Superkontinent: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
drobné rozšíření ze zoufalého stavu + doplnění aktuální info + ref |
|||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Laurasia-Gondwana-cs.svg|vpravo|náhled|Superkontinenty Laurasie a Gondwana]] |
[[Soubor:Laurasia-Gondwana-cs.svg|vpravo|náhled|Superkontinenty Laurasie a Gondwana]] |
||
[[Soubor:Platetechsimple.png|vpravo|náhled|Superkontinenty v minulosti]] |
[[Soubor:Platetechsimple.png|vpravo|náhled|Superkontinenty v minulosti]] |
||
'''Superkontinent''' vzniká spojením |
'''Superkontinent''' vzniká spojením většiny [[kontinent]]ů na [[Země|Zemi]]. Zpravidla se jako definiční podmínka bere minimálně 75 % kontinentální zemské kůry (přesněji [[Tektonická deska|litosférických desek]]).<ref name="Meert_2012">{{Citace elektronického periodika |
||
| příjmení1 = Meert |
|||
| jméno1 = Joseph G. |
|||
| titul = What's in a name? The Columbia (Paleopangaea/Nuna) supercontinent |
|||
| periodikum = Gondwana Research |
|||
| ročník = 21 |
|||
| číslo = 4 |
|||
| datum_vydání = 2012-05 |
|||
| strany = 987–993 |
|||
| datum_přístupu = 2024-03-21 |
|||
| jazyk = anglicky |
|||
| doi = 10.1016/j.gr.2011.12.002 |
|||
}}</ref> |
|||
[[Geologie|Geologické]] metody, založené na chemicko-mineralogických a [[Paleomagnetismus|paleomagnetických]] záznamech ve [[Magmatická hornina|vyvřelinách]] a [[sediment]]ech a poskytují důkazy či aspoň indicie pro cyklický vznik superkontinentů v historii Země. |
|||
Jako první byl rekonstruován geologicky nejmladší superkontinent zvaný [[Pangea]], a to [[Alfred Wegener|Alfredem Wegenerem]] roku [[1915]] na základě teorie kontinentálního driftu. |
|||
Zformování prvního budoucího superkontinentu zvaného Pangea Proxima (též [[Pangea Ultima]]) se odhaduje za přibližně 250 milionů let.<ref name="Williams_2007">{{Citace elektronického periodika |
|||
| příjmení1 = Williams |
|||
| jméno1 = Caroline |
|||
| příjmení2 = Nield |
|||
| jméno2 = Ted |
|||
| titul = Earth's next supercontinent |
|||
| periodikum = New Scientist |
|||
| ročník = 196 |
|||
| číslo = 2626 |
|||
| datum_vydání = 2007-10 |
|||
| strany = 36–40 |
|||
| datum_přístupu = 2024-03-21 |
|||
| jazyk = anglicky |
|||
| doi = 10.1016/S0262-4079(07)62661-X |
|||
}}</ref> |
|||
== Cyklus == |
== Cyklus == |
||
Datování [[zirkon]]ů ze 40 světových řek odpovídá změnám ve formování superkontinentů a kyslíku v atmosféře. <ref name="Campbell">Campbell, Ian H., Charlotte M. Allen. "Formation of Supercontinents Linked to Increases in Atmospheric Oxygen." Nature. 1 (2008): 554–558. [https://www.nature.com/articles/ngeo259]</ref> |
|||
Podle studie došlo několikrát v historii [[Země]] ke zformování a následnému rozpadu superkontinentů, a to v rámci cyklů trvajících 600 milionů let.<ref>{{Citace elektronického periodika |
Podle studie došlo několikrát v historii [[Země]] ke zformování a následnému rozpadu superkontinentů, a to v rámci cyklů trvajících přibližně 600 milionů let.<ref>{{Citace elektronického periodika |
||
| příjmení = |
| příjmení = |
||
| jméno = |
| jméno = |
||
| Řádek 17: | Řádek 49: | ||
| url archivu = |
| url archivu = |
||
| datum přístupu = 2019-01-31 |
| datum přístupu = 2019-01-31 |
||
}}</ref> |
|||
Studie z r. 2023, založená na rekonstrukci oxidačních stavů [[granit]]ického [[magma]]tu pomocí chemického obsahu příměsí [[cer]]u, [[uran (prvek)|uranu]] a [[titan (prvek)|titanu]] v krystalech sedimentárního [[zirkon]]u, poskytla podporu pro zformování superkontinentů Pangea, [[Gondwana]] (pokud je za superkontinent považován), [[Rodinia]] (před cca 1100 miliony let), [[Nuna]], též zvaného [[Columbia (superkontinent)|Columbia]] (před cca 1800 miliony let) a seskupení zvaných [[Superia]] and [[Sclavia]], uváděných jako superkontinet [[Kenorland]] (před cca 2600 miliony let).<ref name="Wang_2024">{{Citace elektronického periodika |
|||
| příjmení1 = Wang |
|||
| jméno1 = Rui |
|||
| příjmení2 = Wu |
|||
