotografií si vybírám to datum. Navíc fotošopovaný obrázek nepovažuji za totéž, jako je fotka někoho s mejkapem. Jestli se někdo nechá vyfotit s mejkapem, pořád je to doklad o vzhledu dotyčného. Photoshopem náročně upravená fotografie je už svébytné výtvarné dílo. Řekněme, že inspirované vizáží člověka, který stál modelem. --Leotard (diskuse) 25. 1. 2013, 16:34 (UTC)

Navrhuji diskusi ukončit, protože je příliš obsáhlá, nepřehledná a nikam nevede. Nebyla o datu narození ale explicitním uvedení věku osoby. Kdybyste četl můj předchozí příspěvek, jasně jsem tam napsal že nedělám omlazovací kůry, ale úpravy Photoshopem se týkají: a) převod RAW-JPEG a vše co s tím souvisí (WB, Exp, Col, Contr., Noise, atd. CELÉ FOTKY), b)odstranění artefaktů po focení bleskem při umělém světle( Levels, Curves, Midtones, jinak jen lesky, červené oči, atd.), jako zde: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Ale%C5%A1_Lamr_2012.jpg --NoJin (diskuse) 25. 1. 2013, 21:58 (UTC)

Souhlasím s ukončením diskuse, ale poslední slovo si nedokážu odpustit: Svými výroky mne wikipedista:NoJin přesvědčil, že mu šlo spíše o to, aby mu ostatní schválili jeho zvyk psát do článků o žijících osobách jen údaje těmto osobám příjemné a vše ostatní opomíjet. Takže vlastně o nic nejde. Každý, kdo zakládá článek, do něj vkládá informace podle svého výběru. Teprve opracováním původního textu, jeho doplněním vzniká encyklopedický článek. --Leotard (diskuse) 26. 1. 2013, 09:39 (UTC)

S odvoláním na nadpis diskuse: šlo mi o to, aby se při psaní hesel a zveřejňování údajů o žijících lidech, kteří nejsou veřejně známými osobami, bral maximální ohled na jejich soukromí a respektovala se elementární společenská pravidla. Pro ty kteří potřebují k pochopení názorný příklad - jako není zvykem explicitně uvádět, že je někdo Žid nebo Rom (ačkoli se to dá dovodit z jeho příjmení), nepovažuji za nutné ani uvádět zda mu právě bylo 25 nebo 92 let (ačkoli si to každý, koho to zajímá může spočítat z data narození)--NoJin (diskuse) 26. 1. 2013, 10:26 (UTC)

Vidíte, a to se na Wikipedii právě uvádí, zda byl Žid, Rom, Čech, Mongol nebo Tatar. Vizte třeba Kategorie:Američtí Židé. To jsou encyklopedické údaje. --Sternax (diskuse) 26. 1. 2013, 10:29 (UTC)

Přiznám se, že by mě zajímalo, jak konkrétně vadilo oněm dámám, že Wikipedie uvádí kolik jim je, protože až doposud jsem se domníval, že ona společenská norma požaduje pouze po gentlemanech předstíranou nevědomost (případně s tím související rafinované odhady ubírající věk) v konverzaci přímo s dámou a na tvorbu encyklopedie nikdy žádný požadavek nakladla. Jinak je situace bohužel taková, jakou ji popsal Tchoř, Wikimedia Commons bohužel nedává příliš dobré zázemí pro tvorbu intimního portrétu - tady snad může být argument jedině, že pro reprezentaci je lepší mít na Wikipedii profesionální portrét, než ne příliš hezká "momentka" pořízená náhodně wikipedistou na mobil kdesi "na ulici". --marv1N (diskuse) 26. 1. 2013, 12:55 (UTC)

Já osobně v prvé řadě nechápu důvod pro současnou existenci šablon {{Datum narození}} a {{Datum narození a věk}} - mám za to, že styl infoboxů by měl být co nejjednotnější, tj. lepší by byla existence jen jedné šablony. Z hlediska stylového bych dal osobně přednost pouze datu narození - mám pocit, že v infoboxu datum narození (které je nepominutelným encyklopedickým údajem, je-li u dané osoby známo) samotné vypadá lépe, encyklopedičtěji a kdo ovládá práci s počítačem dokáže si na jeho základě věk vypočítat, na druhou stranu jsem ale celkem často narazil na to, že neregistrovaní uživatelé do infoboxů dopisovali věk osoby manuálně, bez užití šablony {Datum narození a věk} tj. bude po tom asi poptávka ze strany uživatelů.

Nevím zda je to technicky možné (v programování se vůbec nevyznám), ale nebyla by možná existence šablony obdobné stávající {{Datum narození a věk}} která by ale údaj "(věk)" zobrazila až po kliknutí anebo jiné akci ze strany uživatele - nikoliv defaultně?--Hon-3s-T (diskuse) 26. 1. 2013, 13:42 (UTC)

Shrňme si Wikipedie:Články o žijících lidech (vybírám:)

• „Článek musí být editován se zvýšenou citlivostí a přísným dodržováním pravidel Wikipedie;“
• „Články o žijících lidech by měly být psané zodpovědně a v neutrálním encyklopedickém stylu.“
• „Články a informace o žijících lidech musejí být předkládány s ohledem k zachování jejich soukromí.“
• „Datum narození Wikipedie zařazuje do článků o osobnostech jejich datum narození, ale na jejich obecné šíření je třeba hledět s opatrností. Zatímco u veřejných osobností jsou data narození obvykle přesně známa, u málo známých či neveřejných osob to neplatí. Obecně se dá říci, že pro potřeby Wikipedie stačí uvést rok narození bez přesného data.“
• Neveřejné osoby Wikipedie obsahuje také biografie lidí, kteří jsou sice v určité oblasti významné tak, aby měli svůj článek, ale stále to neospravedlňuje zásah do jejich soukromí. V takovém případě má editor zahrnout jen informace, které se týkají jejich významnosti.
• „Základním pravidlem by mělo být: Neškoď! Wikipedie je encyklopedie, nikoli bulvár, a nemá sloužit k šíření senzačních zpráv ze soukromého života žijících lidí.“

Vidím v tom jak důraz na neutralitu, tak důraz na citlivost. Tedy o samotném uvedení data narození doporučení známe. Je zde jasně ponechán prostor pro uvážení editorů a přihlédnutí ke konkrétnímu případu. Nezpochybňoval bych tedy samotné uvedení data narození, jeho úplné zamlčení, máme-li údaj dobře ozdrojovaný, by bylo přes čáru. Ale můžeme-li už uvažovat o tom, jestli zveřejnit plné datum, pak nepochybně tím spíš může existovat určitá benevolence i k formě, jakým je zveřejněno, tedy zda i s věkem, nebo bez něj. --Bazi (diskuse) 26. 1. 2013, 14:03 (UTC)

Děkuji za Vaše shrnutí a připomenutí pravidel, která jsou srozumitelná, konkrétní a pamatují na mnou uvedené případy. Jediný problém je v tom, že část účastníků diskuse tato pravidla nezná nebo odmítá je respektovat. Z mé strany tím záležitost považuji za vyřešenou.--NoJin (diskuse) 26. 1. 2013, 16:14 (UTC)

Díky Bazimu za rekapitulaci, nicméně nic z uvedeného jakkoli neospravedlňuje požadavek kolegy NoJina. Věk je standardní informací (samozřejmě v případě, že je doložitelné datum narození dotyčné osoby) a není důvod k jejímu zamlčování či cenzorování. Na jejím uvedení není nic bulvárního, jak je nám tu podsouváno. Pořád tedy nechápu, o čem se tu diskutuje a vzhledem k tomu, že se točíme v kruzích bych byl, už s ohledem na rozrůstající se velikost diskuse, pro její ukončení. --Faigl.ladislav _slova^činy 26. 1. 2013, 17:09 (UTC)

Na wiki se články o jednotlivých ministerstvech jmenují, myslím, vždy Ministerstvo xxx České republiky. Nemyslím si, že je to úplně očekávaný název, to bych viděl spíše bez toho České republiky. Na ten kratší název někdy existují rozcestníky, např. Ministerstvo zahraničních věcí, jindy přímo přesměrování. Každopádně v Administrativním registru ekonomických subjektů (ARES) se ministerstva ještě jmenuje jen např. MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU [2], úřední jméno je (asi všech ministerstvech) je asi Česká republika - Ministerstvo xxx, viz např. věstník veřejných zakázek [3], i když si např. samotný kompetenční zákon uvádí jen onu krátkou podobu. Tady např. info o názvu na webu Min. zdravotnictví [4] Články se tedy měli jmenovat Ministerstvo xx (popř. s dovysvětlující závorkou Česká republika - kde je duplicita) a nebo dle úředního jména. Takto články svým jménem a začátkem textu jsou zavádějící, vypadá to , že v názvu je ona ČR, což každopádně nikde není, viz např. u článku Ministerstvo spravedlnosti České republiky. --Pavouk (diskuse) 24. 1. 2013, 17:10 (UTC)

Kolego, nesmíte zapomínat, že ČR není jediným státem světa. Jak by k tomu přišli třeba na ministerstvu spravedlnosti USA? --Faigl.ladislav _slova^činy 24. 1. 2013, 17:21 (UTC)

To máte samozřejmě pravdu, proto někde existují rozcestníky. Jde mi jen o to, zda někdo neví, jak se vlastně ty subjekty (ministerstva) jmenují a že by ono Česká republika mělo být v závorce a ne přímo v názvu. Podobně jako se člení hesla, když existuje více subjektů se stejných názvem, kupříkladu Praha x Praha (Slovensko) --Pavouk (diskuse) 24. 1. 2013, 17:27 (UTC)

(s EK) Sice chápu, že se nabízí možnost, že čtenář při zadání "ministerstvo xxx" hledá převážně to české ministerstvo, ale dle mého to není očekávatelný název. Že by mohl existovat nějaký článek Ministerstvo spravedlnosti, kde by byl seznam (např: jako na anglické sestře (na EN to tak mají! :-) a dle mého to tam mají dobře). A co se týče závorky nezávorky, myslím si, že je pro češtinu přirozený nevlastní přívlastek a zvlášť u státních institucí je zažitý. --Mates (diskuse) 24. 1. 2013, 17:32 (UTC)

Správný oficiální název je podle Ivany Svobodové z ÚJČ "Ministerstvo obrany", "Ministerstvo vnitra", "Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy" atd. Přívlastek byl součástí oficiálního názvu, když bylo v rámci federace potřeba rozlišit ministerstva česká a slovenská. Referenci bohužel nenabídnu, zaznělo to na přednášce, nicméně vzhledem k tomu, že dotyčná odpovídá na dotazy v Jazykové poradně, patrně bychom se tam dozvěděli totéž. --Michal Bělka (diskuse) 24. 1. 2013, 18:51 (UTC)

Oficiální názvy jsou dány ústavou a zákony a tam se přívlastek České republiky zpravidla nepoužívá, neboť by byl nadbytečný. Takže máme Parlament, Poslaneckou sněmovnu, Senát či vládu. Na druhou stranu tam, kde je vhodné rozlišovat, například na webu, kde existují různé parlamenty, můžete vidět, že tyto instituce tento přívlastek přirozeně používají. Např. http://www.psp.cz http://www.senat.cz/ http://www.vlada.cz/ A Ministerstvo pro místní rozvoj (na jiná ministerstva jsem se nedíval) si také do úvodní grafické ikony umístilo to ČR ( http://www.mmr.cz/cs/Uvodni-stran ). A pokud máme rozlišovat mezi státy, tak proč bychom nepoužili standardní způsob rozlišení, který tyto instituce přirozeně samy používají? --Beren (diskuse) 24. 1. 2013, 21:27 (UTC)

Souhlas s tím, že nejvhodnější je mít název článku pro jednoznačnost včetně České republiky, tedy zachovat nynější stav (Ministerstvo kultury České republiky atp.). --Miaow Miaow (diskuse) 25. 1. 2013, 12:43 (UTC)

Dobrý den, s tím plně souhlasím. Fagnes (diskuse) 30. 1. 2013, 04:14 (UTC)

Mám jakousi otázečku ohledně odkazů na šablony. Jak to udělat, aby odkaz na šablonu se ukazoval jako kód, ale aby na onu šablonu opravdu odkazoval? Neproporcionálním písmem aby to napsalo třeba {{Pahýl}}, ale tak, aby to odkazovalo na tu šablonu. -- Polda18 (diskuse) 30. 1. 2013, 16:49 (UTC)

Takto: {{Šablona|Pahýl}} případně jedodušeji {{Tl|Pahýl}} a udělá to toto: {{pahýl}}. Příště se ptejte na Wikipedie:Potřebuji pomoc. --Marek Koudelka (diskuse) 30. 1. 2013, 16:52 (UTC)

Děkuju mnohokrát za odpověď a možná se mi pak bude šiknout nápověda k šablonám, kde je návod na tvorbu :) -- Polda18 (diskuse) 30. 1. 2013, 18:32 (UTC)

Ahoj všem, podobně jako loni, i letos se nám povedlo udělat spolupráci mezi WikiProjektem Chráněná území a Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy pod patronací Studenti píší Wikipedii a občanského sdružení Wikimedia Česká republika. Určitě jste si toho všimli během minulých měsíců v posledních změnách, že se množství lidí, většinou nováčků, pustilo do psaní článků na téma chráněných území. Všem díky, že jste přežili to množství editací, častého ukládání atd. Pokud by vás zajímalo, jak spolupráce dopadla, na podstránce projektu naleznete souhrnné shrnutí a odkazy na jednotlivé editované články (stav před a po). Doufám, že se nám podaří pokračovat v této spolupráci i v dalším akademickém roce, jelikož se nám tak daří dosti obohacovat českou Wikipedii texty a projekt Wikimedia Commons i obrázky. Všem, co pomohli s opravami těchto článků a s rady pro studenty patří mé velké díky. S pozdravem --Chmee2 (diskuse) 31. 1. 2013, 12:38 (UTC)

Pěkné. A napadá tě nějaký způsob, jak motivovat ostatní členy komunity, aby pomohli s prací ambasadora? Nebo je šance, že by se objevil nějaký nadšenec na škole, který by se tomu chtěl věnovat?--Juandev (diskuse) 31. 1. 2013, 14:24 (UTC)

Ahoj. Myslím si, že kdokoliv má zájem se do podobné aktivity zapojit, má možnost. Jsou tam uváděny přehledy všech článků, co jsou studenty editovány. Kdokoliv tak může pomáhat studenty vést a korigovat hesla. Pokud by chtěl někdo pokročit dále a stát se reálným ambasadorem docházející na školy atd., ideální je se pobavit s Vojtou Dostálem, který tento projekt úspěšně koordinuje. S pozdravem --Chmee2 (diskuse) 1. 2. 2013, 08:09 (UTC)

Dobrý deň, upravujem článok Seznam epizod seriálu Městečko South Park a pri poslednej úprave sa objavila poznámka (možné subjektivní formulace). Nerozumiem tej poznámke, lebo ja iba kopírujem z internetu názvy epizód, ako boli vysielane na TV Nova a potom TV Fanda. Ako to mám správne urobiť?

Ako mám opraviť názov článku alebo odkaz? Upravil som SP článok epizódy Dva dny před pozítřím na Dva dny před pozítřkem, ale nadpis neviem zmeniť a tím pádom ani odkaz.

Ďakujem za odpoveď --Ferar360 (diskuse) 31. 1. 2013, 15:33 (UTC)

Hezký den, vizte Wikipedie:Editační filtr, konkrétně pak Speciální:Filtry_zneužití/17. --Bazi (diskuse) 31. 1. 2013, 15:45 (UTC)

Tento filtr nutno brát s rezervou. Tato poznámka se objevuje i u vytvořených článků jednoho z nejlepších zdejších autorů článků. Viz zde. --Jowe (diskuse) 31. 1. 2013, 16:05 (UTC)

Takže keď tomu správne rozumiem, tak napr. "Navěky nejlepší přátelé" je subjektívna formulácia.

To bezesporu je, ale jestliže se tak epizoda skutečně jmenuje, tak to do článku patří, bez ohledu na filtr. --Michal Bělka (diskuse) 31. 1. 2013, 16:11 (UTC)

Ano, zobudol som to napísať a epizoda sa tak volá.--Ferar360 (diskuse) 31. 1. 2013, 16:21 (UTC)

Právě proto se objevuje pouze poznámka, že je nutné stránku zkontrolovat, není znemožněno uložení jako u jiných filtrů. Pokud je "subjektivní formulace" citací nebo řádně oreferována, nic se neděje. JAn (diskuse) 31. 1. 2013, 20:18 (UTC)

V článku Anna Ušeninová se strhla revertační válka o to, zda uvádět anglickou transkripci jména u osob pocházejících ze zemí používajících azbuku (cyrilici) (zobecňuji na všecny takové případy). Diskuse po zámku je zde.

Jaký je názor komunity? Má česká Wikipedie nově uvádět v článcích i následující formy jména: Svetlana Kuznetsova, Maria Sharapova, Boris Yeltsin, Ilya Kovalchuk?--Kacir 31. 1. 2013, 16:51 (UTC)

Ne, stačí český přepis a originální jméno. Na jiné přepisy lze přepnout přes iw. --Lenka64 (diskuse) 31. 1. 2013, 16:56 (UTC)

Také nevidím důvod pro uvádění cizí transkripce - originál (v cyrilici) a český přepis musí stačit. --Vachovec1 (diskuse) 31. 1. 2013, 17:17 (UTC)

Napadá mě: Je možné, že by anglická transkripce pomohla k lepšímu dosažení správného výsledku ve vyhledávačích? Pokud by někdo hledal osobu podle anglické transkripce, má větší šanci skončit u našeho článku na Wikipedii...? --Bazi (diskuse) 31. 1. 2013, 17:28 (UTC)

Toto lze řešit přesměrováním. Vyhledávací nástroje jsou docela na úrovni a najdou to dobře.--Rosičák (diskuse) 31. 1. 2013, 17:47 (UTC)

Souhlasím s tím, co napsali Lenka64, Vachovec1. Myslím také, že jedna varianta jména v latince (ta českojazyčná) stačí.--Rosičák (diskuse) 31. 1. 2013, 17:47 (UTC)

Osobně bych případy rozdělil na ty, kde se účastní slovanské jazyky užívající cyrilici a ty, kde se účastní další jazyky užívající cyrilici. V prvním případě je v českém prostředí převod mezi českou latinkou a cyrilicí považován za dosti triviální úkon, takže bych enormní zájem uvádět vedle českého ještě mezinárodní přepis neviděl (z mé zkušenosti: pokud se uvádí přepisy a český a mezinárodní, pak to znamená, že český je buďto nedodělaný, nedotažený, hodně málo známý... nebo nedokáže zachytit to, co mezinárodní; ani jeden z případů nijak výrazně nenastává u převodu slovanská azbuka - česká latinka). U případů neslovanských cyrilic je věc (samozřejmě) složitější, ale to snad ani nemá cenu teď řešit (řeší se hlavně Ukrajinka Ušeninová). --marv1N (diskuse) 31. 1. 2013, 22:01 (UTC)

Čeština používá český přepis u všech jazyků, které nepoužívají latinku, takže samozřejmě i u neslovanských jazyků, které používají cyrilici. A protože jsme na české Wikipedii, nemá cenu uvádět anglický nebo jakýkoli jiný přepis. Ale souhlasím s vámi, to teď nemá cenu řešit, u ruštiny je situace naprosto jasná. --Kohelet (diskuse) 1. 2. 2013, 00:54 (UTC)

Možná, že znáte jiné neslovanské jazyky používající cyrilici, ale u těch mě známý v češtině zvyklost poněkud kolísá. --marv1N (diskuse) 1. 2. 2013, 10:40 (UTC)

Neslovanských jazyků, které používají cyrilici, je dost, ale nedomnívám se, že by u nich zvyklost nějak kolísala. Všechny se pokud možno přímo přepisují tak, jak by zněly v češtině, a ne zprostředkovaně přes jiné jazyky. --Kohelet (diskuse) 1. 2. 2013, 15:25 (UTC)

Myslím, že uvádění cizí transkripce by se mělo řešit všeobecně, tedy nejen pro cyrilici, ale i pro další jazyky nepoužívající latinku. Jsem proti tomu, aby se stanovovalo nějaké pravidlo ve smyslu všude uvádět nebo nikde neuvádět. Záleží vždy na konkrétním případu. V případě, že je cizí přepis (jméno, pod kterým osoba vystupuje na mezinárodním poli) i pro českého čtenáře známý a zavedený nebo se s ním může často setkat, tak to v článku uvádět. Typickým příkladem může být třeba Marván Šamach, kde je francouzský přepis jméno, pod kterým ho zná celý svět i Česko. Dokonce si myslím, že očekávatelný název článku je Marouane Chamakh. V tomto případě tedy rozhodně v článku uvádět cizí transkripci. Pro většinového českého čtenáře je to mnohem užitečnější informace než to, že arabsky je مروان الشماخ. Wikipedie má sloužit především čtenáři. --Jowe (diskuse) 1. 2. 2013, 06:40 (UTC)

(Poznámka stranou): Marván Šamach je rodilý Francouz, tj. v jeho případě je otázkou zda forma Marouane Chamakh je zde transkripcí do latinky. --Hon-3s-T (diskuse) 1. 2. 2013, 15:54 (UTC)

Je tedy otázka, zde by název článku neměl být spíš Marouane Chamakh. Tohle je trochu extrémní případ, ale o to ani nejde, jde o to, že je přínosná informace pod jakým jménem se s ním můžeme setkat na mezinárodním poli. Můžu uvést jiný příklad: Pak Či-Song. Také tam je to rozhodně přínosná informace. --Jowe (diskuse) 1. 2. 2013, 16:09 (UTC)

Já bych se nesnažil nějak zobecňovat. Každý z nelatinkových písem má při přepisu svoje zásady odlišné od ostatních. Na jedné straně je pravda, že uvádět mezinárodní přepisy z příslušných písem do latinky je potřebné, na druhou stranu cyrilice (ruská, případně snad i u všech slovanských cyrilic) je převoditelná velmi jednoduše a v těchto případech by šlo udělat výjimku (přecijen čtenář asi zpravidla nehledá u biografických článků různé typy přepisů jména, jako spíše informace o životě a díle člověka) - něco jiného by bylo, pokud by osoba se z nějakého důvodu objevovala i v českých textech pod jiným ne českým přepisem. --marv1N (diskuse) 1. 2. 2013, 10:40 (UTC)

Obecně mi přijde, že je-li to informace navíc, která ničemu nechybí, není-li přítomná, a zároveň ničemu nepřekáží, je-li přítomná, pak bych to klidně nechal otevřené. Není to přeci buď-anebo. Pokud tam tu transkripci uvidím, je to nějaká informace navíc, která mě nijak neuráží ani neobtěžuje, a která mi může být k užitku třeba když si chci o dané osobě najít něco víc. Může obdobně sloužit i IW, ale to jen u článků, které v cizojazyčných verzích existují, což není pravidlem. Stejně tak může být dobré, když se čtenář poučí o tom, že existuje i jiná forma uvádění toho jména a že není nutně špatná, i když ji může čekat spíš v cizojazyčných textech. Prostě: přínos není možná zásadní, ale ani to zřejmě ničemu nevadí, takže proč to neuvést... --Bazi (diskuse) 1. 2. 2013, 11:29 (UTC)

Anglickou transkripci může český čtenář vidět nejen v cizojazyčných textech, ale třeba i na zádech ruských hokejistů hrajících ruskou ligu v Praze. --Jowe (diskuse) 1. 2. 2013, 12:46 (UTC)

Já bych byl v těchto případech pro uvádění pouze originálu a přepisu do češtiny, s výjimkou osob které např. změnily psaní jména se změnou občanství (pochybuji, že by Anna Kournikova měla v americkém pase jméno psané cyrilicí) anebo jsou i v češtině známější v přepisu jiném než českém (pokud by se někdo takový vyskytl).--Hon-3s-T (diskuse) 1. 2. 2013, 16:08 (UTC)

Jsem pro, aby se uváděl jak fonetický přepis do češtiny,tak případný přepis do angličtiny, pokud je znám. Osobně znám člověka, který má občanství Kazachstánu, národnost ruskou, povolení k trvalému pobytu v ČR. Přepis jeho rusky znějícího příjmení do češtiny by byl "Vološin". On ale používá ve všech dokladech se kterými vystupuje v Česku přepis "Voloschin". Mimochodem žije v ČR asi 15 let, podle přízvuku nepoznáte, že není Čech. Budeme uměle konstruovat přepis jeho jména jako Vološin, nebo použijeme přepis, který používá ve svých dokladech psaných latinkou? --Leotard (diskuse) 1. 2. 2013, 16:27 (UTC)

Tak to tam má chybu. Voloschin odpovída Volosčin a ne Vološin. A není to fonetický přepis, ale transkripce písma, kdy jednomu znaku v jednom typu písma odpovídá přesně určený znak jiného písma. Žádné vymýšlení. --Silesianus (diskuse) 1. 2. 2013, 16:48 (UTC)

Můj názor je, že u osob, které pocházejí ze zemí, kde se takové cizí písmo používá, je důležité uvádět jak originální podobu, tak český přepis. Jinojazyčný přepis bych (a vždy jako sekundární) připojoval jen pokud je osoba pod ním mezinárodně zavedená (typicky někteří sportovci). Název článku by ale měl přednostně respektovat český přepis, jinojazyčné romanizace řešit přesměrováním. To, proč se primárně držet osvědčeného standardu ru:>cs: má dobrý důvod: Sami Rusové v posledních desetiletích několikrát změnili oficiální způsob romanizace, používaný pro svoje pasy, tudíž lišilo by se to i podle let.

Jiný případ nastává užívá-li osoba nečeskou romanizaci protože je už občanem země, kde se píše latinkou, a ne cyrilicí, arabsky atp. V tom případě je Marouane Chamakh naprosto OK i pro název článku. Ale je-li taková osoba původně rodákem z oné "exotičtější" země či má-li přes předky nějaké silné vazby k ní, pak se jako vhodné nabízí sekundární uvedené onoho jména i v originální podobě+českém přepise. --Miaow Miaow (diskuse) 1. 2. 2013, 17:56 (UTC)

Souhlasím. --Jann (diskuse) 1. 2. 2013, 20:14 (UTC)

Domnívám se, že pokud není důvod přesměrování zcela zřejmý, mělo by být vysvětleno na cílové stránce. A to je i případ jiných transkripcí nebo transliterací, které považujeme za natolik významné, že k nim děláme přesměrování.

Na druhou stranu se domnívám, že vysvětlení všech možných přesměrování nemusí být nutně obsažena v úvodním odstavci – ten by měl být rezervován pro nejdůležitější informace. V případě sportovců bych považoval za nejlepší jiné přepisy zmínit v souvislosti se začátkem jejich oficiálního používání, kde vysvětlení přirozeně vyplyne v textu. Tedy: „… Na mezinárodní scéně se objevil poprvé na turnaji o pohár Solnohradu v roce 2003 jako náhradník národního mužstva, v kterém používal dres 65 a anglický přepis svého jména Michail Yelginiyev … po této sérii zranění, kvůli kterým strávil dvě sezóny jako náhradník, se rozhodl pro přestup do německého prvoligového klubu SHFK Hojeřice, v kterém hrál s číslem 34 a kde používal německý přepis svého jména Michajl Jelginiew … závěrečné dva roky své bohaté kariéry strávil v nově vzniklém čínském klubu v Če-ťiangu, kde měl dres 78 a na dresu čínský přepis svého jména …“ --Tchoř (diskuse) 2. 2. 2013, 11:17 (UTC)

Před mnoha lety Danny B. udělal výpis stránek, na které je odkazováno odněkud z wikipedie, ale doposud neexistují. Šlo o velmi užitečnou pomůcku na nalezení různých překlepů v odkazech. Později byla požadována aktualizace těchto stránek, ale z různých důvodů (změna software, nefunkčnost původního skriptu, nedostatek času, a další) k ní nikdy nedošlo. Stránka přežila dva pokusy o smazání, našli se i lidé, kteří se pokusili stránky manuálně aktualizovat (díky, Jowe, za snahu), ale výsledek stále nic moc.

Nyní Miner zveřejnil své skripty na generování seznamu nejžádanějších stránek. Jejich mírnou modifikací lze získat obdobný seznam, s jistými omezeními. Aktualizoval jsem několik stránek, ale už se ozvaly jisté hlasy, proto bych rád vyvolal diskusi na diskusní stránce seznamu jak dále.

Rovnou uvádím některá omezení, na která jsem (já i jiní) zatím přišel:

• skript považuje za odkaz cokoliv mezi znaky [[ a ]], takže i stránky, kde je [[ na úplném začátku celé stránky…

… kde je i spousta jiného dokazu …

… a ]] následuje až po několika řádcích.

• skript dále považuje za odkaz i to, co je vloženo mezi <nowiki></nowiki>, včetně těchto značek
• skript najde i odkazy, které se v textu neprojevují - nepoužité parametry šablon etc.
• skript hledá ve všech stránkách - prohledává dump, takže ve všech stránkách dumpu. Jsou k dispozici dva druhy - 1)obsahující všechny stránky 2) neobsahující diskusní stránky a uživatelské stránky) Nelze tedy omezit hledání pouze na hlavní jmenný prostor
• samotné generování obsahu zabere asi půl hodiny, ale následná aktualizace stránek je na dlouhé hodiny

Jak už jsem psal výše, skripty jsou k dispozici, třeba se najde někdo, kdo by pomohl s jejich úpravou. A nebo se třeba ukáže, že už existuje pohodlnější řešení, jak naznačoval kdysi Milda.

JAn (diskuse) 1. 2. 2013, 08:18 (UTC)

Patři jsem k zastáncům těchto stránek a některé jsem i aktualizoval, postup je posán na diskusní stránce, aby snad někdo nenabyl dojmu, že jsem to aktualizoval procházením stránek a doplňováním odkazů :-). Nyní jsem však objevil nástroj, díky kterému se mi tyto stránky zdají nepraktické a zbytečné. Ten nástroj umí vypsat všechny chybějící články odkazované z článků v kategorii i zvolené hloubce podkategorií. Zde je třeba výpis chybějících článků odkazovaných z Kategorie:Praha a jejích podkategorií. Možnosti tohoto nástroje jsou větší, dokáže hledat i podle různých kombinací přítomnosti-nepřítomjnosti článku v kategorii a jestli článek obsahuje či neobsahuje nějakou šablonu. Může mu tedy být zadán i dotaz, podle kterého by vypsal všechny chybějící články, ale s tím by si zřejmě kvůli ohromnému množství odkazů neporadil. Tento nástroj má oproti výpisu stránek jednu ohromnou výhodu, je vždy aktuální. Netýkají se ho ani nevýhody popsané JAnem. Pokud by uměl vyhledávat chybějící články i podle počatečních písmen, byl by dokonalý. Věřím, že pro šikovného programátora by nebyl problém stvořit nástroj, který by uměl i toto. --Jowe (diskuse) 1. 2. 2013, 12:09 (UTC)

Rozhodně mi přijde dost nepraktický nápad generovat takový seznam z textového dumpu. A jelikož aktuální kompletní seznam chybějících článků (odkazovaných z článků) má přes 20 mega, přijde mi dost kontraproduktivní ho i vkládat do Wikipedie k editaci (?). --Mormegil ✉ 1. 2. 2013, 16:03 (UTC)

A tohle udělátko od Manskeho by nepomohlo? --Limojoe (diskuse) 2. 2. 2013, 15:47 (UTC)

Taktéž velmi šikovný nástroj, který zase umí i jiné věci než jiný Manskeho nástroj. --Jowe (diskuse) 2. 2. 2013, 16:04 (UTC)

O tom druhém/posledním jsem shodou okolností mluvil v pátek 30 sekund ve zprávách na TV Barrandov, když potřebovali něco zjistit o celebritách na WP :-D --Limojoe (diskuse) 2. 2. 2013, 16:33 (UTC)

Zdá se, že myšlenka "chybějících stránek" je tedy už překonaná; existují dobré nástroje, které generují smysluplnější a aktuálnější seznamy. Zlobil by se někdo, kdybych ty stránky navrhl ke smazání? --Vojtech.dostal (diskuse) 9. 2. 2013, 15:51 (UTC)

Jistě si milí Wikipedisté všimli, že byl spuštěn "nový" sesterský projekt, a to Wikivoyage. Na Inkubátoru je připravovaná česká verze, tak kdyby měl někdo zájem připojit se a posunout tento projekt k narození, je vřele vítán. Prakticky na té inkubační verzi nic není, jen hlavní strana a články o Stříbře, Gutštejnu a Opavě. Prvně by asi měla proběhnout diskuze o podobě hesla, jeho vzorník a poté by se mělo zapracovat na obsahu. Jak vidíte, je cs.wy ještě úplně v plenkách, takže každá ruka se hodí. --Silesianus (diskuse) 1. 2. 2013, 10:16 (UTC)

Na inkubátor jsem se díval, bohužel se na wikivoyage v editaci neorijentuju, takže editaci asi raději přenechám zkušenějším. Co se týče hlavní strany, na anglické verzi je homepage propracovanější. Podle tohoto vzoru (nebo podle vzoru české Wikipedie, ať je to jednotné) by měla hlavní strana vypadat.

Název Wikicesty se mi líbí, podle mého názoru by měl zůstat ;-) -- Polda18 (diskuse) 3. 2. 2013, 13:14 (UTC)

Vůbec se neorientuji v tématu polských okresů, proto píši sem. Před časem kolega Martesing vytvořil kategorii Okres Cieszyn, která však již existovala pod názvem Okres Těšín. Hlavní článek Okres Cieszyn se jmenuje podle té nové, proto se ptám: kterou ponechat, novou nebo starou? --Marek Koudelka (diskuse) 2. 2. 2013, 14:59 (UTC)

Ponechat Okres Těšín a článek přesunout na Okres Těšín. Když už tu máme paskvily typu Bílsko-Bělá , okres Bílsko-Bělá... --Jowe (diskuse) 2. 2. 2013, 15:32 (UTC)

OK, díky. Přesunul jsem i ten článek. --Marek Koudelka (diskuse) 2. 2. 2013, 16:57 (UTC)

Ahoj, jak asi někteří z vás víte, občanské sdružení Wikimedia Česká republika nabízí granty pro fotografování různých reálií na území České republiky. Ať už se jedná o fotografování obcí, lidové architektury, židovských památek tak i chráněných území. Všechny tyto dílčí granty spadají pod tzv. Mediagrant, kde si může kdokoliv podat žádost o finanční podporu pro získávání multimediálního obsahu dostupného následně pod svobodnou licencí.

Nicméně, proč toto píši. Nedávno jsme s Tlusťou, garantem grantu k fotografování chráněných území v rámci WikiProjekt Chráněná území, napsali zprávu, jak si grant vede a jak se mu daří. Zpráva je dostupná na odkaze (zatím pouze v české verzi, chystáme překlad do angličtiny a následné publikování na blogu americké nadace, takže kdyby chtěl někdo přiložit ruku k dílu u překladu, je vítán). Jak vidno, povedlo se nám tímto grantem nejenom pořídit množství fotografií chráněných území a památných stromů v České republice, ale taktéž zapojit několik nových lidí do projektů Wikimedia. Snad se nám jich dlouhodobě podaří zapojit ještě více! S pozdravem --Chmee2 (diskuse) 3. 2. 2013, 08:16 (UTC)

Zdravím, vytvořil jsem takové směšné mapky, které znázorňují vývoj stavby kostelů na Starém Městě v Praze. Jde hlavně o to, aby bylo vidět, kolik jich zhruba v kterém období bylo, že jich bylo víc, než je těch dochovaných (dost jich se zbořilo během 18. a 19. století) apod. Mapky ukazují letopočty po 25 letech od roku 1100 do současnosti s tím, že vždy ukážou, co za to čtvrtstoletí vzniklo/bylo zásadně přestavěno/bylo zbořeno. Mapky by byly k dispozici jakožto jednotlivé obrázky (pro náhled prvních čtyř obrázků viz níže) i jakožto jeden animovaný soubor. Jde o to jestli to má v této směšné formě vůbec cenu. Díky.--Ben Skála (diskuse) 3. 2. 2013, 22:06 (UTC)

• 
• 
• 
• 

Proč ne? Viděl jsem spousty horších nesmyslů, které se lidé snažili vydávat za kartografická díla.... Toto jsou regulérní jednoduché plánky. Úplně postačující. --YjM | _d^p 3. 2. 2013, 22:13 (UTC)

A moje jsou snad složitější? Kdyby se náhodou někomu Vaše schémata nelíbila, ať je nahradí lepšími nebo i z článku odstraní. Vždyť to je princip wiki: základ –> vylepšování –> DČ, NČ. --Packa (diskuse) 3. 2. 2013, 22:22 (UTC)

(s EK) Myšlenka výborná! Jestli můžu zakibicovat, tak, nakolik to půjde větší ikonky, jakož i větší a tučnější písmo, nakolik se vejde. Jedná se o to, aby na mapce bylo vůbec něco vidět i když bude thumb nebo jen o něco málo větší. Zrovna tak ty bubliny s aktuálními glosami se mi zdají dost nezřetelně propojené k objektu, který popisují. Takže ty šipky by možná neškodilo nějak zřetelněji a nově objevivší se či naopak zmizelý objekt v tom jednom časovém snímku zvýraznit např. tučným červeným kroužkem okolo ikonky atp. Vůbec možná by lepší než schematické půdorysy kostelů byly klasické mapové ikonky (takový ten kroužek/kolečko, ze kterého vyrůstá kříž). A pozor taky na anachronismy. Staroměstské hradby, neklame-li mě paměť byly stavěny za Václava I., takže k r. 1175 tam ta linie nemá co dělat. Jasně, slouží i pro orientační zasazení mapky, tak ten obrys pozdějšího St. Města pro "předhradební" období se může naznačit jen nějakou linií menšíí sytosti, tečkovaně atp. Naopak hradby by možná neškodilo znázornit jako zubatou čáru (jakoby cimbuří), aby i bez vysvětlivek bylo zřejmé, oč se jedná. A pro novověk místo nich zase jenom nějakou jednodušší ohraničovací linku. A když tam odtikává ten letopočet, šlo by někam k němu udávat i aktuálně se měnící počet kostelů? Tolik pár návrhů, co s tím. --Miaow Miaow (diskuse) 3. 2. 2013, 22:42 (UTC)

Hradby, že že ještě nestály? A třeba Mánesův most stál v roce 1100 a opravdu se jmenoval Mánesův :D ? Jinak zajímavý nápad, Bene, sice by to bylo dobré dělat rovnou v SVG, ale dá se to pak překreslit. Zkoušels třeba Inkscape? Právě když bys místo obdelníčků používal složitější značky (kruh s křížem), mohlo by se ti líp pracovat ve vektorové grafice. --4. 2. 2013, 10:24 (UTC), Utar (diskuse)

P.S.: A dodávej tam pak, prosím, popisky, co která značka je a hlavně ke kterému roku se to vztahuje (v dnešní době místo OD Kotva). --4. 2. 2013, 10:26 (UTC), Utar (diskuse)

Kdybych měl něco kritizovat, tak začnu tím, že podobné plánky považuji za lepší dělat v SVG.--Tchoř (diskuse) 4. 2. 2013, 00:59 (UTC)

Jistě máš pravdu, Tchoři, ale co s tím, když skutečně chci udělat jen pár jednoduchých schémat a můj oblíbený software neumí ukládat do SVG?

Jinak Miaow Miaow se rozjel :) asi má pravdu, ale za hlavní bych považoval větší popisky a odlišení "současného podkladu" od tehdejších staveb, třeba menší sytostí. --Packa (diskuse) 4. 2. 2013, 07:55 (UTC)

Jistě, že to má cenu. Pokud přinesou nějakou hodnotu článkům a podle mého názoru tyhle nesou. Když se na tebe někdo oboří, jakou hrůzu sem nahráváš, tak si z toho nic nedělej - je to blbec.--Juandev (diskuse) 4. 2. 2013, 08:01 (UTC)

Klidně Ti to do svg překreslím. Mezi námi, ono kreslit tahle schémata je v nějakém vektorovém editoru dokonce mnohem snazší než v bitmapovém. Předtím by mně ale zajímalo, na základě jakých dat jsi to nakreslil. Našel jsi někde podobné obrázky a tys překreslil? Miraceti 6. 2. 2013, 18:25 (UTC)

Právě že ne. To je čistě podle textů o těch kostelích a jejich poloha na mapě je přibližná.--Ben Skála (diskuse) 7. 2. 2013, 13:58 (UTC)

A nebylo by to lepší zasadit do nějaké, třeba i moderní mapy? Miraceti 9. 2. 2013, 19:17 (UTC)

Pokud poradíš, kde bych ji sehnal..--Ben Skála (diskuse) 9. 2. 2013, 21:40 (UTC)

Což takhle použít http://www.openstreetmap.org/? --Pastorius (diskuse) 9. 2. 2013, 22:06 (UTC)

Zdravím, Wikipedie má asteroid, viz en:274301 Wikipedia, či 274301 Wikipedia (2008 QH24). Kdyby někdo napsal článek, byl bych moc rád.-:)))) Mirek256 5. 2. 2013, 16:34 (UTC)

Já bych byl moc rád, kdyby někdo napsal články i o jiných planetkách, a ne jen o "protekční" co má jméno podle Wikipedie. :-)) --Jowe (diskuse) 5. 2. 2013, 16:38 (UTC)

To já taky, ale musíte uznat, že by toto protekci u komunity mít mělo. Na en o asteroidech mají přes 17 tisíc článků, ale já to psát nebudu. -:)) --Mirek256 5. 2. 2013, 16:41 (UTC)

Na en.wiki ty "neprotekční" dokonce mažou. --Jowe (diskuse) 5. 2. 2013, 16:47 (UTC)

Podezření na zapracovávání reklamy do několika článků [5], viz puzzle aj. --Filo (diskuse) 7. 2. 2013, 22:45 (UTC)

Ano, stačí vyházet pouze odkazy na www.stm.cz a vložit na diskusní stránku autora šablonu {{Spam}}.--Zdenekk2 (diskuse) 7. 2. 2013, 22:58 (UTC)

Jednoznačná, odstranit. --Chalim Kenabru (diskuse) 7. 2. 2013, 23:01 (UTC)

Zatímco setřídit, kategorizovat kluby hokejové, fotbalové, florbalové atd je jasné a zavedené, je neřešen problém oddílů a odborů uvnitř TJ. Jsou ve společných soutěžních tabulkách. Zavést tedy sérii kategorií oddílů a odborů, které se budou na některé úrovni propojovat s jednoúčelovými kluby? PS:nemůže někdo archivního robota popohnat?--Zákupák (diskuse) 8. 2. 2013, 21:45 (UTC)

U sportovních klubů bude i problém s 2NNVZ, podle mě tu např. VSK Technika Brno, oddíl jógy, Slavia Hradec Králové - pozemní hokej, FBC Česká Lípa atd. Mnozí ani nebudou chápat rozdíl mezi triviálním a netriviálním zdrojem, ale to nic.Mirek256 9. 2. 2013, 05:14 (UTC)

Nevíte, zda existuje nějaký nástroj, jak zjistit hesla, která mají nejvíc výskytu na různých jazykových mutacích wikipedie a přitom nemají český ekvivalent? Míním tím to, že třeba Paolo Rossi má hesla na 48 wikipediích světa, ale na české ne. Dal by se nějak vytvořit seznam takových hesel? Asi to někde je, ale já se v tom moc nevyznám. Myslím, že by to bylo užitečné, možná i užitečnější než třeba seznamy nezamodřených odkazů v článcích, které mi přijdou, že ne vždy měří skutečnou důležitost chybějícího hesla. Díky.--VHS (diskuse) 8. 2. 2013, 13:29 (UTC)

Něco takového?. Pochopitelně to také neměří skutečnou důležitost. Ale spíš který fotbalista má fanoušky i v různých pidijazycích. --Tchoř (diskuse) 8. 2. 2013, 13:40 (UTC)

Díky, zdá se, že to je ono--VHS (diskuse) 8. 2. 2013, 13:51 (UTC)

pripadne taky Wikipedie:Články na anglické Wikipedii bez českého interwiki --Jklamo (diskuse) 8. 2. 2013, 21:09 (UTC)

Díky všem za rady. --VHS (diskuse) 12. 2. 2013, 20:41 (UTC)

Mohl by mi nějaký lingvista říct, co je to část věty a uvést nějaké příklady?--Juandev (diskuse) 10. 2. 2013, 14:08 (UTC)

Část věty je slovo nebo skupina slov.--Zdenekk2 (diskuse) 11. 2. 2013, 00:43 (UTC)

A je částí věty věta (např. věta v souvětí).--Juandev (diskuse) 11. 2. 2013, 14:35 (UTC)

Ne, souvětí se skládá z vět a teprve podvětné úseky lze označit jako „část věty“.––RPekař (diskuse) 11. 2. 2013, 14:48 (UTC)

Tím spíš se, Juane, reference uvádí až za čárku mezi dvěma větami (pokud mezi nimi je). --Faigl.ladislav _slova^činy 11. 2. 2013, 14:59 (UTC)

<offtopic>Koukám, že jsi mě vypátral Láďo:-). Jen jsem si chtěl rychle ověřit to, co to ta část věty je. Já jsem to na Internetu hledal, když to přešlo na přetřes a zjistil jsem to co píši NNČ. Zrovna včera jsem si prohlížel jak zdrojuje Davcza a zjistil jsem, že stejně jako já.--Juandev (diskuse) 11. 2. 2013, 17:49 (UTC)</offtopic>

Dobrý den, prosil bych, aby se uživatelé Wikipedie pozastavili nad pokusy uživatele Zbrnajsem o falšování historických dat. Jedná se o článek Therese Schwarzenbergová, kde tento uživatel svévolně mění stát narození z Německa na Rakousko. Daná osoba se narodila v roce 1940 ve Vídni, tedy za Třetí říše. Jako u ostatních infoboxů jsem upravil z původního "Vídeň, (vlaječka) Rakousko" na "Vídeň, (vlaječka) Německo" (ještě jsem ustoupil a upravil odkaz). Poté bylo toto revertováno zpět s kategorickým prohlášením, že „tu vlajku tam nebude mít ani Therese Schwarzenbergová.“ Dokonce mu vadí i Protektorát Čechy a Morava jako místo u narození Václava Klause. Ptám se tedy komunity, je záhodno měnit historická fakta podle libovůle jednotlivého uživatele či skupinky uživatelů? --Sternax (diskuse) 28. 1. 2013, 13:05 (UTC)

Zadne pravidlo ani doporuceni nestanovuje, ze by se do infoboxu mela davat vlajecka a stat aktualni v dobe narozeni (umrti) a nikoliv aktualni nyni. Je to sice celkem rozsirena praxe, ale nekterym mozna pravem nevyhovuje. Vlozeni aktualni vlajky a statu tedy rozhodne nemuze byt posuzovano jako "falšování historických faktů", ale spise je to dobra vec na Zadost o komentar, spise nez na sahodlouhou a nestrukturovanou diskusi tady pod lipou. --Jklamo (diskuse) 28. 1. 2013, 16:03 (UTC)

Souhlasím s Jklamem. --Tchoř (diskuse) 28. 1. 2013, 16:09 (UTC)

Je pravdou, že praxe je zhruba taková, jak uvádí JKlamo. I když podle mého názoru je to jen důsledek chytrolínství některých wikipedistů, kteří jsou patrně úžasně odvázaní ze zjištění, že se někdo narodil v tom či onom státě. V reálu je většině lidí narozených třeba za války úplně šumák, že se narodili v protektorátu (popř. na území Třetí říše), často si z té doby ani nic nepamatují. Starý vtip říká, že svatý Petr odmítne vzít do nebe člověka, který se narodil v Uhersku, oženil v Československu, měl děti v Rusku a zemřel na Ukrajině, na což chudák dušička reaguje tak, že se přeci za celý život z toho Mukačeva ani nehnul. A teď, puristé historie, mě kamenujte! Atila M. Rof (diskuse) 28. 1. 2013, 16:53 (UTC)

Poslední dobou se tady pod záštitou "slušnosti" začíná manipulovat s historickými fakty. Jestli to wikipedisty nechává klidné, pak je s Wikipedií jako celkem něco strašně v nepořádku a její pověst je pak zcela oprávněná. Zítra se dozvíme, že Stalin vlastně nikoho nenechal zavraždit a byl to moudrý a silný vůdce... --Sternax (diskuse) 28. 1. 2013, 17:13 (UTC)

Poněkud přeháníte, že. Souhlasím s Jklamem.--Ben Skála (diskuse) 28. 1. 2013, 17:19 (UTC)

Jakýkoli přehnaně puristický přístup je problematický. Stejně tak by bylo problematické všechno převádět na současný stav. IMHO je zachování původního zařazení obecně lepší. Klidně přiznám, že jsem se nenarodil v České republice ani v ČSFR, ale v ČSSR, tedy v Československu. Fakticky je to v pořádku a ve většině případů to asi nebude vyvolávat překvapení nebo odpor.

Jsou ale i případy, kdy to může být méně vhodné nebo kdy byla historická situace složitá. Typickými případy jsou nejspíš taková období, kdy nějaký útvar v podstatě nedobrovolně a spíše krátkodobě spadal někam, kam dlouhodobě nezapadal nebo kde by se v současnosti necítil dobře. Např. u Napoleona nalezneme v infoboxu jako místo narození Korsiku a zpětně neřešíme, že tehdy už rok spadala pod Francii a že od roku 1982 má autonomii s vlastním parlamentem (vizte Korsika#Historie ostrova). Protože to pro nás není citlivé téma. Protektorát je pro nás asi citlivější. A uvádění Vídně jako německého města zas může být matoucí. V takových případech, pokud selhává stručný nebo jednoznačný popis, je možné využít zpřesňujícího dodatku nebo opisu, který by byl fakticky správný, a zároveň ne matoucí nebo pobuřující. Např.

• využít poznámku pod čarou, v níž by situace byla vysvětlena (že rakouská Vídeň byla okupovaná a přičleněná k Německu).
• v infoboxu uvést tehdejší i dnešní stav rozdělený pomlčkou a v samotném úvodu článku (kde by místo narození také mělo být uvedeno) to rozebrat více, třeba jako "Rakousko, dočasně pod válečnou nadvládou Německa" apod.
• v infoboxu uvést např. "dnešní Rakousko" s tím, že v podrobném textu článku by byla vysvětlena tehdejší složitější situace (nebo naopak uvést "tehdejší Německo" a v textu to rozvést).

Nebojme se pracovat s kontextem celého článku víc, než jen strojově nasypat faktická data. --Bazi (diskuse) 28. 1. 2013, 18:30 (UTC)

• Zkusíme to "falšování" rozebrat. V okažiku, kdy se člověk narodí je z hlediska budoucích dějin lhostejné, jaký tam bude existovat stát za 10, 100 nebo 1000 let. Stát, či země, kde se narodil se z historickém hlediska změnit nemůže. To nelze. Pokud bychom s tím nebyli smíření, museli bychom stále přepisovat články podle toho, jak se situace vyvinula v budoucnu. S takovým postupem tedy souhlasit nemohu, bylo by to přizpůsobování dějin podle vanutí větru.--Rosičák (diskuse) 28. 1. 2013, 19:06 (UTC)

Rosičák, máš síce pravdu, že zem sa z historického hľadiska zmeniť nemôže, ale má to jeden dosť veľký háčik. Štáty vznikali postupne a hranice sa menili. Také Alsasko napríklad - patrilo Francúzsku i Nemecku. Takže tí čo sa narodili, či zomreli napríklad v Štrasburgu budú mať niektorí uvedené Francúzsko a niektorí Nemecko? A to ani nehovorím o tom, že Francúzsko i Nemecko vznikalo postupne. Akvitánsko, Burgundsko i Bretónsko boli pomerne dlho samostatné. A čo taká Navarra, Kastília, či Aragónsko? V podstate sa to týka každého európskeho štátu, alebo minimmálne niektorej jeho časti. Z tohto dôvodu je podľa mňa lepšie uvádzať súčasný stav a v odôvodnených prípadoch to upresniť v článku. Vlajky určite nie sú nevyhnutné. --Lalina (diskuse) 29. 1. 2013, 15:36 (UTC)

Uvádění strohých dat v infoboxu je silně zavádějící. Čtenář může skutečně nabýt dojmu, že se Vídeň nachází v Německu. K tomu je třeba pochopení dalších souvislostí, které ovšem v danou chvíli čtenáře nezajímají. Pochopil bych to ve článku o dějinách Rakouska, nebo dějinách Vídně, ne však v článku biografickém - ať už je o komkoli. To už je lepší stát neuvádět vůbec. Nebo přinejmenším uvádět Nacistické Německo, nebo Třetí říše, což čtenáři alespoň trochu přiblíží, co tím autor myslel. --Maxx (diskuse) 28. 1. 2013, 19:25 (UTC)

Otázkou taky je, zda dávat vlaječky dle faktického stavu, či právně správného stavu. Třetí říše jistě okupovala Vídeň, ale byla Vídeň z právního hlediska součástí Třetí říše? Protektorát jistě fakticky existoval, ale podle oficiální historie a poválečných soudních rozhodnutí byl nelegální a stále existovalo Československo s prezidentem Benešem. Takže se musíme ptát, co je falšování historie a co je legální interpretace historie. --Žoldák (diskuse) 28. 1. 2013, 19:56 (UTC)

Viz Anschluss. Historie se zabývá, co bylo právní a faktické v danou chvíli, revize dějin a jejich přepisování vítězi ne. --Sternax (diskuse) 28. 1. 2013, 19:59 (UTC)

Souhlasím s Jklamem, netrvat na těch vlaječkách za každou cenu, navíc Sternax ten problém, už tak rozvířený předvolební kampaní, ještě akcentoval tím, že Německou říší nazval Nacistickým Německem. To už mu celkem mohlo být jasné, že se to někomu líbit nebude. Samozřejmě se můžu dohadovat, jestli to by záměr nebo ne. --Ladin (diskuse) 28. 1. 2013, 20:24 (UTC)

Nacistické Německo - stěžujte si tam. Já tam vložil jen odkaz na daný článek. --Sternax (diskuse) 28. 1. 2013, 20:29 (UTC)

Chtěl bych upozornit na : § 403 trestního zákoníku, podle kterého by mohlo být nadužívání tohoto znaku být kvalifikovíno, dle této právní normy, jako podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka. Umístění v článku o třetí říši to je zajisté vhodné pro dokreslení. Ovšem nesouhlasím s umísťováním symbolu, ve všech částech kde je jen zmínka o třetí říši. --Maxx (diskuse) 28. 1. 2013, 21:17 (UTC)

Ona je vůbec otázka, jestli v těch biografických článcích je potřeba uvádět vlaječku a stát, ať už kterýkoli. Město dost dobře identifikuje místo narození samo o sobě a všichni tak nějak víme, kde se v Evropě nachází Vídeň, Moskva, Birmingham, … Pokud náhodou nevíme, kde se nachází uvedené město, najdeme to jedním klikem na odkaz. --Reaperman (diskuse) 28. 1. 2013, 21:31 (UTC)

Asi se ocitám ve špatném filmu. Sternax nemůže svoje poslední editace myslet vážně. Nyní "přišil" nacistickou vlajku s hákovým křížem a stát narození Nacistické Německo dokonce úřadujícímu spolkovému prezidentovi Spolkové republiky Německo Joachimu Gauckovi, nar. roku 1940 v Rostocku. Tak tohle je opravdu vandalismus, to tady klidně znova opakuji. To je ničení české Wikipedie, které určitě bude mít dozvuky. Já jsem to revertoval, onen "kolega" to tam dal trucovitě nazpět. A poté tam jiný kolega napsal místo toho neexistujícího státu sice korektní název Německá říše, ale nacistickou vlajku tam nechal. Tak takhle to nejde. Jsme snad už úplně mimo??? Já to teď okamžitě uvedu na pravou míru, protože nechci, aby z toho byly diplomatické demarše. A to by se bohužel mohlo stát. Varuji před tím velmi vážně. Varuji před opětovným pokusem, tam tu vlajku znova dát. Budu to revertovat třeba donekonečna. Uvidíme, kdo mne pak zablokuje. A u paní Schwarzenbergové ta nacistická vlajka také nemůže být. Viz stanoviska kolegů Maxx a Reaperman. Na jiných Wikipediích se žádné vlajky v boxech nerozdávají. Je to pochybená praxe, která může být hrubě zneužita. --Zbrnajsem (diskuse) 28. 1. 2013, 21:36 (UTC)

Možná, že by nebylo od věci se zeptat, zdali chceme flagicony v tomto ohledu používat a zdali je to vhodné. Ač jsem byl před lety jejich zarytým podporovatelem, tak jsem dospěl k přesvědčení, že méně je někdy více a byl bych spíše pro střídmost a jejich nepoužívání v infoboxech. Myslíte, že takový scénář reálný? --Faigl.ladislav _slova^činy 28. 1. 2013, 21:59 (UTC)

Myslím, že tato debata bude muset být otevřena nejpozději s plánovaným zjednodušením infoboxů a jejich provázáním s Wikidaty - tedy jestli do unifikovaného infoboxu vlaječku zabudovat či nikoli. Osobně nemám vyhraněný názor a výzvu ke střídmosti a uvážlivosti zejména u míst narození a úmrtí (která si člověk zpravidla nevybírá a tudíž nemají o jeho kvalitách valnou vypovídací hodnotu) chápu jako rozumný nápad. Přinejmenším nám to, jak se zdá, ušetří trochu zbytečných rozepří a trochu času na obsahové zkvalitňování článků ;)--Shlomo (diskuse) 29. 1. 2013, 00:01 (UTC)

Když se to takto zvrhlo, opravdu smažmě tuto zavádějcí státni propagandu v infoboxu a stát uvádějme, jen pokud nemáme přesnější a odkazované místo k matriční události.--Rosičák (diskuse) 29. 1. 2013, 02:58 (UTC)

Pokud bychom měli zvažovat samotné uvádění či neuvádení flagicons v infoboxech, potažmo států, tak mám pocit, že v drtivé většině případů s nimi není problém. Ten nastává samozřejmě u kontroverzních územních celků, kde je použití flagicons zvýrazňuje. Myslím, že namísto nějakého striktního všeobjímajícího řešení (jako je úplný zákaz aj.) by stačilo dát doporučení přibližně v tomto smyslu:

1. Jako místo narození se uvádí přednostně příslušná obec, město. Není-li známa nebo je sporná (např. u Komenského), stačí uvést vyšší územní celek (stát).
2. Město či obec je možno doplnit státem; primárním smyslem jeho uvedení je lepší geografická orientace, přibližné situování méně známého místa narození "na mapě". K ostatním hlediskům proto lze být trochu benevolentnější, jde-li to ve prospěch geografické orientace. Proto...
3. Lze používat kratší očekávané názvy namísto úředních pojmenování územních celků (typicky Slovensko vs. Slovenská republika)
4. Specifikem Wikipedie oproti tištěným encyklopediím je, že není platná k pevnému datu vydání, a proto je problematické používat formulace typu "dnešní Belgie". Je proto lépe se držet stavu panujícího k datu narození.
5. Přesto Wikipedii píšeme víceméně pro _současné_ čtenáře (a také její další rozvoj a aktualizaci do budoucna musíme očekávat, jen bychom budoucím editorům neměli přidělávat zbytečnou práci). Proto tam, kde by informace z předchozího bodu mohla být pro čtenáře překvapivá nebo matoucí, je nutné ji v textu článku vysvětlit. Např. uvést u města Zadar, že se nacházelo "v tehdejší Jugoslávii, pozdějším Chorvatsku" – slovem "pozdější" se navíc vyhneme problematickému "dnešnímu". V infoboxu je pak možné uvést jen "Jugoslávie" nebo "Jugoslávie / Chorvatsko" apod., pokud to máme dostatečně vysvětleno v textu.
6. U českých měst či obcí není uvádění státu nutné, dokonce se ani nedoporučuje. Výjimku tvoří případy, kdy jde o nějaké ne zcela očekávané umístění anebo kdy je to z nějakého specifického důvodu žádoucí.
7. Stát může být doplněn příslušnou vlaječkou, zejména jde-li o dlouhodobě ustálený státní útvar a z dnešního hlediska známý a encyklopedicky významný. Jejím přínosem je zjednodušená identifikace státu, zpestření jinak strohých stránek, podíl na vizuální ojedinělosti každého článku. Pokud tyto funkce v konkrétním případě neplní nebo působí přímo protichůdně, je lépe se použití flagiconu vyhnout.
8. Ve sporných případech je rovněž lépe se flagiconu vyhnout. Např. jde-li o krátkodobě násilně obsazené území, použití symbolu by mohlo být potenciálně v rozporu se zákonem nebo dobrými mravy (hákový kříž), jde-li o státní útvar, o jehož legitimitu se v reálu vedou spory. Anebo bylo-li by použití vlaječky z jiného pádného důvodu zavádějící.
9. Je-li obecně jakýkoli spor mezi wikipedisty ohledně údaje v infoboxu, je lépe předmět sporu přenést z infoboxu do článku, kde je možné věnovat více prostoru vysvětlení a vypilování NPOV formulace. Je-li takto dosaženo konsensu, pak je možné se vrátit zpět k infoboxu a zvážit, je-li možné dospět ke konsensuální podobě. Pokud ne, je možné se sporného údaje v infoboxu vzdát ve prospěch konsensu. Je-li údaj obsažen a podrobněji vysvětlen v článku, není takovou tragédií, chybí-li v infoboxu.

Takže asi tak. Při dodržování takového návodu by snad mělo být možné pokrýt všechny případy (není-li tomu tak, vyveďte mě z omylu). A v jednotlivých případech to je vždy možné řešit standardně pomocí žádosti o Třetí názor nebo Žádosti o komentář. Od toho je máme. --Bazi (diskuse) 29. 1. 2013, 04:51 (UTC)

Myslím, že to Bazi, vystihl docela přesně. Jako encyklopedická data beru datum a místo narození. Pokud je tedy známo město, je uvedení státu jen pro bližší lokalizaci města - pokud je potřeba. Zřejbě by bylo dobré, po dosažení konsenzu, dopracovat doporučení do Wikipedie:Biografie. --Maxx (diskuse) 29. 1. 2013, 06:31 (UTC)

Souhlasím. JAn (diskuse) 29. 1. 2013, 10:00 (UTC)

Dobrý nápad. Souhlasím s Baziho "návodem", pěkně to rozebral. --Beren (diskuse) 29. 1. 2013, 11:25 (UTC)

Věcně nemám výhrady, ale budeme to za pár měsíců řešit znovu, protože si nedovedu představit, jak se takto složitý systém bude převádět do plně automatizované šablony ve spojení s Wikidaty.--Shlomo (diskuse) 29. 1. 2013, 12:45 (UTC)

No potěš, jestli snad chceme z centrálního úložiště dat přebírat i údaj o místě narození. --Jowe (diskuse) 29. 1. 2013, 12:59 (UTC)

A proč ne?--Shlomo (diskuse) 29. 1. 2013, 13:35 (UTC)

Především z důvodu nejednoznačnosti. Ani na cs.wiki není zcela jednoznačné co považovat za místo narození, viz příspěvek kolegy JAna. Natož pak to sjednotit celosvětově... --Jowe (diskuse) 29. 1. 2013, 13:43 (UTC)

Místo narození je místo, kde dítě opustilo dělohu skrze vagínu své matky. Celá Wikipedie, zdá se, se hemží samými experty. --Sternax (diskuse) 29. 1. 2013, 13:46 (UTC)

A jak je to při císařském řezu vy experte ? :-) Jsou však potřeba zdroje, často dva různé zdroje udávají dvě různá místa a zjišťovat jestli dítě neopustilo dělohu v sanitce na cestě do porodnice Wikipedie opravdu nemůže. Stává se i, že sama osoba uvádí jako místo svého narození místo, kde žili rodiče. A často je to jediný zdroj. --Jowe (diskuse) 29. 1. 2013, 13:57 (UTC)

Každopádně jde o opuštění dělohy, na tom se snad jako experti shodneme. Také se shodneme na tom, že Wikipedie má využívat pouze zdroje a né vlastní výzkum. Tvrdí-li zdroj, že se osoba někde narodila, a neexistují důvodné pochyby, že si zdroj vymýšlí, pak uvedeme toto. Jsou-li dva stejně věrohodné zdroje protichůdné povahy, pak se napíší obě varianty (Praha^[1] nebo Brno^[2]), klidně i s poznámkou pod čarou. --Sternax (diskuse) 29. 1. 2013, 14:13 (UTC)

No vzhledem k tomu, že mezi experty není jasno, kdo je to matka, tak bych tady tak nemachroval. Protože matka může být jednak žena, která dítě porodila, jednak žena, z jejíhož vajíčka dítě vzniklo. A to nemusí být jedna a táž osoba. České zákony sice říkají, že matkou dítěte je žena, která dítě porodila, ale v jiných státech to může být jinak. Atila M. Rof (diskuse) 29. 1. 2013, 15:03 (UTC)

Ano, na všem co píšete se můžeme shodnout. Všimněte si však v reakci na co tato diskuse vznikla. Byl to můj názor na pro tyto účely nevhodnost nějakého centrálního úložiště dat (Wikidat), které by diktovalo všem wikipediím co má být jednotně uvedeno. --Jowe (diskuse) 29. 1. 2013, 14:22 (UTC)

Ano, lepší bude, když česká Wikipedie bude mít Prahu, anglická Brno a Německá Ostravu. To je mnohem lepší stav :) --Sternax (diskuse) 29. 1. 2013, 14:24 (UTC)

Pokud česká Wikipedie bude mít Prahu a budou k tomu řádné zdroje, je jedno co bude mít anglická nebo německá. --Jowe (diskuse) 29. 1. 2013, 14:43 (UTC)

Je toto zapotřebí? Wikipedie, wikipedisté a fakta o paní Schwarzenbergové ? Myslím že ne.--Mirek256 29. 1. 2013, 09:00 (UTC)

Jak sleduji zdejší diskuzi, tak to zapotřebí je. --Silesianus (diskuse) 29. 1. 2013, 10:03 (UTC)

Tohle jste napsal Vy, Silesianus? Vím dobře, jak pozorně sledujete tuto diskusi. --Zbrnajsem (diskuse) 30. 1. 2013, 07:49 (UTC)

A vůbec. O čem vlastně vypovídá místo narození? Je třeba takový Slavomír Lener rodák z Berouna (narodil se v tamní porodnici), Všeradic (žil tam do svých 6 let) nebo Dobříše? (žil tam od svých 6 let a jeho rodiče tam žijí dodnes). JAn (diskuse) 29. 1. 2013, 10:00 (UTC)

Vítám tuto připomínku. Sám jsem chtěl dodat, že jsem sice narozen v porodnici v okresním městě, ale za svoje místo narození považuji město, kam jsem byl převezen okamžitě po opuštění porodnice. IMHO jde o faktické bydliště rodičů (matky?) v době narození. Je-li to místo zřejmé, není co řešit. Je-li u někoho nejisté nebo sporné, použijme postup, který jsem navrhnul pro stát, i pro město/obec. --Bazi (diskuse) 29. 1. 2013, 17:25 (UTC)

Můj názor: vlaječky netřeba, někde pomůžou, ale někde zavádějí. Uvedení místa narození úplně stačí, je-li prolinkováno na existující heslo, a není-li takové, doplnit o geografický region, který je všeobecně známý, a pomoci tak čtenáří s identifikací lokality. Striktní uvádění dobového státního útvaru naráží mimo jiné na ten problém, že dále do historie začíná být velmi obtížné určit, co ještě je a co už není stát.--RPekař (diskuse) 29. 1. 2013, 10:17 (UTC)

Osobně mě nadšení pro vlaječky také dávno přešlo, vystačil bych si se jménem obce, když je malá i názvem většího celku. Zde je otázka, jestli mít vždy název aktuálního politického útvaru, či spíš označení geografické (či oboje). Třeba Německá říše mi přijde dostačující, protože v tom článku je alespoň popsán její vývoj a člověk si snadno dohledá, v jaké fázi své existence se nacházela. Další věc je, že obecně tu v těch názvem máme pěkný bordel a je to zcela nahodilé. --Nadkachna (diskuse) 29. 1. 2013, 10:44 (UTC)

Jenom pozor na to, že obec je taky politický útvar (za první republiky se ostatně říkalo politická obec a nikoliv jen obec). V článcích by měl být uveden geografický údaj, tedy sídlo (město nebo vesnice). Atila M. Rof (diskuse) 29. 1. 2013, 11:32 (UTC)

(po editačním konfliktu) Ano, s vlaječkami bych to taky nepřeháněl. A pokud je v nějakém článku napsáno jako místo narození či úmrtí např. Praha, Paříž, Nitra, Chicago nebo jiné místo, o němž je obecně známo, kde tak zhruba může ležet, tak tam údaj o okrese, kraji, zemi, státě či světadílu nepatří a tímto předem děkuji všem, kdo to odtamtud vyhodí. Jiná je situace v případě míst, o nichž běžný člověk neví, kde leží; tam může být vhodný doplňující údaj, v jakém obecně známém územním celku se dotyčné místo nachází (čili zase ne padesát údajů). Také souhlasím s Bazim, že bychom se neměli bát pracovat s kontextem celého článku víc, než jen strojově nasypat faktická data. Je-li pro pochopení údajů v článku významné, že Paříž jako místo narození narození dotyčné osobnosti bylo zrovna v době narození oné osobnosti okupována Třetí říší, pak je na místě to uvést v textu článku. Pro šťouraly dodávám, že s falšováním historických údajů samozřejmě nesouhlasím. Atila M. Rof (diskuse) 29. 1. 2013, 10:49 (UTC)