| jméno2 = Shao-chen |
|||
| příjmení3 = Weinberg |
|||
| jméno3 = Roberto F. |
|||
| příjmení4 = Collins |
|||
| jméno4 = William J. |
|||
| příjmení5 = Cawood |
|||
| jméno5 = Peter A. |
|||
| titul = Zircons reveal the history of fluctuations in oxidation state of crustal magmatism and supercontinent cycle |
|||
| periodikum = Science Bulletin |
|||
| ročník = 69 |
|||
| číslo = 1 |
|||
| datum_vydání = 2024-01 |
|||
| strany = 97–102 |
|||
| datum_přístupu = 2024-03-21 |
|||
| jazyk = anglicky |
|||
| doi = 10.1016/j.scib.2023.10.034 |
|||
}}</ref><ref name="PhysOrg_2024">{{Citace elektronického periodika |
|||
| autor1 = Science China Press |
|||
| titul = Zircons reveal the history of fluctuations in the oxidation state of crustal magmatism and the supercontinent cycle |
|||
| periodikum = Phys.Org |
|||
| datum_vydání = 2024-03-13 |
|||
| url = https://phys.org/news/2024-03-zircons-reveal-history-fluctuations-oxidation.html |
|||
| datum_přístupu = 2024-03-21 |
|||
| jazyk = anglicky |
|||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
Aktuální verze z 21. 3. 2024, 17:46
Superkontinent vzniká spojením většiny kontinentů na Zemi. Zpravidla se jako definiční podmínka bere minimálně 75 % kontinentální zemské kůry (přesněji litosférických desek).[1]
Geologické metody, založené na chemicko-mineralogických a paleomagnetických záznamech ve vyvřelinách a sedimentech a poskytují důkazy či aspoň indicie pro cyklický vznik superkontinentů v historii Země.
Jako první byl rekonstruován geologicky nejmladší superkontinent zvaný Pangea, a to Alfredem Wegenerem roku 1915 na základě teorie kontinentálního driftu.
Zformování prvního budoucího superkontinentu zvaného Pangea Proxima (též Pangea Ultima) se odhaduje za přibližně 250 milionů let.[2]
Cyklus
[editovat | editovat zdroj]Datování zirkonů ze 40 světových řek odpovídá změnám ve formování superkontinentů a kyslíku v atmosféře. [3]
Podle studie došlo několikrát v historii Země ke zformování a následnému rozpadu superkontinentů, a to v rámci cyklů trvajících přibližně 600 milionů let.[4]
Studie z r. 2023, založená na rekonstrukci oxidačních stavů granitického magmatu pomocí chemického obsahu příměsí ceru, uranu a titanu v krystalech sedimentárního zirkonu, poskytla podporu pro zformování superkontinentů Pangea, Gondwana (pokud je za superkontinent považován), Rodinia (před cca 1100 miliony let), Nuna, též zvaného Columbia (před cca 1800 miliony let) a seskupení zvaných Superia and Sclavia, uváděných jako superkontinet Kenorland (před cca 2600 miliony let).[5][6]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ MEERT, Joseph G. What's in a name? The Columbia (Paleopangaea/Nuna) supercontinent. S. 987–993. Gondwana Research [online]. 2012-05 [cit. 2024-03-21]. Roč. 21, čís. 4, s. 987–993. DOI 10.1016/j.gr.2011.12.002. (anglicky)
- ↑ WILLIAMS, Caroline; NIELD, Ted. Earth's next supercontinent. S. 36–40. New Scientist [online]. 2007-10 [cit. 2024-03-21]. Roč. 196, čís. 2626, s. 36–40. DOI 10.1016/S0262-4079(07)62661-X. (anglicky)
- ↑ Campbell, Ian H., Charlotte M. Allen. "Formation of Supercontinents Linked to Increases in Atmospheric Oxygen." Nature. 1 (2008): 554–558. [1]
- ↑ Study finds billion-year superocean cycles in Earth's history. phys.org [online]. 2019-01-31 [cit. 2019-01-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WANG, Rui; WU, Shao-chen; WEINBERG, Roberto F.; COLLINS, William J.; CAWOOD, Peter A. Zircons reveal the history of fluctuations in oxidation state of crustal magmatism and supercontinent cycle. S. 97–102. Science Bulletin [online]. 2024-01 [cit. 2024-03-21]. Roč. 69, čís. 1, s. 97–102. DOI 10.1016/j.scib.2023.10.034. (anglicky)
- ↑ Science China Press. Zircons reveal the history of fluctuations in the oxidation state of crustal magmatism and the supercontinent cycle. Phys.Org [online]. 2024-03-13 [cit. 2024-03-21]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu superkontinent na Wikimedia Commons