Mělo by se postupovat se zdravým rozumem případ od případu. Narodil-li se někdo v roce 1930 ve Vratislavi, je celkem podstatná a nezpochybnitelná informace, že se narodil v Německu. --Jowe (diskuse) 29. 1. 2013, 10:55 (UTC)

Myslím, že by bylo velice rozumné oslovit odborníka na mezinárodní právo, pokud někdo takového zná, případně historický ústav. Interpretace mohou být v tomto případě dvě. Tím, že okupant napadne zemi a uzurpuje si právo vládnout, nemusí de jure znamenat, že původní stát zanikl. Vláda, i když v exilu, může dál pracovat a činit rozhodnutí jménem původního státu. Místní samosprávu sice ovládá okupant a de facto v zemi vládne a svévolně ji vyhlásí za své území. Kde je v tomto případě pravda? Myslím, že wikipedie jako encyklopedie by neměla interpretovat svůj názor, ale měla by striktně interpretovat fakta. Kdo je tady z nás 100% zná? Takže až budeme znát fakta, pak se můžeme rozhodnout, co a jak uvádět v infoboxech. Případně skutečně raději údaj o zemi narození, pokud jakkoliv koliduje a může se různě interpretovat, vynechat... --Jaroslav Ondráš (diskuse) 29. 1. 2013, 11:11 (UTC)

Jenže takhle by asi nikdy žádný článek nemohl vzniknout. Jiný údaj než místo narození (město nebo vesnice) tam prostě pišme jen v případě, že samotný údaj o místu narození by byl nedostačující (nebyl byl dostatečně určující). Můžou existovat i případy, kdy místo, kde se dotyčný narodil (popř. zemřel), má (v historii mělo) různé názvy, podle toho, jaký tam byl zrovna režim a podobně. To může být případ arabských/židovských, ruských/polských, polských/německých atd. názvů, ale je to i případ Gottwaldova/Zlína. Krásně je to vidět na nedávném sporu, zda se má používat název Myanmar, nebo Barma. Pokud jde o ten Zlín, tam si myslím, že by se mělo uvádět Zlín i v případě období před rokem 1989, protože Zlín jako část obce (alespoň dle lexikonu z 60. let) existoval i za bolševika, název Gottwaldov se vztahoval jen k obci, jejíž součástí byl Zlín a další vesnice. Atila M. Rof (diskuse) 29. 1. 2013, 11:40 (UTC)

Pozoruji s nadšením, že se mne tady v jistém aktuálním sporu nikdo nezastal, nebo jsem to neviděl? Jeden kolega si ale aspoň všimnul tohoto udavačství: Wikipedie, wikipedisté a fakta o paní Schwarzenbergové, a za to jsem mu vděčný. Aspoň vím, na čem jsem, a čekám na další reakce. Velmi zajímavé by bylo vědět, jak se tohle včera do těch podivuhodných Britských listů dostalo. --Zbrnajsem (diskuse) 29. 1. 2013, 12:58 (UTC)

Někdy postačí zadat jméno autora do Googlu a vše je hned jasnější. --Jowe (diskuse) 29. 1. 2013, 13:10 (UTC)

No jestli myslíte toho co já, tak o tom jsem slyšel, že je blázen. Atila M. Rof (diskuse) 29. 1. 2013, 15:01 (UTC)

V infoboxech uvádět stát narození / úmrtí ve chvíli, kdy se daná osoba narodila a zemřela. Jinak je to ohýbání historie (muselo by v iboxu stát např. „v pozdějším/současném Česku“). S flagicony jsem na tom stejně jako Ladislav Faigl, dříve k nim nakloněn, nyní je u států nepreferuji. Jsem pro zanesení Baziho popisu, po prodiskutování, na wikistránku (do nápovědy, sokumentace infoboxu, doplnění doporučení etc.).--Kacir 29. 1. 2013, 13:06 (UTC)

Taktéž souhlasím s Baziho návrhem. — Draceane ^diskuse 29. 1. 2013, 13:10 (UTC)

Souhlasím s Kacířem, Baziho návrhy jsou rozumné. --Jann (diskuse) 29. 1. 2013, 13:24 (UTC)

Nemám nic proti Baziho návrhu, jen si nedovedu představit zvláště u novějších editorů, že budou studovat poměrně obsáhlou devítíbodovou nápovědu jen proto, aby mohli vložit do iboxu datum narození/úmrtí.--Zdenekk2 (diskuse) 29. 1. 2013, 16:46 (UTC)

Nebudou, ale to platí v podstatě pro všechna zdejší pravidla. Jde o to, poskytnout argumentační nástroj, až jim to někdo ze zkušenějších editorů bude opravovat. Toť vše. --Bazi (diskuse) 29. 1. 2013, 17:25 (UTC)

Wau. To se nám tu zase rozjela hezká diskuze... Tak nějak jsem si z výše napsanáho odvodil závěr, že mnoho wikipedistů v poslední době zapomíná, že Wikipedie je encyklopedie. Je faktická, nikoliv slušná, jak jsem tu již nedávno napsal. Nelze uvádět místo narození s ohledem na to, o jaké místo jde a jaké k němu má kdo sympatie či antipatie. Mali nebo Pobřeží slonoviny, pořád to je skutečnost. A rozhodně nestačí uvádět jen místo (ani s tím Baziho návrhem „pokud není místo dostatečně známé...“). Podle čeho by jsme asi tak určovali co je obecně známé a co už ne? A já třeba vím, kde jsou Trpísty, ale nejsem si tak úplně jist, kde leží Praha... A když nějaký editor přidá místo bez upřesnění, které si pak mám vybrat, v případě že jich existuje více stejného názvu?

Co se týče toho sporu „co to je místo narození?“, podle mě by to mělo být místo, kde je daná osoba zapsaná v matriční listině. Věrohodnější zdroj není.

Dále Wikidata. Ano. Konečně v tom totiž bude pořádek. Všechny Wikipedie budou přebírat stejná fakta. Kolega Jowe se nezajímá o žádnou jinou jazykovou verzi Wikipedie, než je ta česká? To může být chápáno jako krásné nacionalistické gesto vůči našemu květnatému jazyku, ale nemyslím si, že by to byl správný přístup. Dokonce bych byl pro, aby existovala jen jedna Wikipedie, globální, stejně jako Commons nebo právě Wikidata a jazykové verze by vznikaly jen prostými překlady. Jistě by to mělo své nevýhody, ale myslím, že výhody je převyšují.

Nakonec Flagicony. Jsem spíše pro. Protože: proč ne? a) zrychluje to orientaci (tedy alespoň mě ano), b) vypadá to líp (subjektivní názor). Ale o tomhle se hádat nechci. S prosazováním vizuální podoby Wikipedie jsem už několikrát tvrdě narazil na odpor.

Shrnutí? Dal bych přednost uvádění státu v době narození (ano, i s těmi výhradami „co to je stát?“ a podobně) a k němu odpovídající vlajky. K Baziho návrhům bych měl výhrady, ale v jistém, podobném konceptu by se doporučení přijmout mohlo. --YjM | _d^p 29. 1. 2013, 17:12 (UTC)

v matrikách stát narození uvedený nebývá. Bývá tam obec. Teprve rodný list reaguje na státní autoritu a dostanete aktuálně státně platný a vyplněný formulář. Ani matriční zápis však není někdy v souladu s realitou. Pokud žena např. porodí v letadle či sanitce nebo byla po porodu převezena do porodnice, je velmi sporné, kde se dítě narodilo a jak to bude zapsáno v matrice.--Rosičák (diskuse) 29. 1. 2013, 19:38 (UTC)

Ano, matriku jsem zmiňoval pouze v kontextu s místem narození a problematikou jeho určení, jak byla nadnesena výše. Stát v době narození je snad na většině rodných/křestních listů, ale ty už veřejné nejsou (narozdíl od matrik, jak upřesňuje níže Jowe) --YjM | _d^p 29. 1. 2013, 21:31 (UTC)

Musím Vás zklamat, ale ani v rodných listech, se kterými jsem měl tu čest (ČSSR, ČR, 1.rep., Rakousko-Uhersko, Polsko) jsem stát narození nikdy neviděl. Ne že by na tom záleželo, rodným listem zdrojovat pro Wikipedii stejně nelze...--Shlomo (diskuse) 29. 1. 2013, 22:02 (UTC)

To je zvláštní.. Měl jsem za to, že ano. Musím se na ně znovu podívat... Ale napadlo mě.. Když vyfotím/naskenuji svůj rodný list/rodný list osoby zemřelé více než před 70 lety (nebo tak nějak, aby v tom nebyly právní nepořádky) na Commons, pak by s ním šlo článek zdrojovat? --YjM | _d^p 29. 1. 2013, 22:29 (UTC)

Prozkoumal jste málo rodných listů. Na matričním dokladu je vždy uvedena autorita, která ho vystavila. Pokud je tato autorita součástí státní správy, lze stát identifikovat. I v případě, že RL vystavila církevní autorita, bývá často vytištěn přímo v tiskopise, ze kterého je státní svrchovanost v době vystavení zřejmá.--Rosičák (diskuse) 30. 1. 2013, 03:46 (UTC)

Vystavující autorita není totéž co stát narození. ČR vystaví rodný list i občanu narozenému v daleké cizině.--Shlomo (diskuse) 30. 1. 2013, 07:25 (UTC)

Řek bych, že ne. „Články ve Wikipedii smějí užívat primárních zdrojů, jen pokud byly publikovány důvěryhodným vydavatelem.“ --Shlomo (diskuse) 29. 1. 2013, 22:50 (UTC)

Troufnu si oponovat. Rodný list není primárním zdrojem - tím je matrika. Jeho vydavatel je důvěryhodný, protože je to úřední dílo. Rodný list je tedy zdrojem sekundárním. Ještě musím doplnit, že RL není opisem matriky, ale výpisem z matriky. Ta mnohdy obsahuje mnohem více informací.--Rosičák (diskuse) 30. 1. 2013, 03:46 (UTC)

Promiňte, kolegové, při vší úctě, mluvíme tu o encyklopedicky významných osobách. O takových by s velkou pravděpodobností měl existovat i jiný sekundární zdroj, který bude místo narození obsahovat, takže není nutno se šťourat v rodných listech a matrikách. A od původního tématu už se zbytečně vzdalujeme, takže to nechme být. --Bazi (diskuse) 30. 1. 2013, 07:36 (UTC)

Dodal bych, že matrika je zdroj sice věrohodný, nikoli však ověřitelný, neboť není veřejně přístupný.--Shlomo (diskuse) 29. 1. 2013, 19:57 (UTC)

Já bych jen pro úplnost dodal, že uplynulo-li od narození osoby více než 100 let, je velmi pravděpodobné, že matrika je veřejně přístupná, v mnohých případech už dokonce on-line. --Jowe (diskuse) 29. 1. 2013, 20:30 (UTC)

Bylo tady vysloveno hodně protichůdných názorů. Nejsem si jist, zda uplatnění principů formulovaných kolegou Bazi, které jsou hodně komlikované, ale po prvním čtení zatím pro mne přijatelné, povede k tomu, že převládne rozumný pohled na zacházení s těmi Flagicony v boxech, týkajících se důležitých zahraničních osobností. Trvání na "odpovídající" vlajce, jak to právě učinil YjM, by vedlo v určitých případech k editacím, které by byly naprosto proti všeobecným zásadám Wikipedie. Slušnost k těm zásadám patří také. Trvání na údajných historických faktech je tam okamžitě víc než problematické, kde se ta tzv. fakta dají dokonce snadno vyvrátit. Německo se nikdy nejmenovalo "Nacistické Německo", to je rovnou jeden důležitý a správný fakt. A dávat někomu, kdo je prezidentem (nejvyšším představitelem) sousedního státu a v roce 1945 mu bylo pět let, jako stigma vlajku s hákovým křížem, tak proti tomu jsem se právem ohradil. Ano, to snad takhle smím napsat, i když jistý wikipedista vnesl včera do Britských listů svůj komentář k původnímu a následnému námětu nebo předmětu této diskuse s naprosto jinou intencí a vůči mně s otevřeně vyčítavým tónem (to je spíš ukrášlená formulace). Kdyby si další jistý wikipedista předtím a zavčas uvědomil, jakou věc to vlastně provedl, tak by bylo bývalo opravdu lépe. Nedotkl se totiž např. Království Tonga, ale i toho bychom si měli jako člena OSN vážit. --Zbrnajsem (diskuse) 29. 1. 2013, 18:51 (UTC)

Vracím se na začátek předchozí diskusní kapitoly. Sternax prosil nebo žádal, aby se uživatelé Wikipedie pozastavili nad pokusy uživatele Zbrnajsem, tedy mne, o falšování historických dat. Já nyní podávám prosbu celé komunitě, aby tedy opravdu rozhodla, zda jsem já "falšoval" historická data, a to principiálně, a k tomu dokonce ve zlém úmyslu. Myslím, že tady bylo hodně hlasů, které nepřímo potvrdily moji interpretaci oněch sporných údajů, nebo lépe řečeno potvrdily nevhodnost Sternaxova postupu. Zvláště poté, co se projevilo, že Sternax do toho všeho mezitím zatáhl nevhodným způsobem i prezidenta Spolkové republiky Německo. Úplně otevřeně to však snad nikdo nevyslovil, speciálně ne v souvislosti s přesným zněním Sternaxovy žádosti. Tak tedy: Jak to je s mým postupem v dané situaci? Byl schválen komunitou nebo nebyl? A jak se staví komunita k tomu, že onen spor byl jedním z jejích členů - to je úplně zřejmé, wikipedistické i občanské jméno si může snadno každý dohledat sám - zanesen do internetových Britských listů, a to jednoznačně s úmyslem, poškodit mne jako wikipedistu a interpretovat celou věc zcela jednostranně? --Zbrnajsem (diskuse) 30. 1. 2013, 08:11 (UTC)

Jedna kolegyně zde občas mívá velmi dobré postřehy. --Jowe (diskuse) 30. 1. 2013, 08:22 (UTC)

Dobrý den, promiňte mi mou lenost ve vztahu ke hledání v předchozí diskusi, ale mohl byste uvést, o jakou přesně editaci se jedná? Díky Fagnes (diskuse) 30. 1. 2013, 08:35 (UTC)

Sternax dal vlajku s hákovým křížem jako stigma k datu a místu narození paní jménem Therese Schwarzenbergová, tedy narozena ve Vídni, * 1940, k tomu stát narození Nacistické Německo. (Tak se Německo oficiálně nikdy nejmenovalo, to právě je falšování historických faktů, ale ne moje, nýbrž Sternaxovo.) Pak byl můj revert, on to tam zase dal. Já jsem to označil za vandalismus. Pak jsme - několik lidí - zjistili, že to stejné udělal Sternax mezitím také u pana Joachima Gaucka, německého prezidenta (* 1940). To už bylo trochu moc. Již předtím si Sternax na mne tady navrchu stěžoval. To je snad ta podstata sporu. Krom toho jeden wikipedista napsal do Britských listů neobjektivní a zavádějící komentář k celé této události. --Zbrnajsem (diskuse) 30. 1. 2013, 09:21 (UTC)

Musím uvést tyto nepravdy na pravou míru. V infoboxu jsem opravil stát narození paní Schwarzenbergové z nesprávného Rakousko (které tehdy neexistovalo již 2 roky) na Nacistické Německo (takto se jmenuje zdejší článek, tak nevím, co mi kdo furt vyčítá), poté po Zbrnajsemově námitce na prosté Německo. Stejně tak jsem změnil i rakouskou vlajku na tehdy oficiální vlajku Německa (v letech 1933-1945). Pan kolega mě pak označil za vandala a bůhví co ještě. O žádné „stigma“ se nejedná, to je jen pak kolega trochu přecitlivělý. Jak může být „stigma“ to, že se někdo narodil v nacistickém Německu? Horší „stigma“ je to, když má někdo za otce nácka, to ale také nebudeme odstraňovat (doufám)? I když tady už bych se nedivil ničemu. --Sternax (diskuse) 30. 1. 2013, 09:27 (UTC)

Sternax, který je podle vlastního údaje historik, by měl vědět, že se ani v době nacismu Německo oficiálně nejmenovalo "Nacistické Německo", nýbrž Deutsches Reich a později nakrátko Grossdeutsches Reich. Ten druhý název si ale snad můžeme odpustit, ani teď nevím, odkdy to bylo (p. Gauck se narodil v lednu 1940). Tedy takové ideologicky zabarvené označení státu i do minulosti, jako bylo "Nacistické Německo", zde není přípustné. Že je na světě onen článek, to není vůbec žádný platný důvod pro Vaše pochybené editace, Sternax. --Zbrnajsem (diskuse) 30. 1. 2013, 10:21 (UTC)

A víte co, seru na to! Očekával jsem, že Wikipedie jako encyklopedie se bude řídit logikou, rozumem a stejný přístup bude uplatňován u všech hesel. Zmýlil jsem se. Jak se říká: „Třikrát a dost!“ Třikrát jsem to s Wikipedií zkusil a třikrát jsem narazil. Uznávám, že dvakrát to byla moje chyba. Ale toto nemá obdoby, zítra se podle Zbrnajsemova výkladu dozvíme, že se Klaus narodil v Československu a pozítří? Raději nechci ani domýšlet. Tento můj dotaz a celé diskuzní vlákno berte jako vyřešené a dál se tím nezabývejte. --Sternax (diskuse) 30. 1. 2013, 09:46 (UTC)

Tak přece jen jste Wikipedista:Silesianus ? --Jowe (diskuse) 30. 1. 2013, 09:49 (UTC)

Nejsem, ale dobře ho znám. Studovali jsme spolu a jsme stále v kontaktu. --Sternax (diskuse) 30. 1. 2013, 09:50 (UTC)

Takže jste lhal v této diskusi nebo tady? Není těch podrazů na wikipedii už nějak moc? To už by vyšlo i na nějaký pěkný autobiogafický článeček do Britských listů... --Ladin (diskuse) 16. 2. 2013, 20:16 (UTC)

Ještě jednou dobrý den. Já si myslím, že oba dva mají svým způsobem pravdu. Z formálního hlediska je pravdou, že v roce 1940 neexistovalo (přinejmenším fakticky) žádné Rakousko. Druhá věc je, jestli je to encyklopedicky významné ve vztahu k narození určitého člověka v té době na území dnešního Rakouska. Podle mého názoru tedy nelze žádnému z obou kolegů přičítat zlý úmysl, i když mohli jistě postupovat citlivěji a snažit se pochopit argumenty druhého. Je někdo (kromě dvou dotčených kolegů) odlišného názoru? Fagnes (diskuse) 30. 1. 2013, 09:58 (UTC)

Souhlasím. Výsledkem diskuse je předpokládám uspokojivý stav článku Therese Schwarzenbergová, ale neměl by zapadnout návrh na přejmenování článku Nacistické Německo.--Tomas62 (diskuse) 30. 1. 2013, 11:55 (UTC)

Souhlasím s Vámi na tomto místě, pane kolego Tomas62. --Zbrnajsem (diskuse) 30. 1. 2013, 12:48 (UTC)

Osobně bych řekl, že se ukázalo, že vlajky v infoboxech nejsou nutné (na jiných jazykových verzích jsem je třeba u Gaucka nenalezl, jistě to má svůj důvod) a v případě uvedení státu je potřeba zapojit zdravý rozum. Německá říše je vhodnější, než Nacistické Německo, stejně jako je Československo vhodnější, než Komunistické Československo. Oba kolegové mohli být zdrženlivější, ale věřím, že je to dáno jen jejich pozitivním zaujetím pro věc. Holt, když si někdo selektivně vybere k lepení hakenkrajcu pouze Therese v době předvolebních útoků a pak pro ilustraci tvrzení německého prezidenta, jiný si to může špatně vyložit. Klid a ochota naslouchat druhé straně jsou nutné. --195.113.126.93 30. 1. 2013, 10:14 (UTC)

Jak jsem psal výše, už se tím nezabývejte. --Sternax (diskuse) 30. 1. 2013, 10:00 (UTC)

Sternaxovo vyjádření k celé věci tedy znělo (viz výše): "A víte co, s... na to!" Znamená to tedy, že už nebude zatěžovat českou wikipedii svými nápady, které nelze označit jinak než za nanejvýš pochybené a nešťastné? Krom toho by si zasloužil dlouhé zablokování, a to přinejmenším za výše uvedenou sprostou editaci. Prosím zde přítomné správce, aby se k tomu vyjádřili. --Zbrnajsem (diskuse) 30. 1. 2013, 10:10 (UTC)

Ano, faktickou přesností již nebudu Wikipedii zatěžovat. Co by přece faktická přesnost měla dělat na encyklopedii. To už si Zbrnajsem pohlídá, aby tu neotravovala. --Sternax (diskuse) 30. 1. 2013, 10:15 (UTC)

V situaci, kdy trváte na užití ne oficiálního názvu státu, nýbrž určité ideologické nálepky, si sotva můžete faktickou přesnost uzurpovat zcela pro sebe. Prostě na to mohou existovat různé náhledy. Divím se, že to nedokážete akceptovat. --195.113.126.93 30. 1. 2013, 10:21 (UTC)

Tomuto říkáte trvání na něčem? Já jsem to po Vaší námitce hned změnil na Německo. Kde vidíte to trvání na neoficiálním názvu státu? Já jsem tam nevracel v té době neexistující stát. Nesnažte se to obrátit proti mě. --Sternax (diskuse) 30. 1. 2013, 10:24 (UTC)

Ok, za tenhle bod se Vám omlouvám, změnu na Německo jste provedl správně. Nebýt okamžitě vyhrocené a emocionální diskuse, třeba by i kolega takové vysvětlení lépe akceptoval. Když do té debaty jdou obě strany hned útočně, bývá mnohem obtížnější čehokoliv dosáhnout... --195.113.126.93 30. 1. 2013, 10:33 (UTC)

Možná, že "tam" Sternax dal po mé intervenci nebo intervenci jiného wikipedisty Německo. Ale jsem si jist, že zároveň naprosto neústupně trval na nacistické vlajce, která byla (dejme tomu byla) tehdy v roce 1940 oficiální. My tady ale celou dobu debatujeme o tom, jak se k tomu problému postavit. Je nás tady více, kdo zastáváme názor, že je krajně nevhodné jakémukoliv člověku, který se narodil v době mezi lety 1933 až 1945 (lépe: v době platnosti oné vlajky) v tehdejším Německu (včetně např. Východního Pruska) a po Anschlussu i v Rakousku, přilepit jako stigma vlajku s hákovým křížem! Nikomu z nich, to je můj návrh do diskuse a pro vyřešení celého sporu. Nikdo z těchto lidí nebyl ani v roce 1945 dospělý, aby mohl být za své jednání a eventuální členství v Hitlerově mládeži právně-neprávně zodpovědný. (Leda někteří kluci zahynuli, protože je ve věku 14 let, ale to byli narození 1931) zahnali do posledních zoufalých bojů.) Vlastně by to nebylo vhodné ani tehdy, kdyby ta vlajka byla zavedena už dříve než 1933, což tedy nebyla. A mnozí tehdy v letech 1933 až zhruba 1939 narození museli jako děti s rodiči emigrovat do Israele nebo USA, aby se zachránili. Takže pozor, velký pozor. --Zbrnajsem (diskuse) 30. 1. 2013, 11:24 (UTC)

Zbrnajsem, ale to už teda setsakra preháňaš. Aké stigma? --Lalina (diskuse) 30. 1. 2013, 12:34 (UTC)

Já jsem pro to, když už se u obce narození píše i větší územní celek jako je stát, aby se tam psal tehdejší název (pokud je teda jasný). Vlaječky nejsou až tak důležité, ale pokud je tam někdo dá, tak je tam nechat. Vůbec nechápu nad čím tady polemizujete. To že se někdo narodil v Rakousku, které ani v té době nebylo, tak je to desinformace. Mě osobně by se asi taky příčilo, kdyby za 100 let uváděli, že jsem se narodil ve "Středoevropské alianci" nebo "Evropské unii" a ne v ČR nebo přesněji v Československu. --Dominik Matus  _diskuse^příspěvky 30. 1. 2013, 11:54 (UTC)

Prosím Vás, kolego Dominik Matus, zjevně také nevíte, co by se způsobilo vysloveným urážením prezidenta sousedního státu tady na cs:wiki? To Vám není jasné? Už nevím, jak to mám vysvětlit. Napsal jsem o tom výše snad už dost. A nikdo se k tomu nehodlá zodpovědně vyjádřit. --Zbrnajsem (diskuse) 30. 1. 2013, 12:03 (UTC)

Nezpůsobilo by to zhola nic. Je to fakt, s kterým se nedá nic dělat. Nechápu v čem je problém, narodil se na území a v době, které bylo pod správou nacistů. Za to snad může? Může s tím něco udělat? Ne, jinak je to lhaní. A pokud to má podle tebe nějaký vliv na jeho reputaci, tak to jen dokazuje blbost lidí, kteří ani neznají historii. --Dominik Matus  _diskuse^příspěvky 30. 1. 2013, 12:17 (UTC)

Zdá se, že Vy Dominik Matus máte názory, se kterými já nemohu souhlasit. Je mi toho líto, a tahle diskuse s Vámi asi nikam nevede. Ale přesto, kolego, ta nacistická vlajka u prezidenta Gaucka nebude. Tím si buďte jist. Nevidím to tak jenom já, nýbrž naštěstí i mnoho dalších wikipedistů. --Zbrnajsem (diskuse) 30. 1. 2013, 12:31 (UTC)

Zbrnajsem, Dominik Matus má pravdu, nechápem prečo Ťa to tak hnevá. Môže snáď niekto za to kde sa narodil? Je podľa toho niekto posudzovaný? Veľmi pochybujem. --Lalina (diskuse) 30. 1. 2013, 12:39 (UTC)

Pravdu má jen ten, kdo souhlasí se Zbrnajsem, to jste ještě nepochopil? --Sternax (diskuse) 30. 1. 2013, 12:47 (UTC)

Nemá pravdu. Nebudu to dále rozvádět, je to do nekonečna. A tím stigmatem jsem myslel sociální stigma. Na to není heslo, ale je to tam na linku krátce vysvětleno. --Zbrnajsem (diskuse) 30. 1. 2013, 12:45 (UTC)

Čo je stigma vie asi každý v tejto diskusii. Ale neodpovedal si mi na otázku, či môže niekto za to kde sa narodil a či je podľa toho posudzovaný. Za to, kde sa človek narodil nemôže nikto, to je snáď jasné, tak aké stigma? A prepáč, ale na jednej strane tvrdiť, že "diskuse s Vámi asi nikam nevede" a na druhej "Nebudu to dále rozvádět" je trocha divné. --Lalina (diskuse) 30. 1. 2013, 12:56 (UTC)

Jestliže se paní Schwarzenbergová narodila v roce 1940 ve Vídni, žádné Rakousko neexistovalo, město bylo součástí Německá říše. Je to prostý historický fakt. Čili žádné „dejme tomu vlajka byla oficiální“. Z tohoto důvodu není absolutně nic závadného na tom, když bude mít osoba narozená v tomto období v infoboxu tuto vlajku. Nic nevypovídá o člověku samotném, jen o státním útvaru. O žádném stigmatu nemůže být řeč, člověk se neposuzuje podle místa narození. Pokud někdo účelově změní Německá říše na Rakousko, tak to není ani eufemismus, ale desinformace, přesně jak píše kolega výše. Jestli je nutné vlajku v infoboxu osob mít nebo ne, je věc druhá, každopádně historický fakt nemůže být brán jako urážka. Jelikož mám rád esteticky zpracované infoboxy, osobně jsem pro zachování SPRÁVNÝCH flagiconů. --Chalim Kenabru (diskuse) 30. 1. 2013, 13:06 (UTC)

Zbrnajsem, zdá se, že máš jakýsi podivný komplex z toho, že je někde uvedena pravda, která se týká ne zrovna světlé historie lidstva. Wikipedie je nestranná a nemlží informace, takže pokud se s tím nedokážeš vyrovnat. Ba už vůbec s převahou názorů proti tobě, tak to neřeš nebo odejdi z Wikipediie. Bohužel, jinak to nejde. --Dominik Matus  _diskuse^příspěvky 30. 1. 2013, 13:11 (UTC)

Tak pozor, žádné vyhazování jiných z projektu! Takové chování je nepřípustné. Co se týká věci: Rakousko jako stát možná neexistovalo, ale jako (historické) území samozřejmě existovalo. Německá říše je sice v pořádku, ale byl to na daném území silně dočasný útvar. Je zde tedy důvod udávat obojí. Není však důvod užívat vlajku se svastikou (ostatně nevidím důvod uvádět vůbec žádné vlajky, kde nejde o nějaké reprezentování nebo zastupování zájmů státu) tam, kde to nemá s tématem článku nic společného, neřkuli kde je to kontroverzní nebo dokonce v možném rozporu se zákonem. To je přesně opak nestrannosti, které se tu dovoláváte. --Beren (diskuse) 30. 1. 2013, 14:04 (UTC)

Ako som spomínala už vyššie - štáty vznikali postupne a ich hranice sa menili. Ak by sa mali uvádzať štátne útvary v momente narodenia, či úmrtia, tak by sa muselo prepísať množstvo článkov. Nemecko vzniklo z množstva malých štátikov, Burgundsko, Akvitánsko, či Bretónsko boli dlho samostatné, o takom Navarrskom kráľovstve ani nehovorím. Týka sa to v menšej, či väčšej miere v podstate každého európskeho štátu. Aj také USA vznikali postupne. A vypadá to trochu divne, keď u miesta narodenia je jeden štát a úmrtia druhý štát, hoci to to isté miesto. Na toto sa asi nedá použiť jednotný meter. --Lalina (diskuse) 30. 1. 2013, 15:29 (UTC)

Jednotný metr netřeba, stačí mít na vědomí primární funkci informačního rámečku (infobox) a vlajkových ikon (flagicon) a držet se postupu, který jsem výše v bodech nastínil. --Bazi (diskuse) 30. 1. 2013, 15:54 (UTC)

Po krátkém zablokování opět mohu přispívat. Na "výzvu" od Wikipedista:Dominikmatus k mé osobě již dal odpověď kolega Wikipedista:Beren. Já "neodejdu", to je jasné. O jakých mých "podivných komplexech" hovořil onen zmíněný kolega? Jak jsem "mlžil informace"? Jak jsem a kde jsem uškodil Wikipedii? A jinak si myslím, že kolega Bazi, který je arbitrem, svůj návrh zformuloval dobře, i když se mi zprvu zdál být komplikovaný. Rozumím tomu tak, že by se flagicony měly používat jen tehdy, když to není v rozporu s jinými elementárními pravidly Wikipedie, jako neurážet osobnosti a státy. Většinově žádné problémy nejsou, ale někdy a někde ano. To by snad mohlo být výsledkem celé diskuse. Na slově "urážka" pro určité případy trvám. --Zbrnajsem (diskuse) 30. 1. 2013, 16:20 (UTC)

To stále neřeší jakési úmyslné se vyhýbání hákovému kříži. Pokud je užit jako historický fakt, a není zneužit k propagaci, tak není problém. Stále tady mluvíte o urážení. To není žádná urážka, ale fakt. Nechci vyznít jako uctívač hákového kříže, ale je nesmyslné se vyhýbat nějaké informaci jen kvůli špatnostem s ní spojenou. --Dominik Matus  _diskuse^příspěvky 30. 1. 2013, 17:10 (UTC)

Probůh (po staročesku), už toho zanechte, kolego Dominik Matus. Jak jsem už jednou napsal, okamžitě bych takovou editaci např. u Joachima Gaucka revertoval. To má svoje odůvodnění, které Vy bohužel nechcete pochopit. A jiní editoři by to udělali také nebo by mne v tom podpořili, jak se už stalo. Ten problém je vlastně vyřešený, a jen Vy opakovaně děláte, že ne. Tak to já vidím. --Zbrnajsem (diskuse) 30. 1. 2013, 18:08 (UTC)

Dovoluji si ohradit se proti cenzuře vlajky a zastat se stanoviska historické akurátnosti. Souhlasím s tím, co k záležitosti J. Gaucka napsal kolega Dominikmatus („Je to fakt, s kterým se nedá nic dělat. Nechápu v čem je problém, narodil se na území a v době, které bylo pod správou nacistů. Za to snad může? Může s tím něco udělat? Ne, jinak je to lhaní.“). Parádičky, jako zda přidat i tu vlajku s hákovým křížem, mohou být zbytné, ale vždy by měl být uváděn stav platný k datu oné události, tedy v tomto případě Německá říše. Tu poznamenám, že v diskusi výše se nad názvem tehdejšího Německa poněkud směšovalo dvě rozdílné otázky - 1) jaký má být název článku o tehdejším státním útvaru/hisorické periodě a 2) reprezentace odkazu naň v ib. Jinak řečeno bylo jedno, zda se čl. (per Očekávaný název) jmenoval/jmenuje Nacistické Německo, podstatné je, když se název předkládaný čtenáři v ib snadno ošetří svislítkem. A protože u wikiodkazů čtenáře směruje odkaz automaticky, nemusíme brát ohledy na to, že by snad někdo "očekával" název Nacistické Německo, a můžeme rovnou použít Německá říše. Nevidím nic podivného na tom, že lidé, narození i zemřelí ve stejném městě mají u obou dat uvedeny různé státy. To nejen že je přirozeným odrazem běhu dějin, ale pomáhá i rozšiřovat povědomí čtenářů o těchto jemnostech. Pokud si někdo při čtení životopisu nějakého zpěváka či spisovatele uvědomí, že v roce tom a tom tu bylo Rakousko-Uhersko a jindy zase Protektorát Čechy a Morava, pak jenom dobře, přispíváme k dějepisné osvětě. Právě uvádění podobných neintuitivních detailů padni komu padni je IMHO pozitivem, a ne naopak a u mnoha obskurních a epizodních státních útvarů pravděpodobně velkou většinu odkazů na ně svedou generovat právě biografické články. Ono obsáhlé doporučení ohledně míst v ib zní celkem rozumně, osobně ale preferuji (přinejmenším pro období posledních cca 140 let) uvádět i ten stát, dobovou vlaječku atp. nakolik možno a kde nesporno a nepůsobí větší obtíže.

Jinak k otázce míst narození vyjádřím povzdechnutí nad neblahým vedlejším účinkem, který má modernizace a centralizace zdravotnictví ve druhé půli 20. století a dnes. Zatímco ke starším datům má své významné rodáky každá druhá ves a do článků se tak dají přidávat nějaké ty osobnosti, v moderní době se úředními místy narození stává v Česku řádově stovka měst, kde jsou situována zdravotnická zařízení příslušné specializace. Desítky a desítky významných rodáků tak jinak zcela nezaslouženě získála kupř. Planá (okres Tachov), jen proto, že v ní sídlila spádová nemocnice atp. V posledních desetiletích tak svoje rodáky úředně mají jen větší města. Při sčítání lidu statistici pro sledování migrace zjišťují šikovný údaj, kdy rodiště osoby definují jako "bydliště matky v době porodu". Tato definice místa narození by IMHO byla nadčasová, pro osobnosti posledních desetiletí daleko vhodnější a výstižnější, bohužel však pro nás prakticky nezjistitelná. Tolik jen moje povzechnutí nad touto záležitostí. Z toho, že menší a střední obce už nemají žádné opravdové rodáky jsem smutný, ale nic s tím nenaděláme... --Miaow Miaow (diskuse) 30. 1. 2013, 22:09 (UTC)

Souhlasím s Miaow Miaow, snad jen kromě jeho shrnutí uvádění obskurních a efemérních států je vhodnou dějepisnou osvětou. Ano, je to dobrá osvěta, pokud to příliš nekomplikuje přístup k základní informaci, kterou 95 % čtenářů hledá. Např. některé úvody biografických článků, kde se narození a podobné údaje složitě v závorkách člení, odvádí čtenáře od toho hlavního - co ten člověk vlastně byl. --Packa (diskuse) 30. 1. 2013, 22:39 (UTC)

Informuji ctěné kolegyně a kolegy, že jsem prozatím alespoň do dokumentace {{Infobox Osoba}} umístil výše navržená doporučení, a to po zohlednění některých připomínek. Navrhuji zdejší obsáhlou diskusi prohlásit za v jádru vyřešenou a konkrétní připomínky k formulaci přenést do tamní diskuse. Základní představy komunity byly, myslím, dostatečně nastíněny, směr byl udán. Děkuji všem za účast. --Bazi (diskuse) 30. 1. 2013, 22:49 (UTC)

Protestuji proti tomu, že Tomáš Garrigue Masaryk je ve svém hesle brutálně stigmatizován vlajkou Rakousko-Uherska, záludně vloženou do infoboxu, přestože proti tomuto žaláři národů bojoval a zasloužil se o jeho pád. Tady si někdo zahrává s ohněm. Hrozí žaloby, možná i mezinárodní.--VHS (diskuse) 9. 2. 2013, 09:20 (UTC)

Nehrozí. A editujte s odvahou, pokud Vám to vadí a pokud máte dojem, že to tak není správně, tak to upravte a dodejte i zdroj, proč myslíte, že to tak má být.--frettie.net (diskuse) 9. 2. 2013, 09:38 (UTC)

A už to začíná. Hosana! Ale není to vlajka Rakouska-Uherska, ale Rakouského císařství... A onen "žalář národů" je v současné české historiografii dávno překonán, to jen nevzdělanci o něm takto mluví. --Sternax (diskuse) 9. 2. 2013, 10:23 (UTC)

Popravdě řečeno, mně poněkud uniká smysl celé věci - vlaječky mohou dle mého názoru mít nějaký informativní smysl v infoboxech typu {{Infobox válka}} apod. - pro rychlou orientaci v příslušnosti daných jednotlivců, zejména pokud se daného konfliktu účastnilo více stran, ale v infoboxech týkajících se nějakých jednotlivých subjektů jsou (na rozdíl od údaje o místu narození apod., které je z hlediska encyklopedického nezbytné) pouhými poněkud absurdními ozdůbkami bez informativního významu, navíc aplikované nedosti systematicky ([6], [7], [8], [9] - zejména v posledním pŕípadě by mě zajímalo kterou z německých vlajek - (anebo snad obě tehdejší používané současně?) - mu nějaký purista do infoboxu přidá, resp. opraví - černo-rudo-zlatá je tam v každém pŕípadě špatně), dodal bych, že často naštěstí. --Hon-3s-T (diskuse) 9. 2. 2013, 11:30 (UTC)

Já se nedomnívám, že flagicony nemají informativní smysl, trochu vzdělání ve vexilologii čtenářům může prospět, zvlášť když dotyčný státní útvar už neexistuje. Zároveň je nepovažuju za vyslovenou nutnost. Ale jádro problému je v tom, že za prvé někdo je přecitlivělý na „zprofanované“ vlajky (zejména např. Třetí říše) a bude je zatvrzele odmítat přes veškerou historickou jednoznačnost, a za druhé spousta editorů ani neví, jaká vlajka je správná a nenamáhá se to ani zjistit. Prostě tam naperou tu, o níž si myslí, že tam patří. Opravoval jsem už řadu takových infoboxů, kdy např. u data narození slovenského fotbalisty bylo uvedeno Československo a byla tam slovenská vlajka nebo u fotbalisty narozeného v Kaunasu před rozpadem SSSR byla litevská vlajka. Masaryk nemůže být stigmatizován vlajkou Rakouského císařství, stejně jako paní Schwarzenbergová nacistickou vlajkou s hákovým křížem, protože ta vlajka se nevztahuje k jejich jménu, ale pouze a výlučně ke státnímu útvaru. Jsem pro flagicony u těchto údajů, ale opravovat ty špatné je dost sisyfovská práce, není jich málo. K poslední poznámce dodám, že pokud je vlajka v infoboxu špatně, nemůže to být naštěstí, ale bohužel. --Chalim Kenabru (diskuse) 9. 2. 2013, 13:08 (UTC)

Mně šlo zjevně spíše o případy kdy tam rozumně není vůbec, protože by v daném kontextu vypadala zvláštně - jako např. vlajka Ruské říše u Piłsudského, předrevoluční vlajka Francie u Napoleona Bonaparta (mimochodem francouzská Wikipedie si, zdá se, také potrpí na fangličky), vlajka se svastikou u Židů narozených na území nacistického Německa apod. Alternativou by možná bylo použití vlajek podstátního útvaru narození, pokud lze aplikovat, podobně jako v případě českých osobností narozených během tzv. Protektorátu - ten neměl mezinárodní subjektivitu o nic víc než např. Království české v době Rakouského císařství a Rakousko-Uherska, přesto např. Václav Klaus anebo Karel Gott mají z nějakého důvodu v infoboxu vlajku protektorátní, nikoliv Třetí říše - ale ve specifickém pŕípadě TGM by to, obávám se, vedlo k rozdmychání diskuse zda a jakou vlajku v té době užívalo Markrabství moravské.

Prioritou v infoboxu by podle mého názoru mělo být uvedení místa narození, co nejpřesněji identifikovaného (včetně provincie, samosprávného či autonomního regionu apod., pokud je to pro danou osobnost významné), a vlajku používat jen ve výjimečných a odůvodněných případech, nikoliv běžně. Pokud se chce někdo vzdělávat ve vexilologii, nic mu nebrání pŕejít na odkaz v infoboxu uvedeného státu.--Hon-3s-T (diskuse) 9. 2. 2013, 13:38 (UTC)

p.s.: Byv vycvičen v nejlepších domech, naučil jsem se ctít zásadu nenarušování obsahu za účelem ilustrace tvrzení, leč vypadá to, že jiní editoři nemají takové skrupule, ačkoliv výsledek nevydržel ani půl hodiny.--Hon-3s-T (diskuse) 9. 2. 2013, 14:17 (UTC)

Kolego, já se snad do této místy až hysterické debaty zapojoval? Flagicony považuji v infoboxech biografických článků dlouhodobě za zbytečnou ozdobu (pravda, před lety jsem byl jejich zastánce), která nikterak nezvyšuje kvalitu článku a nemá žádnou přidanou hodnotu. Podobně je odstraňuji ve článcích, které zrovna edituji. That's all. --Faigl.ladislav _slova^činy 9. 2. 2013, 17:28 (UTC)

Vás jsem přirozeně, již z Vámi zmíněného důvodu neúčasti v této diskusi, nemyslel, a omlouvám se pokud jsem takový dojem vzbudil.--Hon-3s-T (diskuse) 11. 2. 2013, 20:12 (UTC)

Nacistická vlajka u Žida narozeného ve Třetí říši je tabu. Jak píšeš, vypadá zvláštně. Otázka je, proč vypadá zvláštně. Právě proto, že bývá většinou špatně interpretována, lidi si ji prostě spojí se jménem osoby. Ta vlajka nese nějaký negativní náboj, který je dostatečně velký na to, aby vyvolal emoci, a pak se lehce ztratí původní význam (vlajka označuje stát, ne osobu). Já beru to, že aby se tomuto předešlo, je lepší ji nepoužít. Ale čistě racionálně, logicky: pokud se prof. Hilel Fürstenberg narodil 29. září 1935 v Německé říši - jak tam stojí uvedeno, tento státní útvar měl v této konkrétní době svou oficiální zástavu. A pokud je u jména osoby uvedena Německá říše, proč by tam nemohla být i její oficiální vlajka? Není nic špatného mít přesné informace. Jenže pouhý text Německá říše na rozdíl od všeobecně zdiskreditované vlajky s hákovým křížem (grafiky) nevyvolává žádné nebo jen minimální konotace. Ale maximalista (což jsem já) se na to může dívat i tak, že ta informace o místu narození je neúplná. Tu editaci kolegy Sternaxe u Jehuda Har'ela nepovažuju za narušení, ale za opravu chybné informace. Následná editace kolegy Faigl.ladislav je v souladu s přijatým konsenzem, tedy s tím, co bylo přijato jako rozumné. Je zajímavé, že Davcza, který vystudoval historii a politologii použil příliš obecný název státu a hlavně špatnou vlajku. Jinak souhlasím, aby místo narození bylo co nejpřesněji popsáno. --Chalim Kenabru (diskuse) 9. 2. 2013, 17:42 (UTC)

Stigmatizace, žalář národů... Mám nějak dojem, že jsem se posunuli o nějaké to století zpátky. Nic, nekrmme toho trolla. --Packa (diskuse) 9. 2. 2013, 14:22 (UTC)

Opravdu nechápu, proč Masaryk musí rakouskou vlajku ve svém hesle strpět, zatímco frau Schwarzenberg (mimochodem nicka, o níž by v Rakousku nikoho nenapadlo jí cpát na wikipedii) vlajku nacistického Německa unést nemohla a byla smazána, aby to Někomu náhodou nenarušovalo jeho kampaň. Ostatně, jak známo, bylo to zcela zbytečné, Kdosi dostal tak jak tak na prdel.--VHS (diskuse) 9. 2. 2013, 17:16 (UTC)

Kolego, doporučoval bych zase trochu ubrat. Očividně jste nebyl dvakrát pečlivý ve čtení textů, které jsem Vám doporučil. --Faigl.ladislav _slova^činy 9. 2. 2013, 17:28 (UTC)

@VHS. TGM ji strpět nemusí, bylo by to ale, dle mého názoru, spíše na diskusi u daného článku, zda a jaká vlajka tam je vhodná a má být použita. Co osobně nechápu je snaha některých puristů vtlačit do infoboxů (zejména v některých případech jistých osob) vlajky suverenních státních útvarů v době a místu narození, zatímco u jiných není problém s vlajkou zemskou, závislého území či členského státu federace anebo s absencí vlajky vůbec. Osobně bych je dokonce podezŕíval z úmyslu dosáhnout jakéhosi efektu absurdna, věci, kterou nepovažuji za encyklopedickou. Pokud se pí. Schwarzenbergové a jejího encyklopedického významu týče, tak encyklopedická významnost není nějaká globální konstanta, pokud situaci dobře chápu, a liší se od jedné jazykové varianty ke druhé. Livia Klausová a Ivana Zemanová, mám-li jmenovat jiné manželky předních našich politiků, také na německojazyčné Wikipedii článek nemají. --Hon-3s-T (diskuse) 11. 2. 2013, 20:47 (UTC)

@Chalim Kenabru - přesněji řečeno, Sternax se o opravu pokusil, a ne zcela úspěšně, pokud se tedy alespoň rámcově shodneme na významu slova "gemeinsam".--Hon-3s-T (diskuse) 11. 2. 2013, 20:47 (UTC)

Neviete niekto čo mam robiť aby som nemusel zadávať otravné captcha reťazce po každej editácii? Som tu nový. --LedováVoda (diskuse) 14. 2. 2013, 05:25 (UTC)

Vydržet. Schválení uživatelé už tím obtěžováni nejsou. --Tchoř (diskuse) 14. 2. 2013, 07:09 (UTC)

vĎ.--LedováVoda (diskuse) 14. 2. 2013, 08:01 (UTC)

Jaký je postup, aby se zabránilo vkládání mylných informací, když dotyčný nereaguje na výzvu a vrací reverty zpět? Týká se to např. těchto editací 1, 2, 3 a poslední činnosti dotyčného. --Chalim Kenabru (diskuse) 15. 2. 2013, 18:30 (UTC)

Napsat mu do diskuze, pokud nereaguje, tak upozornit správce na nástěnce správců.--Vojtech.dostal (diskuse) 15. 2. 2013, 19:05 (UTC)

Ta věc se týká poloviny z těch fotbalistů, co jsou dole v navboxu. Narozeni byli v Československu, ale mají to většinou změněno na Česko či Slovensko. To mi přijde dost nestandardní, protože jsem si nevšiml, že by se u jiných federací odkazovalo na jednotlivé federální státy (Hessensko = Německo, Ohio = USA). --Nadkachna (diskuse) 15. 2. 2013, 19:29 (UTC)

Já bych problém viděl v tom, že v daném případě články odkazovaly na mnohem později vzniklé nezávislé státy, nikoliv na dobově existující členské státy federace. Samotné uvedení členského státu federace (ať již samostatně anebo včetně uvedení federace (což je podle mého názoru poněkud nadbytečný údaj) není zcela neznámé (o konvenci kdy se u osob narozených na území Protektorátu Čechy a Morava uvádí jako místo narození Protektorát, jehož státnost lze úspěšně zpochybnit, nikoliv Třetí říše jejíž byl součástí, nemluvě), a podle mého názoru na tom není nic špatného, dokonce to poskytne lepší představu z geografického hlediska.--Hon-3s-T (diskuse) 16. 2. 2013, 14:41 (UTC)

Jistě, uvádět později vzniklý stát je ahistorické a tedy chyba. Když jsem tak listoval různými hesly, často bylo uváděno místo narození/federální stát/stát, takhle by to případně mohlo být i v tomto případě (Žilina, SSR, ČSSR)... --Nadkachna (diskuse) 16. 2. 2013, 17:57 (UTC)

Já jsem to v případech fotbalistů někdy v této formě psal, ale typicky bych to nepovažoval za nutné, protože členský stát federace bude stabilně součástí dané federace, a článek o něm tu informaci případnému zájemci poskytne, a se změnou formy státu či vlády ve federaci bude typicky následovat i změna na úrovni členských států, a ideálně bude existovat i příslušný článek na Wikipedii (např. Česká socialistická republika->Česká republika (1990-1992)). Kde bych považoval za nutné uvádět i federální stát, by byly případy kdy tomu výjimečně bylo či je jinak - tj. např. u osob narozených ve státu Virginie, USA bych federaci nepovažoval za nutné výslovně dodávat, ale u těch narozených v době americké občanské války, kdy byla Virginie součástí Konfederovaných států bych to považoval za vhodné v infoboxu zmínit, podobně v případě např. Svobodného státu Bavorsko a jiných spolkových zemí Německa které existovaly ve stejné podobě jak v meziválečném období tak jako nyní v rámci SRN.--Hon-3s-T (diskuse) 17. 2. 2013, 19:57 (UTC)

p.s.: V případě Svobodného státu Bavorsko a obdobných bych asi byl pro pravidelné uvedení dodatku tj. u Bavorska zda šlo o dobu výmarského Německa či SRN, protože jde o v podstatě dvě rovnocenná období dějin tohoto spolkového státu, v případě Virginie apod. jen stav který se výjimečně či krátkodobě lišil od základního, protože "defaultně" je a byla součástí USA. --Hon-3s-T (diskuse) 18. 2. 2013, 15:42 (UTC)

Zdravím, rozhodl jsem se počeštit šablony souhvězdí, aby nikdo nezakládal hvězdu alpha a omicron atd. Je řecká abeceda v HTML a Unicode dobře. jedná se o mý, dzéta atd. Já to bral z [10], přeci jen se mi toto nechce dělat vícekrát. Udělal jsem zkusmo Šablona:Souhvězdí Persea, je tam vše dobře. přeci se jen některá písmenka píší občas tak, občas zas jinak. Děkuji za radu.--Mirek256 18. 2. 2013, 14:26 (UTC)

Sjednocení názvů by prospělo, ale anglické názvy jsou i v seznamech jako je Seznam tradičních názvů hvězd, např. Alrami je tam jako Alpha Sagittarii, celkově ten seznam by potřeboval přepsat linky i názvy. Některá hesla zase přejmenovat, např. Omicron Persei na Omikron Persei, Eta Carinae na Éta Carinae atd., aby byla všechna jednotná. A u hvězd vytvářet pro jistotu i přesměrování s anglickým názvem, ale to se zřejmě dělá, nevím. Pokud to dotáhnete, bude to ku prospěchu věci. Prosím. --Chalim Kenabru (diskuse) 18. 2. 2013, 15:02 (UTC)

Ale neodpověděl jste mi na otázku, co je a co není dobře.-:))--Mirek256 18. 2. 2013, 15:31 (UTC)

Aha, nevšiml jsem si, že to měla být otázka. Jo, vypadá to v pořádku. Ano, i to ró je podle mě lepší použít než rhó, tak jak je to tady na wiki. Když by vzniklo heslo např. Ró Persei, tak se pak udělá přesměrování Rhó Persei a Rho Persei a je to pokryté. Mý, ný, ok, akorát dzétu bych uvedl jako zéta, opět stejně jako na wiki. --Chalim Kenabru (diskuse) 18. 2. 2013, 16:43 (UTC)

Myslím, že je vhodné zde upozornit na restart diskuse, vizte Diskuse k Wikipedii:Biografie#Čárka před místem narození/úmrtí. — Gumruch ^(disk.) 19. 2. 2013, 04:17 (UTC)

Milé kolegyně a milí kolegové, dokáže někdo z vás identifikovat tudo budovu? Fotografii pořídil Vít Grus a většina jeho fotografií je z Pardubic nebo okolí. Předem díky! --Gampe (diskuse) 20. 2. 2013, 07:45 (UTC)

Nevypadá to, že by byla na seznamu zničených kostelů z okresu Pardubice, takže buď ještě stojí nebo leží jinde. --20. 2. 2013, 08:07 (UTC), Utar (diskuse)

Jedná se o starou synagogu v Liberci. --Martin Kotačka (diskuse) 20. 2. 2013, 09:14 (UTC)

Díky všem za pomoc! --Gampe (diskuse) 20. 2. 2013, 11:24 (UTC)

Zdravím. Již delší dobu mi v hlavě vrtal návrh projektu jakéhosi inkubátoru (pozn. takto to nazval kolega Utar) článků, který ještě více podnítil Utar v diskusi u WikiProjektu Hudba, když se ptal, jestli někde nemůže předat článek účastníkům projektu. Utar zde navrhoval, že by to mohlo být zavedeno pro celou Wiki, ale já osobně jsem názoru, že je lepší to zkusit na menším písečku a až pak dělat nějaké závěry a projekty. Proto jsem založil v rámci projektu Hudba toto. Jedná se o prostor, kde jsou čtyři místnosti, které mohou uživatelé využít jako pískoviště (ve své fantazii jsem to nazval tematicky ateliér). Myšleno je to hlavně pro nováčky. Přijde mi, že hlavní problém v nabírání nováčků je v tom, že je odrazuje, když neuspějí se svým článkem hned napoprvé a někdo ze zkušenějších článek navrhne na smazání nebo tam hodí šablonu (urgentně) upravit. Je to paradox - máme tu pravidlo Wikipedie:Editujte s odvahou, které je naprosto správné a podněcuje nováčky k činnosti, ale na druhou stranu si nováčky odrazujeme tím, že když založí článek o něčem, co je zajímá a nás příliš ne, a přitom nesplní dostatečně pravidla pro ponechání v hlavním jmenném prostoru, tak jsou články nemilosrdně mazány (což je zase správně z hlediska kvality Wikipedie). Protože se dle mého soudu toto týká taky hlavně některých hudebních témat, kdy nováčci zakládají články o svých oblíbených skupinách, zpěvácích apod., nicméně tyto články nesplňují standardy Wikipedie, založil jsem něco na způsob takového inkubátoru v hudebním projektu. Samozřejmě nyní je zatím v plenkách a neaktivní, nováčci nemají, jak se o něm dozvědět, jen zkouším, jak by to mohlo fungovat, i články v těch pískovištích jsou jen výtahy z již existujících článků pro ilustraci. Píšu to pod lípu, protože mě zajímá názor všech, co si o tom myslí. Takže: Co si o tom myslíte? --Mates (diskuse) 17. 2. 2013, 16:46 (UTC)

Tak zkusit to můžeme. Myslím, že by je (nováčky) to mohlo bavit. Pobavil mě pojem „ateliér“. Matěj Suchánek (diskuse | příspěvky) 17. 2. 2013, 16:50 (UTC)

To je zajímavý nápad a taky dobrý postřeh. Akorát by se to mohlo vztáhnout na celou wiki, nejen na hudbu. A pak těch „místností“ by mohlo být víc, aspoň ze dvacet. --Chalim Kenabru (diskuse) 17. 2. 2013, 18:11 (UTC)

Ad. Matěj Suchánek: Ten pojem je opravdu jen moje fantazie, přišel mi tematický... :-).

Ad. Chalim Kenabru: Mohlo by se to pak zavést pro celý projekt, ale nechtěl jsem zasahovat do toho obecného celowiki prostoru tak moc a bez diskuse a tady na tom je vidět alespoň, jak jsem to myslel... Taky ještě nevím, jestli to nějakého nováčka zaujme, to bych to musel někde propagovat (kde?), podle toho, jak je zaujme tento menší projekt, by se dal založit ten obecný. Teď je to ve formě prezentace ostatním, otevřít to do běhu jsem si myslel po pár dnech, pokud se vyjádří ostatní. --Mates (diskuse) 17. 2. 2013, 18:21 (UTC)

Můžeš to zmínit v šabloně {{Zájem o hudbu}}. --Marek Koudelka (diskuse) 17. 2. 2013, 18:23 (UTC)

To ano, ale já myslel propagovat tak, aby si toho nováček všiml dříve, než se do toho pustí. Doufám ještě v další reakce. --Mates (diskuse) 17. 2. 2013, 21:16 (UTC)

Já vím jak jsi to myslel, tohle mě napadlo, že by se to taky mohlo hodit. --Marek Koudelka (diskuse) 18. 2. 2013, 13:23 (UTC)

Muselo by se to asi propagovat na hlavní straně (ta je nejnavštěvovanější). Jenže, pokud někdo „založí článek o něčem, co ho zajímá a nás příliš ne“, začne „nás“ to zajímat v „ateliéru“ (možná kromě té hudby a ještě sportovních článků)? Problém dle mého je v tom, že většina článků, o kterých je zde řeč, je tvořena dětmi školou povinnými, které prostě ještě encyklopedické psaní nezvládají a přinejmenším většina stránek nápovědy na ně mluví čínsky (to za předpokladu, že chtějí vůbec nějakou nápovědu číst). Přinejmenším část takových článků (nevím, jak velká) je navíc tvořena v momentální euforii a další osud stránky je nezajímá. Pokud takový článek vytvoří někdo vyzrálejší a má zájem na zachování, zpravidla někde někoho kontaktuje (vkladatele urgentní šablony, Pod lípou, Potřebuji pomoc apod.). Celkově mi takový projekt připadá spíše jako tematické urgentní údržbové kategorie, protože přinejmenším počáteční činnost „zachránců“ by stejně byla v procházení nových článků nebo urgentních údržbových kategorií a zařazování do oborových ateliérů s dle mého názoru nejvýše minimálním zvýšením následné účasti zakladatelů na záchraně článků.--Zdenekk2 (diskuse) 18. 2. 2013, 03:37 (UTC)

Osobně jsem zde taky začínal jako dítě školou povinné... Zda nás to bude zajímat či ne... já doufám, že ano - dle mého by takový projekt mohl pomoci i zkvalitnění Wikipedie, protože by si mohli nováčci svoje první články připravit a výsledná kvalita článku by mohla být vyšší než dvouřádkový subpahýl, který za týden smažeme. Trefná je i "momentální euforie" - ano podle mého to tak je ve velké většině případů, kdy se nováček rozhodne něco napsat, z toho taky vyplývají jejich chyby, protože jsou hrrr do práce a nechtějí si číst tuny nápovědy - to je nudné, chtějí rovnou psát. Když už jste nastínil ty děti, tak to máte, jako když při tělocviku mají děti hrát nějakou míčovou hru, nikdo nechce procvičovat přihrávky, ale všichni si chtějí hned zahrát. Dalším aspektem téhle euforie je pak zklamání, které dle mého postihne velkou část nováčků, když jim první článek smažeme, nebo označíme šablonou - řeknou si: "Oni o moji práci vůbec nestojí". Jen hrstka z nich kontaktuje někoho, nebo se zeptá Pod lípou či na Potřebuji pomoc, co s tím. To by právě měly tyto "ateliéry" změnit, aby tito euforií zastižení lidé nevyhořeli, ale abychom se jim věnovali (resp. samozřejmě, kdo chce). --Mates (diskuse) 18. 2. 2013, 10:12 (UTC)

Myslím si, že by to chtělo promyslet, aby pochopení inkubátoru nebyla další odrazující zátěž pro nováčky. Jinak nápad je to sympatický a vtipný (důmyslný). Nevýhodu této podoby vidím v tom, že vytvářený text nevypadá jako samostatný článek (zejména po uložení). Když nováček vidí velký titulek článku, který podle něj chybí, a pod tím svůj text, je to emotivně povzbuzující.

Napadá mě ještě, že by bylo praktické (možná nejen) pro nováčky, kdyby tam, kde je možnost vytvoření stránky, byla i možnost začít zpracovávat v ateliéru. Vlastně taková obdoba šablony pracuje se pro nové články s delší lhůtou a článkem umístěný mimo hl. články. --Matěj Orlický (diskuse) 18. 2. 2013, 12:21 (UTC)

Pro ilustraci, tady v této diskuzi u článku Markýz de Sade je přesně to, co popsal Mates, iniciativní příspěvek nováčka versus forma článku. --Chalim Kenabru (diskuse) 18. 2. 2013, 14:23 (UTC)

Ano, to je přesně to, o čem jsem mluvil. Ad. Matěj Orlický - hm, myslíte, že jsou inkubátory složité k pochopení? Snažil jsem se, aby bylo vše vysvětleno a aby bylo ovládání co nejjednodušší. Nicméně by jistě bylo možné S tím titlukem to je složitější, vždycky tam prostě bude místo názvu článku, název ateliér. No můj původní záměr byl spíš tyto prvotiny z hlavního jmenného prostoru odklonit, ale možné je všechno. dybych to mohl zkusit prezentovat na hlavní straně, tak bych mohl zjistit, jestli by to vůbec bylo zajímavé. --Mates (diskuse) 18. 2. 2013, 19:02 (UTC)

Část diskuse jsem přesunul do Diskuse k Wikipedii:WikiProjekt Hudba/Hudební dílna. Zde je prostor pro další vyjádření k samotnému návrhu. --Mates (diskuse) 19. 2. 2013, 18:00 (UTC)

Dle mého jsou dva největší problémy tyto: brzké vyprchání euforie dané prostě tím, že to dotyčného "přestane bavit" (s tím asi nic neuděláte nebo mě teď nic nenapadá), a zlomení hole nad všemi těmi nařízeními, doporučeními a celkovou uniformitou, někdy i prostým strachem se zeptat. Podle mého je prvotní počiny nováčků bedlivě sledovat a jakmile jsou se svou prací "hotovi", pokud možno "v co nejkratším čase" je (a ji) pochválit a zároveň je uvědomit o KONKRÉTNÍCH nedostatcích a rovnou nabídnout snadno pochopitelné, ODŮVODNĚNÉ řešení (a někde na okraj ho odkázat na podrobnější informace, pokud má zájem) - aktivní přístup ze strany zkušenějších ten strach odbourá (Komunita je pro nově přichozí velkou neznámou, spousta neznámých lidí - není divu, že je strach přítomen, možná by stálo za zamyšlení odhodit tu masku, která zakrývá identitu zkušených přispěvovatelů a věřejně se profilovat víc osobně; vždy je lepší vědět, s kým mám na druhé straně tu čest - pokud dotyčného vidím na fotografii, strach výrazně ubyde; to je ale ke zvážení každého). Není nic horšího, než se učit něco a my nevíme a nechápeme proč to tak je (chybí souvislosti). Člověk si pak pravidlo lépe zapamatuje a dokáže ho použít i na jiné věci, čímž se sníží množství nových nedostatků a chyb. Má to i vedlejší efekt - nováček ví, že vše má svůj odůvodněný řád, pravidla nespadla z vesmíru a uvědomí si, že je nutné při tvorbě textů a označování jednotlivých úseků přemýšlet a vyvíjet vlastní tvůrčí úsilí. Dobré je mu také nabídnout dočasnou "soukromou" pomoc (ne třeba zrovna s fakty, jako spíš s formou a pravidly). Být v podstatě takovým učitelem. Nebát se zeptat a nebát odpovědět. :-) Je otázkou, zda inkubátor pomůže a zda je vůbec třeba (nad tím bych se musel víc zamyslet). Zda se tím neřeší jen následky a příčina se přehlíží.

PS: Taky jsem si všiml, že je zde velký chaos v interních odkazech Wikipedie. Občas něco najít je porod. Zamyslete se nad uspořádáním nápovědy, nad jejím zjednodušením a aby byla víc vidět (ten malej odkaz vlevo a dva nahoře fakt nejsou vidět - navrhuju tam dát kravské tlačítko "Jak začít psát?" nebo "Jak mohu pomoct?" či prostě něco takovýho). Mnoho textu na jedné stránce škodí, znám to z praxe. Dlouhé texty nikdo nečte (možná by je bylo vhodné více oddělit, rozdělit, zjednodušit texty a pro začátek něco vypustit; hodně také dělá design - Wiki mi v tomhle přijde taková... kostrbatá, prkenná :) Bohužel nejsem se zkušenostmi tak daleko, abych si troufal takové úpravy provádět... A úplně na závěr - mimo tento web nemají správci příliš dobré slovo. Nebylo by od věci se nad tím zamyslet. --Daewoo (diskuse) 20. 2. 2013, 21:50 (UTC)

Zajímavá úvaha. Ale větě v závěru: "mimo tento web nemají správci příliš dobré slovo", nerozumím. Tedy nerozumím jejímu významu, mohl byste ji upřesnit? --Beren (diskuse) 20. 2. 2013, 22:04 (UTC)

Asi že nemají dobré jméno, ne? --20. 2. 2013, 22:07 (UTC), Utar (diskuse)

Z vyjádření kolegy Daewoo nejsem úplně moudrý, co si vlastně o tom nápadu "inkubátoru" myslí. --Mates (diskuse) 21. 2. 2013, 00:17 (UTC)

1) Pravda, mělo tam být dobré jméno. Omlouvám se, byl jsem ospalý, mozek už nepracoval jak měl. :-)

2) Myslím si o tom následující. Podle mě nápad není špatný, ale stojí za to se zamyslet nad tím, jestli je vůbec třeba - problémy, které jsem nastínil nahoře, jsou příčinou toho, proč nápad inkubátoru vznikl. Ty problémy je nutné řešit obecně v rámci celé wikipedie jiným přístupem zkušenějších uživatelů, včetně zejména správců. Správce zdůrazňuju kvůli jejich špatnému renomé "tam venku" (bývají nejčastější příčinou toho, proč zkušenější odcházejí a že jich není málo; už jen ten poměr existujících účtu ku aktivních je žalostný). Osobně jsem problémy s nimi nijak výrazně řešit nemusel (až na několikerou, možná důvodně přehnanou, obavu z porušování autorských práv). Namísto inkubátoru, který se mi zdá jako takový "uzavřený projekt", kdy vlídné slovo zkušenějšího bude pouze tam a ne jinde a kdy moudrá pomoc a činnost bude vázáná jen na "první krůčky" těch nových, bych vzal jeho původní myšlenku pomoci nováčkům a další myšlenky, které jsou na to navázány, všude. Zabije se tím více much jednou ranou. --Daewoo (diskuse) 21. 2. 2013, 06:32 (UTC)

Nevím, jaké jsou Vaše zkušenosti, ale když někde v internetové diskusi narazím na nadávání na správce Wikipedie a snažím se dopátrat, v čem je problém, tak často z věci nabývám dojmu, že na správce je nadáváno spíš v rámci odfláknuté snahy nalézt konkrétního viníka něčeho, co se stěžovateli nelíbí, než že by narazil na nějaké konkrétní nelibé jednání konkrétního správce. Například je mimo Wikipedii malé povědomí o tom, že by správci neměli mít autoritu v rozhodování nad obsahem – proto se lze setkat s tím, že je jim připisována odpovědnost za podobu článků, respektive když někdo z Wikipedie mluví o „správcích“ nemyslí tím nikoho konkrétního, ale prostě „ty, kteří jsou za to zodpovědní“. Podobně si nejsem jistý, jakým způsobem někdo z venku rozpoznává „správce“. I z občasných zmatených reakcí v rámci Wikipedie vidím, že nováčci mají sklon považovat za správce kohokoliv, kdo se začne v jejich věci angažovat a budí dojem zkušeného.

Bohužel při stěžování na různých vnějších diskusích nejčastěji daný člověk na dotazy, o jaký článek se jednalo, reaguje zmizením ze scény. Možná proto, protože si neuvědomil, že Wikipedie je transparentní a otevřená a zapomněl být při líčení situace adekvátně nestranný a dochází mu, že se na to přijde. Možná proto, že editoval článek na téma, s kterým nechce být veřejně spojován. Těžko odhadovat.

Proto bych řekl, že správnou cestou k řešení »nedobrého jména „správců“« je především osvěta ohledně toho, jak Wikipedie funguje (jak by měla fungovat). Že je transparentní, že jsou zásahy jednotlivých uživatelů ověřitelné a je možné je bez větších obtíží přezkoumat. A že pokud někdo v diskusi líčí Wikipedii černě, mělo by se jednat o konkrétní kritiku podloženou popisem situace a odkazem, protože pokud někdo nevyužívá této dobré možnosti předložit ve svůj prospěch zdrcující důkazy, lze oprávněně předpokládat, že se jedná o tlučhubu.--Tchoř (diskuse) 21. 2. 2013, 11:43 (UTC)

Jenom na okraj bych chtěl pozornit, že smyslem mého nápadu není zlepšení dobrého jména správců, ale zkvalitnění a zjednodušení práce nováčkům hlavně tím, že se jejich snaze budeme věnovat. S trochou štěstí by to částečně mělo přispět i ke kvalitě projektu jako celku, protože by vznikalo méně takových na jednu stranu žádaných a na druhou stranu nežádoucích prvotních článků. --Mates (diskuse) 21. 2. 2013, 13:00 (UTC)

Je třeba si uvědomit, že správci jsou hromosvod. Pokud se někdo jako nováček na Wikipedii dostane do konfliktu, tak asi s nějakým zkušenějším uživatelem, který, zaštítěn pravidly, mu něco vytýká. V nevědomosti a ze zkušenosti z internetu prostě předpokládá, že je to správce, běžní uživatelé jinde se jinak příliš o pravidla nestarají. Navíc když chce negativní zkušenost ventilovat jinde, zní lépe, když problém uvede jako zvůli správců, to, že mu například reklamní článek byl smazán rozhodnutím komunity, už tak dobře nezní. Většinou uvádí problém takovým způsobem, že nelze konflikt dohledat, nesděluje název článku, název účtu, nejspíš by se blamoval. Tedy ve výsledku nemá cenu řešit obecně nějaké dobré jméno, IMHO máme v současnosti velmi kvalitní správce. --Beren (diskuse) 21. 2. 2013, 13:13 (UTC)

Berenovi děkuji, protože zvýraznil smysl mého předchozího příspěvku. Řešit dobré nedobré jméno správců jsem vůbec nezamýšlel a nechtěl... To je potenciálně sporné téma a spory jsem opravdu vyvolat nechtěl. --Mates (diskuse) 21. 2. 2013, 13:25 (UTC)

Možná jsem zašel dál, než jsem chtěl,to nebylo mým záměrem. Leč na kvalitu Wikipedie to vliv má... Ale co, držme se teď už původního tématu. --195.146.114.115 21. 2. 2013, 14:10 (UTC)

Sorry for writing in English. I hope someone can translate this locally.

Wikidata has been in development for a few months now. It is now time for the roll-out of the first part of it on your Wikipedia. Phase 1 is the support for the management of language links. It is already being used on the Hungarian, Hebrew, Italian and English Wikipedias. The next step is to enable the extension on all other Wikipedias. We have currently planned this for March 6.

Wikidata is a central place to store data that you can usually find in infoboxes. Think of it as something like Wikimedia Commons but for data (like the number of inhabitants of a country or the length of a river) instead of multimedia. The first part of this project (centralizing language links) is being rolled out now. The more fancy things will follow later.

Language links in the sidebar are going to come from Wikidata in addition to the ones in the wiki text. To edit them, scroll to the bottom of the language links, and click edit. You no longer need to maintain these links by hand in the wiki text of the article.

Editors on en:wp have created a great page with all the necessary information for editors and there is also an FAQ for this deployment. Please ask questions you might have on the FAQ’s discussion page.

To stay up-to-date on everything happening around Wikidata please subscribe to the newsletter that is delivered weekly to subscribed user’s talk pages. You can see previous editions here.

--Lydia Pintscher 21. 2. 2013, 16:03 (UTC)

Distributed via Global message delivery. (Wrong page? Fix here.)

Wikidata jsou vyvíjena už několik měsíců. Nyní nadešel čas, aby byla první fáze nasazena i na vaší Wikipedii. Fáze 1 zahrnuje centralizaci mezijazykových odkazů a už je funkční na maďarské, hebrejské, italské a anglické Wikipedii. Dalším cílem je zprovoznit toto rozšíření i na ostatních jazykových verzích Wikipedie. Tento krok je naplánován na 6. března.

Wikidata jsou centrální úložiště pro data, která se normálně dávají do infoboxů. Berte to jako něco jako Wikimedia Commons ale pro data, jako jsou např. počet obyvatel v dané zemi či délka dané řeky. V těchto dnech probíhá nasazování první fáze (centralizace mezijazykových odkazů), další vychytávky jsou na cestě.

Mezijazykové odkazy zobrazované v levém panelu budou kromě wikikódu dané stránky brána i z Wikidat. Pro jejich editaci klikněte na Upravit na dolním konci seznamu (U: může být jinak). Už je nebude potřeba udržovat aktuální ve wikitextu jednotlivých stránek.

Wikipedisté z anglické Wikipedie vytvořili skvělou stránku se všemi potřebnými informacemi a dále tu je také FAQ na Metě. Otázky, prosím, pište na diskuzní stránku této FAQ nápovědy. Českou podobu najdete na Wikipedie:Wikidata

Pro nejaktuálnější novinky z Wikidat se můžete přihlásit k odběru oběžníku, který je každý týden doručován na diskuze všech zájemců. Předchozí vydání najdete zde.

-- rozeslala Lydia Pintscher 21. 2. 2013, 16:03 (UTC) pomocí Celosvětového doručování zpráv (EdwardsBot), 21. 2. 2013, 19:43 (UTC) přeložil Utar (diskuse)

Podle Jana Čulíka, zde [11] jsme cituji nevzdělaní pravicoví komsomolci, kteří nemají ponětí o profesionální úrovni kritické a nezávislé novinářské práce ani moc o ničem jiném. Konec citátu. Článcích jsou hrubé nedostatky a články jsou ostře zaujaté, většinou totalitním neobolševickým směrem, který editoři české Wikipedie omylem považují za jediné legitimní, totiž podle nich "pravicové" vidění světa, Značně přehání, nemyslím ani články, ale s těmi komsomolci a tak dále.--Mirek256 2. 2. 2013, 13:27 (UTC)

Já bych to neřešila. Ten pán si na jedné straně myslí, že je dobrý publicista a na druhé je schopen takových "objektivních" výroků. Těžko mu něco vysvětlovat...asi by to stejně nepochopil. --Lenka64 (diskuse) 2. 2. 2013, 13:50 (UTC)

Že jsme v průměru mainstreamoví, v dobrém i zlém (a že český mediální mainstream je nenávistně protilevicový), on ví. Že je to přirozeným důsledkem principu "přispívat může každý", patrně taky ví. Tak co mu chcete vysvětlovat? Co by nepochopil? --Jann (diskuse) 2. 2. 2013, 18:30 (UTC)

Asi neví... jinak by se jeho komentář dal přímo označit za hloupý, útočný a neprofesionální. --Lenka64 (diskuse) 2. 2. 2013, 18:40 (UTC)

(s EK) Pan Čulík byl i dřív znám jako radikální kritik prakticky všeho, co se v Česku děje. To neznamená, že některé jeho postoje nemají racionální základ. Je to s ním však jako s Hájkovou kronikou, kde se taky musí pravda vyzobávat z nánosu nesmyslů a polopravd, které si Hájek přidal.

Na druhou stranu nám nedává moc dobrou známku, že jsme tam to POV levicové, značně tendenční ... periodikum, propašované anonymem (podle IP adresy z ČVUT), nechali přes 14 dní. Ve sledovaných to má 32 wikipedistů... --Packa (diskuse) 2. 2. 2013, 13:57 (UTC)

Dokud nás pravičáci kritizují, že jsme levicoví, levičáci, že jsme pravicoví, ateisté, že jsme křesťanští, a křesťané, že jsme ateističtí, a tak dále, tak pravděpodobně děláme svoji práci dobře. ☺ --Tchoř (diskuse) 2. 2. 2013, 14:05 (UTC)

To máš sice pravdu, ale samo o sobě to nestačí: to by to znamenalo, že jsem průměrní, konformní. --Packa (diskuse) 2. 2. 2013, 14:30 (UTC)

Vtipné komentáře hypotetické kritiky jsou k ničemu. Vhodnější by bylo reagovat na existující problémy. Obvinění z pravicovosti vznesené pravicovým kritikem je totiž poměrně unikátní „zásluha“. --Jann (diskuse) 2. 2. 2013, 18:30 (UTC)

Vycházel jsem z toho, že Čulík je levicový komentátor. Ale hádat se o to nehodlám :).--Tchoř (diskuse) 2. 2. 2013, 21:02 (UTC)

Britské listy jsou víc bulvár než cokoliv jiného, přímo úsměvná je pak věta z odkazu výše „Jako jediný český internetový deník uvádějí Britské listy systematicky zdroj svých informací...“. A tendenční samozřejmě jsou.--Zdenekk2 (diskuse) 2. 2. 2013, 14:45 (UTC)

V řadě článků zdroje uvádějí, podobně jako by jsme měli my. Mírou zdrojování ostatní deníky vysoce převyšují, i ty tištěné. Co se týče bulvárnosti, postačí se podívat, jaká média se věnují typicky bulvárním tématům. --Jann (diskuse) 2. 2. 2013, 18:30 (UTC)

Tohle mi zrovna jako typické bulvární téma nepřijde, psal o tom i Frankfurter Allgemeine Zeitung.--RomanM82 (diskuse) 2. 2. 2013, 19:01 (UTC)

Tak jinak: pokud uvedou zdroj pouze u toho, co kritizují, ale následující sáhodlouhé subjektivní rozbory a dedukce žádné zdroje nemají, je to typicky blog?--Zdenekk2 (diskuse) 2. 2. 2013, 19:10 (UTC)

Ne, to popisujete nadstardardně kvalitní (tištěný či internetový) deník. Běžný deník neuvádí zdroj ani u toho, co kritizuje, ani u následujících sáhodlouhých subjektivních rozborů a dedukcí. Bulvár se liší tématy. --Jann (diskuse) 2. 2. 2013, 20:15 (UTC)

Pokud si přečtu úvod tohoto článku, tak na Britské listy tam sedí téměř vše.--Zdenekk2 (diskuse) 3. 2. 2013, 00:47 (UTC)

Je zapotřebí to brát jako (po právu) podrážděnou reakci, která zároveň obsahuje špetku oprávněné věcné kritiky. Wikipedie zajisté má svoje nedostatky. Chtěl by se třeba někdo z kolegů nebo kolegyň ujmout kontaktování pana Čulíka s omluvou? --Bazi (diskuse) 3. 2. 2013, 01:05 (UTC)

Naskýtá se otázka: pokud by se Wikipedie omluvila za zavčasu neodstraněný vandalismus, omluvil by se on za svou neadekvátní reakci Wikipedii?--Zdenekk2 (diskuse) 3. 2. 2013, 01:13 (UTC)

Otázka je to dobrá. Měl by se lišit postup Wikipedie v případě různých odpovědí na ni? --Bazi (diskuse) 3. 2. 2013, 01:37 (UTC)

Ne, pokud bude v omluvě i patřičně „(po právu) podrážděná reakce“ Wikipedie se špetkou omluvy. A teď vážně: já bych se v takovémto případě neomlouval, já bych pouze nanejvýše vysvětlil.--Zdenekk2 (diskuse) 3. 2. 2013, 02:02 (UTC)

Tento pseudoproblém bych vůbec neřešil. Budeme se omlouvat všem dotčeným, pokud byly články o nich (nebo jim tematicky blízké) zvandalizovány, a to kýmkoli, kdo do nich mohl přidat nepravdu? To, že na RC nesedí všeznalí odborníci a není v lidských silách odhalit kdejaký nesmysl, nepřesnost, zavádějící informaci, je pravda a s tím žádný wikiprojekt (v současnosti) nic neudělá.
Popisování wikikomunity v daném článku BL má takový charakter, až si člověk říká, že někdo daný článek musel také zvandalizovat.--Kacir 3. 2. 2013, 02:11 (UTC)

@Kacir i Zdenekk2: Omluva je IMHO nedostatečně doceňované diplomatické gesto, gesto dobré vůle. Myslím, že nám jde nejen o budování encyklopedie, ale taky o budování jejího dobrého jména. Pokud si o ní myslí lidi své, těžko s tím něco nadělat než usilovat o samotné její vylepšování. Máme-li ale konkrétního dotčeného za konkrétní prohřešek, který se ze strany Wikipedie stal (byť za konkrétní editaci může její původce, za nenapravení teoreticky nikdo konkrétní anebo všichni, ale to už je jedno, navenek je to prohřešek Wikipedie jako celku), pak nám nic nebrání to alespoň symbolicky napravit. Jak je to marketingové pořekadlo? „Jeden spokojený zákazník se svěří jednomu dalšímu člověku. Jeden nespokojený deseti lidem.“ Třeba tento případ není nijak veledůležitý, ale když už se tu probírá, tak předkládám konkrétní věcný návrh nějakého postupu vedoucího ke zlepšení. Samotné postesky nebo rozčilování nad tím článkem řešení nepřinášejí. Taktní vysvětlení s omluvou by třeba mohlo. --Bazi (diskuse) 3. 2. 2013, 03:07 (UTC)

No a jiná marketinková pravda říká, že i záporná reklama je reklama :). Nikdo Vám nemůže bránit, abyste se panu Čulíkovi omluvil, tudíž pokud to považujete za vhodné, tak se mu omluvte.

Vzhledem k tomu, že pan Čulík se staví do role poctivého novináře, tak si myslím, že by si základní informace o tom, jak funguje Wikipedie, měl být schopný dohledat sám. A pokud před tím z nějakého důvodu naopak zavírá oči, tak pochybuji, že mu nějakým omlouváním a vysvětlováním ty oči otevřeme. Nicméně pokud se někdo cítí jako „pravicový nevzdělaný komsomolec“, pro kterého „je poctou hodnocení Britských listů z pera anonymů na Wikipedii“, respektive má pocit, že by někdo mohl mít důvod jej za takového považovat, tak samozřejmě může zareagovat. Mně se ta kritika zahrnující i ksichtoknihu a TyTrubko zdá natolik pomýlená (blížící se úrovni jedné důchodkyně), že spíš než o Wikipedii vypovídá o panu Čulíkovi … a jakkoliv ji řešit je ztráta času (který by mohl být věnován třeba na to hlídání posledních změn). --Tchoř (diskuse) 3. 2. 2013, 03:20 (UTC)

Jistěže je omluva možná, opět ale jménem koho? Co když část komunity takovou formu odmítne / odmítá z principu, má zbylá část právo činit kroky za celek? V tomto případě se k omluvě nekloním, protože se pan Čulík vyjadřuje jako hulvát, i když dobře ví (z článku BL to plyne), jak Wikipedie funguje, a uplatňuje tak nepřijatelný princip kolektivní viny – „jeden vandal rovná se všichni jste nevzdělaní pravicoví komsomolci, kterým se zamlouvá většinou totalitní neobolševická zaujatost... .“ Vždyť je to s prominutím snůška nesmyslů. Ano, i přes to lze učinit omluvu. Zde bych tu věc vůbec neřešil. Osobně bych se rád omluvil člověku, který kritiku vyjádří adresně a především civilizovanou formou.--Kacir 3. 2. 2013, 03:38 (UTC)

První otázka je jistě na místě. Kdo nebo jménem koho? Při hledání odpovědi dospívám ke dvěma možnostem:

• sdružení Wikimedia ČR, neboť to je založeno za účelem propagace a šíření dobrého jména Wikipedie,
• kterýkoli z těch 32 wikipedistů, kteří mají stránku ve sledovaných a vandala nerevertovali.

V podstatě tak ale může učinit kdokoli z wikipedistů, a to prostě sám za sebe, pociťuje-li osobní morální zodpovědnost vůči Wikipedii jako dílu, na jehož dobrém jménu mu záleží. Učiní tak jménem svým vlastním, ale protože je wikipedistou, může tímto krokem vylepšit dobré jméno Wikipedie, aniž by k tomu musel mít nějaký formální mandát. Tak přeci každý za sebe činíme i ve svých editacích, nikdo nás nepověřil, nemáme k tomu nějaký mandát, a přesto to děláme, s vědomím nějakých sdílených hodnot, k jejichž naplňování chceme přispět. Proto nemyslím, že by se to mělo nějak obšírně řešit nebo snad dokonce hlasovat o nějakém jednotném usnesení. Moje původní otázka tak ani nebyla postavená. --Bazi (diskuse) 3. 2. 2013, 13:04 (UTC)

Souhlasím s Kacířem „odsud až posud“ a rozhodně se tudíž neomlouvat jménem Wikipedie nebo nějakého kolektivu.--Zdenekk2 (diskuse) 3. 2. 2013, 16:46 (UTC)

Cože?? Poslal bych mu ESO a dál bych se nezabýval, prosím, touto zbytečnou a prázdnou diskuzí, neboť čas strávený při jejím tvoření jsme mohli využít daleko lépe právě eliminací vandalismu nebo přidáváním objektivních referencí. --YjM | _d^p 3. 2. 2013, 18:00 (UTC)

Jen informuji kolegyně a kolegy, že poté, co se moje výzva nesetkala v diskusi s širší podporou, jsem se zařídil podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. S eliminací vandalismu se to pro mě osobně nevylučuje. Toť vše. --Bazi (diskuse) 3. 2. 2013, 19:28 (UTC)

Člověk má jednat podle svého svědomí. Osobně bych byl pro kontaktování BL a a vysvětlující mail i případnou omluvu. Tedy dodatečně tento postup schvaluji.--Rosičák (diskuse) 3. 2. 2013, 19:38 (UTC)

Vidím to jako Kacir – omluva by byla jménem koho? Jestliže to skutečně bylo editováno z ČVUT, měl by se omlouvat tamější správce sítě? Jistě ne.

Správnější je IMHO vysvětlení s tím, že nám to je líto, ale i se dodatkem, že kdokoliv mohl ESO. --Packa (diskuse) 3. 2. 2013, 20:11 (UTC)

Nevšímejte si Britských listů a pana Čulíka zvláště. Nejde o seriózní noviny ani osobu.--Tom (diskuse) 24. 2. 2013, 16:25 (UTC)

Mohl by mi někdo poradit, jak jednoduše přebírat iw z en, kde mají iw už přes wikidata? Až dosud stačilo dát editovat poslední sekci a iw zkopírovat (+přidat en iw). Děkuji.--Zdenekk2 (diskuse) 3. 3. 2013, 19:26 (UTC)

Zkopírovat to z nějaké jiné wiki (kromě italské a maďarské, kde už taky mají wikidata). --Jowe (diskuse) 3. 3. 2013, 19:31 (UTC)

Vím (na de to ještě zkopírovat jde), ale na en je největší pravděpodobnost, že tam článek najdu (zvláště o amer./angl. pojmech). Jinak dík.--Zdenekk2 (diskuse) 3. 3. 2013, 19:48 (UTC)

(s E.K.) Vždycky jsem to tak dělal a celkem mi to chybí :-( Teď mi nezbývá než to vzít z jiné jazykové verze nebo do nového článku přidat jen anglickou a ostatní nechat na botech (což se mi nelíbí). --Marek Koudelka (diskuse) 3. 3. 2013, 19:32 (UTC)

To už bude trvat snad jen pár dní. Pak bude stačit přidat do položky na wikidatech jen odkaz na článek na cs.wiki. --Jowe (diskuse) 3. 3. 2013, 19:35 (UTC)

@Zdenekk2: Stále stačí propojit s jakoukoli jazykovou verzí, roboti doplní zbytek. Ale po nasazení interwiki před Wikidata na všechny jazykové verze budou asi dost omezeni, nebude jich už tolik potřeba. --3. 3. 2013, 20:42 (UTC), Utar (diskuse)

Ano, ale myslel jsem, jestli to nejde nějak zkopírovat třeba z těch wikidat. Když vkládám iw do českého článku, snažím se vložit všechna, aby roboti zbytečně nezaplevelovali historii, ale pokud je opravdu jen otázkou pár dní zavedení wikidat i zde, pak to těch pár dní už nějak přežiju.:)--Zdenekk2 (diskuse) 3. 3. 2013, 20:52 (UTC)

Předpokládané nasazení Wikidat je 6. března (všechna předchozí nasazení byla ve večerních hodinách našeho času). Ve stejnou chvíli by mě přijít nástroj ke snadnějšímu doplňování interwiki i k článkům, které zatím žádný odkaz nemají. Co vidím jako větší problém, že zatím nejsou k dispozici boti na údržbu linků na Wikidatech... JAn (diskuse) 4. 3. 2013, 08:59 (UTC)

Takže po tom 6. březnu při novém článku se o interwiki nebudu muset starat a doplní se to samo? Nebo jak tedy dále postupovat. Umí roboti najít interwiki k článku, který nepropojím?-- Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel Don Pedro (diskuse • příspěvky)

„Pak bude stačit přidat do položky na wikidatech jen odkaz na článek na cs.wiki.“ – autor Jowe výše. „zatím nejsou k dispozici boti na údržbu linků na Wikidatech“ – autor JAn rovněž výše (neuměli to dosud, pokud nebyl název identický, proč by to měli umět nyní?).--Zdenekk2 (diskuse) 4. 3. 2013, 10:15 (UTC)

Aha, takže najedu sem: https://meta.wikimedia.org/wiki/Wikidata/cs a tam přidám článek v cs. Jak to technicky bude, to zatím nechápu, ale snad to lze nastudovat.--Don Pedro (diskuse) 4. 3. 2013, 10:49 (UTC)

Ne, najdete daný článek na wikidatech a na stránce (označované Q######) přidáte název toho článku na cs.wiki. Matěj Suchánek (diskuse | příspěvky) 4. 3. 2013, 10:51 (UTC)

@Don Pedro: To je jen dokumentace na Metě, Wikidata jsou samostatný projekt: d:Wikidata:Hlavní strana. Zatímco teď šly interwiki udělat třeba tak, že jsi přešel na anglický ekvivalent a přidal na konec odkaz na českojazyčnou verzi (a počkal na roboty, až to všude rozkopírujou), už teď můžeš přejít na anglickou verzi, kliknout na Edit links pod interwiki odkazy a na danou stránku Wikidat přidat ten odkaz na nový český článek. Ten se tak automaticky zobrazí (bez robotů) na všech Wikipediích, kde už je fáze I (interwiki) spuštěna (takže po 6. březnu ti přidáním jednoho odkazu do Wikidat v českém článku naskočí rovnou všechny propojené interwiki). Do doby nasazení jede cswiki stále na odkazy v článku a jejich rozkopírovávání přes roboty.

Existuje nástroj, kterým už teď můžeš zjistit, zda daný cswiki článek je propojen s nějakou položkou Wikidat. Viz Wikipedie:Pod lípou (oznámení)#Wikidata se blíží, funguje česky. --4. 3. 2013, 11:02 (UTC), Utar (diskuse)

Ahoj vespolek! V článku Šumperák chybí fotka. Neměl by někdo cestu okolo nějakého a nevyfotil by ho? Díky --Jana Lánová (diskuse) 4. 3. 2013, 15:06 (UTC)

Hoď to taky do žádaných do wp:Fotografování.--Juandev (diskuse) 6. 3. 2013, 21:59 (UTC)

Wikipedie:WikiProjekt Překlad volá. Littledogboy (diskuse) 6. 3. 2013, 12:38 (UTC)

Sorry for writing in English. I hope someone can translate this locally. If you understand German better than English you can have a look at the announcement on de:Wikipedia:Kurier.

As I annonced 2 weeks ago, Wikidata phase 1 (language links) has been deployed here today. Language links in the sidebar are coming from Wikidata in addition to the ones in the wiki text. To edit them, scroll to the bottom of the language links, and click edit. You no longer need to maintain these links by hand in the wiki text of the article.

Where can I find more information and ask questions? Editors on en:wp have created a great page with all the necessary information for editors and there is also an FAQ for this deployment. It'd be great if you could bring this to this wiki if that has not already happened. Please ask questions you might have on the FAQ’s discussion page.

I want to be kept up to date about Wikidata To stay up-to-date on everything happening around Wikidata please subscribe to the newsletter that is delivered weekly to subscribed user’s talk pages.

--Lydia Pintscher 6. 3. 2013, 22:54 (UTC)

Distributed via Global message delivery. (Wrong page? Fix here.)

Nejdou mi editovat ty informační boxy na koncích stránek. Kdysi tam byla nějaká tři písmenka, z nichž jedno bylo E. To umožňovalo ty boxy editovat. Ale teď už to tam není.--194.228.13.145 7. 3. 2013, 11:48 (UTC)

Který konkrétní box a ve kterém článku ? --Jowe (diskuse) 7. 3. 2013, 11:51 (UTC)

@Jowe: Asi obecně, jde zřejmě o ty odkazy, které má např. {{OznámeníRC}} na stránce Speciální:Poslední změny (d h e).

Aha, zapomněl jsem, že tato možnost u navboxů byla znemožněna neregistrovaným proti vůli komunity dvojicí wikipedistů. --Jowe (diskuse) 7. 3. 2013, 12:07 (UTC)

@194.228.13.145: Zvolíte-li Editovat, dole pod editačním oknem najdete odkazy na všechny šablony (mezi než informační a navigační boxy patří), které jsou na dané stránce použité: Šablony použité na této stránce. --Utar (diskuse) 7. 3. 2013, 12:00 (UTC), Utar (diskuse)

Registrovaní uživatelé mají možnost si zapnout udělátko, které mu tam ty odkazy dodá. Ostatní musí dát editovat celou stránku, kde si mohou ve výpisu pod editačním oknem najít v seznamu příslušnou šablonu a u ní kliknout na (editovat) JAn (diskuse) 7. 3. 2013, 12:02 (UTC)

Díky Utare, ale nemůžu tam nic takového najít. Dávám editovat přímo u těch boxů, nejčastěji je to nadpis externí odkazy, a nic z toho. O registraci nemám zájem.--194.228.13.145 7. 3. 2013, 12:13 (UTC)

Ano, koukám, že v některých případech se tam nevypíšou. Tak pak dejte Ukázat náhled, to vypadá, že funguje. --7. 3. 2013, 12:16 (UTC), Utar (diskuse)

To funguje. Trochu komplikované, ten prostý odkaz z E byl nesrovnatelně lepší. Ještě jednou díky.--194.228.13.145 7. 3. 2013, 12:22 (UTC)

Proto píšu editacicelé stránky. U sekcí se ty šablony spíš nevypíšou. JAn (diskuse) 7. 3. 2013, 12:58 (UTC)

Zaručeně funkční, i když o něco otravnější je postup: najít si v kódu stránky text zadaný mezi dvojími složenými závorkami (=název šablony) a ten vepsat do adresního řádku za http://cs.wikipedia.org/wiki/Šablona: --Bazi (diskuse) 7. 3. 2013, 13:28 (UTC)

Zdravím, Wikidata fungují... O odstranění interwiki ze článků se postarají roboti? Díky za objasnění. --DobyvatelCZ (diskuse) 7. 3. 2013, 02:37 (UTC)

Tam, kde jsem iw zkušebně odstranil je ihned robot zpět doplnil. Rád bych se tedy zeptal, zda (a kdy) budou mít boti nějaká omezení... Pokud jsem správně pochopil, jsou iw již minulostí. Díky --DobyvatelCZ (diskuse) 7. 3. 2013, 04:00 (UTC)

Hmm, a ví to ti roboti :D ? --7. 3. 2013, 05:25 (UTC), Utar (diskuse)

Bude válka strojů.--Juandev (diskuse) 7. 3. 2013, 06:29 (UTC)

Klasický pywikipediabot přestane doplňovat zpět ve chvíli, kdy se aktualizuje (oprava byla vydána v 5:45 ráno), což může trvat den či dva. Jenže pak nebudou boti vůbec fungovat :-(JAn (diskuse) 7. 3. 2013, 07:18 (UTC)

Každopádně je v tom pěknej brajgl. Včera jsem zjistil, že na některých anglických heslech není české iw ani po měsíci od vzniku českého článku, dneska zase naopak, že třeba na anglickém hesle Montana State University (http://en.wikipedia.org/wiki/Montana_State_University_-_Bozeman) je české iw, i když české heslo vůbec neexistuje. Tak fakt nevím.--VHS (diskuse) 7. 3. 2013, 08:31 (UTC)

Protože bohužel vývojáři i přes mnohé urgence nebyli schopní za 4 měsíce provozu Wikidat upravit stávající roboty, aby uměli zacházet s Wikidaty. Podle posledních zpráv by to snad už brzy měli dát dohromady a pak se to postupně urovná. Anglická Wikipedie má data už tři týdny, tedy tři týdny nejsou roboti schopni tam přidávat nové české články. Pokud je v článku klasicé interwiki, má přednost před tím z Wikidat, což byl i případ té univerzity - po odmazání už ukazuje na správný článek. JAn (diskuse) 7. 3. 2013, 09:01 (UTC)

Montana byl pozůstatek z této editace. --Vojtech.dostal (diskuse) 7. 3. 2013, 09:03 (UTC)

ah tak, lekl jsem se, že by šlo falešné iw vyrábět tak, že ho někdo napíše do Wikidat a stránku neudělá.--VHS (diskuse) 7. 3. 2013, 11:30 (UTC)

Šablony {{Link GA}} / {{Link FA}} zůstanou v článcích nebo budou taky na Wikidatech? --Marek Koudelka (diskuse) 7. 3. 2013, 17:29 (UTC)

Asi tu zatím zůstanou. Ony se totiž i zobrazují v různých jazycích různě. Ale i to by šlo nějak obejít, určitě dobrý nápad na rozšíření Wikidat. --7. 3. 2013, 17:49 (UTC), Utar (diskuse)

Zdravím, neboť nechci rozehrát hru přesouvání tam a zpět dovoluji si upozornit na toto, zejména ve světle proběhlé diskuse. Možná mi něco uniklo, ale nemělo by se použít {{Přesunout}}? --Taavetti (diskuse) 7. 3. 2013, 20:32 (UTC)

Rozhodně. Navíc ten přesun je dost sporný, neb zákon hovoří o Řádu Bílého lva. --Faigl.ladislav _slova^činy 7. 3. 2013, 21:10 (UTC)

Zajímavá diskuse, rozhodně je to sporný přesun, ale přístup Taavettiho oceňuji, nechal bych to nyní takto, přesouváním sem a tam se problém nevyřeší. Byl jsem trochu iniciativní a poslal jsem dotaz e-mailem na ujc, tak uvidíme, co odpoví. --Mates (diskuse) 7. 3. 2013, 21:18 (UTC)

Na diskusní stránce nápovědy jsem se celkem rozepsal, proč a jak si myslím, že je potřeba zlepšit stránky nápovědy. Také uvedl příklad, kde by se mohlo začít. --Matěj Orlický (diskuse) 15. 2. 2013, 23:35 (UTC)

Má pravidlo o struktuře článku zůstat pod tradičním názvem Wikipedie:Vzhled a styl nebo se má přesunout?-- Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel Matěj Orlický (diskuse)

Nový požadovaný článek Nápověda:Literatura. O sekci literatura jsem na č. Wiki mnoho nenašel, opírá se o novější NČ. Prosím o posouzení před doplněním odkazů na nový článek. --Matěj Orlický (diskuse) 1. 3. 2013, 12:15 (UTC)

Matěji, mně se to líbí. Jen víc takových příruček.--frettie.net (diskuse) 1. 3. 2013, 13:13 (UTC)

Díky, následuje.

Nový požadovaný článek Nápověda:Související články. Článek je sice (a asi zůstane) relativně stručný, ale pojednává o jedné samostatné části článku. Prosím o připomínky. --Matěj Orlický (diskuse) 1. 3. 2013, 14:46 (UTC)

Nový zastřešující článek Nápověda:Závěrečné sekce, stručný přehled shrnuje „co všechno patří pod text“ a základy jak položky vkládat s odkazy na podrobnější články. Uvítám připomínky. --Matěj Orlický (diskuse) 8. 3. 2013, 13:01 (UTC)

Super, až na ty mezijazykové odkazy... V podstatě celou sekci nahradit prozatím slovy „Najděte odpovídající článek na anglické wikipedii a klikněte na Edit links“. Littledogboy (diskuse) 8. 3. 2013, 18:29 (UTC)

Už jsem takové základní nasměrování udělal v odkazovaném hlavním článku, doplním brzy i sem. --Matěj Orlický (diskuse) 9. 3. 2013, 13:50 (UTC)

Co říkáte na toto? Není lepší ta původní verze? V jednom článku jsem to zrušil, ale pak jsem si všiml, že to přidává hromadně… --Marek Koudelka (diskuse) 8. 3. 2013, 16:58 (UTC)

Formulace by měla smysl, pokud by zbýval do narozenin tak maximalně měsíc. Jestliže zbývalo víc než půl roku, je to nesmysl. --Vachovec1 (diskuse) 8. 3. 2013, 17:05 (UTC)

Hmm, to asi ano. Ale když někdo zemřel v únoru a narodil se v prosinci (odkazovaný případ), tam se to moc nehodí. Podle mě se to ale nehodí nikam; je logické, že když zemřel v XX, tak nedožitých by bylo o rok víc. Tohle je spíš na parte, do encyklopedie se to podle mě nehodí. --Marek Koudelka (diskuse) 8. 3. 2013, 17:08 (UTC)

Mně to zas připadá trochu subjektivní až to nabádá k soucitu. Ale když už zmínit, že zemřel(a) (tý)den před narozeninami, tak spíše v článku. Matěj Suchánek (diskuse | příspěvky) 8. 3. 2013, 17:11 (UTC)

Formulaci "ve věku nedožitých..." beru pouze jako zdvořilost na parte či v nekrolozích. Wikipedie je však encyklopedie. --Harold (diskuse) 8. 3. 2013, 17:12 (UTC)

Rozhodně je encyklopedická pouze původní verze; informace v infoboxu by měla být strohým uvedením faktického stavu (ve věku), tedy žádné rozvité a nastavované informace; ty mohou být rozepsány v článku.--Kacir 8. 3. 2013, 17:18 (UTC)

Ano, taky jsem ty úpravy onoho uživatele odstranil. V infoboxu je taková dlouhá formulace nešťastná, protože text odskakuje na další řádek. V samotném textu článku by mi ta formulace nevadila (i když je trochu emotivně zatížená), ale jen skutečně kdyby do následujích narozenin zbývalo pár dní.--Davcza (diskuse) 8. 3. 2013, 17:49 (UTC)

Já bych formulaci "ve věku nedožitých..." bral v souvislém textu, byť encyklopedickém, pokud to má opodstatnění. Tedy pokud chybělo k dožití ne víc než čtvrt roku, nebo v případě „kulatého“ čísla klidně i o něco víc (samozřejmě ne víc, než 364 dnů). I když se jedná o trochu květnatý výraz, neviděl bych ho jako vyloženě problematický, pokud zpřesnění můžeme najít a sami si zpočítat podle infoboxu nebo dat narození a úmrtí v úvodu článku. Zcela nepřípadné je IMHO použití v infoboxu, kde by mělo jít spíš o ten ryze faktický údaj. Tam se ostatně hodí přednostně použít šablonu, která věk počítá i zobrazuje automaticky. --Bazi (diskuse) 8. 3. 2013, 18:16 (UTC)

Jsem v infoboxech pro výhradní používání šablony {{Datum úmrtí a věk}}, která již je použita v 1049 článcích. --Jowe (diskuse) 8. 3. 2013, 18:30 (UTC)

{{Datum úmrtí a věk}} ano, ale nemám rád třeba {{Datum úmrtí a věk}}, protože to lze zapsat ručně. --Marek Koudelka (diskuse) 8. 3. 2013, 18:35 (UTC)

Tomu nerozumím, srovnáváš dvě stejné šablony. --Jowe (diskuse) 8. 3. 2013, 18:46 (UTC)

Ehm… Takže znovu: {{Datum narození a věk}} ano, ale nemám rád třeba {{Datum úmrtí a věk}}, protože to lze zapsat ručně. − takhle to mělo původně být, ale … prostě jsem se špatně podíval na tvůj příspěvek. Promiň. Pro žijící lidi tu první šablonu používám, ale pro zemřelé je podle mě lepší to zapsat bez šablony, tam už se nic nemění. Ale je to můj názor a opravdu ho nechci prosazovat. --Marek Koudelka (diskuse) 8. 3. 2013, 18:56 (UTC)

Výhoda šablony je jednotné zobrazení. Právě aby třeba nevznikala lidová tvořivost ve věku nedožitých 75 let a podobně. Ručně zapsat to samozřejmě zapsat lze, ale zapsat to pomocí šablony není o moc složitější. Data ze šablony by se možná dala použít i k dalším účelům. --Jowe (diskuse) 8. 3. 2013, 19:14 (UTC)

Jasně, chápu. Další účely taky chápu, někde se z toho berou parametry pro kategorie (třeba na sk − ale jen v některých článcích). --Marek Koudelka (diskuse) 8. 3. 2013, 19:18 (UTC)

V infoboxech má být informace ve strojové a přesné podobě. Naopak v souvislém textu je podle mne vhodné zaokrouhlovat tak, jak je zkrátka v přirozeném jazyce zvykem, tedy ke kulatému číslu. Když někdo zemře v 89 letech a deseti měsících, tak o něm všichni budou říkat, že se dožil skoro devadesátky. Nepůjde o zdvořilost, ale o přirozenou formu zaokrouhlování, podobně jako když někde bude něčeho 89 100, tak místo zaokrouhlování na tisíce dáme přednost zaokrouhlování na desetitisíce a napíšeme, že toho je skoro devadesát tisíc.--Tchoř (diskuse) 9. 3. 2013, 00:26 (UTC)

Jo, jenže zemřel v 89 letech. Jsem pro přesná, nikoliv pro nějaká zaokrouhlená data. Tak je to vždy jednoznačné. "Ve věku nedožitých" patří na parte. My jsme encyklopedie. --DobyvatelCZ (diskuse) 9. 3. 2013, 02:34 (UTC)

V 89 letech je samozřejmě také zaokrouhlení. Bylo mu třeba 89 let, 60 dní, 20 hodin, 40 minut, … Normálně se to zaokrouhlí na celé roky, protože počítat dny, to nikoho nezajímá (a k hodinám atd. ani nebývají informace). Otázka pouze je, zda zakrouhlovat vždy dolů. Podle mne pro to není důvod.

Ani u jiných údajů k tomu nevidím důvod. Pokud bude nějaká vesnice vzdálená 19,324 km od Prahy, tak do článku klidně napíši, že je vzdálena přibližně/skoro/bezmála 20 kilometrů. Čtenáře nejčastěji zajímá přibližný rozumně zaokrouhlený údaj. Málokdo potřebuje řešit, zda je jedno město od druhého 219 nebo 221 kilometrů, nebo zda někdo zemřel těsně před nebo těsně po 90 narozeninách. Podstatné jsou zhruba tak dva řády, víc si nikdo krátkodobě pamatovat nebude. A pokud se díky kulatosti dá zaokrouhlit bez výraznější ztráty přesnosti na jedinou nenulovou číslici, tak je přirozené a správné to využít. --Tchoř (diskuse) 9. 3. 2013, 03:53 (UTC)

Jsem pro uvádění přesného data (poslední dožitý rok) v infoboxu, resp. za použití šablony {Datum úmrtí a věk} - v zájmu standardního vzhledu a stylu infoboxů. Detaily mohou být vždy rozepsány v článku, infobox poskytuje základní data, a podle mého názoru je z jeho podstaty žádoucí aby tak činil v co nejjednotnějším formátu.--Hon-3s-T (diskuse) 9. 3. 2013, 16:02 (UTC)

Na základě fotografického workshopu Wikipedistů ve skleníku Fata Morgana pražské botanické zahrady vznikla celá řada fotografií rostlin. Obracím se na editory s otázkou, kdo by si vzal na starost doplňování článků o rostlinách, které ve skleníku mají? Paní ředitelka nám dala předběžný souhlas text do wikipedických článků použít. Jednalo by se jak o zakládání článků nových, tak i doplňování stávajících. Najde se někdo? Předám konakt. Srdečně, --Svajcr (diskuse) 10. 3. 2013, 06:29 (UTC)

Já bych oslovil projekt Chráněná území. Tam je dost lidí co mají zájem o přírodu. --Dominik Matus  _diskuse^příspěvky 10. 3. 2013, 11:58 (UTC)

Prosím, aby někdo doplnil interwiki do článku Vlaštovčí jeskyně. Nejlépe někdo, kdo nový systém interwiki vymyslel a zavedl, protože nebýt jeho, tak jsem je samozřejmě udělal sám.

Měl jsem za to, že se doplní poté, co v anglickém článku klepnu na edit linsk a doplním do seznamu českou verzi - ale ač jsem to udělal, tak ani se odkaz neobjevil odkaz v ineterwiki u anglického článku, ani se neobjevila interwiki u českého článku.

Pokud toto "vylepšení" vzniklo v rámci nějakého projektu na zjednodušení práce s wikipedií, tak se OPRAVDU NEPOVEDLO... --Žoldák (diskuse) 10. 3. 2013, 14:58 (UTC)

Viz několik řádků výše, někdy se změny projeví po delší době. --Mates (diskuse) 10. 3. 2013, 15:01 (UTC)

(s E.K.) Stačí udělat „prázdnou“ editaci. --Marek Koudelka (diskuse) 10. 3. 2013, 15:02 (UTC)

Chce to prostě jen čas až se to vyladí. --Dominik Matus  _diskuse^příspěvky 10. 3. 2013, 21:10 (UTC)

Podle stránky Wikipedie:Přechylování ženských jmen musí být v článku uvedená i původní forma jména. Podle mě by to mělo být uvedeno hlavně v úvodu, ale tento názor asi všichni nezastávají. Co na to ostatní? Díky, --Marek Koudelka (diskuse) 11. 3. 2013, 18:24 (UTC)

Smyslem uvedení nepřechýlené varianty je hlavně skutečnost, že z přechýlené podoby nemusí být jasná podobna nepřechýlená. Pokud už je v té úvodní větě rodným jménem Maureen Ann Tucker, tak lze předpokládat, že čtenář bez další nápovědy tuší, že ta nepřechýlená podoba je Tucker a nikoliv třeba Tuckero. Takže já bych tam také nechal jen ty dvě varianty. Abychom naopak nedospěli k extrémům zkrácené přechýlené+zkrácené nepřechýlené+přechýlené dlouhé+nepřechýlené dlouhé+ ….--Tchoř (diskuse) 11. 3. 2013, 18:54 (UTC)

@Marek Koudelka: V daném případě je ta původní forma v článku uvedena (dvakrát) v infoboxu, plus nepřechýlená podoba následovala i bezprostředně v závorce za (původně uvedenou) "nepřechýlenou podobou" - "(rodným jménem: [...])". Podle mého názoru, požadavku na uvedení původní, nepřechýlené, podoby, postačuje pokud je tato uvedena v úvodu článku alespoň jednou, nemusí být opakována jako "rodné jméno" a "nepřechýlená podoba", respektive zde to bylo v opačném sledu. Možná je toto u konkretního článku spíš otázka stylistiky - pokud je plné originální jméno, včetně prostředního, (Maureen Ann Tucker) uvedeno v infoboxu, v intru článku by možná namísto výrazu "rodné jméno" měla být užita nejčastější užívaná nepřechýlená podoba (tj. zde Maureen Tucker) s odkazem na jazyk (tj. ve formě "(anglicky Maureen Tucker, [...])"). --Hon-3s-T (diskuse) 11. 3. 2013, 19:14 (UTC)

p.s.: Původní formulace daného intra: "Maureen Tuckerová, nepřechýleně Maureen Tucker (rodným jménem Maureen Ann Tucker; [...] )" mi připadá v každém případě poněkud nadbytečná, a odstranění jednoho z výskytů naprosto chápu i čistě z hlediska snahy stylistické.--Hon-3s-T (diskuse) 11. 3. 2013, 19:29 (UTC)

Požadavku na uvedení původní nepřechýlené podoby postačuje dokonce i uvedení pouze v infoboxu. Palu (diskuse) 12. 3. 2013, 19:22 (UTC)

Infobox by neměl nahrazovat informace uvedené jinde v článku. --Faigl.ladislav _slova^činy 12. 3. 2013, 19:34 (UTC)

@Palu: Mně nejde jen o formální splnění požadavku, ale koukám se na to i z uživatelského hlediska - pro někoho kdo článek edituje je infobox a údaje v něm vždy na prvním místě, ale pro někoho kdo jej jen čte, tak je infobox "stranou" a první nač narazí je, "vlevo nahoře", intro článku, tj. myslím, že kvůli tomu by podle mého názoru daný údaj měl být, v nějaké podobě, uveden i tam.--Hon-3s-T (diskuse) 12. 3. 2013, 19:41 (UTC)

Jako třeba v podobě "Maureen Tuckerová, nepřechýleně Maureen Tucker"? Mě přijde divné už "Maureen Tuckerová, rodným jménem Maureen Tucker". Právě pro tyhle informace typu "databázových dat" je podle mě infobox ideální a někdy je dost obtížné tato data zařadit i do samotného textu, má-li zůstat nějakým způsobem čitelný a "normální". Ještě se to dá pochopit u dat narození, ale u tak zjevné informace, že Maureen Tuckerová je vlastně - překvapení - přechýlená Maureen Tucker?... Palu (diskuse) 12. 3. 2013, 19:53 (UTC)

@Palu: Z hlediska stylistického se osobně pŕikláním spíš k uvedení ve formulaci Maureen Tuckerová (anglicky Maureen Tucker, [...])") (viz můj příspěvek zde výše) - uvádění separátních "nepřechýlené podoby" a "původního jména" v úvodu článku mi připadá nadbytečné, a formulace "rodné jméno" ve mně osobně evokuje spíše "jméno před uzavřením sňatku a přijetím příjmení partnera/partnerky", nemluvě o tom k čemu odkazuje příslušný článek zde na Wikipedii. Smysl pro uvádění základního tvaru nepřechýlené varianty obecně zde uváděl kol. wikipedista Tchoř. --Hon-3s-T (diskuse) 12. 3. 2013, 20:09 (UTC)

Pokud už nastane případ, kdy k přechýlení dojde, tak by v úvodu měl být uveden i nepřechýlený tvar, ať už tak či onak. To je totiž skutečné jméno dotyčné. --Faigl.ladislav _slova^činy 12. 3. 2013, 20:14 (UTC)

Smysl uvádět jistě má, ale už ne tolik přímo v textu. Co se týče pužití "anglicky", také to nezní nejlíp. Nejde ani tolik o překlad, stejně jako nejde ani tolik o překlad ve jméně Jack O'Neill, třeba pokud použiji nebo i nepoužiji vyskloňované "s Jackem O'Neillem". Je to spíše přirozené zacházení češtiny s cizími slovy než čistokrevný překlad. Pořád jsem přesvědčen, že infobox je zdaleka nejvhodnější místo na uvedení nepřechýlené formy v článku. Pro úvod je informace příliš triviální a rušivá. Palu (diskuse) 12. 3. 2013, 20:31 (UTC)

@Palu: Tak lze jistě uvozovat i spojením "originálně" "v rodném jazyce" či "původním jménem", to je čistě otázka formulace.--Hon-3s-T (diskuse) 12. 3. 2013, 20:55 (UTC)

p.s.: Mimoto v posled zde nejde jen o angličtinu anebo jiné jazyky užívající latinku, ale i o články týkající se žen jejichž jména jsou v originálním znění psaná zcela jinými písmy.--Hon-3s-T (diskuse) 12. 3. 2013, 21:28 (UTC)

(Please consider translating this message for the benefit of your fellow Wikimedians)

Greetings. As you might have seen on the Wikimedia tech blog or the tech ambassadors list, a new functionality called "Lua" is being enabled on all Wikimedia sites today. Lua is a scripting language that enables you to write faster and more powerful MediaWiki templates.

If you have questions about how to convert existing templates to Lua (or how to create new ones), we'll be holding two support sessions on IRC next week: one on Wednesday (for Oceania, Asia & America) and one on Friday (for Europe, Africa & America); see m:IRC office hours for the details. If you can't make it, you can also get help at mw:Talk:Lua scripting.

If you'd like to learn about this kind of events earlier in advance, consider becoming a Tech ambassador by subscribing to the mailing list. You will also be able to help your fellow Wikimedians have a voice in technical discussions and be notified of important decisions.

Guillaume Paumier, via the Global message delivery system. 13. 3. 2013, 19:04 (UTC) (wrong page? You can fix it.)

Zdá se, že jakási společnost Melzer smazala obsah článku (rozcestníku) Melzer a nahradila jej textem propagujícím vlastní firmu. Jak postupovat? Vnímám to jako kombinaci vandalismu (odstranění původního obsahu), spamu (vlastní propagace) a encyklopedicky nevýznamného obsahu (odkaz na adresář, v němž firma figuruje, jistě není dokladem). Jak postupovat, aby pod heslem Melzer opět figuroval smazaný rozcestník? Je prostý revert adekvátní? --Xth-Floor (diskuse) 14. 3. 2013, 13:39 (UTC)

Navrhuji revert + stručnou informaci do uživatelské diskuse: "Neničte nám prosím rozcestník, článek můžete založit pod název Melzer (firma)". --Jvs 14. 3. 2013, 13:51 (UTC)

@Xth-Floor: V historii je už víc editací k firmě než k rozcestníku. Navrhuji tedy aktuální obsah přesunout na Melzer (firma), z historie pak založit nový rozcestník Melzer + informovat uživatele o přesunu. --14. 3. 2013, 14:03 (UTC), Utar (diskuse)

Nejsem si jistý, ale mám dojem, že tenhle postup tu byl kdysi rozporován - tedy že uživatel, který není autorem textu, nemůže jen tak vzít obsah článku a vložit ho do nového hesla pod svým jménem. Protože pak v novém článku figuruje jako autor daného textu, což porušuje autorská práva skutečného autora textu - jestli si to dobře pamatuju. Nebo to tak není? --Xth-Floor (diskuse) 14. 3. 2013, 14:14 (UTC)

Je to stejné jako u Wikipedie:Rozdělování článků, především bod 5: Aby byly splněny podmínky GFDL a CC-BY-SA, je nutné při založení nového článku uvést, z jakého článku byl text zkopírován, a to včetně jeho verze. Rozumné je ve shrnutí editace uvést tzv. trvalý odkaz. --Tlusťa 14. 3. 2013, 14:19 (UTC)

@Xth-Floor (EK): Když to zkopíruješ jen tak, není to vhodné. Beru ale, že stačí, když do shrnutí dáš něco jako: část článku ABC, autoři: XY1, XY2, XY3, případně i trvalý odkaz. Prostě do shrnutí napíšeš, že to není tvůj text.

Tady přesunem na článek o firmě a vytvořením rozcestníku znovu metodou Ctrl+C, Ctrl+V bys přesouval 2 editace od jednoho autora (navíc tebe). Když by se to Ctrl+C, Ctrl+V zkopírovalo do článku o firmě a revertovalo na rozcestník, přesouváš 13 editací od 2 autorů.

Když to uděláš ty, jak jsem říkal, cizí příspěvky přejmenováváš, překopírováváš jen svoje. --14. 3. 2013, 14:24 (UTC), Utar (diskuse)

Přesunul jsem článek na Melzer (společnost) a požádal na nástěnce správců o smazání přesměrování Melzer a obnovení původní „patrové“ podoby článku včetně historie. Dále jsem vložil do článku požadavek na doložení významnosti. Atila M. Rof (diskuse) 14. 3. 2013, 14:26 (UTC)

Smazáno nebylo, rozcestník byl rovnou obnoven. Provedl jsem nulovou editaci, kde jsem ve shrnutí doplnil údaje o přesunu. --14. 3. 2013, 14:34 (UTC), Utar (diskuse)

Děkuji všem zúčastněným za názory a řešení situace. --Xth-Floor (diskuse) 14. 3. 2013, 14:41 (UTC)

Dělám trošku pořádek v astronomii a ve hvězdách, na jednu věc se musím zeptat komunity, zda u hvězd má být jejich výskyt v kultuře, tím nemyslím mytologii, ale marginální zmínku o hvězdě v nějaké sci-fi knížce, příkladem je například Beta Hydrae, kde je o ní a jejích obyvatelích zmínka na jedné straně, nic víc. Na en a na většině ostatních wikipediích většinou nevpisují zmínky o hvězdách ve sci-fi k reálné hvězdě (u fiktivní hvězdy je to jiné), ale i zde máme pouze seznam viz např. Seznam planet ve Star Treku. Podle mě by to i české wikipedii mělo být takto en:Stars and planetary systems in fiction. Ale i tam to není jednoduché, je tam myslím zmínka o o triviálních a fiktivních referencích, a i volání po jiném řešení. Dále byly založeny kategorie Kategorie:Literatura o tělesech sluneční soustavy, ale má maličkost nepovažuje za literaturu o planetách sci-fi. Jinde to za mají jinak en:Category:Mercury (planet) in fiction a článek en:Mercury in fiction. Je to řešení i pro českou wikipedii? Jestli to někoho zajímá, prosím o vyjádření, ale nejedná se důležitý problém wikipedie, jen bych chtěl znát názor někoho jiného.--Mirek256 14. 3. 2013, 15:10 (UTC)

Tak já jsem si v praxi vyzkoušel práci na wikidatech. Napsal jsem nový článek lakušník niťolistý a na wikidatech jsem přidal cs. Ovšem nedělo se nic, interwiki k českému článku přibylo až ráno. V cizích verzích není dodnes, ačkoliv na wikidatech to je. http://de.wikipedia.org/wiki/Haarbl%C3%A4ttriger_Wasserhahnenfu%C3%9F Nevíte jak to funguje? Proč se změna nepprojeví okamžitě?--Don Pedro (diskuse) 10. 3. 2013, 12:15 (UTC)

Viz Wikipedie:Pod lípou (technika)#ad wikidata. --Jowe (diskuse) 10. 3. 2013, 12:18 (UTC)

Viz také Wikipedie:Potřebuji pomoc#Záhada - interwiki. Lidi, zkuste nejdřív trochu hledat… --10. 3. 2013, 12:44 (UTC), Utar (diskuse)

Dík, opravdu funguje ta prázdná editace, teď jsem to udělal u té německé verze článku a link se objevil. Takže jestli tomu dobře rozumím, změna na wikidatech se na jazykové verzi projeví až tehdy, když na článek někdo hrábne, jinak to zůstane třeba rok postaru.--Don Pedro (diskuse) 10. 3. 2013, 12:58 (UTC)

To určitě ne, viz odkazovaná odpověď (den dva). --Marek Koudelka (diskuse) 10. 3. 2013, 13:04 (UTC)

Pro jistotu jsem se na to zeptal na IRC kanálu #wikimedia-wikidata a odpověď zněla (od WD správců, volně přeloženo): Změna by se měla projevit do pěti minut, někdy to ale může trvat několik hodin až dní. Toto zpoždění je hodnoceno jako bug 45892 a na jeho odstranění (a tedy zrychlení projevení změn) se pracuje. Ten den dva byl jen můj názor, tohle je přesnější. --10. 3. 2013, 13:30 (UTC), Utar (diskuse)

Dobře, pohlídám si to a uvidíme. Jen by mě zajímalo, jestli na wikidatech někdo hlídá vandaly a taky co třeba revertační války.--Don Pedro (diskuse) 10. 3. 2013, 13:14 (UTC)

Na Wikidatech je momentálně 59 správců, z nichž minimálně někteří hlídají poslední změny. JAn (diskuse) 10. 3. 2013, 20:49 (UTC)

Jako do jednoho z nejviditelnějších míst to přidám sem: podle tohoto komentáře by automatické obnovování článků (purge) mělo být nasazeno spolu s možností editace interwiki přímo z Wikipedie (EDIT: chybný odkaz, ten původní se mi teď nedaří najít --16. 3. 2013, 13:09 (UTC), Utar (diskuse)), nebude tedy potřeba chodit na Wikidata. Kdy to ale má být, jsem zatím nenašel. --12. 3. 2013, 19:18 (UTC), Utar (diskuse)

Dobrý večer. Koukám, že se nám na Wikipedii objevil nový jmenný prostor Module i s přidruženou diskusní stránkou. Neví někdo, co se chystá nebo o co jde? Kdo si to chce ověřit, nechť se podívá kdekoliv, kde se vybírají jmenné prostory (vyhledávání, RC, sledované, co odkazuje se atd.). Matěj Suchánek (diskuse | příspěvky) 15. 3. 2013, 20:32 (UTC)

Jak jsem si četl o zaváděném jazyku Lua, byl tam zmíněn JP Skript. Možná je Module nové jméno. --15. 3. 2013, 20:36 (UTC), Utar (diskuse)

Potvrzeno: viz en:Wikipedia:Namespace --15. 3. 2013, 20:38 (UTC), Utar (diskuse)

Díky za rychlou odpověď... Bože, co se to s Wikipedií jen děje?! Matěj Suchánek (diskuse | příspěvky) 15. 3. 2013, 20:42 (UTC)

Tryskový rozvoj, nestačíme dokumentovat :D . NS Modul jsem přidal do Nápověda:Jmenný prostor. Teď jen zjistit, kde se lokalizuje (Module --> Modul) … asi na Translatewiki. --15. 3. 2013, 20:56 (UTC), Utar (diskuse)

Hm, tak ne… tady to už je přeloženo. Tak proč je to tady stále Module? --15. 3. 2013, 21:11 (UTC), Utar (diskuse)

Stejně jako u řek se určuje levý či pravý břeh tak, že pohlížím na mapu po proudu, funguje toto u kopců?--Juandev (diskuse) 17. 3. 2013, 10:16 (UTC)

A jak poznáš, kterým směrem ten kopec teče? --17. 3. 2013, 10:34 (UTC), Utar (diskuse)

A co světové strany? -:)))--Mirek256 17. 3. 2013, 11:06 (UTC)

Utare, to je předmětem mého dotazu. Jak se na kopec dívat, abys určil pravou a levou stranu.--Juandev (diskuse) 17. 3. 2013, 11:12 (UTC)

Kopec pravou a levou stranu nemá. Jak správně poznamenal Mirek256, využívají se světové strany. (A např. "kulatý" kopec ani žádnou stranu mít nemůže; dobrá rada: zkuste na problémy pohlížet příště obecněji.)--88.101.116.162 17. 3. 2013, 11:18 (UTC)

Co to znamená pohlížet na problémy obecněji?--Juandev (diskuse) 17. 3. 2013, 11:21 (UTC)

@Juandev (EK): No podle mne, anžto kopce obvykle netečou určitým směrem, levá a pravá strana jsou proměnlivé. V článku bych to uváděl vždy s při pohledu od, jednodušší je ale používat ty světové strany. Na rozdělení levá/pravá potřebuješ orientovanou čáru, ty tady máš v základu jen bod. --17. 3. 2013, 11:23 (UTC), Utar (diskuse)

Stejně tak jako existuje dohoda, že na řeku pohlížíme po toku, může existovat dohoda, že na kopec pohlížíme z jihu na sever a tak určujeme jeho pravou a levou stranu.--Juandev (diskuse) 17. 3. 2013, 11:25 (UTC)

Ne, neexistuje. Kopce nemají levou a pravou stranu. Geograficky to je navíc nesmysl. Podobně neříkáme nalevo a napravo na mapě, ale řídíme se dle světových stran. --Faigl.ladislav _slova^činy 17. 3. 2013, 11:37 (UTC)

Problém se vyskytuje např. v této tabulce, ale i v mnoha dalších tabulkách zkopírovaných ze zahraničních wiki. Tabulka řadí města špatně podle populace. Co to způsobuje? --Kohelet (diskuse) 19. 3. 2013, 01:30 (UTC)

Problém bude v tom, že systém počítá s anglickým oddělováním řádů čárkami, ale ne s českým oddělováním mezerami. Čísla oddělená mezerami tak bere jako textové řetězce a řadí je jakoby podle abecedy. --Bazi (diskuse) 19. 3. 2013, 01:39 (UTC)

Čárky, nebo tečky místo mezer (nebo jejich odstranění) to řeší. Ovšem neřeší to přehlednost. --DobyvatelCZ (diskuse) 19. 3. 2013, 01:46 (UTC)

Zkusil jsem zkopírovat tabulku z en wiki...a neřeší. I když je to oddělené čárkami, stejně to seřadí špatně.--Kohelet (diskuse) 19. 3. 2013, 02:11 (UTC)

Když jsem si to tak zkoušel, tak to bere čárku jako desetinnou čárku, takže 1,643,542, chápe jako jedna celá bla bla, ne milion bla bla... Takže jedině dohromady, bez mezer a teček.--DobyvatelCZ (diskuse) 19. 3. 2013, 02:38 (UTC)

To potom ovšem musí být chyba v české Wikipedii. Čárku bere jako desetinnou, ale mezery nebere? Nádhera.--Kohelet (diskuse) 19. 3. 2013, 03:03 (UTC)

A co formátování výstupu {{formatnum:1234567.89}} -> 1 234 567,89 ? JAn (diskuse) 19. 3. 2013, 07:14 (UTC)

Kupodivu, ani čísla úplně bez mezer to neseřadí správně. Například zde. Odstranil jsem tečky, zůstala pouze čísla bez mezer a teček, ale stejně to seřadí špatně. Někde se stala chyba.--Kohelet (diskuse) 19. 3. 2013, 11:32 (UTC)

Vizte šablonu {{Nts}} a její použití. --G3ron1mo 19. 3. 2013, 11:52 (UTC)

Mimochodem, jednotky obyv./km2 by v odkazovaném příkladu neměly být u hodnot v každém řádku, ale v záhlaví tabulky. Obecně bychom se měli jednotkám v tabulkách spíš vyhýbat, nemají-li pádné opodstatnění např. tím, že pro každou hodnotu je jednotka jiná. Jsou-li všechny stejné, patří rozhodně do záhlaví. --Bazi (diskuse) 19. 3. 2013, 12:05 (UTC)

To je hezké, ale proč takovou šablonu na jiných Wikipediích nepotřebují, jenom my ano?--Kohelet (diskuse) 19. 3. 2013, 12:17 (UTC)

Sortable je dělané pro anglickou Wikipedii. Pokud to chcete napravit, můžete to klidně naprogramovat. --G3ron1mo 19. 3. 2013, 12:22 (UTC)

To nevysvětluje, proč to na české Wikipedii neřadí správně čísla bez mezer a bez čárek, jak jsem uvedl na příkladu výše.--Kohelet (diskuse) 19. 3. 2013, 12:26 (UTC)

bugzilla:42607 --G3ron1mo 19. 3. 2013, 12:44 (UTC)

Hezký den, při kontrole možných spamů se mi opakovaně ukazují editace uživatele 81.191.182.151. V seznamu jeho editací je vidět, že do článků přidává hromadně odkazy do fotoarchivu Šechtl a Vozeček. Odkaz je sice vždy tematicky shodný s obsahem článku, ale s objemností jejich archivu budeme mít za chvíli Šechtka s Vozečkem na každé třetí stránce.

Podle WP:EO je přidávání odkazů na své vlastní stránky velmi nevhodné. a Přidávat masově odkazy na jediný web je rovněž krajně nevhodné. Jelikož s podobnou situací nemám prozatím zkušenosti, rád bych se s Vámi poradil jak byste postupovali. Díky. --DobyvatelCZ (diskuse) 25. 2. 2013, 01:15 (UTC)

Lze buď smazat vše jako hromadné spamování nebo ojediněle ponechat odkazy, kde je i nějaký encyklopedicky přínosný text.--Zdenekk2 (diskuse) 25. 2. 2013, 10:47 (UTC)

Jejich archiv je skutečně velice rozsáhlý a přínosný. Kdykoliv hledám nějaké fotografie z historie, u nich je většinou najdu. Setkávám se s těmito jmény už velice dlouhou dobu a jejich činnost je skutečně velice hodnotná. Pomáhají různým občanským aktivitám, organizují výstavy, dělají semináře a přednášky... Doporučuji se s jejich činností blíže seznámit a případně navázat v rámci Wikimédie i nějakou bližší oficiální spolupráci. --Jaroslav Ondráš (diskuse) 26. 2. 2013, 08:56 (UTC)

Jejich činnost je pro Wikipedii irelevantní. Některé fotografie možná už budou volným dílem (muselo by se to ale zjišťovat u každé fotografie zvlášť), u jiných si nejsem jist, zda by je byli ochotni uvolňovat pod svobodnou licencí bez propagace jejich stránek. Spolupráci zkuste nadnést zde.--Zdenekk2 (diskuse) 26. 2. 2013, 09:35 (UTC)

Chtělo by to promyslet, nakolik a v jaké formě by ta spolupráce byla přínosná. Byl to jen nápad, já s nima nemám nic společné. Chtělo by to debatu v širší komunitě... --Jaroslav Ondráš (diskuse) 26. 2. 2013, 09:53 (UTC)

Debata v širší komunitě je zbytečná. Jediná možná „spolupráce“ je uvolnění jejich fotografií pod svobodnou licencí, abychom je mohli nahrát na Commons (bez nároku na odměnu a bez propagace jejich stránek), s tím by komunita zcela jistě souhlasila. Pokud by s uvolněním nesouhlasili, pak je jakákoliv další „spolupráce“ bezpředmětná, tedy jde jen o to, přemluvit je k uvolnění.--Zdenekk2 (diskuse) 26. 2. 2013, 10:12 (UTC)

Přímý odkaz na zdroj (což někteří tady občas odsuzovali jako "propagaci jejich stránek" - neříkám, že se to týká Zdenkak2) u podobných spoluprací bývá zcela normální... - viz případy německého Bundesarchivu, Deutsche Fotothek atd. Jejich fotografie se dají použít jako vhodný vzor, užívají na Commons šablonu instituce (např. commons:Institution:Deutsche Fotothek). Jinak je třeba dodat, že komunita Commons a komunita české Wikipedie jsou dvě oddělené entity. Okino (diskuse) 26. 2. 2013, 10:53 (UTC)

Vážení kolegové! Dědicové archivu fotografického ateliéru Šechtl a Voseček se značnými náklady digitalizují archiv často zcela unikátních fotek a mimořádně otevřeně (na rozdíl od řady jiných digitalizačních projektů) zpřístupňují tento obsah veřejnosti. Myslím, že bychom jim za to měli být vděční a vítat možnost externího linku na jejich stránky, když většina z toho bohužel není volná a pro Wikipedii přímo použitelná. Označovat to jako možný spam mi přijde hloupé; už jsme takto ke své škodě odradili od spolupráce několik institucí. Zdraví --Gampe (diskuse) 26. 2. 2013, 11:09 (UTC)

Souhlasím s Gampe, nevypovídá to o nás moc dobře, pokud nálepku „spam“ používáme velmi pohotově, zato „spolupráci“ odkazujeme štítivě do uvozovek. Doporučení říká "Přidávejte odkazy především na stránky s kvalitním obsahem, přinášející další neutrální a přesné informace, jež nemohou být uvedeny v článku, například kvůli autorským právům...", přitom není uvedeno – ani by to nebylo logické – že tyto informace musí být textové a nikoli třeba obrazové nebo zvukové. Naopak mám za to, že odkazovat na fotografie osob, předmětů, událostí atd., které jsou přímo předmětem článku, které nejsou zjevně volným dílem a ke kterým nemáme na Commons rovnocennou alternativu, je přínosným rozšiřováním encyklopedického obsahu. Přirozeně to by se mělo posuzovat individuálně.––RPekař (diskuse) 26. 2. 2013, 12:42 (UTC) +1--Ben Skála (diskuse) 26. 2. 2013, 13:34 (UTC)

Tady se ale bavíme o masovém odkazování na jeden web, nikoliv o individuálním posuzování.--Zdenekk2 (diskuse) 26. 2. 2013, 13:59 (UTC)

Pokud těch „několik institucí“ mělo zájem pouze propagovat své stránky na Wikipedii a nikoliv uvolnit svá díla pod svobodnou licencí, pak s tím asi nic neuděláme. Přidávat odkazy na své vlastní stránky nebo masově přidávat odkazy na jediný web je spam. Wikipedie není sbírkou odkazů, v opačném případě by nebylo nutné vytvářet články, stačilo by linkovat na speciálnější weby.--Zdenekk2 (diskuse) 26. 2. 2013, 13:59 (UTC)

Zůstává jen otázka, nakolik to pro wikipedii bude přínosné, když fotografie, na které mají tyto osoby práva a které z historického hlediska mají obrovskou výpovědnou hodnotu a které je velice těžko nahradit z wikipedie zmizí. Jestli není barbarství smazat kvalitní fotografie. Proto říkám, že by možná bylo dobré se s nima domluvit, aby ty fotografie, o které máme zájem byly nahrány u nás na commons i pod podmínkou, že zachováme odkaz na autora, případně vlastníka fotografií. Pokud je něco takové pro některé členy komunity nepředstavitelné, není dál o čem debatovat. Mažme, označujme za spam, snad budoucnost ukáže, že to pro wikipedii bylo něčím přínosné... --Jaroslav Ondráš (diskuse) 27. 2. 2013, 08:12 (UTC)

@Zdenekk2: Masově odkazujeme na řadu různých webů, namátkou na [12], [13], [14]. Tam to nevadí? Navíc ŠaV jsou stránky nekomerční na rozdíl od některých jiných, takže o spamu nemůže být podle mého ani řeči.
@Jaroslav Ondráš: No tomuhle se maličko věnuju, takže tak trochu tuším o co jde. Kolik času Ti zabere přesvědčení jedné instituce? Navíc pro řadu z nich je licence CC-BY-SA z různých důvodů (třeba zákony) neakceptovatelná.
Zdraví --Gampe (diskuse) 27. 2. 2013, 09:08 (UTC)

@Gampe: Pokud to ani nezkusime, nemuzeme vedet, jestli by to pro ne bylo akceptovatelne. Oni sami na svych strankach zverejnuji volne cely archiv. Samozrejme, v nizsi kvalite. Ta kvalita by byla dostatecna i pro nas. Takze by ty same fotky byly u nich v internetovem, volne pristupnem archivu i u nas v internetovem, volne pristupnem archivu s uvedenim autora. Co by se pro ne zmenilo? Jen by jejich jmeno bylo uvedeno na vsech strankach wikipedie, kde by se vyskytovala jejich fotka. Myslim, ze je to pro nas mala cena a pro ne obrovska deviza, kdyby k takove domluve doslo. Ale jak rikam, chtelo by to prodiskutovat v sirsi komunite, protoze ne pro kazdeho to muze byt prijatelne. Ja osobne vnimam jejich fotoarchiv jako prinos pro wikipedii, ale nekdo jiny muze mit jiny nazor, proto ho nechci a nemuzu vnucovat vsem ostatnim... --Jaroslav Ondráš (diskuse) 27. 2. 2013, 10:04 (UTC)

No Gampe to právě celkem systematicky zkouší, takže opravdu ví, o čem mluví.

V případě, že by k domluvě a nahrání na Commons došlo, bylo by to jistě přínosem a to v první řadě pro projekty WMF. Z jejich strany by došlo k jedné zásadní změně, a to by byla změna stávající nesvobodné licence na licenci svobodnou, volnou. Vzhledem k množství práce, která za digitalizací archivu stojí chápu, že se jim na něco takového nechce přistupovat. Ale samzřejmě vhodně vedené jednání by např. mohlo vést k uvolnění několika vybraných fotografií, což by pro nás byl stále veliký přínos a pro ně by to nemusela být příliš veliká ztráta (byť třeba jen domnělá). Jedudědek (diskuse) 27. 2. 2013, 13:32 (UTC)

„Kouzlo“ Wikipedie je i v tom, že dává čtenáři vše, co obvykle potřebuje: informace, obrázky a odkazy k případnému dalšímu studiu tématu. Pokud máme na Commons dost kvalitních fotek k tématu článku, pak není třeba do externích odkazů přidávat linky na fotoarchivy, pokud nejsou zvlášť zdařilé. Když ale nemáme, pak myslím čtenář právem očekává, že ho nasměrujeme na jiné weby, kde toto najde. Jen z tohoto hlediska bych posuzoval přínosnost podobných odkazů.

Tedy bez ohledu na to, kdo tam ten odkaz přidal, jestli formulace v EO vypadá jako propagace (to může – a měl by – kdokoliv změnit), jestli jsou na odkazované stránce reklamy nebo ne (samozřejmě budu raději odkazovat na "hezčí" stránky, čemuž řvavé reklamy nikdy nepřidají). Celkově tedy souhlas s RPekařem, Gampem i J. Ondrášem. --Packa (diskuse) 27. 2. 2013, 09:49 (UTC)

Zdravím. Ty odkazy jsem přidal já, během několika hodin volna na dovolené (a koukám, že jsem se nepřihlásil). Podle časových možností se snažím na wikipedii přispívat - nemám moc času psát články specificky pro wikipedii, ale v některých případech se snažím upravovat texty z našich výstav (Šechtl a Voseček) do wikipediových článků, viz třeba [Karel Šmirous], a občas nahrávám (po dohodě) fotografie z archivu ŠV do commons [15]. Všiml jsem si, že některé články odkazují na náš archiv (aniž bych to tam přidával) a přišlo mi systémové doplnit odkazy k článkům, ke kterým máme větší celky fotografií. Chtěl jsem také opravit odkazy, které pochází z Angické wikipedie a ukazují na anglickou mutaci stránek. O masové odkazování mi nešlo a ani nemám nic proti revertování odkazů, které vypadají nevhodně. --Honza (diskuse) 27. 3. 2013, 00:18 (UTC)

Ahoj všem, povšiml jsem si, že se povedlo Janu.Kamenickovi vyčerpat téměř všechny zajímavé zajímavosti pro rubriku „Víte, že“. Bylo by super, kdybychom mu jako komunita zase dodali nové návrhy, tak bych vás chtěl všechny tímto poprosit, jestli byste nevěnovali trochu času a nenašli pár zajímavostí ze článků, které jste do Wikipedie napsali. Bylo by to velice užitečné. Předem případně všem moc díky za pomoc :) --Chmee2 (diskuse) 24. 3. 2013, 16:31 (UTC)

Pár zajímavostí jsem přidal, jen jsou trochu monotematické… --Marek Koudelka (diskuse) 24. 3. 2013, 18:39 (UTC)

Navrhuji, aby byly ostatní jazykové verze wikipedie pro budoucnost považovány za dostatečně ověřené zdroje. A tedy aby nebyly informace z nich přebrané označeny zdroj?, pokud je někde odkaz na jinou jazykovou mutaci wikipedie s touto informací.

Dále pak také, aby státní instituce, byly považovány za dostatečně prověřené zdroje, u kterých není zapotřebí žádný další pro ověření. To se týká zejména technologií, kde jediným pořádným zdrojem informací, kromě článků v médíích, jsou patentové spisy, které po určité době bývají zveřejněny na internetu. Pokud zařízení prošlo patentovým řízením, je myslím jasné, že informace v tomto spisu o činosti zařízení jsou dostatečně ověřeny mnohem většími autoritami, než kdoliv zde. -- Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel Kareru (diskuse) 24. 3. 2013, 17:47 (CE(S)T)

Nesouhlas (ad 1). Pokud se přebírají informace z ostatních wiki, musí se uvést i s konkrétním zdrojem. Jinak jsou to stále neověřené informace. Odkaz na jinou jazykovou mutaci je většinou pouze formou šablony Překlad, což je nedostatečné. --Chalim Kenabru (diskuse) 24. 3. 2013, 18:20 (UTC)

@Kareru: ad 1) Jsem proti a nejsou mi jasné důvody proč by měly být jiné Wiki považovány za věrohodné zdroje - z mého hlediska vnímám dva zásadní, do jisté míry propojené, problémy - a) kontrola obsahu, pokud existuje, je, v nejlepším případě minimální, nejčastěji žádná, a to i v případech kdy články odkazují na užité zdroje, což nemusí být pokaždé; a b) z podstaty Wiki se jejich obsah může měnit v libovolné frekvenci, a často se tak děje, nepoměrně častěji než u jiných online zdrojů, o tištěných zdrojích (anebo online reprodukcích tištěných zdrojů) nemluvě. Třetí následný problém vyplývá z předchozích dvou, a spočívá v tom, že různé jazykové verse mohou mít různý obsah (ačkoliv čistě teoreticky by asi měly i nezávisle vznikající články s uplynutím času obsahově konvergovat. Pokud budeme WikiOptimisty.).

ad 2) Patenty, event. jiné úřední zdroje, již jsou, pokud to chápu, uznávanými zdroji (alespoň z existence příslušných šablon soudě) problém může být v tom co je jimi dokládáno - jsou to zdroje specifické povahy (udělení patentu znamená, že dané ŕešení je výsledkem vynálezecké činnosti, nebylo součástí stavu dosavadní techniky a je průmyslově využitelné - nic víc) a osobně jsem narazil na několik případů kdy bylo v článcích sice odkazováno na právní předpis, ovšem dokládané tvrzení mělo spíše povahu výkladu daného předpisu daným editorem - což bych nepovažoval za v daném pŕípadě zcela korektní případ citace. --Hon-3s-T (diskuse) 24. 3. 2013, 18:49 (UTC)

@Hon-3s_T: Ano, obsah se dynamicky vyvíjí, editovat je možné nekonečně krát, což by mohlo být teoreticky možné použít ke zhození serveru, ale jenom z činosti lidí na této jazykové mutaci se dá usuzovat, že na anglické verzi je kontrola ještě větší. Pro zajímavost uvádím tento článek http://www.ikaros.cz/mereni-a-hodnoceni-kvality-obsahu-modernich-kolektivne-tvorenych-encyklopedickych-del Budeme-li věřit výzkumu, není přejmutí informací z anglické wikipedie o moc nebezpečnější, než přejmutí z asi nejprestižnější encyklopedie Britanica. Pokud budeme od počátku uvažovat to, že informace jsou chybné, tedy jim nebudeme důvěřovat, můžeme rovnou celý tento projekt odpískat, protože nikdo informace zde uvedené nebere za relevantní.

Naskýtá se tedy otázka, jestli se nemá celá wikipedie od základu změnit, jestli nemá být pod každým heslem jen krátká, pár řádková anotace(asi jako pahýl, řekněme závazně 1500 znaků s mezerami) a pak jen odkazy na nezávislé zdroje, trochu ve stylu Ottova slovníku naučného. Pochybuji o prospěšnosti některých článků, které jsou až příliš dlouhé (byť to je spíš problém anglické verze), příliš mnoho informací, sice strukturované, ale zbytečně obsáhlé, navíc často jednotlivé, už tak poměrně obsáhlé části článku obsahují jen část ještě obsáhlejší stránky, pak jsou tam samozřejmě ještě zdrojové odkazy, které obsahují ty stejné informace. Wikipedie je neziskový projekt (nepletu-li se), nebylo by tedy výhodnější poněkud redukovat částečně obsah, nastavit maximální limit článku, čímž by mohlo dojít k úspoře nákladů.

Nejsem si jistý přesnou strukturou celého projektu, ale servery by měly být pro celý svět stejné (nebo se pletu?), pokud je ozdrojovaný článek už jednou v anglické verzi, pak by neustálé nové a nové uvádění odkazů bylo zbytečným zabíráním místa (na jehož nedostatek jsou každoročně nějaké stížnosti).--Kareru (diskuse) 24. 3. 2013, 20:10 (UTC)

@Kareru:

Mně nejde ani tak o risiko "shození serveru" jako o to, že Wiki jsou z podstaty pramenem, který může za čtvrt hodiny po odkazu na něj uvádět pravý opak toho co v něm bylo v době kdy na něj bylo odkazováno, a tudíž se na něj z podstaty věci lze spolehnout podstatně méně než na jiné typy zdrojů, resp. vždy bude lepší pokud se články budou vyvíjet na základě činnosti editorů daného jednotlivého jazykového projektu než zprostředkovaně ve vztahu k činnosti tvůrců jiných Wiki. Jinými slovy, vždy si to raději vyříkám v každém jazyku zvlášť než abych byl v situaci kdy bych (v podstatě neověřitelnému) výsledku činnosti jinojazyčných wikipedistů měl přisuzovat stejnou vážnost jako ověřitelným věrohodným zdrojům.

Jinak já zejména nechápu proč jste původně navrhoval užití jiných Wikipedií obecně jako zdroje a nyní se, jak se zdá, omezujete pouze na anglickou versi? To mi pŕipadá jako podstatná modifikace Vašeho původního pŕíspěvku. Pokud jde o omezenou kapacitu severů, tak si nemyslím, že by představovaly v tomto hlavní problém.-Hon-3s-T (diskuse) 24. 3. 2013, 20:49 (UTC)

Základním principem Wikipedie je, že je to encyklopedie licenčně svobodná: Můžete si články z ní vzít a dělat si s nimi skoro co chcete, třeba z nich sestavit učebnici, vydat ji a prodávat. To většina „nezávislých zdrojů“ jaksi nenabízí (tam byste tím porušil autorské právo), tedy jimi nelze Wikipedii plně nahradit.

I naznačované sdílení zdrojů je problematické: V české Wikipedii by ideálně měly být používány zdroje v češtině, aby si každý čtenář mohl sám ověřit (bez znalosti angličtiny, čínštiny, ruštiny, …), že je ta která informace pravdivá. Samozřejmě je to ideál nedosažitelný, ale to neznamená, že by bylo dobré na to úplně rezignovat.--Tchoř (diskuse) 24. 3. 2013, 20:42 (UTC)

@Tchoř Klidně jsem mohl vzít třeba německou, anglickou jsem vzal z jednoho prostého důvou, je největší a odkazoval jsem se na srovnání s encyklopedíí Britanica, kdyby to bylo srovnání třeba s ruskou encyklopedií, pak bych vzal ruskou.

Co když zdroje v češtině v podstatě nejsou? Kupříkladu v případě článků K-20: Kaijin niju menso den, v době založení se česky ani slovensky nedal najít žádný článek, nebo Dvoufázová soustava, pokud toto heslo zadáte do googlu, tak vám česky nevyběhne skoro nic, jenom texty, které obsahují jednu větu, nebo eoňácký tiskopis žádosti o připojení zdroje

--Kareru (diskuse) 24. 3. 2013, 21:26 (UTC)

Pokud se nic zásadně nezměnilo, tak je struktura databáze mediawiki projektů optimalizována na rychlost a robustnost (odolnost vůči poškození) a nikoliv na velikost dat. Například u každé revize článku je v databázi uložen celý text článku znovu a nikoliv třeba rozdíl proti předchozí revizi. Takže co se týká objemu dat, jsou zde obrovské možnosti zlepšení z hlediska samotného systému. Chápu proč tato strategie byla zvolena, riskovat problémy spočívající ve složitějším systému by dlouhodobě mohlo být mnohem obtížnější a nakonec i dražší než prostě dokoupit další diskové pole. Jen chci ukázat, že nesmyslné snažit se šetřit místo na serverech eliminací citování zdrojů, tedy šetřit na věcech, které jsou z hlediska rezerv celkového objemu dat nicotné. --Beren (diskuse) 24. 3. 2013, 21:12 (UTC)

@Beren

Představme si, že máme na světě virem zotročených několik milionů počítačů, které nedělají nic jiného, než že "editují" články na všech jazykových mutacích, mnohonásobně rychleji, než člověk, pokud se ukládají články jen posláním příkazu uložit změny, aniž by před tím bylo vyhodnoceno, jestli ke změně došlo, tak pokud to budou hodně obsáhlé články a bude to v řádu editace z jednoho počítače za sekundu, pak by přeci mohl nastat problém se zahlcením serveru a nedostatekem kapacity, nebo minimálně by došlo k "ochranému odpojení," nebo jak to nazvat. Pak by asi muselo dojít k úpravě vstupu a vylepšení nějakou ochranou.--Kareru (diskuse) 24. 3. 2013, 21:38 (UTC)

To už jsme daleko od citování zdrojů. Pokud vás toto téma zajímá, více informací o tom, jak se čelí podobným problémům, najdete na mw:Manual:Combating_spam. --Beren (diskuse) 24. 3. 2013, 23:47 (UTC)

(ad 1) Záleží, o jakou informaci se jedná. Ale ono to tak většinou funguje. Mnoho základních informací je přebíráno z jiných jazykových verzí. Někdo to uvede jen ve shrnutí editace (např. Suej-čung), někdo neuvede ani to. Takové informace nebývají označovány šablonou {{chybí zdroj}}. --Jowe (diskuse) 24. 3. 2013, 19:17 (UTC)

Nicméně taková praxe je v rozporu se základními principy a pokud je tolerována, pak spíše proto, že je překlad z Wiki obecně považován za méně rizikový než zcela nezdrojované informace. Jde ale pouze o subjektivní pohled. Překládáme-li text z cizojazyčné Wikipedie, pak bychom ho měli přeložit včetně tamních referencí/zdrojů. Chybí-li, pak přenášíme tamní chybu k nám na českou Wikipedii. I když je třeba tolerována, zůstává stále chybou, a žádný Dobrý nebo tím spíš Nejlepší článek by si s takto pojatým zdrojováním nevystačil. --Bazi (diskuse) 24. 3. 2013, 20:17 (UTC)

@Jowe: De facto převzetí informace z článku na jiné Wikipedii je jedna věc (dejme tomu snad i o stupeň lepší než pokud editor odkazuje jen na svou paměť - alespoň pokud jde o mou praxi), a akceptace jiných Wiki coby zdroje rovnocenného ostatním zase další. -Hon-3s-T (diskuse) 24. 3. 2013, 20:25 (UTC)

…a ideálně i kontrolovat ty přebírané zdroje, zda to v nich opravdu je. --24. 3. 2013, 20:20 (UTC), Utar (diskuse)

@Utar: A to představuje další problém - někteří plíživí vandalové někdy změní, někdy i diametrálně, obsah článku, ale odkaz na zdroj ne, což může nějakou dobu procházet bez povšimnutí. To má šanci odhalit někdo kdo je s daným problémem seznámen a zkontroluje obsah zdroje, ovšem nikoliv někdo kdo by jen přebíral text článku. A pokud někdo překontroluje obsah zdroje, nemusí pak odkazovat na jinou Wiki.--Hon-3s-T (diskuse) 24. 3. 2013, 20:29 (UTC)

@Hon-3s-T (EK): Proto, když překládám a cílem je jen základní pahýl, dám na konec {{Překlad}} a přeberu/vyhledám pár referencí na hlavní informace. Kdokoli může přijít a žádat zdroje k dalším věcem; já je jako vkladatel obsahu buď dodám, nebo se daná informace odstraní. Když překládám a cílem má být DČ/NČ, přeložím vše, přeberu jen zdroje, u nichž se mohu přesvědčit, že v nich daná informace opravdu je, a pak projdu celý článek postupně větu za větou a pro každou (nezjevnou) informaci buď jdu dohledávat zdroj nebo ji odstraním/přepíšu.

Při jisté (v dnešní době už ne zas tak velké) investici času se dá proniknout do jakékoli oblasti, a názory typu „já tomu nerozumím, tak to nebudu (nebo dokonce nemůžu!) upravovat“ tak podle mne pro wikisvět neplatí. Přijde mi, že je naopak dobré psát o věcech, o nichž člověk před tím skoro nic nevěděl, aspoň pak víš, že jsi tu informaci do článku musel někde vzít z nějakého konkrétního zdroje a není to prosté já si to tak pamatuju, nás to tak učili. S pozdravem --24. 3. 2013, 21:09 (UTC), Utar (diskuse)

@Utar: V tomto základním přístupu se, alespoň myslím, nelišíme, proti čemu mám námitky jsou důsledky onoho původního návrhu kdy by měly být články na Wiki být postaveny na roveň jiným pramenům. Šablona {Překlad} anebo neformální odkaz u základu článku na Wiki v jiném jazyce pro mne problém nepŕedstavují.--Hon-3s-T (diskuse) 24. 3. 2013, 21:17 (UTC)

@Utar I při tom překladu člověk, nepočítám, že humanisticky zaměřený bude překládat článek o čtyřdobém zážehovém motoru a technicky zaměřený nebude překládat o Freudovi, odhalí, jestli jsou v tom překladu nesmysly nebo ne. Ideální by bylo, kdyby to tu pasli jen odborníci, jenže ty těžko přesvědčíte aby něco takového dělali, ale musí se pracovat s tím, co je dostupné, jinak by se musela být změněna filizofie celého projektu. Pokud je nějaká informace stále přítomná i po x edistacíhc ruznými lidmi, pak je pravděpodobnost toho, že by si někdo nevšiml vandalismu (a podle velikosti to nejsou opravy jednoho slova) je jaká?-- Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel Kareru (diskuse)

Proti překladům jako takovým tady snad nikdo nic nenamítal, alespoň jsem si tedy nevšimnul. Ovšem je-li překládáno z jinojazyčných Wikipedií měly by být dodržovány některé zásady, zejména uvedení i pramenů z nichž vychází původní překládaný článek a označení za překlad, za pomoci příslušné šablony. Osobně si myslím, že takto lze založit spíše nějaký počáteční pahýl, resp. to co se na anglické Wikipedii označuje jako "Start-Class", pokud je obsahově rozsáhlejší než pahýl. To je všechno v naprostém pořádku. I takový článek pak ale podléhá stejným pravidlům co se změn a dokládání obsahu týče, jako všechny ostatní. Jinak bychom byli v podstatě redukováni na překladatele z cizojazyčných versí Wikipedie, s občasným článkem na specificky české téma, jinými versemi nepokryté, což by podstatně změnilo filosofii celého projektu. (Jaksi by došlo k oficiálnímu přijetí "argumentu k EN" ovšem rozšířeného na všechny jinojazyčné verse, v jakési důvěře, že tamní editoři odvádějí důkladnější práci než jaké jsme schopni anebo již jsme ochotni odvést my zde.)

Jedním z úhelných kamenů Wikipedie je přitom ověřitelnost, nikoliv věcná správnost jako taková, ačkoliv v praxi by to mělo vést k stejným výsledkům, co se informací v článku týče. Z tohoto hlediska považuji požadavek na uvedení pramene přímo dokládajícího v článku obsažená tvrzení za rozumný, resp. za vhodnější než odkaz na encyklopedický článek který může anebo nemusí obsahovat odkazy na věrohodné zdroje, odkázané a zpracované zprostředkovaně neznámým počtem editorů. Nevidím důvod proč někdy eventuelně mírně neupravit obsah článku podle jinojazyčné varianty, pokud třeba působí dojmem že je rozsáhlejší a kvalitněji zpracovaná než článek k danému tématu v češtině, ale ani za této situace nevidím důvod proč tu jinojazyčnou versi jaksi automaticky považovat za postavenou na roveň věrohodným zdrojům a nevyžadující eventuelně další ověření, jak Vy navrhujete. To, že nějaký obsah v článku vydržel v článku dlouho ve zhruba stejné podobě nezměněn, ještě podle mého názoru není argumentem proč mu důvěřovat, zrovna tak daný článek jen nemusel nikdo dlouho po věcné stránce kontrolovat anebo revidovat. O (Berenem) již zmíněném potenciálu úmyslného zneužití nemluvě. --Hon-3s-T (diskuse) 26. 3. 2013, 17:34 (UTC)

Zdroje tu jsou mimo jiné také k tomu, aby si čtenář mohl informaci ověřit, popřípadě posoudit její důvěryhodnost. Nutit českého čtenáře, který si chce informaci ověřit, aby se naučil cizímu jazyku, z něhož bylo překládáno, nebo si to překládal nějak strojově a vyhledal si na Wikipedii v příslušném jazyce odpovídající část článku (pokud existuje, neboť se oba články mohly změnit) a k ní zdroj, je dost přehnané. Proto je jasné, že zdroje musíme uvádět i u výsledného překladu. Z hlediska ověřitelnosti ani nemůžeme být zdrojem sami pro sebe, popíralo by to všechny principy dokládání informací. Sami se můžeme přesvědčit, jak by podobný postup byl snadno zneužitelný, když někdo nějaký nesmysl vloží do cizí Wikipedie (a on tam třeba chvíli vydrží) a následně bude tutéž informaci zde obhajovat tím, že je ověřená. A co se týká důvěryhodnosti anglické Wikipedie, tak ta je nesporně srovnatelná s Brittanicou jen u nejlepších článků, tedy featured articles, u jiných typů článků to testováno nebylo.

Co se týká státních institucí, tak u některých případů a u některých typů informací jde o autoritativní zdroj, u jiných nikoliv, nelze to říct takto paušálně. --Beren (diskuse) 24. 3. 2013, 20:48 (UTC)

Názor ad 2) Státní i mezinárodní instituce jistě jsou považovány za věrohodného vydavatele prověřených zdrojů. Ale na Wikipedii se většinou snažíme vyhnout citování přímo jimi vydaných dokumentů, protože převážně jde o primární zdroje. Tj. „z principu neověřené“. Přímé využití takových tiskopisů, jako jsou zmíněné patentové spisy, bych viděl spíše na Wikidatech. --YjM | _d^p 25. 3. 2013, 00:21 (UTC)

Jen bych dodal, že tato diskuse zřejmě vznikla jako následek mého revertu v článku Morava (řeka) a odpovědi v mé diskusi. --Harold (diskuse) 24. 3. 2013, 21:23 (UTC)

Všiml jsem si určitého problému a protože se jedná o více článků, píšu raději sem. Jde o souběžnou existenci několika článků, které pojednávají o určité diecézi a jiných, které pojednávají o biskupství stejné diecéze, ačkoli jsou velmi stručné a ačkoli v případě jiných diecézí jsou názvy biskupství pouze přesměrováním. Je to docela neustálený systém. Na diskuzních stránkách arcibiskupství olomouckého a biskupství českobudějovického se k tomu někdy v roce 2009 vedla stručná debata, která nikam nedospěla a stav pro Českou republiku je teď proto takovýto:

• arcidiecéze pražská
• diecéze litoměřická
• diecéze královéhradecká
• diecéze českobudějovická + biskupství českobudějovické
• diecéze plzeňská + biskupství plzeňské
• arcidiecéze olomoucká + arcibiskupství olomoucké
• diecéze brněnská
• diecéze ostravsko-opavská + biskupství ostravsko-opavské
• (titulární) biskupství litomyšlské

Co s tím? Osobně si myslím, že samostané články o biskupstvích nemají smysl. Jsou příliš stručné, což je dáno už tím, že biskupství je pouze úřad (diecézního) biskupa, spravujícího konkrétní diecézi, kdežto diecéze je přímo partikulární církví, samostatnou právnickou osobou (kánony 368, 369 a 381 CIC). Je to podobné jako u jim nadřazených církevních provincií a jejích metropolitů (kánony 431, 432 a 435 CIC). Domnívám se, že pouze v případě těchto samostatných osob, diecézí a provincií, mají smysl samostatné konkrétní články, kdežto v případě biskupství by bylo lepší sloučení a přesměrování na dané diecéze, kde by samozřejmě vždy byla samostatná sekce pojednávající o úřadu biskupa (= biskupství). Co si o tom myslí ostatní? --194.213.41.2 28. 3. 2013, 14:13 (UTC)

Rozhodně oba subjekty mohou mít svůj vlastní článek, ale pod biskupstvím si lze spíš představit budovu. V Plzni, Budějovicích, Olomouci, Hradci, Litoměřicích a Praze je sídlo biskupství zároveň kulturní památkou. JAn (diskuse) 28. 3. 2013, 19:07 (UTC)

Můj názor viz též Diskuse k portálu:Křesťanství#Diecéze a biskupství. Navrhoval bych sloučení především z toho důvodu, že dosavadní články o "biskupstvích" mají ve skutečnosti nejvýš jeden odstaveček, který lze k příslušným článkům o diecézi doplnit. Další informace v nich případně obsažené v nich podle mně nejsou na místě, neboť se týkají diecéze (arcibiskupství olomoucké) nebo budovy, která si ovšem případně může zasloužit samostatný článek, ale sama o sobě a ne z titulu sídla biskupského úřadu.--RPekař (diskuse) 28. 3. 2013, 19:34 (UTC)

Mně zejména není jasné co přesně popisují separátní články o biskupstvích (v celém CIC jsem nenašel definici "biskupství" ve smyslu zdejšího článku, a mám jisté podezření, že, mimo synonyma k "důstojenství a úřad biskupa", slovo biskupství existuje jen coby synonymum k termínu diecese, a dále pak jen neformálně coby souhrné označení pro úřad biskupa a pomocné orgány diecese, zejména diecesní kurii a administrativu, eventuelně pouze poslední jmenované, anebo označení pro budovu kde biskup a jeho pomocné orgány, anebo některé z nich, úřadují - v sestupné škále co do formální správnosti a přesnosti výrazu) a zda se mají týkat vlastního úřadu biskupa anebo snad pomocných orgánů diecese? Přičemž ani ve výše zmíněných článcích není zcela jasná hranice smyslu jimi užívané terminologie, resp. postrádají interní konsistenci usu - zajímavý hlavolam představuje kupř. formulace "Biskupství plzeňské [...] spravuje plzeňskou diecézi. V jeho čele dosud stojí první biskup plzeňský [...]" - z článku o biskupství plzeňském - biskup může stát v čele diecese, ale sotva sama sebe) V prvém případě by to možná bylo spíše na sloučení se seznamem biskupů příslušné diecese.

Jediné kde bych osobně váhal je paradoxně Biskupství litomyšlské - kde by možná bylo do jisté míry i na místě rozdělit na články o zaniklé historické diecesi (dnes existuje jen jako redirect) a o recentním titulárním biskupství/biskupu litomyšlském, ale ani tam nejde o nějak palčivý problém.

Jinak bych byl pro články "Biskupství XX" pouze v případě kdy se týká článku o příslušné residenci známé pod takovým názvem a z nějakého důvodu encyklopedicky významné, jak zde již také padlo dříve.--Hon-3s-T (diskuse) 29. 3. 2013, 13:59 (UTC)

Superpahýly jsem tedy poslučoval, výjimkou jsem nechal samostatný jako pahýl biskupství ostravsko-opavské (existuje taky samostatný článek Arcibiskupský palác v Olomouci). Taky jsem ponechal biskupství litomyšlské, když jde již jen o titulární záležitost (historie diecéze stačí tam). --194.213.41.2 3. 4. 2013, 10:16 (UTC)

Osobně zvažuji, zda by v zájmu terminologické jednotnosti názvů článků nebylo lepší i Biskupství litomyšlské změnit na Diecéze litomyšlská - titulární biskupský titul je koneckonců odvozen od zaniklé diecese. --Hon-3s-T (diskuse) 4. 4. 2013, 15:36 (UTC)

Pro ty wikipedisty, co dělají do fotbalu: udělal jsem drobnou změnu v problematické šabloně Fotbalista, často používanou značku →, která znamená hostování hráče v daném klubu jsem uvedl v poznámce ve spodní části. Odpadne tak nutnost vypisovat v závorce vysvětlivku (host.) nebo (hostování), čímž se zkrátí text v kolonce Profesionální kluby, někdy se totiž příliš dlouhý text nesprávně zalamoval a jednotlivé parametry neseděly k sobě (roky a zápasy/góly neseděly ke konkrétním klubům). Navrhuju tyto vysvětlivky z infoboxů postupně odmazávat (kdo bude např. aktualizovat článek a vzpomene si, tak při té editaci může zkratku vymazat). Příklad dlouhého názvu klubu, který se tímto zkrátí: Miloš Brezinský. ------Chalim Kenabru (diskuse) 29. 3. 2013, 19:42 (UTC)

To je vyloženě práce pro bota. Požádejte na stránce Wikipedie:Bot/Žádosti o provedení práce, ať nějaký bot projde všechny články s infoboxem Fotbalista a z infoboxu odstraní zmíněné vysvětlivky, pokud tam jsou. --Vachovec1 (diskuse) 29. 3. 2013, 22:47 (UTC)

Dobře, díky za radu. --Chalim Kenabru (diskuse) 29. 3. 2013, 23:08 (UTC)

Prošel jsem kolem stovky článků, jestli ta editace nezpůsobila nějaký problém typu rozhozený infobox a na jeden takový jsem narazil, tento (vysvětlivka s šipkou pod čarou je vychýlená úplně doprava). Příčina je ta, že infobox medailí neobsahoval potřebný parametr „|úspěchy =“. Spravila to tato editace. Tento problém se může vyskytnout i jinde, dokáže to bot zaregistrovat a případně ten chybějící parametr u článků doplnit (mimo samotného odmazání vysvětlivky)? --Chalim Kenabru (diskuse) 30. 3. 2013, 00:48 (UTC)

Ne, pokud mu to botovodič explicitně nezadá.--Zdenekk2 (diskuse) 4. 4. 2013, 02:38 (UTC)

Všiml jsem si, že Wikipedista:Karel za poslední měsíc nárazově přidává do článků odkazy na virtuální prohlídky na serveru virtualczech.cz. Wikipedie:EO uvádí "Přidávat masově odkazy na jediný web je rovněž krajně nevhodné." a doporučuje to nejdřív prodiskutovat zde. Samotné odkazy (celkový přehled http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD%3AHled%C3%A1n%C3%AD_odkaz%C5%AF&target=www.virtualczech.cz, nejnovější odkazy jsem revertoval) by mohly mít smysl, když by se jednalo o nějaká speciální místa, kam se člověk běžně nedostane. Co jsem jich pár náhodou proklikal, tak se ale většinou jedná o běžně dostupná místa, k nimž fotky na Commons navíc jsou. Encyklopedická přidaná hodnota odkazu mi v takovém případě přijde téměř nulová, vzhledem k hromadnému přidávání to už považuji za spam. Co na to ostatní? --Harold (diskuse) 3. 4. 2013, 19:51 (UTC)

Fakt, že přidávám odkazy na zmíněné virtuální prohlídky je pravdou, ale nevidím v tom nic špatného, pouze obohacení Wikipedie. Stránky nejsou spojené s žádou reklamou, osobně k nim nenám žádný majetnický vztah, poue se mi líbí a pokládám je za přínos, zvláště když je jejich autoři evidentně tvořili zadarmo a ze vztahu k naší zemi, jejím památkám a krásám. Naopak postup pana Harolda mi připadá krajně neetický a hraničící s vandlizmem, protože masové mazání těchto odkazů vychází evudentně pouze z jeho náhledu na věc a "normálním wikipedistům" to do této chvíle nevadilo. Proto vyzívám Harolda, aby zanechal své destrukční činnosti a věnoval se tvoření a ne boření. --Karel (diskuse) 3. 4. 2013, 20:11 (UTC)

Zde máte šanci si ty odkazy obhájit. Napadáním někoho s odlišným názorem toho ale myslím nedosáhnete a argumenty jste taky zatím žádné nepřednesl. Protože jsem si až po revertu Vašich příspěvků z dneška a včerejška všiml, že těch odkazů sem vkládáte mnohem víc, proto jsem nepokračoval v mazání, ale založil jsem tuto diskusi. Jak vidím, tak jste pro jistotu moje reverty následně taky revertoval. Ještě jednou tedy: odkazuji na Wikipedie:EO#Na co obvykle neodkazovat a ptám se, jakou má podle Vás přidanou encyklopedickou hodnotu odkaz na virtuální prohlídku, když na Commons je k danému tématu většinou fotek dostatek. --Harold (diskuse) 3. 4. 2013, 20:39 (UTC)

(s E.K.) Kolega Harold učinil dané kroky sice po subjektivním posouzení, ale opírá se o platná a opodstatněná doporučení, takže je nepřiměřené to přirovnávat k vandalismu. V počtu cca 60 odkazů bych současný stav nepovažoval vyloženě za nějaké zahlcení spamem. Panoramatický pohled může být někdy skutečně obohacením, ale z encyklopedického hlediska je přínos takového odkazu poměrně omezený. Vyzval bych tedy kolegu Karla, aby obezřetněji zvažoval, kam a v jaké formě odkazy vložit.

Příklad: Bitva u Slavkova – odkaz je umístěn jako první, ačkoli jsou dále odkazy IMHO hodnotnější. Typografickou chybu v podobě spojovníku namísto pomlčky pomiňme jako drobnou (i když v tomto případě jde o Dobrý článek, takže by bylo dobře se jí vyvarovat). Odkaz je ale formulován poměrně nejasně "Pohled na místo bitvy - virtuální prohlídka". Přitom označení "virtuální prohlídka" je dost nadnesené, protože na stránce je jen jeden 360° pohled; nejedná se o žádnou sofistikovanější virtuální prohlídku celého bojiště apod. Dále "místo bitvy" je opět zavádějící, protože se jedná konkrétně o místo střetnutí Lannesových a Bagrationových vojsk v severní části bojiště. Navíc jde o snímek z výroční rekonstrukce bitvy. Popisek odkazu je tedy poměrně nepřesný, málo vypovídající a spolu s umístěním na první pozici zde jeho vložení působí opravdu propagačně.

Jiný příklad Černínský palác je o něco lepší, protože odkaz obsahuje pohledy dovnitř řady komnat a je umístěn na konec, ale problémem je poměrně strohý text odkazu, včetně toho nedostatku, že začíná malým písmenem, oproti ostatním odkazům. Doporučil bych tedy upřednostnit kvalitu před kvantitou takto vkládaných odkazů. --Bazi (diskuse) 3. 4. 2013, 21:00 (UTC)

Tak na Commons sice máme celou řadu fotek, pochybuji však, že umí virtuální otáčení v úhlu 360°. To je dosti šikovná věc, když si chci třeba prohlédnout nějaké náměstí a nemám chuť pracně hledat danou lokaci via google street view. To ti fotka neumožní. --Faigl.ladislav _slova^činy 3. 4. 2013, 21:05 (UTC)

Bazi: 60 odkazů v celkovém objemu Wikipedie není moc, ale Karlova aktivita v posledním měsíci se zcvrkla prakticky na aktualizaci počtu obyvatel (za to mu díky, myslím, že to dělá už delší dobu) a právě přidávání odkazů na virtuální prohlídky. Být to nějaký nováček nebo IP adresa, tak po nějakých 10 odkazech (spíš i míň) by byl zřejmě zablokován. --Harold (diskuse) 3. 4. 2013, 22:38 (UTC)

Nemůžeme posuzovat korektnost konkrétního jednání Wikipedisty podle dalších aktivit, které s daným jednáním nijak nesouvisejí. Pokud odkaz přináší informační hodnotu, má kvalitní zpracování a navíc je nekomerční, pak ho jen těžko lze vnímat jako spam. Spam je nevyžádaná informace - toto je naopak informace žádaná. Rád bych připomněl, že prakticky všechny články o rostlinách, živočiších a houbách jsou tradičně zakončeny odkazem na biolib. Když nějaký článek vytvářím, sám tam pro jednotnost článků odkaz na biolib přidávám - existuje na něj dokonce šablona. Mám očekávat, že za tyto odkazy budu rovněž popotahován, případně zablokován? --Xth-Floor (diskuse) 4. 4. 2013, 20:59 (UTC)

Jenže Wikipedie ani nemá být rozcestníkem na milion dalších stránek. Jistě k danému tématu (hrad X, město Y) existuje plno stránek, jistě většina z nich bude mít nějakou informační hodnotu, část z nich bude kvalitněji zpracovaná, část z nich bude nekomerční (mimochodem, o nekomerčnosti toho webu je možné trochu pochybovat, když je tam odkaz na http://www.virtualpanorama.cz/). Přesto to neznamená, že budu odkazovat na všechny, jen proto, že prostě jsou. Externí odkaz by měl mít přidanou hodnotu i pro nejlepší článek, jak odkazuje níže Zdenekk2. Pokud se tedy jedná o běžně přístupné místo, kde lze fotit, jak se člověku zlíbí, či pokud je dané téma (třeba i běžně nepřístupné) dobře nafoceno, tak nevidím větší přidanou hodnotu takového odkazu. Něco jiného (viz níže) jsou třeba interiéry nebo běžně nepřístupná místa, ale zase, i takové odkazy by měl člověk přidávat s rozvahou. I žádaná informace totiž může mít formu spamu, pokud je vkládána hromadně (posunutí významu tady na W.). Jinak, co se týče BioLibu, i já, když píšu sérii článků na nějaké téma, tak můžu vycházet třeba z jedné konkrétní webové stránky či publikace a dát tam pak odkaz. Jenže ten odkaz vede na nějaký rozšiřující obsah, třeba databázi výsledků nějakého sportovce. Odkaz na BioLib beru jako určitou autoritu v oboru a má přidanou hodnotu v užitečných encyklopedických informacích. Což osobně u většiny virtuálních prohlídek prostě osobně nevidím (ano, fotky pěkné, ale to je většinou tak všechno; možná by se takový odkaz hodil na Wikivoyage). --Harold (diskuse) 4. 4. 2013, 21:24 (UTC)

Ještě k tomu zablokování: Wikipedie:EO#Na co obvykle neodkazovat (bod 3) uvádí Opakované odkazování na nevhodný web navzdory vůli komunity je pokládáno za vandalismus...atd., tedy pokud by se komunita shodla, že odkaz na BioLib je z nějakého důvodu nežádoucí a jeden editor by jej do článků nadále vkládal, tak ano, mohlo by dojít k zablokování. --Harold (diskuse) 4. 4. 2013, 21:35 (UTC)

Faigl.ladislav: To sice neumožní, ale osobně mi otáčecí obrázek nepřipadá jako natolik výrazná přidaná encyklopedická hodnota (v některých případech si myslím, že takový odkaz má enc. hodnotu nulovou - sice z turistického hlediska pěkná vyhlídka na okolní krajinu, ale z tématu článku je vidět akorát vrchol věže), aby se odkaz na ten server musel vkládat do desítek, ne-li stovek článků. Na Street View se člověk dostane přes souřadnice. Zdá se (podle výsledků Googlu), že ty virtuální prohlídky jsou v poslední době populární, jsou i jiné servery, některá města mají svoje v.p... Takže je pak otázka, na co odkazovat, aby pak články nebyly zahlceny 20 odkazy na v.p. Podle dosavadních názorů to zatím vypadá, že v nějaké přiměřené míře to komunita asi bude akceptovat. --Harold (diskuse) 3. 4. 2013, 22:38 (UTC)

Jak psal Bazi – méně by někdy bylo více.Postup, který zvolil Harold, považuji za správný (a má oporu v našich pravidlech), jen oproti němu vidím u některých těchto odkazů vyšší než "poměrně omezený" přínos. Kolegu Karla bych chtěl ujistit, že se taky považuji za normálního wikipedistu. --Packa (diskuse) 3. 4. 2013, 21:22 (UTC)

Bazi to celkem vystihl, ztotožňuju se s jeho stanoviskem. Ne tak s Karlovou frází "normálním wikipedistům", ve které vidím v daném kontextu útok na Harolda. --Chalim Kenabru (diskuse) 3. 4. 2013, 21:53 (UTC)

Ani já nevidím nějakou výraznou encyklopedickou hodnotu přidaných odkazů a hromadné přidávání takových odkazů je spamování. Otázka pak zní: co z takovýchto odkazů „by se mělo zařadit přímo do článku na Wikipedii, pokud by měl rozsah a úplnost nejlepšího článku“?--Zdenekk2 (diskuse) 4. 4. 2013, 03:01 (UTC)

Můj osobní názor je takový, že pokud se virtuální prohlídkou nabídne přidaná hodnota - třeba pohled na hezký interiér v rámci historické budovy, tak tady určitě má své opodstatnění a velice rád ho přivítám a podívám se na něj. Pokud ale půjde jen o automatické vkládání existujících odkazů na v.p., protože prostě existují, tak nepokládám za přínos pro kvalitu článků. --Jaroslav Ondráš (diskuse) 4. 4. 2013, 05:28 (UTC)

a) Haroldův postup byl správný. Tuto diskusi měl vyvolat autor masivně přidávaného EO na jediný zdroj, ještě před vlastními editacemi. V opačném případě se na EO pohlíží jako na spam a lze jej hromadně revertovat.
b) Jsem pro přidávání tohoto zdroje pouze v případě, že nabízí zjevnou nástavbu např. v podobě interiérů. Myslím, že v jiných případech není přidaná hodnota tak velká. Nedělejme z EO rozcestníky na další weby.--Kacir 4. 4. 2013, 08:22 (UTC)

S tím vcelku souhlasím, ty interiéry jsou dobrý příklad, tam tu přidanou hodnotu vidím, protože většinou interiéry nejsou nafoceny vůbec nebo špatně (z různých důvodů). Na druhou stranu třeba tady je těch interiérů víc jak 10, takže by to chtělo přidávat s mírou a rozumem, ne automaticky do každého článku, na který narazím. --Harold (diskuse) 4. 4. 2013, 16:36 (UTC)

Dobrý den, asi bych měl nějak zareagovat na tuto bouři ve sklenici vody, kterou zde zcela zbytečně pan Harold vyvolal. Především bych uvedl, že základ celé kauzy - citaci "Wikipedie:EO uvádí "Přidávat masově odkazy na jediný web je rovněž krajně nevhodné." jsem na této stánce nenalezl a obávám se, že vznikla tak trochu v páně Haroldově fantazii. Na citované stránce je věta: * V sekci „Externí odkazy“ je vhodné se vyhnout opakovanému odkazování na více míst jednoho webu. Je lepší najít jednu stránku, z níž se lze na tato místa dostat., která má ale zcela jiný význam - do jednoho článku by se nemělo vkládat vice odkazů na stejně webové stránky a to zde skutečně není pravda. Navíc, ona Wikipedie:EO je doporučením a proto nějaké masové mazací akce s odkazem na ni mohou být klidně vandalizmus vydávaný alibisticky za ochranu čistoty Wikiedie.

Otázka posouzení kvality odkazovaných stránek je pochopitelně věc zcela subjektivní a já se nechci stavět do role autority, která by to mohla nebo měla posoudit. Domnívám se ale, že ve většině případů je možnost si tyto stránky otevřít přínosem a někdy - v článku o pár větách - to je skoro jediné, co si z toho čtenář odnese. Navíc je přece jasné, že možnost se na ty stránky podívat je čistě a pouze věcí čtenáře toho kterého článku. Tak proč mu tu možnost prostě neposkytnout a nechat rozhodnutí na něm? Webové stránky s tímto obsahem evidentně nenabízejí komerční odkazy, jsou celkem slušně navštěvovány (a tak se zřejmě dlouhodobě na webu udrží) a tak prosím nechte tyto odkazy (a pár dalších které se tam časem objeví) na pokoji nebo je spolu se mnou rozšiřte ještě o další články, kam jsem odkaz doposud nestačli vložit. Předem děkuji, --Karel (diskuse) 4. 4. 2013, 21:03 (UTC)

Pro jistotu uvedu přesné umístění oné věty: Wikipedie:EO#Na co obvykle neodkazovat, bod 3, třetí věta. A ano, je to doporučení, ale zdá se, že jsem dle něj postupoval správně, když už to napsalo pár editorů výše. :-)

Jinak mně osobně přijde užitečnější ten článek o pár větách rozšířit, než tam dávat další odkaz. --Harold (diskuse) 4. 4. 2013, 21:30 (UTC)

Sorry for writing in English. I hope someone can translate this. If you understand German better than English you can have a look at the announcement on de:Wikipedia:Kurier.

A while ago the first phase of Wikidata was enabled on this Wikipedia. This means you are getting the language links in each article from Wikidata. It is soon time to enable the second phase of Wikidata (infoboxes) here. We have already done this on the first 11 Wikipedias (it, he, hu, ru, tr, uk, uz, hr, bs, sr, sh) and things are looking good. The next step is English Wikipedia. This is planned for April 8. If everything works out fine we will deploy on all remaining Wikipedias on April 10. I will update this part of the FAQ if there are any issues forcing us to change this date. I will also sent another note to this village pump once the deployment is finished.

What will happen once we have phase 2 enabled here? Once it is enabled in a few days you will be able to make use of the structured data that is available on Wikidata in your articles/infoboxes. It includes things like the symbol for a chemical element, the ISBN for a book or the top level domain of a country. (None of this will happen automatically. Someone will have to change the article or infobox template for this to happen!)

How will this work? There are two ways to access the data:

• Use a parser function like {{#property:p169}} in the wiki text of the article on Yahoo!. This will return “Marissa Mayer” as she is the chief executive officer of the company.
• For more complicated things you can use Lua. The documentation for this is here.

We are working on expanding the parser function so you can for example use {{#property:chief executive officer}} instead of {{#property:p169}}. The complete plan for this is here.

Where can I test this? You can already test it on test2.

Where can I find more information and ask questions? We have collected the main questions in an FAQ for this deployment. Please ask questions you might have on the FAQ’s discussion page.

I want to be kept up to date about Wikidata To stay up-to-date on everything happening around Wikidata please subscribe to the newsletter that is delivered weekly to subscribed user’s talk pages.

--Lydia Pintscher 5. 4. 2013, 16:49 (UTC)

Distributed via Global message delivery. (Wrong page? Fix here.)

Sice o tomto nic nevím, ale článek je neobvyklý, a navíc docela ostuda české wikipedie. Někdo kdo opraví?--Mirek256 6. 4. 2013, 16:30 (UTC)

To je hlavně na odstranění editací nováčka. Já jsem se k tomu chystal po upozornění IP na zvláštnost v datu u Johna Gilla (theologa), ale nejsem si osobně jist zda je tu na místě dané údaje jen smazat, anebo zda je vyčlenit do samostatného pahýlu? Podle mého názoru na pahýl nevydají, spíše by se jednalo o subpahýl, takže jsem nenašel odvahu sám editovat.--Hon-3s-T (diskuse) 6. 4. 2013, 16:55 (UTC)

Podle mě je to jakýsi pokus o „rozcestník“. Toho horolezce bych tam možná nechal jako pahýl, ale o teologovi je tam opravdu příliš málo informací pro doplnění, ten bych smáznul. Horolezce dát jako hlavní článek a pokud se najde někdo, kdo by našel nějaké informace ohledně Johna Gilla v oblasti teologie, mohl by založit sekundární článek s rozlišovačem a na hlavní článek o horolezci dát upozornění o shodě jmen (teolog vs. horolezec, odkaz na sekundární článek). Já jsem tu též nováčkem a s tímhle si moc nevím rady… — Polda18 (diskuse • příspěvky) 6. 4. 2013, 17:07 (UTC)

Editoval jsem mezitím s odvahou, nevím zda je to takto ideální a jak a zda zareaguje původce. --Hon-3s-T (diskuse) 6. 4. 2013, 17:13 (UTC)

Zdravím. Byť po tom nyní pátrám marně, je to asi anglická Wikipedie, která doplňuje šablonu {{chybí zdroj}} časovým údajem. Pak to vypadá asi tak jako.^{[Chybí zdroj od 3. 3. 2005]} Jako čtenář těchto Wikipedií jsem si na to postupně zvykl, a beru stáří takových upozornění jako dobré vodítko.

Nenavrhuji to proto, aby se tato obyčejná šablona používala pro nějakou formu "odloženého smazání" nebo něčeho podobného, i když na druhou stranu - Wikipedii opravdu nesluší, pokud je nějaká informace označená jako neozdrojovaná už řadu let... Navrhuji to ale v první řadě právě ze zásady, že Wikipedie je ke čtenářům "poctivá", tj. nehraje si na dokonalou a neskrývá své vady, ale upřímně je přiznává, aby se každý čtenář rozhodl, jak jsou pro něj (a pro účel, k jakému hledanou informaci zrovna potřebuje) závažné. Okino (diskuse) 9. 4. 2013, 13:04 (UTC)

Dodám jen {{subst:fakt}}, to také vytvoří časovou známku. Matěj Suchánek (diskuse | příspěvky) 9. 4. 2013, 13:06 (UTC)

S e.k.: Máme tu šablonu {{fakt}}, která se právě používá pro vytvoření časového údaje vložení, musí se vkládat pomocí subst:, narozdíl od {{doplňte zdroj}}. Datum vložení je viditelný po najetí myši (příklad^[zdroj⁠?!]) a takto bych to asi nechal. --G3ron1mo 9. 4. 2013, 13:11 (UTC)

Po E. K.:Osobně to cítím tak, že {{subst:fakt}} se používá se subst: právě proto, aby se dodal časový údaj. Když tam pak informace bez zdroje zůstane dlouho, maže se. Oproti tomu {{Doplňte zdroj}} je IMHO trochu mírnější upozornění, které říká, že chybí zdroj, ale nutně neznamená, že by se informace musela smazat. Proč jinak bychom měli dvě různé šablony? --Packa (diskuse) 9. 4. 2013, 13:16 (UTC)

Upřímně, nevím, kolik čtenářů tohle o vyskakovacím okénku ví/náhodou zjistí... Já to do dneška nevěděl.

Stejně je zajímavé, jak málo jsou obě šablony použité, vzhledem k obecné neozdrojovanosti Wikipedie.Okino (diskuse) 9. 4. 2013, 13:19 (UTC)

U {{fakt}} musíte koukat na použití vložení {{Fakt/dne}}, která se právě substitucí vloží. --G3ron1mo 9. 4. 2013, 13:27 (UTC)

Ano, to mne překvapivě napadlo. :-)) Přesto je to poměrně málo - "chybí zdrojů" <5500, "faktů" <2000, něco se bude překrývat, protože v některých článcích mohou být šablony oboje, to dává asi 2,7 procenta článků. Osobně si myslím, že jsme na tom hůř. Okino (diskuse) 9. 4. 2013, 13:45 (UTC)

Třeba to souvisí s tím, že mnoho článků jsou ve formě pahýlu, kde se často ani nezatěžujeme s vkládáním šablony, protože prostě vidíme, že to chce celkově doplnit a upravit. --Bazi (diskuse) 9. 4. 2013, 13:50 (UTC)

Nebo taky {{neověřeno}}. Matěj Suchánek (diskuse | příspěvky 9. 4. 2013, 13:55 (UTC)

Aha. To je fajn zjistit. Do teď jsem to dělal tak, že do šablony {{zdroj?}} (redirect na {{Doplňte zdroj}} byl vždycky?) jsem dopisoval časový údaj jako parametr. To je samozřejmě k ničemu, ale případný editor článku by si toho všiml.. Dobré vědět, že máme {{fakt}}. Díky :-) --YjM | _d^p 9. 4. 2013, 16:54 (UTC)

Jen taková poznámka. Informace, kde delší dobu chybí zdroj mažu. Řekl bych, že je jen málo lidí co se zděsí, že někde chybí informace od roku 2005 a udělají něco pro její nalezení.--Juandev (diskuse) 12. 4. 2013, 10:19 (UTC)

Má někdo tendenci nahrazovat infobox pro české obce a města infoboxem světová sídla?--Juandev (diskuse) 9. 4. 2013, 08:02 (UTC)

Proč? Je pro to nějaký dobrý důvod? Stačí, že už tu máme léta několik článků, které mají (sice lepší, ale náročnější) {{IBOM}}. Roboticky to nahradit nejde, je třeba hodně ručních zásahů - buďme rádi, že ten infobox funguje a je nasazen všude, kde má být (až na těch 40 IBOM). JAn (diskuse) 9. 4. 2013, 08:33 (UTC)

Infoboxů pro sídla je tu moc a je vhodné je postupně nahrazovat jedním. Začít by to však chtělo {{Infobox Itálie obec}}, {{Infobox Belgie obec}}, {{Infobox anglické město}}... A časem třeba přijdou na řadu i české obce a vesnice ({{Infobox sídlo}}). --Jowe (diskuse) 9. 4. 2013, 11:21 (UTC)

Tak to je zajímavý názor, když zrovna probíhá snaha nahradit Infobox pro slovenské obce obecným infoboxem pro sídla.--Juandev (diskuse) 12. 4. 2013, 10:17 (UTC)

Na slovenské obce jsem ve svém výčtu zapomněl, ale patří tam také. --Jowe (diskuse) 12. 4. 2013, 10:31 (UTC)

Tak ptám se z důvodu, že jsem chtěl navrhnout robotický přesun šablony commonscat do infoboxu. A než bych tak učinil, tak mě zajímala tendence jakýžeto infobox tam mám vlastně být (vidíce zájem zrušit (špatně fungující) šablonu pro slovenské obce, šablonou obecnou).--Juandev (diskuse) 12. 4. 2013, 10:43 (UTC)

Přesun commons určitě ne, maximálně zkopírování - {{commons}} patří mezi externí odkazy a pokud tam nebude, můžou jí roboti stále znova přidávat - navíc, doufám že brzo, bude tahle šablona řešitelná přes Wikidata.

Spíš než nahradit infoboxy českých sídel, které jsou použity v již konečném počtu článků, by se měly primárně doplňovat tam, kde chybí, respektive je místo nich tabulka (spousta německých měst). Opět nám to velmi usnadní Wikidata, jejichž nasazení pro infoboxy by mohlo přijít každým dnem. JAn (diskuse) 12. 4. 2013, 11:39 (UTC)

O 2 odstavce výše: „If everything works out fine we will deploy on all remaining Wikipedias on April 10“. Tak buď už fáze 2 funguje nebo všechno nešlo fajn. --YjM | _d^p 12. 4. 2013, 20:29 (UTC)

Trochu se to zdrží, lag má přednost: meta:Wikidata/Status updates/2013 04 12#Other Noteworthy Stuff. Aktuální zpoždění je na d:Special:DispatchStats. Ve středu se myslím pohybovalo někde kolem dvou a půl dne, to ale počet editací za minutu dosahoval na Wikidatech 600 až 700. --13. 4. 2013, 09:07 (UTC), Utar (diskuse)

Někteří uživatelé se neustále snaží změnit barevné indikátory HDI v šabloně Infobox stát. S uživatelm G3ron1mo jsem o tom diskutoval, ale nebyl schopen poskytnout žádné kloudné argumenty, proč by to tak nemělo být. Tyto barevné indikátory podle mě přispívají k přehlednosti šablony a jsou běžné na ostatních Wikipediích. Prosím proto o posouzení ostatní Wikipedisty.--Kohelet (diskuse) 12. 4. 2013, 20:51 (UTC)

V této šabloně je dostatečným optickým indikátorem barevný trojúhelníček zobrazující pokles/růst/(stagnaci?). Další barevné značení není přímo nutné. P.S. Tenhle uživatel mi někoho připomíná :D --YjM | _d^p 12. 4. 2013, 20:59 (UTC)

Myslím tím barevné oddlišení vysoký/střední/nízký. A co tím, že "vám někoho připomínám", naznačujete?--Kohelet (diskuse) 12. 4. 2013, 21:28 (UTC)

@Kohelet: Aneb další bitva o barvy. K tomu jsou běžné na ostatních Wikipediích: myslíte enwiki? --12. 4. 2013, 21:08 (UTC), Utar (diskuse)

Ne, tím myslím i desítky dalších Wikipedií. A samozřejmě to byl pouze příklad.--Kohelet (diskuse) 12. 4. 2013, 21:28 (UTC)

Nechci se vyjadřovat přímo k barvám (obecně IMHO platí, že méně bývá více a pro opak by měl být jasný argument), ale pokud revertujete bez zdůvodnění nebo jen s "nesmysl", těžko budete s jinými spolupracovat. --Packa (diskuse) 12. 4. 2013, 21:33 (UTC)

Protože jsem s ním diskutoval na jeho diskusní stránce.--Kohelet (diskuse) 12. 4. 2013, 21:55 (UTC)

To ale ostatní neví a jich se tento revert může taky týkat. V tom případě by se mělo do shrnutí napsat Viz diskuse tam a tam.

Barevné rozlišení je imho dostatečné i bez barevného textu. Rovněž bych se přimlouval za střídmost. --Faigl.ladislav (diskuse) 12. 4. 2013, 21:54 (UTC)

V diskusi tvrdíte, že je to podle nějako rozdělení. Ale jakého?--Zubrovo vykulený voko (diskuse) 13. 4. 2013, 06:33 (UTC)

Dobrý den wikipedisté, již několik měsíců se zabývám projektem Check Wikipedia a jedním z nejpalčivějších nedostaků, kterým se tento projekt zabývá, jsou obrázky bez popisu. Takové obrázky jsou hůře přístupné (jak pro robotické zrpacování, tak třeba pro zrakově postižené čtenáře), protože k nim nemusí existovat vhodná textová alternativa, která by vysvětlovala jejich obsah. Stránek s nevyplněným popisem obrázků je už přes 13 000 a počet rozhodně neklesá. Samotných nepopsaných obrázků je mnohem více, protože existují stránky, kde jsou nepopsaných obrázků desítky. Proto se na vás obracím s prosbou, zda byste Wikipedii nepomohli. Buď tím, že popisky vyplníte, pokud na prázdný popisek narazíte a budete vědět, co vyplnit. Nebo doplníte na začátek článku šablonu {{Popsat obrázky}}, která na problém upozorní a zároveň obrázek zařadí do Kategorie:Údržba:Stránky obsahující nepopsané obrázky. Pokud se někdy budete cítit na záchranu světa, můžete začít opravou článků z této kategorie.

TLDR: Obrázky bez popisu jsou špatné, buď je popište, nebo označte článek šablonou {{Popsat obrázky}}. --G3ron1mo 18. 3. 2013, 16:22 (UTC)

Za sebe mám připomínku, že v současnosti vědomě vytvářím obrázky bez popisu, a to v infoboxech televizní pořad, protože až dokončím konverzi z infoboxů seriál, mám v úmyslu upravit šablonu tak, aby doplňovala popisek automaticky ze samostatného parametru. Takže zrovna v případě těchto infoboxů prozatím není nutno popisky doplňovat k vloženým obrázkům – když už, tak jako samostatný parametr infoboxu, pokud chybí (ale snažil jsem se je vyplňovat). --Bazi (diskuse) 18. 3. 2013, 17:32 (UTC)

Nejsem si jistý, jak přesně to počítá popisky obrázků v infoboxech, protože tam mohou být doplňovány právě automaticky/parametricky. Mozžná bude vědět více kolega Matěj Suchánek. Ale to je samozřejmě už jen otázkou počítání, výsledek ve vykreslené stránce je v pořádku. --G3ron1mo 18. 3. 2013, 17:48 (UTC)

Skript najde pouze obrázek ve tvaru [[Soubor:xxxxx|parametr]], těch, od kterých je zadaná jen adresa a jsou v infoboxech, si nevšímá. Matěj Suchánek (diskuse | příspěvky) 18. 3. 2013, 17:53 (UTC)

Jako účastník projektu bych jen upravil: počet mírně klesá (viz také statistika; před půl rokem jich tam bylo asi 16 000). Matěj Suchánek (diskuse | příspěvky) 18. 3. 2013, 17:38 (UTC)

Ach tak, já když se naposledy koukal, tak tam bylo 12 tisíc. A předtím 11 a 10. Kolega Frettie se tedy opravdu činí. --G3ron1mo 18. 3. 2013, 17:48 (UTC)

čísla, A, B jsou hotový, přibližně má každý písmeno abecedy asi 500 chybných článků. Z mých zkušeností - vlajky států, sportovci (hokejisté, fotbalisté, atleti), články typu země na olympjských hrách XXXX - taky špatně. Je toho dost.--frettie.net (diskuse) 20. 3. 2013, 20:52 (UTC)

Zdravím, nemohl by se o ty vlajky, olympijské kruhy, medaile a další stále se opakující prvky postarat bot? Popisy jsem jednu dobu taky doplňoval, takže vím kolik toho je... Takto by se to mohlo urychlit. --DobyvatelCZ (diskuse) 20. 3. 2013, 21:10 (UTC)

Pokud byste našli, které obrázky bez popisku se vyskytují nejvíce, myslím, že by to bot udělat mohl, stejně teď zahálejí, protože už neudržují iw. Matěj Suchánek (diskuse | příspěvky) 21. 3. 2013, 13:56 (UTC)

Jo, olympijská vlajka, sportovci a země na olympiádách.--frettie.net (diskuse) 21. 3. 2013, 14:03 (UTC)

Myslel jsem přímo názvy souborů. A myslím, že to můžeme řešit přímo u botů. Matěj Suchánek (diskuse | příspěvky) 21. 3. 2013, 15:22 (UTC)

Myslím, že můžeme i tady - [[Soubor:Olympic rings.svg|30px]] (velikosti bývají i jiné) A rovnou to vzít jako upozornění, ať to lidi nepoužívají bez popisku. Popisek používám "Vlajka olympijských her" asi by šly i jiné.--frettie.net (diskuse) 21. 3. 2013, 20:09 (UTC)

Poštval jsem na ty olympijské kruhy bota, bylo to zhruba 3000 výskytů. Teď bych rád dodělal i ostatní časté obrázky bez popisu. Založil jsem na to speciální stránku. Prosím pomozte mi ji naplnit (nějak takto), nebo zkontrolovat, zda vybrané popisky sedí. --G3ron1mo 10. 4. 2013, 18:26 (UTC)

┌─────────────────────────┘ Dokončil jsem tabulku piktogramů. Prosím zkontrolujte ji někdo po mně a klidně dodejte další často nepopsané obrázky. --G3ron1mo 11. 4. 2013, 18:31 (UTC)

Dokončil jsem automatickou opravu. Bylo to zhruba 2000 článků, v kterých chybělo zhruba 22 000 popisů obrázků. Tady je top10 článků s nejvíce opravami (portály vynechány):

Článek	Počet chybějících popisků
Seznam židovských olympijských medailistů	452
Seznam československých olympijských medailistů	289
Sovětský svaz na Letních olympijských hrách 1980	186
Spojené státy americké na Letních olympijských hrách 1904	133
Velká Británie na Letních olympijských hrách 1908	130
Sovětský svaz na Letních olympijských hrách 1976	123
Sovětský svaz na Letních olympijských hrách 1988	122
Německá demokratická republika na Letních olympijských hrách 1980	115
Sjednocený tým na Letních olympijských hrách 1992	109
Spojené státy americké na Letních olympijských hrách 1984	105

--G3ron1mo 12. 4. 2013, 15:19 (UTC)

Tak a teď je ještě všechny odstranit z toolserveru. Matěj Suchánek (diskuse | příspěvky) 12. 4. 2013, 16:47 (UTC)

Co takhle rovnou přidávat alt texty? --13. 4. 2013, 12:18 (UTC), Utar (diskuse)

Pokud se nepletu, tak obrázky, které jsem popisoval botem berou alt právě ze svého popisku a navíc se tento popisek vkládá i jako title k rodičovskému odkazu (je vidět po najetí myši na obrázek resp. odkaz). --G3ron1mo 13. 4. 2013, 13:43 (UTC)

Rád bych nadhodil otázku kategorizace lidí podle místa, která u nás na Wikipedii již v omezené míře existuje (viz Kategorie:Lidé podle měst a Kategorie:Narození podle místa), je však značně nejednotná. Jelikož případné rozšíření kategorií, k němuž dosud ve větší míře nedošlo, by zasáhlo několik desítek tisíc článků, je nanejvýš záhodno toto téma otevřít. Zdejší místo mi přijde vhodnější než diskuse u kategorií, kterých by si řada lidí nemusela všimnout.

Vyvstává nám tedy několik otázek. Ta základní je: chceme kategorizovat lidi podle místa? Pakliže ano, chceme kategorizovat lidi podle místa obecně (tj. je jedno, zda se v daném místě narodili nebo tam pouze žijí či působí) nebo podle místa narození (vysvětlovat netřeba)? Nebo chceme obé? Pro srovnání dodám, že na anglické Wikipedii existuje kategorizační strom Category:People by city (tedy v obecné rovině).

Všechny možnosti mají svá pro a proti. Stávající situace je však zmatečná a zavání duplicitou. Navíc v obou kategorizačních stromech (tj. lidé podle míst + narození podle místa) nepanuje jednota. Srovnejte názvy kategorií ve dvou zmíněných stromech:

• Kategorie:Lidé podle měst
  • Kategorie:Osobnosti z Benešova
  • Kategorie:Osoby, které mají vztah k městu Blovice
  • Kategorie:Lidé ze Zákup
• Kategorie:Narození podle místa
  • :Kategorie:Rodáci z Pařížedelinkoval--Horst (diskuse) 2. 10. 2015, 18:39 (CEST)
  • Kategorie:Jeruzalémští rodáci
  • Kategorie:Narození v Chicagu

Je v tom tedy nepořádek. Co tedy vlastně chceme? --Faigl.ladislav _slova^činy 3. 4. 2013, 12:22 (UTC)

Osobně jsem spíš proti takovéto kategorizaci. Jako hlavní problém vidím, že místo narození dnes nemá žádnou vypovídací hodnotu - můj otec se třeba narodil v Praze, ale celé mládí prožil na Moravě, zatímco ještě dědeček se narodil ve vesnici, kde prožil celé mládí.

Mnohem užitečnější by byly seznamy, kde lze rozdělit, zda se dotyčný v místě narodil / prožil zde podstatnou část života / (byl občanem) / spáchal zde významné dílo / zemřel zde. viz Kategorie:Seznamy lidí podle města. JAn (diskuse) 3. 4. 2013, 12:48 (UTC)

Kategorie:Lidé podle měst smazat včetně podkategorií. Nejednoznačná kritéria pro zařazení a velmi problematická údržba. Kategorie:Narození podle místa možno zachovat, zde je kritérium jednoznačné. Navíc místo narození se nemění, takže po zařazení do kategorie není další údržba nutná. Místo narození lze navíc obvykle u významných osobností bez problémů dohledat v dostupných pramenech a orefovat. Názvy podkategorií sjednotit, o konkrétní podobě jednotného názvu lze diskutovat. Pokud jde o místa, kde osobnost strávila významný úsek života, viděl bych nějaký význam snad jen u těch seznamů, které zmiňuje kolega JAn Dudík. --Vachovec1 (diskuse) 3. 4. 2013, 13:54 (UTC)

• Nebortil bych kategorizaci, která je jasná a doložitelná - místo narození. Zde však souhlasím s argumenty JAna Dudíka výše. A ještě přidám jeden. Dnešní místo narození v pododnici opravdu příliš nevypovídá.

• Ovšem kategorizovat vztahem k obci je téměř nepolapitelné. Lidé se stěhují, patrioty jsou nebo nejsou, vztah mohou mít k místu, kde nikdy nebydleli, ale jen tam pracovali, či jezdili na prázdniny... Nakonec kolikrát je čestným občanem města někdo, kdo k němu přílišný vztah nikdy neměl, ale občané k němu ano.
• Ještě je únosné řadit lidi jako místní osobnosti - patrioty, pokud k tomu je patřičný zdroj. A to není vždy jednoduché a jednoznačné.--Rosičák (diskuse) 3. 4. 2013, 14:30 (UTC)

Já jsem váhal při zakládání kategorie Jeruzalémští rodáci. On je zmatek možná ve všech jazykových verzích (někde to jsou rodáci, někde spíš osobnosti města), proto jsem ani nedal odkaz na jiné wiki. JAn tu tvrdí, že dnes nemá tato kategorizace smysl. Přemýšlel jsem o tom, opravdu to má v sobě spíš ducha obrozenectví. Ale přijde mi, že kategorizace "rodáctví" a "místních osobností" nemusí vést k duplicitě. Jinak celkem souhlasím s Vachovcem1. --Chaim (diskuse) 7. 4. 2013, 12:14 (UTC)

Kategorizace lidí podle místa, stejně jako lidí podle pohlaví, je něco k čemu asi kategorie nebyly primárně určeny. Nahrazuje to sémantický prvek, který v MediaWiki softwaru zatím chybí. A přitom jak vidno, komunita by ho ocenila.--Juandev (diskuse) 14. 4. 2013, 08:24 (UTC)

--Jan.Kamenicek (diskuse) 9. 4. 2013, 20:54 (UTC)

Ahoj, pokud se nikdo nepřihlásí, jsem ochoten se přihlásit na jednoletý mandát. Několik let, od 2009 jsem to dělal, na podzim 2012 jsem přestal, z důvodu pracovních povinností, které už se zdárně upravily. --Yopie (diskuse) 18. 4. 2013, 22:58 (UTC)

Co je správně: Mariánská Týnice či Mariánský Týnec? Nebo obé? --Filo (diskuse) 17. 4. 2013, 22:34 (UTC)